Šílený trach v těhotenství, už jsem 3x potratila

Je to normalni. Ja mela 2x potrat pak tehu s dceriu starsi a pak zase potrat a nakonec dalsi dceru mam. Je to sildnej napor na psychiku,znam. Vsichni me rikali:s tim strachem stejne nic nezmenis,co se ma star,stane se..jednoduchy si to rikat,horsi realizovat. Drzim palec,at to tentojrat dobre dopadne🙂

Zlatíčko, drž se, moc dobře vím, jak ti je, já mám strach dokonce i otěhotnět ☹ Tohle miminko určitě vydrží, musí.

Drž se, taky jsme se dlouze snažili a když se konečně zadařilo. Hodně jsem špinila, moji psychiku to hodně ničilo. Ještě jsem ke všemu prošla těžkým depresivním onemocněním, takže to mnou hodně cloumalo. I když jsem těhotná, ten strach mám pořád a to žádný psycholog ani psychiatr nedokáže odstranit. Vím, že se to lehce říká, ale ja si pořád říkám, když se budu bát, miminku to jen ubližuje. Tímto způsobem se uklidňuji, občas se mi i daří. 🙂 Věřím, že zvládneš překonat to období a budeš se radovat. A taky věřím, že miminko se udrží. 🙂

Ahoj, já potratila 2x a měla jsem z toho takové úzkosti, že jsem chtěla páchat sebevraždu, nakonec mám léky a jsem v pohodě. Prý existují antidepresiva pro těhotné, tak kdyby ty stavy byly nesnesitelné neboj se a zajdi si pro pomoc k odborníkovi. Myslela jsem, že otěhotním bez problémů nakonec IVF a potrat, asi ty hormony byly na mojí psychiku moc. Tak hodně štěstí!

Ahojky,zna to adi kazda.Prvni tehu jsem ani nevedela,ze jsem tehotna a pri druhem jsem si sla vysmata pro tehu prukazku a zjistila jsem,ze je mimi 4 tydny mrtvy (presne od posledni navstevy) zadny krvaceni,proste nic.Ted jsem 9+1 a bojim se kazdy navstevy gyndy.Brisko si nehladim,snazim se to neresit a tesit se zacnu az s prukazkou.Drzim palecky az jste oba v poradku a drz se 🙂

Taky to mam tak-3 deti mam,ale 2x jsem potratila..:( V utery mam jit k doktorce a ten strach jakej mam..Trpim nevolnostmi,je mi spatne-to je muj beznej tehu stav,ale ten strach mi moc nepridava..Ac se snazim na to osklive nemyslet tak občas to proste nejde..Takze sama v tom nejsi..

Ahoj asi to k tomu prostě patří, já o miminko nikdy nepřišla, zato se nám nedařilo otěhotnět. První týdny těhu jsme se v noci budila úplně spocená strachy. Měla jsem hrozný noční můry. Přešlo to samo. Teď už mám škaredý sen jen občas. Ale tady ty začátky stály za to - zlepšilo se to až po první genetice.

Já taky nepotratila,ale mimi jsem chtěla uz dlouho a manžel ještě ne a pak jsem měla ps.blok a nedařilo se...teď jsem ve 38.týdnu,tehu bylo hodně náročné hlavně psychicky,ale jde to zvládnout...strachy byly a jsou...každá maličkost me rozbreci, rozhodi...někdy mi je na omdleni,hodně jsem z nervů zvracela,ale jde to a půjde to!Držím palce a neboj se a případně si zajdi k.psychiatrovi-beru antidepresiva i během tehu a fakt dost mi pomohly

skuste hormony ultrogestan je to na předpis ale pomuže to děťátku ve vývynu

Tak já zkušenost s potratem mám v 9. týdnu, teď jsem znovu těhotná po třech letech snažení a naprosto chápu ten strach. Moje doktorka mi na to řekla, že je to přirozený, tělo se tím připravuje na možnost, že to nevýjde. Hodně mi pomáhá dávat si postupné cíle další kontrola, ultrazvuk, další týden a postupové body, už jsme zvládli 6 týdnů, máme srdeční akci, překonali jsme kritický 8. týden, přestali nevolnosti, 12. týden. Teď jsem v týdnu třináctém strach mám pořád, ale je to s postupujícím těhotenstvím lepší. Nejhorší je, že můj manžel to nechápe bojí se abych nebyla úzkostná matka a je pravda, že někdy šílím, když mi bylo špatně tak jsem si zoufala, když to přestalo tak, že je to moc brzo a něco je určitě zase špatně, před potvrzením srdeční akce jsem probrečela noc, protože jsem byla přesvědčená, že je po všem a drobek si v klidu roste a kdyby mohl tak si klepe na čelo 🙂. Tak si dělám malé radosti a vždy si před kontrolou koupím něco malého pro miminko. No a taky se modlím, nejsem sice věřící a tak je to tak lajcky prosím opatruj naše miminko apod. ale říkám si, že když jsou prosby upřímné tak budou snad vyslyšeny. Je dobré si najít to co zrovna mně pomáhá a brát to tak, že strach bohužel po smutné zkušenosti potratu nebo dlouhé době, kdy to prostě nejde k těhotenství patří a je potřeba se s ním co nejlépe poprat.