Bojím se druhého porodu

@kikina_8 mám to stejně, bojím se, první dítko šlo císařem a teď mě čeká normální porod a jsem z toho nervózní, snažím se myslet pozitivně, že to půjde dobře a rychle, že se na miminko už těším a zvládneme to spolu na jednicku a pak se mi zdá nějaký sen na téma komplikace u porodu (no zjevně pracuje moje podvědomí) a jsem zas v háji. Nevím, jak samu sebe přesvědčit, že to bude v pohode 😕

Za pár dní mám termín porodu, celé těhotenství je krásné a snažím se užít si i to nepohodlí...Je to poslední dítě. Syn šel císařem, takže já budu i u druhého porodu jak tele. Ale nemyslím na to. Chci hlavně začít rodit sama. Bez vyvolávačky.

Ahoj, pro mě byl druhý porod vlastně první - ten první totiž proběhl špatně, když mi prosákl epidurál hlouběji a umrtvil od pasu dolů, takže syna za mě porodili zdravotníci. 🙂 Bála jsem se a nakonec je to zas jen další "zajímavý" zážitek do života. :D Trefila jsem na skvělou PA a doktorku jsem měla jednu z těch, co to "zachraňovala" poprvé, tak to bylo takové veselé, když jsme se na sebe šklebily a doufaly, že tentokrát to půjde jako po másle. Nakonec to bylo rychlé, zvládla jsem se, všem jsem se tam 100x omluvila za to, že jsem se po.. a tak. :D

Dost mi pomáhalo si opakovat, že to prostě za pár hodin přebolí a bude to ok. 🙂
A jestli jsi poprvé rodila sama od sebe, tak to je asi úplně paráda, já měla oba porody vyvolávané kvůli velkému odhadu váhy dětí - syn se narodil 4780g a dcera nakonec jen 4020g.

Přeju hodně štěstí, rychlý porod a žádné komplikace! 🙂

@sobist rodila jsem spontánně v termínu a hlavně celkem rychle....bez jakykoliv předešlých kurzů apod. To sme měli domluvené až na týden po porodu, ale zvládly sme to, i.tak se toho teď bojim

@nik1 já první rodila spontánně a vaginalni porod, sice jsem si to tři dny a tři noci odchodila bez spánku, jídla nebo čehokoliv....i tak se teď bojim

@kikina_8
ted uz stejne nemas na vyber,odrodit to musis tak proc se tim stresovat? 🙂

@kikina_8 ja se taky bála. To je asi normální.. První porod trval 24 h cca. Ale druhý mě nakonec překvapil tak, že jsem pak, když už došlo na věc, ani nestihla ho nějak řešit. Do porodnice s druhým jsem šla otevřená na 8 cm a za 2 hodiny bylo hotovo :D a ještě jsem se u toho koukala na dokument BBC o konci světa :D :D a pila horkou čokoládu. . pointa - každý porod je jedinečný, úplně jiný, neovlivnitelný. Strach je ocekavatelny. Ale pak, když přijde na věc, tu stejně budeš zas jenom ty a miminko. Nikdo jiný. 🙂 A zvládnete to oba dva ať už to bude probíhat jakkoliv a bude to váš jedinečný zážitek který vás spojí nesdělitelnym způsobem 🙂 zvládneš to. Neboj. 👍

Rodila jsem po druhé na začátku září a taky jsem se bála a bála jsem se o to víc že jsem věděla že musím na vyvolání. Mela jsem strach z porodních bolestí ale i z toho že přece nemůžu milovat druhého stejně jako prvního syna.. Nebudu ti lhát, bolí to jako čert ale ty bolesti musíš stejně tak jako tak přežít, pokud tedy nebudou ochotni udělat ti císaře na přání a to pak budeš mít bolesti jizvy. Ale jakmile miminko porodíš bolesti okamžitě přestanou a změní se ti svět. Zamiluješ se znovu neuvěřitelně silnou láskou na celý život, bolesti co jsi prožívala si budeš sice pamatovat, ale ten přijde ti směšný že jsi měla strach. Jediné co budeš chtít je mít své miminko u sebe a moc ti držím palce aby jsi ho u sebe měla já ho po celou dobu v porodnici viděla jen párkrát denně na pár minut protože na tom nebyl dobře. Pokud budeš mít štěstí jako já nebudeš mít ani žádné poporodní poranění. Držím ti palce aby porod proběhl bez potíží, rychle a mela jsi skvělý personál.

Já druhé těhotenství zvládala také hůře, ale bylo to hlavně ovlivněné tím, že těhotenství s batoletem je prostě náročné. Nemohla jsem moc odpočívat, občas jsem musela dceru nosit do schodů... takže fyzicky mi to dávalo zabrat. Poslední měsíc už jsem prosila miminko, ať už jde k nám, že už ho nosit v bříšku nezvládnu. Jelikož jsem dlouho před termínem měla porodní cesty připravené, tak jsem si týden před termínem porodu poprosila o Hamilton. Ten zabral téměř okamžitě, po pár hodinách jsme jeli do porodnice. Na druhý porod vzpomínám moc ráda, když to tak řeknu, tak jsem si druhým porodem smazala takový svůj vnitřní dluh, protože první porod nebyl ideální, dceru mi nakonec vytáhli vexem. Měla jsem pocit, že sama dítě porodit nedokážu, že jsem to prostě nezvládla. Samozřejmě jsem byla ráda, že jsme obě zdravé, ale hlavě poručit nedokážete. Takže mě druhý porod psychicky moc pomohl.

@kikina_8 Tak to musel být mazec. Takový už to znovu nebude, tak neboj. Až až to bude za námi, tak si zase uvidíme nohy. 🥳

Mam termin za 7 tydnu. Taky me napadaji podobne veci. Prvni porod byl vyvolavany 41+0 a nebyl to porod snu. Sahla jsem si na dno a bohuzel neziskala duveru ve vlastni telo. Dikybohu se mi loni povedlo tuto duveru ziskat diky spontannimu potratu, ktery pro me byl velmi transformacnim zazitkem. Proto verim, ze to potreti dam. Uz tusim, na co si dat pozor, co me vyvadelo z miry a co mi delalo dobre. Hlavni je podle me vypnuti mysli a nechat to cele s duverou ve sve telo plynout. Mam opet domluvenou i soukromou PA, se kterou se tentokrat schazim v prubehu celeho tehotenstvi. Diky tomu se na sebe ladime a verim, ze kdybych zacla hystercit a zablokovala se tim, bude mi napomocna nahodit se zpatky, vypnout hlavu.

Ženy, měla.ste to taky některá tak v druhém těhotenství? Trápí mě nízký tlak, neustále se mi motá hlava a je mi na zvracení. Lékaři jsem to říkala, ten to prisuzuje nízkému tlaku, ale já už nemohu ani normálně spát. Máte některá zkušenost a případně radu co s tim?

Tak včera jsem zažila krusny večer a přísnou noc....začali bolesti v podbřišku, které mě nutily na WC, ale samozřejmě nic. Když jsem udělala prudší pohyb, bylo mi na zvracení, v posteli jsem se potila a nemohla usnout, šílené. Celkem dost jsem si přála, abych porodila, ale poté jsem usnula a ráno mi zase bylo jako těhotné 14dnu před termínem porodu....je to normální?