Porod akutní sekcí, jak se s tím vyrovnat?

Tak já jsem tedy měla CS plánovaný - tudíž aspoň nějaký čas na to, abych se vzpamatovala. Hrozně jsem si přála rodit co nejvíc přirozeně, měla sepsaný porodní plán - a pak se malá neotočila. Mám z toho trauma dodnes, hlavně kvůli dceři, že byla sama, dali ji na "hraní" medičkám, ačkoli jsem podepisovala papíry, že nechci, aby byli studenti u porodu, pořezali ji skalpelem na zadečku, neměla u sebe mámu, která by ji objala a utěšila. Pak byla dva dny na novorozeneckém, protože jsem se vzpamatovávala z CS, měla jsem šíleně rychlý tep a motala se mi hlava. Když mi ji přinesli poprvé na JIP, tak mi tedy připadala krásná, ale nebyl to taky ten okamžitý pocit šílené lásky. Přidaly se nám do toho i problémy s kojením a já měla výčitky, že jsem špatná máma. Pomohla mi moje mamka, manžel a naše skvělá dětská doktorka. Obrovská mateřská láska přišla záhy. Dcera je úžasné, pohodové a báječné dítě. Člověk se bude tím "porodem" užírat asi ještě dlouho, ale důležité je, že jsou matka i dítě v pořádku a já jen doufám, že maličká už zapomněla na ty hrozné první chvilky života a že jí to s manželem a celou naší rodinou vynahradíme tím, že ji milujeme a snažíme se, aby to věděla a vyrůstala v láskyplném prostředí. Z druhého porodu mám větší strach. Ráda bych rodila přirozeně, ale zase se obávám, jak se vzpamatuje tělo po tom císaři a zda to vše vydrží. Holky, musíme se s tím srovnat a není ostuda si tady "pofňukat" a podělit se o ten špatný zážitek. Nejsme o to horší matky, jen naše děti měly jiný start do života, jaký jsme si pro ně vysnily.

@saminomimino ahoj, vše je moc čerstvé, hlavně se neobviňuj. Mně taky dodnes mrzí, že u Martina jsem musela do celkové (sekce byla plánovaná, ale chtěla jsem epi, bohužel nezabral) ale říkám si muselo to tak být....

tak ted já..rodila jsem ve 2007. Neplánovaně - 34tt. Z běžné kontroly už mě lifrovali do nemocnice, preeklampsie, patologicky vysoký tlak... zkoušeli to na kapačky a něj. léky..aby mimčo zůstalo v bříšku a vše bylo ok. Na druhý den ráno - monitor, placenta nevyživuje a já už nevím co ještě..bylo mi zle, nic jsem nejedla a nepila - a když mi řekli že akutní císař, tak jsem to obrečela. Ve 14.30 h oznámen císař, malá se narodila ve 14.50h. Takže fakt fofrovka. Narkozu snáším hrozně špatně. Nebylo tomu jinak ani tenkrát. Po císaři jsem byla na jipce - malou jsem viděla až 2 nebo 3 den, nebylo mi dobře... ani mi neřekli, jestli je to holka nebo kluk, jeslti je mimčo zdravé...a mě v tu chvíli, jak jsem byla napíchlá na monitory oblblá prášky a injekcemi, - upřímně - to bylo asi taky trochu jedno. Měla jsem starosti sama se sebou, všechno mě bolelo, měla jsem hlad, žízen, špatně mě vycévkovali, nešlo mi čůrat...atd.
Ale potom... láska přijde, všechno špatné přebolí. S dcerou máme krásný vztah, kojila jsem ji - i přes to všechno že mi ji vlastně dali poprvé na kojení až někde 3-4 den, tak jsme to zvládli do 6měs.
Všechny ty zážitky jsou pro vás ještě moc čerstvé, ale na druhou stranu - když není zbytí, tak je to záchrana a úleva pro maminku a miminko. Císař není, že se něco nezvládlo, jen prostě tělo v tu danou chvíli nespolupracovalo, tak jak mělo... hlavní je zdraví. A to tím že se odrodí na rychlo císařem...alespon vzniká jistota, že tam trochu to zdraví bude.
Ted mě čeká porod... zatím neplánujeme císaře, a vyčkáváme, jak to dopadne, zda půjde mimčo přirozeně. Pokud by byly komplikace, císař je nutností.

Také jsem měla porod akutním císařským řezem, nečekala jsem to, těhotenství bylo v pořádku a ani při porodu, který trval 14 hodin, mě to ani na vteřinu nenapadlo, do poslední chvíle jsem doufala...také se s tím nemohu srovnat. Zažila jsem část přirozeného porodu s velkými bolestmi, i hodinu tlačení a bylo to k ničemu, po porodu mi řekli, že byla na mě dcerka veliká a přirozeně bych jí neporodila. Manžel byl se mnou do doby než mě odvezli na sál, plakali jsme oba, dcerku viděl první, nemohl s ní ani se mnou být, já ji viděla poprvé za několik hodin a nejprve jako mms v mobilu. Když mi ji přivezli ukázat, tak jsem nemohla vstát, pohladit jí, nic...trvalo než jsem se fyzicky dala do pořádku, abych o ní mohla plně pečovat. V porodnici mi pomohli doktoři a sestřičky, všichni byli moc hodní. Kojení nám šlo, kojila jsem dlouho a Nela byla od narození zlaté miminko, hodně mi to tím ulehčila. Teď je jí skoro 2,5 roku a je to pohodová veselá holčička, kterou zbožňuji. Jsem s odstupem času ráda, že jsme to obě přežily ve zdraví, že nemá malá nějaké zdravotní problémy. Je zdravá, vůbec nemarodí, víc nemohu chtít. Čekáme teď druhé miminko a zatím nevím jak budu rodit, ráda bych přirozeně.
Chápu tě ve všem, musíš to brát tak, že jste obě zdravé a v pořádku, čas to trochu zahojí, a jak píšeš, je to tvé poslední miminko, u prvorodiček bude strach a nejistota u dalšího porodu, už bych to chtěla mít za sebou a raději bych toto prožila u svého posledního porodu než u prvního.

jo a navíc mi paní doktorka pak řekla, že přirozeně by byl neporoditelný. Nebyl sice veliký, ale měl kolem krku šňůru a visel na ní jak na kšandách.....

@saminomimino pochopí to jen ta maminka, která to taky prožila ☹ V prvé řadě - neboj, věř, že po šestinedělí nebo prostě časem to všechno přejde - je to moc čerstvé...To podstatné je, že jste v pořádku - jak Ty tak miminko - to si neustále dokola opakuj a buď za to vděčná! 😉 a souhlasím s @elviie - radši toto zažít u posledního dítěte než u prvního. Pro mě byla sekce šok - nikdy v životě mě nenapadlo, že bych to nezvládla přirozeně, nečetla jsem o sekci nic, nevěděla jsem, jak to probíhá ani, jak probíhá rekonvalescence apod. Nicméně po 16 hodinách, kdy jsem se neotevřela ani o píď, i když se mnou dělali možné i nemožné, nebylo vyhnutí...plně mi to došlo až doma - lítost, že to neproběhlo tak, jak mělo apod. Prostě chce to čas 😉 Držím moc pěsti!!!

Tak já sice nerodla CS,ale porod byl celkem těžký, hlavně ta 2. doba porodní, kdy jsem malého nemohla vytlačit ven,, trvalo to celé 2 hodiny, než vykoukl na svět,,, u sebe na pokoji jsem ho celé 3 dny neměl, nosili mi ho jen na kojení po 4 hodinách pouze na 10 minut,, vždycky jsem to pak obrečela, že mi ho nesou pryč, ale já byla bohužel v takovém stavu, že jsem nebyla schopna si dojít ani na Wc, natož se postarat o miminko,, měla jsem ho až 4. den odpoledne,,,,, malej měl navíc zlomenou kliční kost a přesně to jsem si taky vyčítala, že je to kvůli mě, že jsem ho nedokáazala rychle vytlačit a on se tak moc trápil, než se vůbec dostal na svět,, teď když se na to zpětně dívám,tak se spíš sama divím, že mě na CS nevzali, když viděli, že malej vždy vykoukl a zase zalezl zpět,,, možná kdyby mě akutní CS udělali taktak bych já nedopadla tak bbě jak jsem dopadla, malej by třeba neměl zlomenou kliční kost a já bych nebyla tak neschopná, jak jsem byla ( třeba bych byla KO jeden den, a ne skoro čtyři),, ale těžko říct,, dopadlo to ta kjak to dopadlo a já jsem teď ráda, že už je to za námi a že je malej zdravej a to jak je mě se dá snad brzy dopořádku,,,,

myslím, žeje zbytečné se tím vším holky trápit,,, prostě to tak mělo být a buďmě rády, že jso uprťata zdravá a v pořádku,,,

@elviie
@amj
@jenny.kay
@holma
tak vidím holky že jste tu každá s jiným příběhem

u mně porod začal bolestma a odjezdem do porodky kde jsme byla otevřená na 3 prsty píchli mi vodu do půl hoďky na 6 prstů,netrvalo by dlouho a šlo by se na to,cítila jsem jak kontrakce sílí a malá postupuje dolů,najednou kolem mně lidí a prý že má malá špatnou polohu,porod moc riskantní,ani o tom neuvažovali,i kdyby vše proběhlo dobře,malá by měla obří otok bličeje a poškozený,ne trvale,krk,tlačila se totiž zakloněná obličejem napřed,z nádherně rozběhlého porodu,rázem horor,napíchaná milionem léků n azastavení kontrakcí a pak ten šrumec sa přípravy na sál všechny znáte,bulela jsem jak želva 😢
probrání z narkozy hrůůza myslela jsme že jsem mrtva,na sále jsem se vzbudila ještě když mně šili ale byla jsem paralizovaná,malou mi donesli na kojení večer,narodila se ve 3 odpoledne,ani jsem ji nemohla vzít do ruk jak zle mi bylo jen mi ji přiložili a odnášeli pryč,musela jsem požádat aby mi ji vůbec ukázali,naštěstí malá byla v pořádku,já se takhle dva dny kulírovala,první vstání z postele bylo strašné,3 den mi malou nechali na pokoji a 4 den jsem si vyprosila propuštění,naštěstí kojím,zatím,jizvu mám dobrou,vadí mi i že se musím ještě několik měsíců šetřit,lítat kolem dětí a nemoc je ani ponosit a běžně fungovat,ale dělám vše jen netahám těžké věci,tedy snažím se....
Trápí mně vše že jsme si ji sama neporodila měla jsme pordní plán,malou jsme chtěla po porodu na bříško,konečně to zažíta rodit jsem měla ambulantně,vše bylo domluvené,trápí mně všechny ty léky co i malá dostala před samotným SC,trápí mně že nebyla po porodu semnou,první dceru jsem měla u sebe pořád snad jen 2 hodinky byla na vyhřívané dečce,trápí tp prostě celé,celé je to špatně mám pocit že jsem u toho ani nebyla
o lásku na první pohled ani nejde--- syna jsem porodila normálně,byl první a velký skočilo to vexem a když mi ho donesli byl mi ukradený,nevadilo mi že ho odnášejí na novorozenecké,zamilovala jsem se až další dny,myslím že to s klasikým porodem nebo SC nemá co dělat,je to nový člověk někdo cizí a chvíli trvá než si ho zamilujete než vám to dojde,že je to ten tvor co vás 9 měsíců usurpoval 😀
mám pocit že musím mít,i když nechi,ještě dítě a rodit normálně abych vůbec byla schopná se z tohoto porodu vůbec kdy vzpamatovat,nevím,bojím se to i mužovi říct že mně bude mít za blázna 😅

Zdravím, naše těhotenství skončilo akutním CS pouze návštěvou porodnice, kvůli monitoru...
Přenášela jsem více, jak 14 dní, proto kontrolní monitor, na kterém při tvrdnutí bříška, nebyl malý slyšet. Nechali mě tak 3 hodiny, přendavali z pokoje na hekárnu a zase na pokoj, sami nevěděli, co se mnou. Nakonec se zeptali, zda-li chci zkusit rodit přirozeně (hloupá otázka!), praskli vodu, ale stav při kontrakcích stejný. Proto okamžité obvázání nohou, kapačky, spinál, na sále jsem byla ve 14.30hod., malý vykoukl ve 14.45hod. Do té doby pohodové těhotenství, až na nevhodného OG, který mě po celou dobu neskutečně zanedbával, ovšem to jsem si uvědomila až záhy... Nechal mě přenášet dlouho, rodila jsem 42+3tt 4210g dítě.
Po spinálu jsem sice byla při vědomí, ovšem bylo mi zle, od břicha dolů nepoužitelná... Když vše přišlo k sobě, byla to děsná bolest a ještě větší byla, když mi dovezli malého na kojení a já si ho ani nemohla podat, když plakal a sestra nebyla po ruce... Naštěstí byl velký jedlík, takže jsem ho měla u sebe už hodinu po porodu, a pak každou druhou hodinku, jinak plakal. Po dvou dnech na JIPce mě přeložili na šestinedělí a ani tam to nebyl žádný med. Moc jsem záviděla maminkám, které rodily přirozeně. Dvě hoďky po porodu běhaly a opečovávaly si svůj uzlíček. Já jsem celou dobu jen proležela a vstávala s hroznou bolestí, až když to bylo nutné... Malého jsem milovala hned, jak mi ho ukázali a pak asi ještě víc, když jsem se ho mohla poprvé dotknout při kojení. Bolest byla veliká, hlavně na duši, že mě můj Dr. nechal tak dlouho přenášet. Ihned po tom jsem přešla k jinému Dr., kde jsem moc spokojená a věřím, že nynější druhé těhotenství proběhne jistojistě lépe. Dosud jsem o svém porodu moc nemluvila, sama jsem v sobě dusila to zranění, které ve mě zanechalo. Konečně jsem se vypsala a bude mi lépe...🙂
Každý vždy povídal o tom, že hlavně, že jsme oba zdraví, to je nejdůležitější - ano, je to tak, ale to, co prožila maminka a jak jí je, se už nikdo neptá...
Věřím, že i Tobě bude po nějaké době lépe. Až se trošku zahojí tělo a uklidní hormony. Přeji, ať je to brzy!

@crawler pro mně to byl právě taky šok,,dva porody normálně a pak to najednou nejde,ani ve snu by mně nenapadlo že třetí dítě neporodím sama,že to skončí takhle,nevím,nemůžu to porovnat jaké je porodit první dítě SC,ale vím jak jsem si představovala svůj polední porod a realita mi teda vytřela oči 😢
vím vím vše vím,bylo to správné vše dopadlo dobře,jen to nějak vysvětlit své psychice,vím že čas to určitě vyléčí ale nevím jestli zcela

@saminomimino nevzpamatovala jsem se nebo spíš nevyrovnala jsem se s tím dodnes. . . Mám obě děti sekcí a obě neplánovaně sekcí. První sekci si tak nějak vyčítám pořád. Napadá mě napadá samé kdyby a že to tak třeba nemuselo být a že třeba kdyby nebyla první, tak by k druhé sekci vůbec nedošlo.
Každý ženský závidím vaginální porod i když si zažila při něm muka. Vyměnila bych si to s ní hned. Ale kdo nezažil nepochopí. ..
Nejvíc mě dostává když mi můj muž řekne, že to tak prostě mělo být, že porodit neumím. To mě přijde jako naprostá degradace ženský. Porod je pro ženu ta nejpřirozenější věc a já to nezvládla ani jednou. Nedokázala jsem být "úplná" máma.
To je to co mě žere 😢

ahoj,
rodila jsem sekcí v 36tt letos v dubnu bez nějakého plánu, bez jediné kontrakce a všechno v pohodě.
Děti mi ukázali hnedka na sále, kluka jsem si za pomoci sester pochovala , pak mi je přinesli na JIPce k přiložení.
Jsem ráda, že se narodili a je fuk jakou cestou. Nemyslím si, že bych méně matka než ta co rodila přirozeně. 😉

@romca13 já tak podobně rodila syna nemohla jsme ho vytlačit vracel se mi na pupečníku zpět měl ho celý kolem ramínek a krku,dopadlo to dobře vytáhli ho vexem,nic mu naštěstí nebylo trvalo to taky přes dvě hodiny,měla jsem šílené šití,spodek na dranc ale bylo mi dobře,fakt v pohodě,ty sis tedy užila své a ještě brouček malý zloenou kost,je to jak říkáš někdy je SC dobré rozhodnutí,ale u tebe stejně jako u mně u syna bylo na SC pozdě byl sestouplý..

@holma to je mi líto jak to cítíš ..... ale neboj se, citové pouto se netvoří jen v prvních dnech života, své dítě miluješ když lituješ toho jak to bylo ....navíc ty za to nemůžeš !!! potřebuješ čas, ale určitě se to spraví. Nesmíš si říkat, že nejsi dobrá matka, ale snažit se dobrou matkou být a ten drobeček se u tebe bude cítit dobře 🙂

@fair to je přesně to to když to zmíním,tak řeknou ale bože,hlavně že jste v pořádku,ano je to to podstatné ale jak to snáší máma se nikdo neptá,je to prostě silný zážitek a ne příjemný ☹
teď to u tebe určitě dopadne dobře,drží pěsti 😵 😵 😵 😵

@lamarika ježíš to mně mrzí že ti tohle muž řekl,ten si nevidí do huby,to je to nejhorší co mohl říct totálně tě tím uzemnil jako ženu,SC přeci není tvoje neschopnost je to o problému a ne o tom že to pokazila žena,vidím že čekáte třetí mimi,co mudr,plánuje SC nebo do toho jdeš přirozeně,je to vůbec možné??

@saminomimino vím, je to blbej pocit, když se to všechno sere pod rukama.... Já, nemuset ze zdr důvodů mít sekci, jsem přesně ten typ, co by taky nejradši rodil ambulantně, ale bohužel. Nemůžu si ani vybrat porodnici, musím tam, kde jsou na takovýhle "kripl matky" jako jsem já zaměřený, tj. fabrika jménem Apolinář.... I když si už pohrávám s myšlenkou, že když stejně vím že bude muset být sekce (jak z důvodu že potřetí tak kvůli tomu srdci) tak tu mi můžou udělat kdekoliv, že jo....

To víš, že bych chtěla chlapečky porodit normálně, to víš, že mě štve že jsem nemohla kojit (prakticky hned po porodujsem musela nahodit znova prášky,) a občas to zabolí, zvláště po taktní otázce "a kojíš?", ale říkám si že stěžejní je, že jsou kluci zdravý....

@saminomimino no jo - ono všechno má svý - já si zas říkám, že Ty jsi aspoň zažila 2 přirozené porody a já se modlím, abych zažila aspoň jeden...Já měla naplánovaný porod do vody, cvičila jsem s epinem, pila maliník, jedla lněné semínko, celé těhu ok...na porod jsem se hrozně těšila, byla jsem psychicky připravená, nebála jsem se....a tak to dopadlo...Zcela to čas určitě nevyléčí, ale smíříš se s tím - nyní je to pro Tebe zcela čerstvé...Já jsem po porodu 2 a 1/4 roku a zase se mi to všechno oživuje díky druhému těhotenství...Manželovi to řekni - měl by to vědět a třeba Ti pomůže už jen to, že se mu vypovídáš 😉

@lamarika ježiš tohle říct mně..... naopak mně H řekl, že si to nemám vyčítat, ale být ráda že jsou kluci i já v pořádku, rozhodně mi to nedává za vinu....

Kašli na to, jen je škoda že v něm nemáš oporu a zastání ☹

@zvalentova to nikdo neříká,ale když ti zastaví rozběhlý porod milionem léků a v bolestech tě táhnou na sál,to je trochu jiný nářez než plánovaný SC,navíc u dvojčat které se obvykle SC rodí a človek se stím ztotožňuje jaksi celé těhu,já selhání cítím,i když bych dceru porodila ale s hroznými následky,bylo SC správné přesto já sama řed sebou to cítím jako své selhání...
a nezlob se,když ty to bereš v naprostém pořádku,proč jsi na této diskuzi??
my si tu lížem rány a jdem si pofňukat,protože si myslím že přirozeně chce rodit každá,je to to nejpřirozenšjší na světě a pak když příjde akutní sekce lec koho to vykolejí a trápí ho to 😢

@zvalentova taky si nemyslím, že maminky co rodí císařem jsou maminky míň než ty co rodí přirozeně. Holt to příroda někdy zařídí jinak. Spoustě maminkám a miminkům to zachrání život - na poslední chvíli. A když holt prostě jiná cesta není...tak není.
Holky já čekám porod každou chvilku - kdybych si mohla samo vybrat, vyberu si přirozený porod. Ale... nikdo neví, jaká situace v tu danou chvíli nastane...co se stane... tak uvidíme.

@crawler jj rozumím ti a moc ti fandím aby ti to podruhé vyšlo,ať tak či tak psychický tlak je to jak pro mně tak pro tebe,jen odlišné příběhy,bolístka stejná ☹
ani nevím jestli sním o tom dokážu mluvit 😔

@saminomimino Pardon, že sem lezu, rodila jsem normálně.... Jen jsem se chtěla zeptat, jak poznali, že má mimi špatnou polohu - zakloněnou hlavu při porodu? Mně třeba vůbec nedělali ultrazvuk nebo něco...

@saminomimino @pepibubu
On to nemyslí zle, jen mu nedochází co tím dělá. . . Je to prostě chlap, má jiný priority jak já.
Zatím mám dveře otevřený k oboum možnostem. Doktor sice víc preferuje sekci, ale nenutí mě do ní. Jen když budu chtít rodit vaginálně, tak musím do jinýho města. Tady mi to žádný porodník neumožní. Nechávám to zatím být, do konce pořád daleko a kdoví co se bude ještě dít. U prvního těhu se mi projevila ke konci preeklampsie a teď to na ní taky vypadá. Ke všemu mám špatný ledviny. Takže jestli se potvrdí preeklampsie, tak je to jasný, že jdu na CR nebo jestli se zhorší ledviny nebo nedej bože kdyby ještě něco k tomu všemu přibylo.

@saminomimino mazec je, že prostě ten život to zařídí tak, aniž by ses na to stihla připravit. Je fakt že u dvojčat je to normální, maminka se na to připravuje, že to bude takhle...a výběr nemá. Ovšem když jsi těhu a čekáš přirozený porod, ono to začně..a pak se to pokazí...mazec. Já si tenkrát ani asi nepřipouštěla že budu rodit...mi to nějak vůbec nedošlo. A jak mi řekli, že teda jedem na sál..já tam brečela..jméno nevybraný, nic nepřipravený..já prostě vůbec nepočítala s tím, že bych mohla rodit tak brzo.
Na druhou stranu je hrozně důležitý, že to zachrání život miminku i mamince. Bohužel ta záchrana není zadarmo. 🤐 Bolí to, - ted nemyslim jen to fyzický bolení...ale to trápení na duši, proč to muselo skončit takhle...

@amj ano,ale tohle není diskuze ot tom kdo je víc žena podle toho jak porodil,tohle už je pro nás kdo si akutní sekcí přošli a trápí je to,tobě držím palce ať ti to dopadne dobře a halvně podle tvých představ 😵 😵 😵

@saminomimino jjj, to bylo jen jako v tom kontextu - nemyslela jsem to nijak špatně.
hele rodím mimo čr, v čr by to byl na 99% automaticky císař...bez diskuzí. Tady uvidím... takže - čekám a doufám... navíc čekám větší miminko - dle utz, takže - děj se vůbe boží..... 😉
ted koukám, ty máš uplně čerstvoučký miminko...tě obdivuju!!! takhle brzo po císaři domů.... smekám!!!!

@eicul82 když jde mimi záhlavím jde nahmatat fontanela při vnitřín vyšetření,u mně se jim to nezdálo že tam cítí něco měkkého a vystouplého,pak že to bude plodový vak nakrabacený,jak jsem se víc otevřela,udělali uz kde vyločili že tam má malá obličej,toho se báli,jenže při dalším vyšetření říká zkušenná PA tam je něco špatně to vypadá na nos,čekali čekali,až se rozhodli pro sekci,že tam prostě malá nemá temeno hlavy a že je to špatně,pak se jim to potvrdilo,měla tam obličej,byl by to těžký porod,malý by byla deformovaná,kdysi se tak děti rodili že SC byl risk a nebyl na ně pěkný pohled,měli problémy,mohla by mi i umřít 😒

@amj jj jak se mi udělalo líp,pelášila jsem domů,primář neměl problém a propustil mně