Jak a kdy oznámit rodině, že budeme adoptovat dítě?

@obyvatelka já bych jim to řekla až při představování nového člena rodiny, mohou na to mít jakýkoliv názor, budou vám do toho kecat, rozmlouvat...ale když přijdete už s ním, věřím, že si ho hned zamilují🙂

@wrtulka ne, jeste ne, mame pred sebou navstevu pani ze socialky a od noveho roku vsechna ta sezeni, skoleni a tak....rada bych to s nimi taky prochazela a resila, aby vedeli, co se u nas deje
@apacheee toho rozmlouvani se taky bojim, nemam teda problem je poslat do zadele, ze je tohle nase vec a oni do toho nemaji co kecat....ale nechci, at mi tim kazi naladu...navic mam pripraveny skvely argument, ze pokud nam preji stesti, tak nam musi prat i adopci, jelikoz vlastni nikdy mit nebudeme.... pokud nam to rozmlouvaji, tak nas asi nemaji dostatecne radi, kdyz nam vymlouvaji jedinou cestu, jak mit dite :P
ty rodiny si to nekdy neuvedomuji, jak ty kecy jsou bolestne, navic kdyz oni vlastni deti maji....

@obyvatelka já bych je prostě postavila až před hotovou věc, myslím, že to bude lepší pro tebe i pro ně. Nestihnou si udělat předsudky a opravdu věřím, že konkrétního človíčka si zamilují snáz, než předem "avizované" cizí mládě:( Máte zažádáno o miminko nebo můžete dostat i větší dítko? Moc držím palce, ať se brzy dočkáte a rodina vám nekazí radost

@apacheee moc diky, mame zazadano o mimco, co nejmensi, tak uvidime, jak to pujde.....asi mas pravdu, tusim, ze mi to usetri spoustu blbych pripominek a nevyzadanych rad :D

Brácha se ženou si přivezli miminko zrovna před 3 týdny 🙂 Osobně by mě hodně mrzelo, kdybychom se to dozvěděli až při příchodu nového člena rodiny. Obě rodiny, tedy rodiče a sourozenci, to věděly ještě ve fázi, kdy se brácha se ženou rozhodovali o svých možnostech, a širší rodiny pak v průběhu, když procházeli přípravou. Nikdo tak šokován nebyl, zároveň se utnuly veškeré dotazy, kdy konečně hodlají založit rodinu. Všichni jsme je podpořili, mají nádherného zdravého chlapečka a já jsem nejpyšnější teta 🙂 Držím palce!

Až vám schválí adopci, tak bude ještě dost času, než zazvoní telefon. Po tom schválení (abyste to nezakřikli 😉 ) to řekněte resp. oznamte a vůbec nepřipouštějte, kdyby vám to chtěl někdo rozmluvit. Je to vaše rozhodnutí, váš boj a vaše zodpovědnost. Brzké ani pozdní oznámení o adopci vůbec nezaručí, zda rodina nového člena přijme nebo ne. Konzervativci to stejně budou vydýchávat dlouho, tak je to vlastně jedno. Připravte se na to, že až si děťátko přinesete domů, tak budete jako v ZOO. Všichni ho budou chtít vidět, jestli nemá 2 hlavy nebo 3 nohy 🙂 Budou každou chvíli cinkat SMS s dotazy "tak jak to zvládáte?" Bude to velký psychický nápor, na který se určitě připravte. To bylo pro nás snad horší než zvykání si na miminko a péči o něj. Ale vždycky si nezapomeňte říkat: " jsme na sebe pyšní, zachránili jsme jeden život a staráme se a učíme se všechno ze dne na den, na rozdíl od ostatních, kteří mají na přípravu skoro 3/4 roku" Moc vám držím palce! 🙂

@obyvatelka Záleží, jaké máte vztahy. My jsme to říkali hned, protože jsme aspoň s těmi lidmi o tom mohli mluvit, zároveň se nikdo neptal, jestli náhodou nejsem těhotná a další debilní dotazy 😀 (od podání žádosti jsme čekali tři roky, což je dost dlouhá doba). A když nám pak zavolali, že pro nás dcerku mají, tak se všichni bez řečí zapojili a pomohli. Nikdo už se na nic neptal a naopak všechno šlapalo jak má. Ten šok přijde stejně - jak pro vás, tak pro ně. Protože prostě jdeš jeden den třeba do práce, najednou zazvoní telefon a třeba do týdne jsi na mateřský. Často to pak neuvěřitelné švihá a byli jsme rádi za každého, kdo třeba dal do začátku nějaké oblečky nebo tak 🙂

Zkušenost nemám, ani nikoho neznám. Ale z mého pohledu - informovala bych ostatní, až budete vědět, že opravdu dítě dostat můžete (aby jsme neoznámili, že budete adoptovat a nakonec by vám miminko nedali). Mě osobně by jako člena rodiny mrzelo, že bych se o adopci dozvěděla až když by jste měli dítko doma. Ale také je to o tom, jaké máte s rodinou vztahy. My máme skvělé a vím, že by mě podpořili.

Držím vám palce, ať vše vyjde a víc takových lidí, jako jste vy. Máte mojí alespoň virtuální podporu 🙂

@zdenkaj92 Ono to takhle nechodí, dopředu nikdo nic neřekne. Když už je jednou pár schválený (což je schválený vždycky, pokud není jeden z partnerů třeba psychicky nemocný 🙂 ), tak se prostě už neřeší jestli, ale kdy. Může to být rok, může to být pár měsíců, můžou to být dva roky. Pak se prostě ozvou z kraje telefonicky a už to lítá. Dopředu člověk nic neví.

@werumka Tak jsem to myslela, jako oznámit po schválení, že to může přijít třeba za měsíc a nebo klidně za rok. 🙂 Ani jsem si nemyslela, že by věděli, kdy přesně dítě dostanou 🙂

@zdenkaj92 Jo tak to chápu 🙂 To schválení přijde většinou za rok. Co jsme řešili na školení, tak vlastně všechny páry říkaly, že rodině o tom řekly. Mně třeba přišlo fajn, že ti lidé vidí a vědí, že ta cesta s sebou přináší docela dost povinností (překvapilo mě, kolik lidí si myslí, že člověk prostě přijde do dětského domova, vybere si a dítě si vezme). Tím, že jsme se v průběhu toho schvalování dozvěděli i zajímavé věci (třeba problematika dětí z babyboxu apod.), tak bylo fajn si o tom povídat i s rodinou. Ale ono to opravdu záleží na povaze a na vztazích. Obecně to říct nejde. Obecně bych řekla jen to, že bych nečekala až do chvíle, kdy nám zavolají, že děťátko mají.

A nevite holky, jestli nevadi, kdyz jsem v dotazniku uvedla, ze jsem na vysoke dochazela k psychologovi kvuli obsedantne-kompulzivni poruse? nerada bych, aby se na me kvuli tomu divali jako na blazna a mimco mi treba nedali :( premyslim, jak moc ma byt clovek uprimny, jak moc by potom dana psycholozka odhalila, ze jsme v necem lhali. co myslite?

My sme rodine oznamili akurat pred tyzdnom, ze si babo chceme adoptovat, kedze vlastne sa nedari. Nasi rodicia vedia, co mame za posledne roky za sebou, takze nas v rozhodnuti podporili. Teraz v novembri zacneme riesit vsetky papiere. Dufam, ze to pojde vsetko hladko, aj ked na babo sa v nasom kraji caka cca. 2 roky.

@obyvatelka to si nemyslím, že by tato informace ohledně OKP měla nějak vadit. Moje kámoška s ní má taky problém, má dvě (vlastní) děti a není to na překážku. tohle spíš komplikuje život jí, než dětem.
Možná se bude soud (sociálka, netuším, jak to chodí), mohou nějakého psychologa poptat, jak to bylo, jak jsi na tom teď atd., ale pochybuji, že by to vadilo. Existují mnohem důležitější a závažnější věci, které by měl někdo u budoucích rodičů zkoumat (bohužel někdy i u vlastních, protože někdy nestačím žasnout, když se něco provalí), než toto 😉

@obyvatelka jinak držím palečky, ať jde všechno hladce a dočkáte se co nejdříve. Nemám osobní zkušenost, jen jsem se jako dospělá dozvěděla, že teta se strejdou o adopci usilovali, 11 let se jim nedařilo dítko a když si zažádali a začal kolotoč, tak teta nakonec otěhotněla, takže se adopce zrušila, podrobnosti nevím, bylo to ještě za totáče.
Co jsem si tak dala dohromady, tak hlavně babička (maminka tety a mé mamky) z toho byla dost v šoku, měla z toho obavy, přestože to byla ta nejúžasnější osůbka pod sluncem, neznala to, netušila, co od toho čekat, taky měla černé scénáře.
Z vyprávění vím, že třeba tetu "přepadla" sociálka v práci, odvezla domů a prohlížela byt, jestli má ve skříních dost oblečení, jestli má vypráno, jestli má uklizeno, nakoupeny nějaké zásoby jídla v ledničce atd. atd., bylo to prý dost psychicky náročné.
Já prostě ráno vypadnu z bytu, ráda, že jsem vypendila všechny děti i mě, nějaké věci neřeším uklízím po návratu z práce a ona se chudák ráno honila, aby to bylo vše OK, kdyby náhodou. Dnes to možná bude jiné, možná podobné, nevím.....

Ale osobně, jako bližší rodina, bych byla ráda, kdybych tuto informaci měla dříve, než by si rodiče jeli pro miminko (dítě). Ráda bych tu nepříjemnou etapu prožívala s nimi, podporovala, aby prostě věděli, že v tom nejsou sami.
a mmch, jiná moje teta vyprávěla, že kolegyně ráno přišla do práce a během poledního pauzy se z ní stala maminka, zavolali jí, že mají miminko a ona doslova z hodiny na hodinu skončila v práci a nastoupila mateřskou, byl to prý fičák, ale neskutečně jí to přáli, takže se vše zvládlo.

@lucisa diky za krasne prispevky i povzbuzeni 🙂 taky to v praci neminim rikat nijak extra dopredu, jsme obrovska firma, silena drbarna, to by si tady plno lidi zgustlo :D mam kolegyni, ktera me bude muset zastoupit, spadne to na ni vsechno, ale tak to se neda nic delat, ona vi, ze se nam mimco nedari, nevi, ze chceme adoptovat, takze to pro ni i pro ostatni bude prekvapko, ale aspon jim trosku okorenim zivot :D
jen me pobavilo, ze mi jako jeden z papiru na vyplneni dali papir do prace, aby me zhodnotil zamestnavatel, jestli jsem vhodna na adopci...tak jsem se zasmala (muj sef je fajn, ale je bezdetny a svobodny chlap ke 40) a papir jsem nevyplnila, rovnou jsem to pani rikala, ze netusim, co by mi mohl napsat muj zamestnavatel ohledne me vhodnosti pro adopci ditete :D prusery v praci nemam, ozrala tam nechodim, je to moje prvni prace po skole, neni nutne, aby me hodnotil jeste sef, uz vidim ty rozpaky, kdyz bych ho o neco takoveho pozadala :D

@werumka Me se ta diskuze nikterak netyka,ale chtela jsem se zeptat co je mineno "problematikou deti z babyboxu" ciste ze zvedavosti. Uz minule jsem nekde cetla,ze pary nechteji deti z boxu a me by zajimalo proc? Diky za odpoved

taky by me to zajimalo. Mozna proto, ze se o minulosti deti, potazmo rodicu, nic nevi???? ale zase jsou narozdil od deti v DD nebo kojenaku hned pravne volne....

@obyvatelka
@sunshine125 U dětí z babyboxu se špatně určuje zdravotní stav a prognózy do budoucna- třeba pokud matka brala drogy nebo pila alkohol, kouřila, tak se to projeví jen v případě, že se jedná o těžkou abstinenci. Dá se prostě určit jen soubor nějakých znaků a nemocí, ale je vysoká pravděpodobnost, že mohou přijít v budoucích měsících různé komplikace, které se v té nemocnici nedají určit. Od biologické matky se vždy sociální pracovník snaží zjistit i informace o onemocněních v rodině, případně výskytu závislostí. Tady tahle možnost není. A nakonec často ti lékaři nedokážou s jistotou často určit ani etnikum. Je to vždy tak nějak plus mínus (pokud se tedy nejedná třeba o ryze vietnamské miminko apod.)

@obyvatelka My jsme si dceru z kojeňáku odvezli po třech dnech a hned bylo vydané předběžné svěření do péče. I tady to bývá hodně rychlé, pokud není soudce blbec. Jediné negativum je, že biologické matce ještě dobíhá odvolací lhůta.

@obyvatelka Oni už tyhle dotazníky na zaměstnavatele ani ze zákona myslím dávat nemůžou. O tom jsme se bavili na školení už před dlouhou dobou. Taky bych se na to vykašlala. Jinak OKP je v pohodě. Já beru léky na úzkostnou poruchu a naopak bylo dobře, že jsem to uvedla a vše bylo ok.

@lucisa Dneska už takové přepadovky od sociálky nejsou 🙂 Všechny pracovnice, se kterými jsme se potkali, byly fakt fajn. Jedna konkrétní nás měla na starost, vždycky se domluvila, kdy může přijít, do skříní ani do pokojů nám nekoukala, jen jsme si sedly ke stolu a když jsem se ještě chtěla na něco poptat, tak všechno zodpověděla.

Já znám ze svého okolí dva případy kdy rodiče adoptovali a myslím, že se to vždy předtím rozneslo ptž na vesnici je samozřejmě neskutečná drbárna... Každopádně jedna z těch maminek cca 2 měsíce po adopci otěhotněla 🙂. Mimochodem, i když to sem asi úplně nepatří, ale nebojíte se genů u adoptovaných dětí? Slyšela jsem už i o případu, že si paní adoptovala dvě holčičky a po X letech je vrátila do dětského domova, protože prostě vychovat nešly 😖 byly to teda cikánky, ale stejně 😲... Člověk tu genetiku neovlivní a co když dítě bude jednodušší, nebo nezvladatelné? Dá se vůbec nějak vybrat od koho si miminko vezmete? Moc lidí by asi nechtělo dítě od páru, který má dohromady vystudovaných 15 let základky... Omlouvám se za hloupé dotazy, ale nic o tom nevím a zajímá mě to.

@cheynee Ja jsem zas slyšela o několika případech, kdy měl pár své biologické dítě a to začalo krást/fetovat/nešlo na univerzitu. Promiň, přijde mi to opravdu trochu nemístné.

@cheynee vrátit dítě? 😕 no to snad ani nemůže být pravda, copak je to věc, aby se dala vrátit? šílené....

@cheynee uááá přečti si něco o té problematice. Geny to se ježím! Přečti si něco o problematice rané deprivace a jejího následného projevu..cikánka necikánka..pak taky hodně záleží na tom jak paní výchovu vedla..u dětí jiného etnika echt..

@lucisa
@cheynee "Vrátit" děti nejdou. Jakmile je adoptuješ, tak je to stejné, jako bys dala do dětského domova dítě vlastní a to není zase tak jednoduché, protože soud rodiče rodičovských povinností jen tak nezbaví.
Adoptovat dítě jiného etnika (a u v Čechách zvlášť romského) s sebou nese dost rizik. Zvlášť ve chvíli, kdy začne puberta, pak to bývá dost problematické. Vybrat dítě si nemůžeš. Vyplňují se jen docela detailní dotazníky, kde se upřesňuje etnikum, věk dítěte, případně pohlaví a pak jeho zdravotní stav (co žadatelé tolerují a co už by třeba nezvládli). Zbytek neovlivníš. Samozřejmě že pro dítě, pro kterého se hledají osvojitelé, se hledají co nejvhodnější žadatelé - z hlediska fyzické podobnosti atp. Prostě aby tam do té rodiny zapadlo a cítilo se tam dobře. Jestli bude mít dcerka výučňák, je mi úplně jedno. Chtěla bych jen, aby z ní vyrostl dobrý člověk a měla v sobě zakořeněné hodnoty a vědomí, že se na nás může vždy obrátit.

Ahoj, díky za tuto diskuzi🙂 Taky přemýšlíme, jak a kdy konfrontujeme rodinu s naší situací. Ale ještě nejsme v registru žadatelů, zatím máme "jen" podanou žádost+několik prvních sezení s psycholožkou. Tak nás napadlo, že až budeme oficiálně v registru? Současně s tím pokračují naše snahy o asistovanou reprodukci, ale ani o jednom naše rodiny neví. Mám z toho trošku obavy, jak to přijmou, ale nemyslím, že by nás "vyhnali". Jen jim je asi třeba dát čas... vy, co to máte za sebou, jaké byly první reakce vašich rodičů? Děkuju...