Jít či nejít do IVF?
Ahoj ženy,
mám dotaz. Přes rok se snažíme o dítě. Z toho 10 měsíců za pomoci lékařů, protože v podstatě hned po vysazení HA mi byly zjištěny PCO na obou vaječnících.
Tři cykly clostíku zabraly - dokonce jeden pozitivní test, ale to pak skončilo ☹ A od té doby clostík nezabírá a doktoři se nechali slyšet, že by doporučovali IVF.
Nejsem si jistá, zda do toho mám jít. Takže mám utrogestan abych vůbec měla MS a vyčkávám a přemýšlím co dál.
Byla jste někdo v situaci , kdy jste brala několik měsíců jen utrogestan a stal se zázrak a otěhotněly jste ? Nebo je to jen zbytečné marnění času a jediná možnost je IVF ? V centru mi řekli jen to, at se rozhodneme a pak se objednáme na konzultaci.
Já bych už taky šla, pokud Clostilbegyt nezabírá, nevím kolik ti je. Ale asi by to byla ztráta času.
Mám 32 let .. :-/
Manžel mi řekl, že to nechá na mě, že on by k životu dítě nepotřeboval za cenu toho, že bych se přemáhala, nebo do mě pumpovali nějaké silné léky.
Vzhledem k věku si myslim, že si musíš sama srovnat, jestli by jsi byla schopná žít případně bez dítěte, pokud ano a na IVF nechceš, nechala bych tomu volný průběh a třeba by se zadařilo časem. Pokud ale víš, že dítě chceš, na IVF bych rozhodně šla, ono to i tak může ještě i pár let trvat, než se to podaří, tak ať tě pak netlačí věk
ahoj, urcite by som IVF skusila. IVF netrva tyzden ani mesiac, od prvej konzultacie moze ubehnut par mesiacov, kym sa vobec dostanete k ziadosti do poistovne a nikde nie je zaruka, ze hned prvy pokus bude uspesny.
My sme rok stratili v jednom CAR, kde nam spravili len zaklad a poslali na genetiku. Po vysledkoch genetiky lekar aj tak odmietol ist do IVF, takze sme menili centrum. V dalsom CAR to od 1. konzultacie po zaciatok stimulacie trvalo takmer 6 mesiacov. Prve IVF vyslo, ale skoncilo potratom a pri 2. IVF zatial vklad neuspesny. Takze po 2,5 roku, co sme zacali riesit IVF sme este stale dvaja.
Já bych určitě neváhala, neztrácela čas a do IVF šla. Když mi bylo doporučeno IVF po laparoskopii (byla jsem ale v trochu jiné situaci a měla jinou diagnozu), odmítala jsem se s tím smířit a i přes nepříznivou diagnozu jsem se rozhodla zkoušet to přirozeně, vždyť na IVF je času dost, jsem teda mladší než ty. No a pořádně se mi to vymstilo, zásoba vajíček se snižovala a pěkně jsem si to zkomplikovala. Naštěstí jsem "k rozumu" přišla docela brzo, dala na doktory a dneska mám nádherné 2 děti. Ale chce si to srovnat v hlavě, jestli to chceš přirozeně a případně se smířit s tím, že nebudu třeba v životě mít dítě a nebo prostě po dítěti toužím "za každou cenu" a přes všechny nepříjemné doktorské procedury. Já se pak dostala do fáze, že chci dítě ať to stojí, co to stojí a ať to obnáší cokoli. držím palce
@texetka Možná moji odpověď nebudete chtít slyšet, stejně jako já před lety☹((
Po roce a půl snažení, diagnóza špatný spermiogram, PCO bez ovulace a menstruace 2x do roka jsme šli do IVF -neúspěšné, KET opět neúspěšný.....byli jsme poslání na kompletní rozbor DNA - v mezičase jsem přirozeně otěhotněla, což ale skončilo zamlklým těhotenstvím☹ Pak další snahy....na vlastní žádost jsme byli i na imunologii pro nás až v Praze -diagnoza: alergie na manzelovo sperma, po preleceni výsledek 29% (norma je 75-120%).....snahy, trápení s kortikoidy, clostilbegytem apod......po dvou letech trápení jsme udělali za vším tlustou čáru a řekli si, že prostě nebudeme vše pořád podřizovat našim snahám, že se nechceme po 10ti letech otočit a říct si: "co jsme to dělali?" ...a odpověď "snažili se zbytečně o děti"....a život nám utíkal pod rukama......rozhodli jsme se žít bez dětí......změnila jsem práci, začali jsme plánovat x dovolených a aktivit...(to byl listopad).......a v červnu, následujího roku jsem byla "neplánovaně" těhotná, vše v pořádku a porodila jsem zdravého syna......a my jako neplodný pár (s prvním dítětem jako zázrak), co jsme se snažili 6 let o děti, jsme nechtěli žádnou antikoncepci a po 23měsících jsem byla v porodnici podruhé, tentokrát s dcerkou............takže podle mne je prostě psychika opravdu mocná čarodějka...............ale chápu, nejde říct "tak a teď na to nebudeme myslet".......takže držím palce, ať je rozhodnutí ve finále jakékoliv!
@texetka No já nevím, my máme hodně špatný spermiogram. O dítě jsme se snažili od mých 25-ti let. Nechtěla jsem dlouho čekat a nechávat to pořád jen na přírodě, ve 28 letech první návštěva caru, ve 29 letech konečně díky 2.IVF těhotná. Antikoncepci neberu už od svých 22let a nikdy už brát nebudu a NIKDY jsem přirozeně těhotná nebyla ani po prvním dítěti, kdy jsme byli oba po psychické stránce úplně v pohodě. Druhé dítě se mi teď narodí po 6.IVF v mých 33 letech. Kdyby nebylo IVF tak nemám ani jedno z mých dětí. Jsme moc ráda, že jsme se do toho kolotoče vrhli a ten boj vyhráli a hlavně že jsme to po těch neúspěších nevzdali. Záleží na úhlu pohledu, můžeš čekat a doufat a zázrak se nestane a ty si to pak budeš vyčítat. Čím je žena starší tím klesá úspěšnost IVF, po věku 35 let klesá rapidně dolů, takže bych dlouho nečekala. Já to cítila sama na sobě, nejvíc vajíček jsem tvořila před tím věkem 30 let, pak zásoba vajíček začala pomalu klesat a i když jsme pak ve svých 33 letech píchala největší dávky hormonů, tak jsem neměla tolik vajíček a následně tolik embryí jako dříve. Moje rada zní: Nečekej příliš dlouho...PS: Nemusíš jít hned do IVF, jestli nechceš píchat hormony, můžeš se rozodnout pro nativní cyklus nebo minimální stimulaci, kdy budeš brát jen clostyl a těsně před ovulací ti odeberou bez narkózy jen to jedno vajíčko, co normálně vytvoříš, následně ho oplodní a po 3 dnech vrátí. Já jsem takhle díky tomu otěhotněla s druhým. Není to zátěž pro tělo a je to celkem rychlé a bezbolestné. Jen finančně to vyjde asi na 17.tisíc za jeden pokus...
@cizu diky za tvou zkusenost, moc mi pomohla.
Snazime se o mimco 5 let, ted mam za sebou 4. IUI, mudr doporucuje IVF, ja nechci. Mam v okoli dost holek, ktere si pichanim hormonu velice poskodily zdravi: jatra, stitna zlaza... , priznane riziko rakoviny na dalsich 15 let taky neni motivujici! Jaky smys ma za tuhle cenu mozna otehotnet, mozna dite donosit a mozna se dozit jeho dospelosti?
@kafr Jo to doktoři v některých carech říkají. Jde tu o peníze. Za stejnou práci mají mnohem méně zaplaceno. Je pravda,že šance je menší než u IVF, ale mnohem větší než u IUI. Nativ stojí cca 10-17.000,- když dojde k oplodnění, jinak nestojí nic, nebo podle ceníku caru. Nezapočítává se jako pokus o IVF, tudíž nepříjdeš o pokusy placené pojišťovnou. IVF i když platí pojišťovna, tak stejně ty doplácíš cca 25.000,- za léky a jiné nadstandarty. U IVF je šance na těhu až 49% na jeden pokus (do 3 pokusů otěhotní většina) u nativu (pokavaď dojde k oplodněni vajíčka) tak je šance 30% (takže někdy je třeba více pokusů). Mě to vyšlo hned u prvního nativu, kdy došlo k oplodnění, a to jsem před tím měla několik nevydařených IVF. Tolikrát ty nastimulované vajíčka jsou horší než to jedno přírodní....
@cizu musím souhlasit.
@texetka
I já přidám svou zkušenost: Mám PCO a z toho jeden vejcovod neprůchodný. Po 3 letech snažení, jsme byli odesláni do CARu. Já bez utrogestanu, ani menstruaci nemám. Ovulaci mám asi tak 3x do roka. (vůbec nepřeháním). Nasazen Clostil, na který jsem vůbec nereagovala. Nasazován opakovaně, nikdy žádný úspěch, kromě toho, že se mi po něm udělali šílené cysty. Musela jsem i na vyšetření prsou, zda je nemám i tam. 😒 Naštěstí se cysty pak vstřebali. Vzhledem k tomu, že žádný jiný závažný problém nebyl zjištěn a to včetně i imunologie, jsme podstoupili nejdříve IUI - neúspěšné. Bylo nám ihned doporučeno IVF v vzhledem k mému věku 36 let. Což jsem si nebyla vůbec jistá, že chci podstupovat, ikdyž jsme po miminku moc toužili. Z předešlého manželství mám 2 dětičky a to úplně přirozeně. Nakonec jsme si řekli, že se hold musíme smířit s tím, že další děti už mít nebudeme. (to bylo v dubnu, pak jsem tam přestala docházet). V červnu jsem si začala hledat jinou práci, kam jsem 1.9. nastoupila, a 1.9. odpoledne, když jsem šla k mudr. jsem zjistila, že jsem těhotná. 🙂 Úplně přirozeně, bez jakýchkoli hormonů a pomoci lékařů. Pokud není žádný závažný problém u jednoho z Vás, určitě má na to velký vliv psychika.
Jo a ještě k tomu Clostilu, vzhledem k tomu, že jsem na něj reagovala, tak jak jsem reagovala, mi v Caru doporučili místo něj nasadit Menopur (injekce). No a na to už nedošlo. 😀
@texetka ja bych taky na nic necekala a sla do IVF. Ono i tam mas spoustu moznosti: nativ, dlouhy a kratky protokol, ruzne davky hormonu a pak spusoby oplodneni podle embryologa. Jak rikaji holky neni to zalezitost na 14dni, ale muze to trvat dlouho. A treba se tim i uklidnis. Ja jsem IVF prozivala dobre i kdyz jsem mela dlouhy protokol a napichala do sebe pres 100 injekci, ale nevadilo mi to. Po 3,5 letech snazeni to pro me byla pomoc pri ceste k miminku. Podarilo se nam na poprve. Ted se zase snazime a nic. 35 na krku a premyslime nad KETem, do konce se nam zadarilo prirozene, ale bohuzel to skoncilo SP v 9.tt.
Drzim moc palce at se rozhodnes spravne.
@texetka my cekali sedm let. Je mi 37, taky PCO, bez MS, bez ovulace. Nejdriv cykly s clostylem, neúspěšně. Pak jsme sli do Caru, podaril se sesty transfer po peti letech. Po tretim pokusu pozitivní testy, pak prestalo hcg rust. Pak jsme si dali pauzu, pres dva roky, ja se vrhla na podnikani, hrozne me to bavilo, myslenky taky jinde nez u ditete..a nic. U me psychika zadnou roli nesehrala. Po patym pokusu potrat v 9.tydnu, az na sesty pokus mame krasnou holcicku a jsem za ni neskutecne vdecna. Nebyt ivf, nemame nic.
Mrkni na tuto diskuzi, třeba Ti pomůže a klidně se ozvi. https://www.modrykonik.cz/forum/jdeme-na-to/snaha-otehotnet-bez-hormonu-umeleho-oplodneni-apod/
já bych taky šla do IVF ( me zrovna v lednu čeká ) ono se to tělo někdy po tom těhotenství vzpamatuje a nikde není psáno, že třeba druhé by se nemohlo podařit normálně 🙂)))
Ja bych sla do IVF,mela jsem za sebou taky silene moc pokusu jak IUI, nekolik IVF s KET, minimalni stimulaci a i kdyz tech pokusu byla spousta,tak jsem to nechtela vzdat a mam tady ted vedle sebe uz petiletou a dva a pul letou holcicku. Drzim pesticky,at uz se rozhodnete jeste vyckat nebo se do toho vrhnout co nejdrive,at se vam zadari a mate taky ten svuj vysneny poklad.
Já bych na nic nečekala a šla bych 🙂 My jsme se snažili 2 roky a nic, tak jsem šla do Pronatalu v Praze a už to trvá 4 měsíce a zatím nic... všechna vyšetření a různé postupy vyžadují dost času... proto bych na nic nečekala 🙂
Tak zkušenost je ta, že mám Pco a přítel horší spermiogram. Clostil jsem brala, ale neotěhotněla. Pak jsem šla na hydrolaparoskopii a po ní začala brát glucophage. Ovulace naskočila sama, za půl roku jsem otěhotněla přirozeně a byl z toho zamlkly potrat a za tři měsíce jsem byla těhotná znovu (teď jsem 18 tt) První těhotenství bylo po dvou letech od začátku snažení. Byla jsem rozhodnutá, že rok po hydrolaparoskopii počkám a pak půjdu do ivf.
Ja bych do ivf sla a necekala...do ted me mrzi ze jsem cekala tak dlouho...snazila jsem se otehotnet nekdy od 23let od 24jsem chodila do caru...nikdy mi nic ani manzelovi nezjistili porad ze jsme mladi a ze mame pockat..zkouseli jen iui v 27jsem otehoznela ale bylo z toho zamlkle teh...pak zase nic ve 29letech jsem si uz ivf "vydupala" a narodil se mi syn za tri roky jsem necekane zase otehotnela prirozene ale zase zamlkle teh. hned po trech mesicich jsem sla do ketu a narodil se mi druhy syn...ted jsem otehotnrla zase prirozene a modlim se aby to bylo v poradku...je videt ze otehotnet asi mohu ale asi tak jednou za xy let ale do ted me trochu mrzi ze jsem na sve prvni vydarene tehotenstvi ceksla dlouhych 5let
Děkuji za reakce 🙂
ono je to hlavne o tom aby si clovek sam v sobe srovnal co je ochoten pro dite podstoupit. po roce snazeni nam rekli ze prirozene otehotnet nemuzeme, teda muzeme ale sance je pod 1% takze statisticky kazdych 8 let muzu otehotnet 😀 takze kdyz rekli IVF ani na minutu sem nevahala, a to doslova protoze s praskama sem odchazela uz z konzultace nad vysledkama, to bylo v pondeli a ja v patek mohla zacit pichat injekce. proste sem nevahala a nelituju ze sem do toho sla diky tomu mam krasneho chlapecka, i kdyz se rok od porodu podarila prirozene holcicka, tak nelituju. byla jsme rozhodnuta udelat pro dite cokoliv, i kdybych mi rekli ze musim stat na hlave a odrazet se usima tak to kvuli miminku udelam.
Také bych do toho šla. Pokud dítě opravdu chcete, nečekala bych a udělala vše proto jít svému vytouženému cíly naproti 🙂 přeji hodně štěstí, ať se co nejdříve zadaří, ať přirozeně či z pomocí.
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Zjisti víc o svém těhotenství týden po týdnu.
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
Já bych do IVF šla, už bych nečekala, ono to nemusí hned vyjít a čas běží, proto bych to neprotahovala. Myslím, že je určitě teoretická šance, že se vám mimčo povede přirozeně, zázraky se stávají 🙂 ale může to trval i pár let a já bych na takový čekání neměla nervy. ale je to individuální 🙂 Prvního syna mám po 3.IVF, po půl roce snažení jsem asi půl roku navštěvovala gynekologa, brala clostík, sledoval mi ovulaci a píchal pregnyl. Pak jsme začali chodit do CARu, kde jsem asi 7krát podstoupila IUI a pak jsme šli do IVF