Ahoj všem ženám... tak začneme asi úsměvem, ikdyž i pro mě je to už těžké. 🙂 Ale úsměv léčí 🙂. Ráda bych vám napsala svůj příběh, a podělila se o zkušenosti při snažení o miminko. Dnes je mi 36,5 roku, jsem vdaná, nemáme s manželem děti. Když jsme se poznali, řekla jsem mu, že se chci vdávat a mít děti, jestli to nechce taky, ať si semnou ani nezačíná.. a on začal 🙂 Dnes po necelých 3 letech vztahu, jsem vdaná a šťastná, ale ještě nám k tomu pořád chybí to miminko. Rozhodla jsem se napsat svůj příběh, protože nikde nemůžu najít nic, co by mi pomohlo předtím, než jsme se o miminko začali snažit. Musí říct, že kdybych měla ty vědomosti jako dnes, udělám vše jinak. Minulý rok jsem navštívila svého gynekologa a řekla jsme mu, že se s manželem snažíme už více než rok o miminko a pořád se nic neděje. Pan docent si mě prohlídl, řekl, že z jeho pohledu jsem naprosto v pořádku, jen jsem na první dítě ve svých 35,5 letech "biologicky stará". Pan docent nás odeslal do CAR Fertimed v Ostravě Polance. S manželem jsme toto centrum navštívili s tím, že se jdeme pouze poradit. že se ještě rok budeme snažit sami a pak uvidíme. Bohužel jsme se dostali do spárů tohoto centra a všechno se rozběhlo strašně rychle. Za da dny jsem měla mít předoperační vyšetření a šla jsem na operaci, kde kontrolovali dělohu, průchodnost vejcovodů, atd. Manžel byl poslán na spermiogram. Z výsledků bylo jasné, že můj manžel kterému je za pár dnů 40 let, je v pořádku. spermiogram nebyl úplně ukázkový jako u mladého muže, ale byl na hranici. Já jsem po gynekologické stránce také úplně v pořádku. Ale bohužel se nám nedaří. Během roku, v rozmezí 5-10/2013 jsem podstoupila 7x IUI inseminaci, 1x IVF s 1 vajíčkem oplodněným (s metodami ICSI, Asist. hat. prodloužená kultivace) a 1x KET s 2 vajíčky. Ani po těchto 9ti zákrocích se nám nepodařilo otěhotnět. Já po každém zákroku ležela se zadečkem mírně nahoře a bála se jít i na záchod. Ovšem nic. Později jsme se objednali k doktoru Machačovi do Repofitu Olomouc a tam nás nechali udělat základní vyšetření - tedy spermiogram a můj hormonální profil znovu. Z těchto výsledků bylo jasné, že moje TSH je jeden měsíc 0,4 a další měsíc 8,58. Pro otěhotnění je vhodné mít TSH mezi 2-3 max do 4. Dále jsem zašla na rehabilitace a poptala jsem se na cviky podle paní Mojžíšové. Já nikdy nebyla žádná cvičební nadšenka, spíš naopak, ale na rehabilitaci jsem se dozvěděla, že jsem klasický příklad paní Mojžíšové, že mám pánev a žebra natočené doprava a že moje snaha udržet miminko v sobě je zbytečná. Takže bych vám ráda děvčata řekla, než se začnete pokoušet o IVF a jiné metody, než začnete cpát spoustu peněz do center asistované reprodukce, zkuste si nejdříve zjistit, co dělá vaše štítná žláza a jak na to je vaše pánev. Já cvičím od listopadu, dnes mi na rehabilitaci paní řekla, že to ještě není v pořádku a že možná mi to bude trvat i půl roku. Ale pokud bych si nechala zavést nějaké miminko v tomto stavu, v jakém jsem, tak se nám to zase nepodaří, protože hormony ani pánev nejsou ještě připravené . Takže já jdu cvičit, protože to dělám pro naše miminko 🙂 a věřím, že s nám to jednou povede a děťátko bude zdravé a krásné a šťastné... Byla bych ráda, kdyby jste se přidaly se svými příběhy i vy.... Eva
@lovelylion ahoj Evi. Zdravi te Eva 🙂 Je mi 36.5 🙂 Po roce snazeni a ke konci dalkoveho studia VS me ma doktorka predala do pece CAR Gennet. Muj pritel byl naprosto v poradku. Mne po rade vysetreni zjistili toto : inzulinovou rezistenci - na kterou mi hned nasadili Metformin a pak zvysene NK bunky a protilatky proti ovariu (imunologie).. na diagnosticke laparoskopii, atd. jsem take byla - vse ok. V jednom cyklu jsme se pokusili o IUI - neuspesne a rozhodli jsme se jit rovnou do IVF. Pocitala jsem s tim, ze prvni pokus nevychazi a venovala svou pozornost hodne sazenickam okurek, rajcatek, atd. - memu novemu konicku... Behem stimulace jsem zaroven brala prednison na snizeni imunity. Na stimulaci Gonalem jsem absolutne nereagovala. Po asi 10 dnech jsem premluvila doktorku, aby neukoncovala pokus a zkusili jsme pichat jiny druh hormonu - na ten jsem reagovala okamzite... a povedlo se. Tehu test jsem mela pozitivni asi az 16 den po transferu , ale krev byla pozitivni uz o chvilku driv. Ted nam.v postylce spinka nas maly zazrak... a na priste nas cekaji jeste dva - mrazacci.. drzim ti palce, aby vse dobre dopadlo... ja verim, ze se sny plni. ne treba kazdemu hned , ale jednou urcite !
@thalia Ahoj. To je super, když se to povede někomu jen tak. Asi je vážně něco mezi nebem a zemí, něco co nás řídí. Upřímně, škola mi teď v době zkouškového přidává víc starostí, než aby i pomáhala.... ale dala jsem se na cestu, tak to musím dojít až dokonce. Přece jenom mě ta soukromá VŠ stála už 200 tisíc..... tak se musím sakra snažit. Já doufám, že se nám taky povede všechno co chceme. A že se manžel umoudří a přestane být takový paličák tohle. Děkuju moc za podporu, Už znám spoustu příběhů a ve většině to dopadlo dobře.
@pistalinda35 Ahoj...to je nádhera 🙂 Takové příběhy mám nejraději. Tak to zlatíčko pohlaď za mě a ať jste zdraví a šťastní🙂
Ahoj já byla na ivf v 38letech přítel bouhzel neplodný.Zadarilo se poprvé máme teď krásnou holčičku bylo jí nedávno 5let.
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Zjisti víc o svém těhotenství týden po týdnu.
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
@lovelylion Ahoj Evi. My podstoupili 2 cykly IVF kvůli velmi špatnému spg, tj. celkem 4 transfery embryjí, těhotenství z toho bohužel nebylo (a jak říkáš, po odeslání do CAR šlo vše velmi rychle). Byla jsem jednou těhotná spontánně už předtím, ale závěr prvního trimestru znamenal i závěr těhotenství, velmi nepříjemný zážitek. Pak přišla ona IVF a pak jsme začali vyřizovat adopci. Po dvou letech vyřizování jsem najednou byla těhotná přirozeně (více než 4 roky od potratu). Nevím, zda to bylo tím, že jsme řádně dovyřídili adopci (otěhotněla jsem cca měsíc před posledním sezením u psychologa), nebo problémy v práci, ale prostě se povedlo a náš zázrak má už rok. Jen chci říct, že i když je snad muž proti adopci (i ten můj zpočátku nebyl nadšen), i tak ho zkus přesvědčit. Ono setkáte se za první s jinými lidmi a zkusíte nové zajímavé věci a za druhé - adopce je záležitost minimáně tří let, to že to začnete vyřizovat, neznamená, že se přestanete snažit o vlastní. Vždyť přeci adoptovat nemusíte, ale ten proces je dobrou zkušeností, můžete poznat zajímavé lidi, a jako bonus i sebe. Jo a můj věk je nyní 34 let (manžel je o rok starší). O díte jsme se snažili od mých 26 let. Takže moje psychika byla a je v háji (o dítě jsem stála od 23 let, s manželem jsem od 19 let).
P.S. píšeš, že víš, že nejhorší je ta psychika. Pomáhá ti to studium? My během snažení též studovali. Já mám teď přerušeno před Bc. státnicemi (už jiné VŠ magisterské vzdělání mám), snad časem toho Bc. dodělám, manžel bude brzo Mgr. Z mého pohledu mi to moc nepomohlo k odreagování, ale určitě lepší než nic, neboť to dalo dost časově zabrat a mám nové skvělé kamarádky.
Co se týče Mojžíšovky, vyloženě jsem ji nezkoušela. Ale nevím, zda se do toho nevrhnout, přeci jen bychom chtěli druhý zázrak 🙂.
Co bych udělala jinak? Zkusila bych to nehrotit, i když moc dobře vím, že to nejde...
Přeji moc štěstí a víry do budoucnosti!