Přechodné pěstounství. Máte zkušenost?

@1lenuska1 Jj, u přechodných pěstounů, tedy pokud to neupravili, tak nejmladšímu dítěti v rodině musí být alespoň 8let, aby dostatečně chápali situaci, a aby jim to ňejak neublížilo a zároveň, aby nebylo jedno dítě upřednostňováno před druhým.
A žena už musí mít své vlastní děti, aby byla uspokojena potřeba po vlastním dítěti.
A musí s tím souhlasit celá rodina, protože to ovlivní všechny.

@zajusenka zkus napsat @miladkat je pestounka a venuje se i ostatnim pestounum, takze nadeje, ze si s tebou bude ochotna promluvit/napsat je velka. Ale posledni rok se tu moc nevyskytuje, takze se dost mozna sama od sebe neozve.

Ahoj, přijde mi hrozně smutné se o toho drobečka starat třeba rok a pak ho dát někomu jinému. A nestýská se mu potom? Když už ho mohu mít do roka, tak proč ne déle? Je to těžká práce, jak někdo psal, 24 hodin denně, ne jako běžné zaměstnání. A to loučení musí být hrozné. Rok uplyne jak voda.... A je to pro něj opravdu lepší, a co když si ho nikdo nevezme, tak jde za rok zpět do ústavu? Děsivá představa.

Zaujalo mne to už dávno, říkala jsem si že až malej povyroste… No teď jsme v očekávání, tak že se obávám že už jsme vyčerpali naše kapacity. Ale třeba jednou bude dům a až odroste i druhý, moc moc by se mi to líbilo.

Já jsem dlouhodobá pěstounka. Klidně mi napiš 😉

@lucka662006 není, takhle se na to nelze dívat. Přechodné pěstounky (pěstouni) jsou často starší a třeba ani není možné, aby se starali až do plnoletosti. Oni jsou nachystani tady a teď převzít jakékoli dítě. Jsou školení na to, aby to vymazlili a předali do trvalé péče. To rozdělení má svoje opodstatnění 🙂 Navíc rok je jen údaj někde na papíře. Nás starší byl v přechodce přes rok, mladší 14 dní. Dítěti se nestýská, pokud se vše dobře provede, dítě se překlopí bez problémů. Navíc tohle je ten úplně úplně poslední problém. A často jsou rodiny v kontaktu, zejména když jde dítě do dlouhodobé pěstounky (my jsme v kontaktu s oběma).

@lucka662006 a jo, občas jdou do ústavu. To hrozilo i našemu staršímu.... Ten systém funguje špatně...

@1lenuska1 na škole, když se ostatní hlásili na pedagogiku, tak mne to nic neříkalo, byla jsem dost tichá, a nevěděla jsem jak mluvit s dětmi, ale spolu s touhou po dítěti se to ve mne vše nějak probudilo... pro mne bohužel, bez vzdělání v oboru není práce s dětmi možná.

Jediná možnost práce s dětmi je buď jako "teta" v klokánku, kdy týden bydlíte s malou skupinkou dětí v bytě klokánku, kdy se o ně staráte a vychovaváte je "rodinným typem", uklizíte, vaříte, a kompletně se staráte o domácnost, jako v běžné rodině. A druhý týden jste doma, a s dětmi je druhá "teta" se kterou se střídáte. Děti tak mají daleko větší jistotu, když o ně pečují jen dvě tety, které jsou tam pro ně ve dne v noci, než jak je tomu v dětském domově, kde se střídá několik pečovatelek na směny a mají na starost daleko více dětí. (Jste tam však sama, a svou rodinu, děti i manžela výdáte jen o týden volna)

Druhá možnost je právě přechodné pěstounství (děti 0-3roky), kde je výhoda i nevýhoda právě ten nízký věk, často se pak jedná i o právě narozená miminka, která si odvážíte rovnou z porodnice.

Pěstounská péče je pak zas něco jiného, trochu více se podobá adopci, jsou tam děti různého věku, pěstoun si tak může zvolit věk, počet dětí, i etnikum. Děti jsou pak s vámi dlouhodobě, avšak stále nemáte taková práva, jako při osvojení...

@zajusenka ještě je dlouhodobá pěstounská péče 😉 a přechodka není jen do tří let. Vím, že pěstouni si mohou dát limit, ale třeba v přípravě nám říkali, že přechodný by měl být pro všechny 😉
* edit: jasně, píšeš o tom v posledním odstavci 🙂

Hlavní rozdíl mezi adopcí a pěstounkou je ten... Nebo měl by být. Že adopcí uspokojim svoji potřebu (rodičovskou), pěstounska péče uspokojuje potřeby dětí.

@lucka662006 ten rok má stát na to tu situaci vyřešit, buď se upraví podmínky u biologických rodičů... matka/otec/popřípadě si ho vezmou příbuzní... nebo se ho rodina vzdá, a pak jde buď k dlouhodobým pěstounúm nebo do adopce... bohužel tady máme dlouhou byrokracii 😔 a kolikrát ten rok pretáhnou, a miminko zůstane u přechodného pěstouna třeba i rok a půl (i když by podle zákona nemnělo), jindy si ho vezmou příbuzní, a je u přechodných pěstounů třeba jen 3 měsíce...
Často se ho biologická matka nechce vzdát, protože je ve vězení, a jako matka má větší šanci se dostat dříve z vězení. 😒

Je to hrozné, a po 1. To je nejhorší (co jsem četla zkušenosti), pro miminko to musí být také hrozné to odloučení, ale je to lepší než v kojeneckém ústavu, kde je jedna sestra na 20 dětí, nemají čas se o děti starat.

Děti z K.Ú. ani nepláčou, protože po čase zjistí, že to nemá cenu 😥, nikdy nezažili pocit být stredobodem vesmíru, a nemají nikoho, kdo by tam byl pořád pro ně, není tam ta "máma", která je tam 24/7 a utiší ho při každém špatném snu, pohladí, a usměje se když udělá něco nového, oplatí každý úsměv, a podá hračku když mu upadne, utře slzy, utiší, a dodá pocit bezpečí, a jakkolik možně i nemozně ukáže celý svět. Pro tyto děti je procházka v kočárku vzácnost, kterou si nemohou dovolit 😥.

@marimanta děkuji za doplnění ❤, ještě se mám co učit 😅.

@marimanta nemuzu uplne souhlasit… adopce musi uspokojit nejen potrebu rodicu, ale uplne stejnym dilem potrebu konkretniho ditete. Rozdil oproti pestounske peci je predevsim v tom, ze adopci vznika nezrusitelne osvojeni, rodina, zatimco pestouni maji casto za ukol pecovat o vztah ditete i s biologickou rodinou 🤷🏼‍♀️

@1lenuska1 no, právě. Jako pěstoun musíš upozadit svoje touhy a představy. Pro příklad, za poslední čtyři roky jsme kvůli dětem měli s matkou šest soudnich stání a asi deset pokusů o dohodu na OSPODu, stálo mě to X tisíc za advokáta. Protože jednou jsem od soudu šla téměř s pláčem, soudce chválil matku do nebes, se mnou vytřel podlahu. To už jsem nechtěla zažít, hlavně teda kvůli dětem, protože ty to odnášejí. Kvůli matce starší málem umřel a mladší je mentálně postižená (oba mají fetální alkoholový syndrom, starší je zasažený méně, ale taky má problémy). Jednu dobu jsme měli nařízené kontakty každých 14 dní na 4 hodiny, domů jsem vozila úplně vyřízené zoufalé dítě, které nás bilo, kousalo, ničilo nám věci... A já nic nemohla, prostě matka ho chtěla zpět, tak se musel prohloubit vztah (tehdy jsme měli jen jedno). A takhle můžu pokračovat, hodně se hledí na bio rodinu, ať udělali cokoli, je to bio a to je nejvíc (jasně, záleží na úředníkovi, zažila jsem obojí, jak neadekvátní prozežování bio, tak i zastání). Tohle nejde hodit na hrb člověku, co touží po svém miminku. Často po letech marného snažení. Samozřejmě, že děti mají podobné problémy, ale ty srágory kolem adopťákům přijetím dítěte končí, pestounum začínají.
Pro mě je nejhorší vědomí, že všechno záleží na rozmaru soudce, nevím nikdy, kdy nám někdo zase upraví kontakty nějakým šíleným způsobem (návrat zatím snad není ve hře), co si zase máma vymyslí, co dětem naslibuje a nedodrží.
Zkrátka, kdybych neměla svoje děti, a pěstouňaty si naplňovala svoji rodičovskou potřebu, jsem už v blázinci.

@zajusenka ono jedna věc je, co se člověk dozví před, co se učí v přípravě, co říká zákon a co "by se mělo", a druhá věc je realita, kdy si kolikrát říkáš, že tohle snad ani není možný.
Každopádně náhradka má smysl a potřeba jsou i PPPD i dlouhodobí. Protože bez dlouhodobých nemají kam PPPD ty vymazlené děti dát.

@marimanta Ja tomu rozumim. Proto se divim, ze Kraj(e)? tak motivuji bezdetne pary, ale sly do pestounske pece. U nas to tak aspon je. Je to potreba, tomu rozumim. Ale to nemuze delat zdaleka kazdy, kdo “jen” nema deti. Nemyslim to zle.

@1lenuska1 já to taky nechápu, za mě to není dobře. Za nás před pěti lety byli bezdětni výjimkou. Z mojí zkušenosti - na kraji jsou úředníci úplně mimo realitu. Pro ně jsou pěstouni, adopčáci i děti jen kolonky na papíře 😕

@zajusenka Ahoj .Jsem přechodná pěstounka.Mám v současné době osmou sazeničku.Po zkušenostech které mám bych znovu tuto,,práci"šla dělat až by mému dítěti bylo minimálně 15 let.
Nicméně věková hranice je skutečně osm let u tvého dítěte.Museli jsme projít psychotesty a sociálním šetřením.I manžel i dcera.
Dèti by u nás měly být nejdéle rok.Dlouhodobých pěstounů je málo. Tak se péče často prodlužuje.Bohužel.Zpět do biorodiny jsem nepředávala .Do Dětského domova naštěstí také ne.To by mě položilo.Děti od nás šly k pěstounům a do adopce. Skoro se všemi jsem v kontaktu. Zůstali jsme přáteli.S více než polovinou dětí se do teď vídáme,jezdí k nám ,zůstala jsem jim tetou.
Věk přijímaných dětí si noví přechodní už nevybírají.
Je mylná představa že dostanete miminko .
Ano berou většinou ohled na rodinou situaci. Ale může se stát že u vás přistane třeba osmileťák.(jako u nás)
Dítě můžete odmítnout ale na kraji to nevidí rádi.
Zapomeňte na zahraniční dovolené.Málokdy vám dá biorodina souhlas.Počítejte že děti které budou u vás jsou často závislé,týráné zneužíváné zanedbané.Takže první týdny jen nosíte v náručí,nesmíte a v klidu se najíst je skoro zázrak.
Musíte se každoročně vzdělávat(24 h vzdělávání)
Musíte mít doprovodnou organizací.Ta je pro vás,pomáhá vám,doprovází vás.
Musíte počítat s návštěvami.Bude k vám chodit klíčová pracovnice OSPOD a klíčová z doprovodky.
Pokud má rodina dítěte zájem, Musíte podporovat styk s rodinou dítěte takže ještě kontakty s rodiči dítěte.
Musíte dodržovat IPOD.Něco jako plán ohledně vývoje a péče o dítě.
Chodíte k soudu.Píšete zprávy pro krajský úřad a soud
Chodíte k lékařům ,psycholog,neurologie,neonatologie(když máte nedonoška pobýváte s ním na oddělení).O každý lékařský zákrok který se plánuje Musíte žádat rodiče dítěte (vytržení mandlí ,nastřelení náušnic,nepovinné očkování. ..prostě všude kde je napsáno-souhlas zákonného zástupce (vy jím nejste).
Přesto jste za dítě zodpovědná.Musíte zachovávat mlčenlivost a nezveřejňovat osobní informace o dítěti ani jeho rodině.Může se stát;že budete mít matku prudičku,která vám bude znepříjemňovat život.Rodiče můžou být ve vězení a vy musíte v rámci kontaktu na návštěvu do věznice.
Pro mne je nejkrásnější když děti které u nás byly přijedou na návštěvu a já vidím,že jsou spokojené.
Práce je to náročná a krásná.
Ohledně peněz.Nedostáváte výplatu,ale dávku.(odměna pěstouna)
Někdy je to překážka ,když si chcete vzít půjčku nebo hypotéku.
Pokud vás napadá nějaký dotaz ráda zodpovím.

@malytlustyhroch Jsem tu.Jen není moc času na psaní.Skládek,puberťák,dva psí,zahrada ....A mimino to je dost nálož v 57 letech 🥰😀😊

@zajusenka mám v rodině pěstounsku na přechodnou dobu. Už jen samotný proces je náročný, rok kurzů a připrav, celá rodina včetně dětí musí projít přes psychologa. Děti dost často na začátku trápí abstinenční příznaky, takže je to s nimi náročné. Nevím jestli má smůlu, ale mají také často zdravotní problémy, takže s nimi tráví i dost času v nemocnicích. Práce je to opravdu krásná xo má smysl, ale extrémně náročná.

@ele_nka ano souhlasím. Je to tak.Lidé si řeknou ,,co je na tom,postarat se o miminko,to zvládne každý. Navíc jsi doma,a bereš peníze. Hmm.Je to velmi náročné starat se o tyto děti. Dělám to 8roků.8 let přebalujete ,kašičkujete,nesmíte,zodpovídate se úřadům,často i rodičům dítěte.Na každý,,prd"potřebujete souhlas.Pobýváte v nemocnicích,jezdíte na nejrůznější vyšetření,a co mne připadá nejvíce zatěžující je to že do ničeho nesmíte podle KÚ mluvit.Že pro ně nejsme partneři ale v lepším smyslu slova-chůva.Nesmíte mít svůj názor.Slyšela jsem od KÚ nejednou věty které mne mrzí-Vy máte utíkat zadek,krmit a chovat.Vúbec se nestarejte jestli matka přijde na kontakt zavšivená nebo zfetovaná.To není vaše věc jestli dítě od vás půjde zpět na ubytovnu nebo do Děcáku.Vy jste tu od toho aby dítě bylo syté a v pořádku. To pak moje práce postrádá smysl.

Ahoj, je tu někdo kdo dělá stále přechodné pěstounství? Mám vyplněné všechny papíry tak už jen odnést na OSPOD, ráda by jsem si z někým o všem okolo pokecala🙂