Divný pocit, jestli vůbec zvládnu být matkou

@monikavlckova My se tedy pořád snažíme a tak nemohu soudit, jaké to poté bude.. ale už teď se bojím, že neustojím tlak a vliv okolí. Svoji tchýni miluji, ale už nyní vím, že to bude kolotoč..
Jestli ti uleví pláč, breč.. ale zase to nepřeháněj 😀
Vypusť to z hlavy, už jen to, že se bojíš, že nebudeš dobrá máma znamená, že chceš být ta nej.. a s trochou praxe budeš určitě skvělá!!

@monikavlckova neboj, strach ma hodne ženských, ja mam taky občas pocit, ze mi hrabne. Ono se to časem srovná a budou už jen takový výkyvy, ale to k tomu proste patří. Jsme ženský my to zvládneme 🙂 i když je to občas hodne náročné. Jak bylo napsáno, ze mas strach je vidět, ze to resis a chceš to nejlepší a to je dobre. Ty hormony to je věc. Radost a ve vteřině pláč atd. To děla své.

Téma tchýně je nekonečné, u nás pomohl odstup, časem se uklidnila a i já jsem asi v něčem ustoupila a nějak jsme si na sebe zvykly. Jednu dobu jsem už přemýšlela naprosto vážně, o různých řešeních, třeba že kvůli ní půjdu za psychologem.

Není nad to se občas ozvat, aspoň bude vědět, že si má dávat pozor, co říká! Lepší, když se na chvilku urazi (překvapená, že s ní někdo nesouhlasí 😉) než skončit v blázinci. Žádné diskuse, pokud jde o něco podstatného, samozřejmě ne se s ní hádat pokaždé, když ji vidím, občas ji nechám vymluvit a jen nestíhám zírat. Když už dojde na věc, tak to je moje věc a já to tak chci a tak to bude. Když se k tomu ještě přidá partner,, tak to je na budku, ale bude líp. U nás se to taky časem nějak celkem přijatelně ustálilo.

Je super, moct to někomu říct nebo napsat, jako třeba sem ...

Budes úžasná maminka uz jenom proto ze nad tim premyslis.... Na řeči tchyně a rodiny a všech kolem se vykašli, i kdyz je to težké, hlavne s tehu hormony... A říkat ne se musis naučit... Chce to cas a clovek si zezacatku muze připadat zlý (me se to stává) ale 1. Neni to tak a 2. děláš to pro mimi a pro sebe... A hlavne si na to časem okolí zvykne a buďe te vic respektovat..

Já si to NE, trénuju 😀 a už jsem jí zkusila odporovat, a kupodivu zmlkla a řekla mi, no uvidíš... a obrátila téma jinam... Tak snad to bude fungovat pořád

Ahoj, neboj se, budeš skvělá maminka, "pomoc" tchýní či jiných členu rodiny, to je téma samo o sobě, maminka jsi ty a i když nemáš zkušenosti vždy budeš s miminkem nejvíce propojená, budeš to cítit jak je to pro vás oba nejlepší a všechny rady ber jako doporučení ale ne povinnost, uvidíš, všechno pujde všechno odhadneš správně a když neumíš oponovat (uč se to! :D) tak klidne přikývni ať je klid a udělej si podle sebe 🙂 a že furt brečíš hold hormony jsou svině i to pomine 🙂 hodně štěstí ;)

Ahojky.... Tak plac asi patří k hormonum - me posledni dobou rozbreci i uplna prkotina.
Co se tyka strachu, miminko si přeju už od 17-i tak jsem si 10let pockala az budu samostatna a zabezpečená .... o pár mininek uz jsem se starala, presto tu jiste obavy jsou - co kdyz bude plakat a ja ho nebudu moci nijak utisit - co kdyz najednou nebudu vedet cobpo ne chce.... Tak se snazim si říkat, ze jaem přeci dobre pripravena, zvladli to jine a tak ja urcitw zvladnu take. Ostatne kdyby jsi nemela vuuuubec zadbe obavy tak by to bylo asi divne 😊

Holky, co bych dala za to, kdyby moje tchýně se aspoň kapánek zajímala. Neříkám v nějaké přehnané míře, ale v takové té zdravé. Mám termín začátkem října a za celou dobu co jsem těhotná nebyla schopná zvednout telefon a zeptat se jak se daří malé (sice ještě v bříšku) nebo celkově. Do toho se stěhujeme a v osmém měsíci je to opravdu už dost náročné. A to bydlíme ve stejném městě. Člověk nechce doví co, ale přeci budoucí babička se zajímá a snaží se nějak pomoci nebo ne? ... Moje máma, která bydlí jinde je mi neustále k dispozici. A není to jen o tom, že je to moje máma, ale myslím, že je to hodně o člověk jaký je uvnitř. Nebo co si o tom myslíte?

@petbry zase taková protivná tchyně, taky nic moc.
treba komunikuje s vasim partnerem, ten ji neco rekne, co je noveho apod a ona uz ma pocit, ze bylo ucineno za dost? To u nas tak taky jednu dobu bylo a nekdy jeste porad je: se divim, ze nevoalala deeesne dlouho a dozvim se, ze mu skoro kazdy den vola....

@floresta u nas je to podobne. Partner komunikuje se svou maminkou docela casto. Ale jen obcas utrousi nrjakou informaci ci dotaz od ni. A ja zase komunikuju se svoji rodinou. Jen s tim malym rozdilem ze jeho vzdy pozdravuji coz mu take rada vyrizuji. U nich se nikdy moc na rodinu nehralo, kazdej si tam 'kopal' svoji ligu,takze tohle pozdravovani moc nechape. Ale vzdycky se usmeje a me tesi ze bud z toho ma radost a nebo aspon dela ze ma radost - oboji se pocita.
I ja uz ted pochybuju sama o sobe jestli to vsechno zvladnu a to mam jeste pred sebou spoustu casu. Najednou premyslim nad tim jestli uz neni cas zacit porizovat. A pak si rikam ze ne. Ze jeste pockam.. a druhy den si zase rikam ze zitra teda sjedu do centra a kouknu se po nejakych obchodech kde by se co a za kolik dalo poridit. A dalsi den si to zase rozmluvim ze je jeste cas a takhle porad dokola. Nakonec jsem se rozhodla ze si sepisu seznam co bych si mela poridit jeste pred narozenim a co bude mit cas potom. A s nakupy zacnu az po velkem utz ktery mam 29.9.

Ja jsem to mela ke konci tehu taky tak,bezmoc ze to proste nezvladnu, ze me nikdo nechape a nikdo mi nepomuze a taky jsem porad brecela, jsou to hormony, trvalo mi to jeste sestinedeli.

@petbry úplně ti rozumím. K tomu všemu mi však tchyně manžela zneužívá v práci a ani ho neplatí (je jeho zamestnavatelka). Moje maminka zemřela před rokem a půl. A my teď čekáme dvojčátka.

@veronig O zneužívání ani nemluvím. Naštěstí už to přítel vidí sám, ale ... Nejhorší na tom je to, že člověk se snaží pochopit - ano je to jeho máma, ale na druhou stranu si zase říkám - proč bych pořád měla já být ta co drží pusu. A když se ozvu, tak následuje hádka a pak mě to strašně mrzí, protože on za to nemůže. A tak to člověk v sobě drží a jednou za čas bouchne. Chlapa bych neměnila za nic na světě, ale je to těžký... A co je nejhorší, tak není s kým si popovídat, protože ten kdo "nezažije", tak těžko pochopí.

@monikavlckova drž se, uvidíš jaká bojovnice se v tobě probudí, až se to narodí, budeš své mimi bránit více než teď sebe. Pokud se na miminko těšíš tak mysli jen to, to ostatní se podá 😉