Ahoj holky,
mám syna s vývojovou dysfázií, v pondělí mu bude pět. K této vadě řeči se velmi často pojí specifické poruchy učení. Zatím to u nás nevypadá na dyskalkulii, v matematice je syn na jeho věk celkem zdatný - napočítá do 100, sčítá a odčítá do 20, do 10 i bez prstů. Zvládá pojmy, které se k tomu pojí (více, méně, o jedno víc atd.). Grafomotoriku má zatím k věku (ale je už v širší normě), grafo cvičení zvládá jakž tak, nejhorší je spontánní kresba, ta má opravdu již hodně dysfatických znaků, donedávna nenakreslil nic určitého vůbec. Dle předlohy nezvládne opsat nic (ani písmeno A, nebo číslo 0 apod.).
První a poslední hlásku ve slově rozliší (což nechápu, jak dělá, protože ta slova špatně vyslovuje), pozná všechna písmena, dle předlohy složí slovo, pokud je to slovo krátké a slovo, které umí říct správně (např. KOLO), umí ho složit bez předlohy pouze na slovní výzvu.
Ráda bych požádala o zkušenosti maminek, které děti s SPU mají, nebo jejich děti mají na SPU náběh, zda by sem mohly psát své rady a typy, jak tyto poruchy reedukovat či jim předcházet, popř. které pomůcky používají atd. Vítány jsou především speciální pedagožky. Se synem pracuji každý den, ale čím je starší, tím mi ta inspirace začíná docházet a ráda bych proto náměty od maminek starších dětí.
Díky, T. 🙂
Jsem ráda, že @sisstin založila toto téma. Maty má taky vývojovou dysfázii (smíšenou a o dost těžší formu než Péťa)... Chodí do čtvrté třídy, má těžkou dyslexii a dysortografii.
Teprve na konci minulého šk. roku se naučil trochu smysluplně psát, předtím nedokázal rozložit slovo na písmena. První hlásku ve slově dokázal poznat teprve ve druhé třídě. Do teď chybuje ve slovech, píše např. pohátka, tuška, chaloubka, kníška apod. Se čtením má ještě větší problémy, čte od druhé třídy a od té doby žádný velký posun. Čte po slabikách, bez porozumění - přečte větu a vůbec neví, o čem ta věta byla. Např. přečte větu "Přijelo červené auto a v něm byly děti.", poté se zeptám, čím přijely děti a vůbec nezná odpověď.
S matikou taky nemá výrazné problémy, je celkem i napřed s počítáním. Ale trochu si ze začátku pletl x (krát) a + (plus), ale to jsme natrénovali. Pak mu dělají pochopitelně velký problém slovní úlohy, protože nechápe zadání a navíc si ho neumí sám přečíst. Pak mu ještě díky poruše řeči dělaly velký problém číslovky. Říkal "jedna dva tři" místo "sto dvacet tři", ale to jsme taky natrénovali.
Momentálně ve čtvrté třídě přibyla Vlastivěda a Přírodověda, dva předměty, do kterých se asi i většina normálních dětí musí učit, tzn. přečíst text a zapamatovat si názvy souvislosti. Vlastivěda mu ještě celkem jde, protože ho baví ukazovat v mapě, takže už zná všechny kraje, krajská města, řeky apod. S přírodovědou je větší problém, má problém si zapamatovat a vybavit nová slova. Např. jsem se po zdlouhavém učení zeptala, co je to obojživelník. Věděl, že zvíře, které žije na souši i ve vodě. Ale když se pí. uč. druhý den při písemce zeptala, jak se takovým živočichům říká, prostě si na to slovo nevzpomněl.