Psychicky náročná práce v těhotenství

@saela Buď v klidu, já pracovala v pojišťovně na likvidacích Pú a smlouvách a to byl teprve řev 🙂. Taky to bylo hooodně psychicky náročné když mi tam brečela paní která řešila že ji umřel syn a ona za něj chce zrušit pojistku, nebo hromadná autonehoda a 2 smrťáky atd.. nesmíš si to tak připouštět,.. jsou to opravdu jen hormony a uklidní se to neboj. Mě se taky kolikrát chtělo brečet, nebo mi klienti brečeli do telefonu a co mají dělat... Musíš se přes to přenést 🙂. Uvar si čaj, dej si něco dobrého a jedním uchem tamy druhým ven 🙂. Já teda šla v 6 měsíci na neschopenku, ale protože jsem měla v krku streptokoka a 2 měsíce jsme ho vyháněli. Hele a bylo lepší když jsem do těch 6 měsíců byla v práci jelikož jsem si tam mohla pokecat s holkama a co doma na neschopence..Uvidíš, musíš si to přestat tak brát a bude to dobrý 🙂.

@saela - těhotenství a přecitlivělost, ale tak víš jak, já třeba blila 3 měsíce tak, že jsem se divila, že do té práce a z práce vůbec dojedu, ale na neschpenku jsem nechtěla, stres tam byl také, ale hodila jsem se do klidu, nerozčilovala se a jen se na každého blbě usmívala, ve stylu, že za chvíli už tam nebudu 🙂 Asi bych to neřešila, otěhotněla jsi a ve stresu jsi byla, tak vůbec nemusí být důvod, že by to ohrožovalo mimi, jenom prostě zvolni a dělej jak můžeš, vůbec se nestresuj a to řvaní, to bych se jenom blbě usmívala a představovala jsem si, za pár měsíců se mě tohle týkat už nebude 🙂

Já jsem v práci vydržela do 5. měsíce. Právě kvůli stresu a šikaně jsem měla strašně vysoký tlak. Lékařka mě vypsala neschopenku a po chvilce doma se mi tlak dal do normálu a já si konečně začala užívat těhotenství. V práci na mě nikdo nebral ohledy a spíš je moje těhotenství obtěžovalo. Za mě určitě nejlepší reseni, kdybych tam zůstala kdoví jak bych dopadla.

@saela 9. tyden je nejhorsi 🙂 Snad te to uklidni. Cele tehotenstvi jsem delala v kancelari a v 9tt jsem myslela, ze pujdu marodit... a pak to bylo cim dal lepsi. Druhy trimestr byl uplne pohodovy, treti uz narocnejsi ale spis skrz fyzicke pohodli. Neboj se... zensky bezne rodi zdrave deti ve valecnych podminkach... ten ''vliv stresu na plod'' se hodne prehani. Pokud nedavas prvni trimestr, tak muzes treba pres obvodaka jit na tyden marodit, odpocnout si, a pak uz to zvladnes, neboj se <3

a jinak na me taky cely den rvali klienti, jednou mi dokonce nejaka zenska vyhrozovala v arabstine :D Kdyby takovyhle stres zpusoboval potraty tak by nedonosila plod zadna zena. A s tim, ze jdes po praci hned spat, je to taky normalni - chodila jsem taky cely prvni trimestr po praci hned spat... ta unava ve 2.trimestru taky odezni.

@saela Chápu Tě, také jsem pracovala ve stresu, navíc neustále obklopena bacily. MUDr. mi řekla to samé. Pokud nebude z gynekologického hlediska problém, neschopenku mi nenapíše. Na mateřskou jsem nastoupila 6 týdnů před termínem, ale předtím jsem si vybrala ještě dovolenou, abych už byla v klidu.

Ahoj, ono dnes ma psychicky narocnou praci skoro kazdy, kdo nema fyzicky narocnou praci (a fyzicky natocna prace je mozna jeste horsi). Proste v dnesni dobe neni podle me zadna prace pohodova. U me v praci je stres taky na dennim poradku, kdyz jsem nebyla tehu, tak me to asi dokazalo i motivovat. Od te doby co tehu jsem to mam na parku. Samozrejme co je potreba udelam, snazim se vse dodat v terminu, prece jen klient nepocka, ale urcite si to neberu tak k srdci jako pred tehu. Nejdulezitejsi je baby. Podle me by sis to nemela tak brat, rict si nejak bylo, nejak bude, ale urcite se nehroztit z toho, ze na tebe nekdo krici a svuj blby den si kompenzuje na tobe. To je podle me jedina rada. Ja osobne si nedokazu predstavit byt od zacatku tehu na PNke. To musi byt strasna nuda.

Nazdar těhulko,
nevím, co Ti gynekolog navykládal. Kolem mě jsou všechny těhotné na neschopenkách, ikdyž jim nic není. Jsem široko daleko jediná, kdo pracoval až do úplného konce..
Pokud Ti v práci není dobře (a doktorovi může být úúúplně u prciny, jestli fyzicky nebo psychicky), neschopenku je Ti povinen vystavit. Ale pokud je to vůl, klidně bych mu nakecala, že omdlíváš a opuchávají Ti nohy. Pak se totiž začne bát on sám o sebe a tu neschopenku Ti napíše.
Jinak já měnila gynekologa v 25. tt, takže vím, co zažíváš. Naštěstí se mi podařilo najít jiného díky kamarádce, ale nebýt jí - nevím nevím. Nikde mě nechtěli. Prý až po porodu...ale to už by mi bylo platné jak mrtvému hubertus..
Drž se a dej vědět, jak to celé dopadlo. Hlavně se nenech v práci nervovat a radši odpočívej, ať se Ti nenarodí uřvánek 😉. Hodně štěstí.

@saela To zvládneš. A jak psaly holky, zas tak hrozný vliv to nemá, spíš že ty jsi přecitlivělá, tak to špatně snášíš. V práci jsem se doslova přeprogramovala na klid. Učím na VŠ a to je někdy taky pěkný stres, studenti kolikrát oprsklí... Já jsem se prostě rozhodla že je mi to vlastně fuk a že se nebudu stresovat a nebudu si to vůbec brát osobně. A vážně to šlo. Nachystej si dopředu j nějaké věty čím toho člověka v práci odpálkuješ, nemyslím se hádat, ale v klidu mu říct co musíš, klidně to několikrát zopakovat s tím, že je ti to líto, ale víc mu nemůžeš pomoct a hotovo. Já jsem na PN nechtěla (a ostatně mi ani nic nebylo), vadily by mi ty vycházky a já chtěla chodit co nejvíc ven a ještě si užít kamarádů a osobního volna. Doma bych byla zavřená celé dny sama jak vězeň. A to nemluvím o propadu příjmů.

Horší je to se situacemi na které se nemůžeš dopředu připravit, když to nečekáš. Mě nejvíc rozbrečel jeden hulvát v obchodě, nadával mi hrozně a já jsem se nezmohla na slovo, do dnes si to pamatuju. Hned za rohem jsem se rozbulela, vůbec jsem to nedokázala zvládnout. Byla jsem v 7m, kretén, ještě teď si musím ulevit 😉

@saela jestli máš nervy, heřmánkový čaj ti nepomůže. Zkusila bych změnit gynekologa ale nenechávej to jen tak - řeš to v zájmu svém i miminka. Nejsi a nebudeš první ani poslední co by na neschopenku šly a určitě byly i ženy které šly z méně 'závažných' důvodů než ty.. i já jsem ve stejné situaci že se rozhoduji zda jít či nejít 🙂

@orospu Doktor rozhodně není povinen neschopenku vystavit, když jí nic není!!! Neschopenka se vystavuje na základě aktuálního zdravotního stavu, ne toho, že někdo nechce chodit do práce.
Mimochodem naprosto každá práce je psychicky náročná, takže to opravdu není důvod pro vystavení neschopenky.

@xpila no jo, mámě takhle Dr. neschopenku nevystavil když měla "psychicky náročnou práci" - a nakonec skončila s antidepresivy doma na téměr rok..

@ma_cherie Ale porad to nic nemeni na tom, ze neschopenka se nevystavuje z duvodu ''psychicky narocne prace''. Muze se vystavit napriklad z duvodu ''bolesti hlavy, uzkosti, paniky'' a podobne. Ale pokud pujdu k Dr. s tim, ze mam narocnou praci, tak me posle akorat tak do haje.

Ja si myslim ze kazda prace je psychicky narocna a nema smysl to resit odchodem z prace. Tehotna, netehotna. Spis je potreba to resit sama v sobe tim, ze se hodim do stavu ''je mi to jedno'', neberu si v praci nic osobne, delam to minimum, co je potreba a nebudu se za nicim honit atd.

A treba obvodni lekar by nebyl pristupnejsi?Ja diky sedmi 11h smenam po sobe kdy jsem nemohla chodit porad curat jsem mela zanet mocaku tak mi to obvodacka napsala ale jen na cca mesic.Pak mi to mel prevzit gynekolog a taky nechtel.Jeste rikal ze kdybych nahodou potratila tak aspon muzu vysoudit penize.Blbec.Slozila jsem se u nej tak mi to napsal ale zaradio si me do kolonky ''problemova'' 😁 Ale pamatuji si ten pocit bezmoci kdy jsi psychicky tak v haji ze se jen bojis a brecis.Moc drzim pesti at to nejak dobre vyresis.Ja nelituji ani trochu ze jsem v PN byla,uzila jsem si tehu v klidu.💙

@karlajasmine ale třeba psychicky náročná práce může způsobovat strest a to už nemoc je. A pokud mám např. psychické problémy, které jsou ve mě zakořeněné již dlouho - sama si fakt nepomůžu tím že si řeknu že budu v klidu - to prostě musíš řešit s Dr.

Ale v podstatě jo souhlasim že když přijdeš za Dr. jako prodavačka s tím že máš psychicky náročnou práci pošle tě někam. Protože to by nemusel makat už nikdo.

@saela psychicky náročná prace je snad uz dneska na všech pozicích ve všech firmách. Pokud jsi si ale jistá, ze to nejsi schopna ustát (neni se za co stydět) tak bych došla k obvodakovi a vysvětlila situaci. A koukám co gyndar to originál ten můj me chtěl zase porad hnát na neschopenku 😀

@saela taky jsem mela velmi sresujici praci, hlavne kvuli silenemu sefovi. Ape vydrzela js az do konce a miminko je zdrave 😀 a to jsem dokonce i spinila a doktorka mi neschopenku nekdy v 5. mesici.nabizela. Ja ale nechtela byt tak dlouho doma... A uz ted vidim, ze mi vlastne i ta prace chybi, jsem furt zavrena s malou doma a chybi mi kazdodenni kontakt s lidmi. Male jsou 4 mesice.

@saela - podle me se toho na tebe navalilo proste moc. Skola a prace je zahul sam o sobe, a to toho tehotenstvi - to moc nepomuze. Kolik ti zbyva do ukonceni skoly? Troufnu si tvrdit, ze spis nez stres v praci te podvedome trapi, jak to zvladnes se skolou.
Prvni trimestr je vetsinou nejhorsi, pamatuju, ze ja jsem se vracela z prace domu, lehla jsem v sedm vecer do postele a vstavala druhy den rano. V praci jsem to se mnou taky mlatilo, vetsinou mi pomohlo, se na chvili nekam uklidit, zklidnit se ... pripadne si vzit sem tam dovcu.

Pro neschopenku nevidim duvod. Taky si myslim, ze by to nebylo idealni reseni, budes porad zavrena doma a jak to budes resit s dochazkou do skoly a na zkousky - byt je to jen obcas ? Nemyslim, ze ti da doktor neomezene vychazky. Financne to taky nebude zadna slava.
Jestli ti zbyva dovca (i kdyz pochybuju, ja kdyz pracovala a studovala, tak jsem ji vetsinou cerpala na studium) tak je na case ji vybrat.
Pripadne bych si pozadala v praci o docasne snizeni uvazku (treba pracovat jen 3-4 dny v tydnu). Chytry zamestnavatel vyjde vstric. Financne te to urcite vyjde lip nez nemocenska a budes mit volnost pohybu.

a posledni - a to nejtezsi - nestresuj se v praci 😀 Ono s ditetem se priority dost meni. Ja bydlim v Holandsku, tady se musi zpatky do prace uz 3 mesice po porodu. Moje prace je jednoznacne v kolonce "extremne stresujici" (nekolik kolegu skoncilo na dlouhodobe nemocenske z duvodu vyhoreni) a je to ten typ prace, ktere nekonci, ani kdyz dojdes domu. Pred tehu jsem pracovala silene hodiny, v tehu jsem se sebou a i se sefem bojovala o normalnejsi rezim. A po navratu z matersky - kdyz musim vyzvednout dite v pet, tak proste musim, a nemuzu sedet do osmi. Byl to ale spis boj sama se sebou a s jakymsi vnitrnim pocitem viny, ze nedelam tolik, co driv.

@saela Uplne te chapu. Taky delam v kancelari a i kdyz po mne nikdo nerve, je to obcas dost napjaty a na nervy, milion veci na jednou, na posledni chvili, klient tlaci, takze prescasy a tak. Nicmene od te doby, co jsem tehotna to vnimam uplne jinak, rekla bych, ze jsem se naprosto uklidnila, divam se na vsechno s vetsim nadhledem, uz me tolik veci nevytoci, vedome se snazim sebe i miminko pred tim stresem chranit. Ale taky si obcas rikam, ze by to bylo super, kdybych mohla byt doma, hezky si to uzivat, hodne spat, poradne jist, cvicit, chodit na prochazky, starat se jen o sebe a o domacnost. Ale na neschopenku bych kvuli tomu nechodila asi ani kdyby to slo.

Jo jenže budeš na neschopence, vycházky dvakrát denně možná, ale taky ne, když nemoc tak nemoc, zavřená mezi čtyřma stěnama. jak dlouho Tě to bude bavit? Si představ třeba dnes, svítí sluníčko, krásný den a ty sedíš doma, protože vycházky máš od čtyř. hezky potmě.

Tak ja jsem byla opak. Hrozny flegmatik a klidas. Ja byvaly cholerik jak prase zjihnul s tim malym zazrakem ve me.

Odchazela jsem za napjate situace,kdy vedeni se zmenilo a z pohodoveho sefa,ktery mi nosil svacinky a caje,mi nastolila krutovladu zenska,ktera nemela jak dovednosti,tak schopnosti na to byt sefova velke firmy.

Nutno ale rict,ze jsem byla holka pro vsechno - od prijmu 2 tuny zbozi tydne,ktere nekdo -ja- musel nalozit a ve skladu zase vylozit, po expedici a rizeni mezinarodni dopravy. Nejhorsi byla asi situace,kdy mi zbozi misto do CR poslali do SR a nekde se to pry jeste poztracelo. Zbozi za dva miliony. Pak jeste anglicky vysvetlovat dopravci z GB,ze to proste je spatne.... Ve 34.tt jsem predala sklad nastupkyni a sla, cela stastna domu.

Kazda mame ten prah nekde jinde. Ale byt ve stresu celych 8 mesicu a klepat se co bude? ....

@astyna v tomhle s tebou musim souhlasit. Ja byla taky vzdycky cholerik s vztekloun ale jak jsem otěhotněla najednou klídek a v praci? Když někdo začal hulakat tak jsem ho nechala a myslela si svoje. V podstatě jsem se k tomu postavila ve smyslu odvadim svou praci dobre ale polibte si všichni ci chcete, stejne uz se tam nemuzu vrátit (byla jsem zástup za RD) a změnila se vedoucí která nema rada maminky s dětmi takze asi tak 🙂 proste jsem stresující situace vypouštěla ve smyslu chceš se rozčilovat prosim když neumíš jednat v klidu tvůj problem. Byla jsem na neschopence měsíc kvůli veliké cyste a myslela jsem ze se ukousu nudou protože jsem prvních 14 dni neměla vycházky a pak jen 2 hodiny denně hrozny!

Já dělám v kanceláři, stresy tu jsou a budou (a kde ne...?), ale přidávám se k těm, které si nemyslí, že by to byl důvod k neschopence. První tři měsíce jsem taky usínala okamžitě po dojezdu domů, ale nemyslím si, že by to bylo stresem - tělo je prostě unavené, a bylo to tak i o víkendech, kdy jsem stresy neměla... To se ostatně v posledních týdnech hodně zlepšilo a ano, jsem celkově asi spavější než dříve, ale té únavy je mnohem méně.

Já si osobně nedovedu představit, že bych byla x měsíců doma, měla omezené vycházky a nemohla tím pádem jet třeba na víkend do Prahy nebo i jen přespat nárazově k našim nebo kamarádce. Samozřejmě, pokud by byl kdykoliv lékařský důvod a můj doktor řekl, že by doporučoval neschopenku, sklopím krovky a budu doma, ale pevně doufám, že to nenastane.

A můj názor je ten, že co se má stát se stane, a pokud je Tvoje těhotenství zdravé a má prosperovat, tak tomu tak bude i nějakému tomu stresu navzdory. Znám příliš holek, který dělaly všechno "správně", a nedopadlo to, a pak další spoustu holek, který se s tím moc nemazaly nebo zažily během těhotenství bohužel extrémně vypjaté situace (úmrtí blízkých, apod.) a mimča jsou v cajku. Ono řekni si, že teď je priorita mimčo, a nějaký troubelín, co si chce zrovna zchladit žáhu, za zkaženej den určitě nestojí...ne vždycky to jde, já jsem párkrát dost pěnila, ale ono zase nedá se říci, že by určitá míra stresu nebyla přiroeznou součástí života...fakt si nemyslím, že by se každé rozčílení někde počítalo...😉

@saela Necetla jsem celou diskusi, ale buď v klidu. Ja jsem policistka - vystrovatelka na kriminální policií a obě těhotenství jsem normálně zvladala v práci. Na kancelářskou práci ti nikdo neschopenku nedá, je to zbytečné. Pláč je normální - působí hormony a jsi citlivější. Myslím, ze po I.trim bude líp. Držím palce.

@saela Jestli tě to uklidní, tak já jsem byla celé těhotenství ve stresu, v práci na mě naházeli co se dalo, kolegyně ze dne na den skončila, tak na mě padla i její práce. Do toho jsme řešili hypotéku, potom komplet předělávali byt... No a moje dítě je naprosto zdravé, klidné až flegmatické 😀 Kamarádka zas byla těhotná když jsme absolvovali, takže zkoušky taky slušný stres a i její dítě patří k těm hodným a klidným 🙂

@saela udelala bych, co je nejlepsi pro me a me dite. Neohlizela se na nikoho a n anic a uz vubec ne na liid v nejake diskuzi. Ono se to blbe kafra, ale nikdo v tvych botach chodit nebude a v praci na tebe nikdo brat ohledy taky nebude.

Ja by som neodsuzovala nikoho, kto premýšľa nad PN z dôvodu stresu v práci (stresu kdekoľvek). Mňa lekári na začiatku tehu vystresovali tak, že som nebola schopná normálne fungovať, spať a podobne, s tým prišli bolesti hlavy, záchvaty plaču, omdlievanie a podobne. Som si istá, že by som to v práci nezvládla, ale je pravda že mám aj iné zdrav. problémy kvôli ktorým som na PN. Takže pokiaľ má autorka pocit, že to nezvládne, bolo by fajn to vyriešiť ďalším dohovorom s lekárom alebo nájsť iného.

Neznášam názory, ako žena musí všetko vydržať, a keď na ňu niekto dennodenne kričí, musí jej to byť jedno. Každá sme iná, niekto stres vníma naozaj zle a može skončiť aj na spomínaných antidepresívach.

Chvála Bohu za mého chápavého lékaře 🙂 doba na neschopence byla pro mě balzám na nervy napjaté ze stresující práce ( vymáhání pohledávek ) . Nejkrásnější období života. Tušila jsem, že se nebude opakovat ( což se také bohužel potvrdilo ) , tak jsem si ho zcela sobecky užívala plnými doušky. Pokud ti není dobře, ještě bych to zkusila, o žádných pokutách jsem nikdy neslyšela a kdo ti dokáže, že hodně nezvracíš.. až bude téct krev, tak to je kolikrát pozdě..

Ahojky, taky jsem cele tehu pracovala. Dělám sociálního pracovníka, koordinatora osobni asistence pro lidi s mentálním postižením. Takže každodenní stres, co se kde ,,vymrvi,,. Prace náročná, protože musíš pracovat jak s lidmi s postižením, tak s jejich zástupci ( s nemi byla prace nekdy vice obtiznejsi nez s jejich detmi;)) a v neposlední rade s asistenty, to je kapitola sama o sobe ( většina vysokoškoláci) ;) osobně jsem rada, ze jsem tam byla az do konce. Ted jsem tyden na mateřské a hned bych se tam vrátila, na tyden, dva nebo tri ;) to uz bohužel nejde ;) takže hlavu vzhůru, urcite to bude fajn!