Pěstounská péče. Jakou máte zkušenost (pro, proti)?

My máme 4kloučky a taky mi občas projde hlavou, že by bylo hezky pomoct někomu kdo štěstí moc neměl. Taky obracím pro a proti. Tak si ráda přečtu, když někdo napíše zkušenost.

Ahoj, my jsme s manželem dlouhodobí pěstouni, máme rok a půl starého chlapečka a k tomu dvě starší biologické děti, 7 a 5 let. Za nás to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v životě, je to krásný pocit někomu opuštěnému dát rodinu a pomoci. Samozřejmě se k tomu pojí různé úřední a soudní věci, někdy je to běh na dlouhou trať, ale pro to dítě to stojí za to❤️. U pěstounství na přechodnou dobu musí mít nejmladší dítě min. 8 let, ale ani to za mě není ideální, je to lepší až už jsou děti o dost starší, aby chápali, že do rodiny pořád někdo přichází a odchází, nese si různé osudy a i různé projevy chování. Ráda se podělím o další zkušenosti co by Tě mohly zajímat🤗.

@miladkat je pěstounka na přechodnou dobu

K našim 4 biologickým dětem máme 1 holčičku v dlouhodobé pěstounské péči. Přišla k nám, když měla 15 měsíců (teď je jí 6,5). Celý proces od podání žádosti u nás trval 2 roky, hlavně asi proto, že už jsme měli "tolik" vlastních dětí, ačkoliv jsme měli velmi volná kritéria.
Pěstounská péče může být krásná, ale zároveň to přináší i hodně věcí, které je potřeba si hodně dobře rozmyslet, tím spíš, že máte děti a nejmladší je ještě celkem malý. Jednak je to samotný proces, který může opravdu dlouho trvat a pak hlavně to, že děti v pěstounské péči jsou "jiné" už jen tím, že vůbec pěstounskou péči potřebují a nevyrůstají ve své vlastní a milující rodině. Na školení pěstounů by s vámi měli probrat různé možné scénáře (kontakt s biologickou rodinou dítěte, emocionální potíže dítěte, poruchy vazby dítěte, potřebu hodně se přijatému dítěti věnovat, atd.)
Nechci tě rozhodně odradit, ale pro dobro všech (tvojí rodiny i potenciálního dítěte) je potřeba si přiznat i nepříjemné věci a dobře to zvážit.
Naše holčička je s námi už dlouho, je opravdu plnohodnotným členem naší rodiny jako biologické děti. Nemá kontakt s vlastní rodinou, což je pro nás jednodušší, ale zároveň pro ni těžší, protože nemá odpovědi na své otázky. Ale máme v okolí další 3 takové rodiny a tam se kontakt s bio rodinou hodně řeší.
Klidně napiš co by tě konkrétně zajímalo.

Taky jsem dlouhodobá pěstounka, ke dvěma bio dětem jsme před pěti lety přijali 1,5 letého klučíka, později jeho sestru. A ještě později se nám narodilo naše další dítě.
Brali jsme si dvě zdravé děti bez zájmu rodiny (slova OSPODu, když jsme přijímali prvního). Realita....máme dvě děti s FAS, jedno na hranici LMR, druhé silná porucha attachmentu, porucha pozornosti, opožděný vývoj řeči oba... prakticky celých pět let velmi intenzivní kontakt s bio rodinou. Neustále je ve hře návrat domů.... někdy je to fakt těžké, náročné. Byla jsem u tolika soudů, na OSPODu jednu dobu jako doma, x tisíc za právníka....Ale jsem přesvědčená, že to má smysl, že sice nemůžu ovlivnit budoucnost, ale každý den se jim snažím dělat hezkou přítomnost 🙂

Zatím to ještě neřeším, zatím mám pětiletou dceru a malé miminko a tedy stačí. Ale až děti zase o kousek poporostou (třeba malému budou tak tři a víc), s tou myšlenkou si pohrávám. Tak se tady s dovolením připíchnu.
Chtěla jsem si tedy vzít na přechodnou dobu starší holčičku jejíž tatínek se dostal do špatné finanční situace, ale nakonec to zvládli vyřešit jinak. Ale tou dobou jsem měla jen jedno dítě a šlo by třeba o půl roku a známé známých.