18měsíční holčička venku často řve

Není to nějaký psychický blok? Já fakt nevím proč to dělá.. Ale je to neúnosné.... :(

Je to zcelá normální projev...buďte v klidu...tím myslím opravdu v klidu.

Zažila jsem tento ,,teror" jako ou - pair, takže to nevidím z pohledu matky a ani nejsem dětský psycholog....ale má svěřenkyně věděla, že si prostě může dělat co se jí zachce a tak to prostě dělala..., ale pokud se Vám to nezdá, zkuste se zeptat pediatra nebo dětského psychologa.

Začíná se projevovat období vzdoru a hlavně se chce projevit svou osobnost.

Nemyslím si že je to teror. Mam dva syny a prošli jsme tím také. Je to člověk i když malý a nebude stále hodnoucky a dokonalý. Je to pro vás nové období a budete muset se s tím nějakým způsobem porvat a zjistit co na dceru platí. Nechápu proč hned volat psychologa. To už je jak v nějakém výzkumu.

Dcerka mi začala teď dělat to samé. Myslím, že to k tomuto období patří, že se projevuje víc jako samostatná osobnost. Do kočárku se mi ji znovu daří dostat, někdy tím, že jí vysvětluju že je na nošení už težká, že máme od toho kočárek aby se vezla když už jít dál nemůže. A nebo jí strčím do ruky něco co ji zaujme (hračku) a hned ji tam strčím a ona si chvilku s tou hračkou hraje a zapomene že vlastně do toho kočárku nechtěla :D :D Teď nově mě překvapila v obchodě, občas jí dám do ruky třeba kokino, máslo apd. a u pokladny mi to doteď v pohodě vrátila, ale dneska poprvé spustila řev. Tak s touto situací se ještě musíme porvat :D :D

Prostě začíná projevovat svou hlavu, že chce něco jinak. Zkus na to přijít sama, co jí na tom kočáru vadí. Možná kolem sebe vidí starší děti, které už v kočáru nejezdí a chce být "velká holka" jako ony. Mám dceru 19,5 měsíce, někdy jede kočárem ráda, někdy ne. Někdy chce capkat sama, někdy se mě sama chytá za ruku, někdy ji odstrkuje a chce jít vedle kočáru a "vézt" ho, někdy ji nejsem schopná přimět ani aby došla zbývajících 20 metrů z hřiště k domu a za každou cenu se chce nést. Prostě má svoje nálady, potřeby, pocity, strachy. Snažím se jí vycházet vstříc, pokud to jde a není to proti mým zájmům (třeba že se nemůžeme zdržovat, jsme u rušné silnice, nebo vidím že už si fakt jen vymýšlí). A snažím se s ní domlouvat. Je obrovský pokrok, že už má hodně velkou slovní zásobu a téměř všechno, co potřebuju, mi rozumí. Takže vysvětluju, vysvětluju, vysvětluju. Proč něco nejde, proč to teď musí být takhle. A ptám se jí, jak to chce ona. Taky se vzteká, vzdoruje, ale troufám si tvrdit, že velká část těhle situací se dá tímhle přístupem řešit nebo jim i předejít.

Možná by pomohla tříkolka s vodící tyčí (něco takovýho http://www.sambaby.com/16408-trikolky/80605-bab... - jen jako příklad - dítě tam lze připásat... a přitom má "samostatnost" - navíc jsem viděla, že se pak dá postupně "odstrojovat" až nakonec zůstane jen ta tříkolka)
Osobní zkušenost s tím nemám.
Jeden čas mi děti chtěli kočárek tlačit a ne se v něm vézt.
Tak vozili hračky a když už byli unavený, tak se pak nechali vézt s tou hračkou.
Naštěstí bydlíme na vesnici a pohybu po svých si užívají dost, a tak je pak vezení v kočárku vzácné.

Dobry den, moje dcera 18 mesicu v kocarku nevydrzi ani deset vterin. Proste chce chodit nebo jet na trikolce. Navic teda ja kocarek nemam rada a jsem rada, ze uz mam chodici dite, takze ho nevozime. Bud jde anebo se veze, zasadne nenosim a dopravime se, kam je treba. Rekla bych, ze je to normlani.

Moji kluci v 18 mesicich uz taky nechteli do kocaru, vsude jedine na motorce 🙂

@lencak80,
jak jsem řekla, nevidím to z pohledu matky 🙂, matky vidí svoje děti prostě jinak, tak nějak tolerantněji.
Ano, dítě je osobnost, ale aby si dělalo s dospělým co chce, je taky otázka. Ano, pokud nechce sedět v kočárku, ať si cupá, ale abych táhla kočár a ještě dítě v náručí když nechce ťapat a nechce být ani v kočáře 🙂?! To snad byl i dotaz zakladatelky diskuze...možná by vážně pomohlo, jak tady některé maminky doporučují, odvést pozornost. Pokud je však dítě unavené, neuděláte stejně nic. A co potom s různýma odražedlama apod.? Možná na krátkou procházku, ale když je pak unavené nebo usne? Táhnout odrážedlo a ještě dítě v náručí?

@lencak80,
a proč dětský psycholog? Dítě může mít nějakou formu sociální fóbie, pak bych pochopila tu fixaci...

@marie100 Není třeba dramatizovat 🙂 Rozhodně to není žádný teror,jak píšeš.Máme čtyři děti,v tomto věku je to prostě u některých dětí úplně normální,některé kočárek prostě nechtějí a rozhodně to není proto,aby si s dospělými dělali co chtějí,tak to není... 🙂 V 18 měsících jsou to ještě taková větší mimina,nedokáží s někým cíleně manipulovat a sáhodlouze vymýšlet a promýšlet dopředu postupy,jak na ty své rodiče vyzrají,to fakt ne :D Prostě ještě neumí pořádně mluvit a už vůbec ne o něčem diskutovat,tak řvou no. Není to nic divného ani nenormálního,je to prostě tím věkem,časem to přejde. Takže zakladatelko,když malá nechce být v kočáru,pravděpodobně s tím nic moc nenaděláš. Ano,na chvilku hračka zabaví,nebo třeba nějaké křupky po kočárku,ale ne nadlouho. Fakt,s věkem to přejde 🙂

Osobně bych řekla, že je to normální,ne všechny děti se chtějí vozit do 3 let 🙂 mám neteře 15 měsíců od sebe a starší od té doby už jen chodila/jezdila na skatu. Naše 14m chce taky už hodně chodit, takže kočárek bereme jen na delší procházky.

@marie100 než jsem se stala mámou, tak jsem výchovu viděla podobně:
buď to je podle rodiče/dospěláka (tedy správně, protože ten už je rozumný) a nebo podle dítěte (tedy špatně). HAHA
Nikdo nás totiž neučil, že i s takhle malým dítětem se dá domluvit. Ono sice ještě kloudně nemluví, ale už hodně rozumí a taky začíná mít vlastní vůli.
Dost mi pomohla knížka Nejšťastnější batole v okolí - Karp
Stále se učím domlouvat se svýma dětma a pochopit je, aniž bych je hned "soudila".
Na blogu mám odkazy na zajímavý články - třeba se i Tobě budou jednou hodit

@kamste,

možná 🙂...jak jsem již psala, své dítě se každý snaží pochopit tak nějak víc.
Věřím, že u mě to bude podobné, ale rozhodně ho nenechám si se mnou dělat co se mu zachce a i hodně malé děti umí být manipulativní.

@marie100 noo, dokud nezvládne klasickou vkládačku, tak není schopný pochopit důsledky... natož manipulovat
další kámen úrazu je, že do konání našich dětí promítáme "úmysly" viděné z našeho úhlu pohledu (na základě našich zkušeností...)
ale na to přijde člověk až vlastní zkušeností

dost dobrá je i kniha Vychováváme děti a rosteme s nimi (Naomi Aldort)

@kamste dítě umí manipulovat s dospělými už od malička-stačí se podívat:dítě brečí,dospělý ho zvedne,poňuhná, položí,zase řev,zase vezme...ano,může mu být cokoliv,ale tak jednoduše zjistí-zabrečím si, přijde někdo a poňuhňá se se mnou, to není úplně úmyslné, ale vědomé ano.Má hlad-zabrečí,dostane jídlo-klasický příklad.A nebo: maminka nedovolí, jde za tatínkem(babičkou,dědečkem) a ti dovolí-klasická manipulace a to už je vědomá.

@veronikav31 je velký rozdíl mezi oprávněnou žádostí o pomoc a manipulací

Měla jsem sen: jsem ochrnutá a upoutaná na lůžko, čekám až se o mě postarají....
Prožila jsem ve snu pocity někoho, kdo je odkázaný na pomoc okolí a sám se o sebe nepostará. Opravdu jsem volala o péči... a nechtěla nikým manipulovat... ale taky jsem nechtěla být pořád sama...
Ten sen mě dost změnil.

@veronikav31 Tak to je ale v pořádku a běžné,že maličké dítě zapláče,když se mu něco nelíbí nebo něco potřebuje. Když má hlad,je mokré,unavené,bojí se,něco ho bolí...cokoliv,neumí to vyjádřit jinak,tak pláče. A je v pořádku,když za ním rodič přijde,pohladí ho,uklidní,ponosí...tomu se říká cit a rodičovská láska!! Ty o svém dítěti taky říkáš,že tebou manipuluje,když zapláče a ty se ho snažíš uklidnit? Nebo ho necháš být,však ať řve,vždyť s tebou přece manipulovat nebude,ne? No nevím,nevím...

@ kamste,
mám zkušenosti s rodiči, které se snaží SVÉ malé děti až přehnaně chápat a vše jim (mnohdy bez náznaku zájmu a výsledku) přehnaně vysvětlovat 🙂, otázka je, jak tyto děti pak vidí někdo jiný než rodiče 🙂 - i když to tyto rodiče většinou vůbec nezajímá, ti dokážou soudit opět jen cizí děti 🙂. Zajímalo by mě, jestli jste tak tolerantní i k jiným než svým dětem. Nemyslím, že je to otázka nějakých odborných knih, jde spíš o zdravý rozum. Ano, jistě je správné, snažit se dítě správně a nenásilně směřovat, ale s povahou dítěte moc nezmůžete - každé dítě je jiné, ostatně jako dospělí lidé, také jsou dobří, zlý, zákeřní, milí apod. jen dítě to neumí ještě tak dobře skrývat 🙂. Co si pamatuji děti ze svého okolí když jsem byla sama dítě, tak základní rysy povahy, které mají nyní, měly již tenkrát v dětství. Ale to jsem už hodně odbočila....

@verkaver je teprv v 10tt
ona to snad stihne pochopit....

@kamste 🙂 🙂 🙂

@kamste nechápejte to špatně, ale čtete špatně, ano, jsem 10tt, ale čekám své druhé dítě, jedno doma máme.

@verkaver jinak, já své dítě nenechávám řvát, teda, pokud nechce v obchodě rohlík-to vysvětlím, že dokud neprojdeme pokladnou tak rohlík není náš. Já taky nechodím po obchodě, nenajím se a pak to nenahlásím u pokladny, bohužel to je moje zkušenost s lidma. Takže dát do pytlíku,zaplatit a pak teprve sníst. A jinak, ano, dítě s námi manipuluje, hlavně s tatínkem, ale má to i svoje mantinely, teď už ví co může a co ne( a upozorňuji nemáme doma kojence, ale větší dítě)

@veronikav31 Tak rok a půl je malé batole,ale to je jedno. Já jsem třeba rohlík v obchodě dávala,klidně i pití,pak jsme to u pokladny samozřejmě zaplatili,to mi nepřijde nijak nevýchovné. To ale máme každý jinak,na tom nezáleží, upřímně,je mi jedno,jak to ostatní rodiče dělají,pokud to neubližuje někomu jinému,je to každého věc. Já jen,že neberu jako manipulaci pláč malých dětí,kterými osmnáctiměsíční batolátka prostě jsou...

@verkaver no,tak pokud zaplatíte,tak je to v pořádku, ale bohužel je spoustu lidí co neplatí a v klidu se v obchodě nají celá rodina a pak koupí blbost za pár korun. já prostě v tom mám jiný názor a beru to tak,že dokud jsem v obchodě a neprojdu pokladnou nic není moje.jistá manipulace v tom je, u kojenců nevědomá, u větších dětí vědomá, to je můj názor. Ať si každý vychovává děti podle svého,pokud je netýrá tak se mě jeho výchova netýká. Napsala jsem svůj názor a to,že se mnou nesouhlasíte je vaše právo

Od 16 měsíců jsme bez kočáru,malá ráda chodí,občas ji musíme poponest,ale jsem ráda,protože kočárek už ji neunavil,do 17 měsíců to bylo venku hodně náročný,ale už se to dost zlepšilo a občas se dá i korigovat a je už zvyklá 🙂 a výlety jsme tomu prostě přizpůsobili

Osobně mi přijde že se to dnes vše moc hroti, stačí si většinou jen pokecat s mámou babičkou kamarádkami co mají děti vždyť je normální že se dítě vzteka ať už doma že se mu něco nelíbí a nebo pasani do kočárku. Malá to taky občas dělá a prostě to zkusím po dobrém a když to neprojde tak ji hold prikurtuju chvilku si povzteka a dobré. Vždyť i dospělý člověk se vzteka když s něčím nesouhlasí. Nejsem zrovna zastánce jen domlouvani a domlouvani... Zkusím to ale když to hold nezabere tak to vyřeším jinak.

Malá nesnáší kočár od malinka , ve sporťáku teď vydrží max 20 min . Tahala jsem ji stále v nosítku , teď už ani to ne . Nesnáší i autosedačku. Bereme ji takovou jaká je, sice nikam nemůžeme , ale ono se to jednou zlomí a třeba vezme kočár na milost .
Stejne si říkám ,jak je fajn , ze se vyvíjí , vnímá okolí , chce poznávat svět a ne být svázaná v nějakém kočárku . Ten projev sebe sama k tomu všemu patří . Děti potřebuji volnost , aby mohly vrůst do sveta .