Máte tip na dobrého doborníka a diagnostika? Karviná

@paolin ahoj, díky moc, už tam asi rok nakoukávám, je to super diskuze, i když se spíše už soustředím na diskusi "Mám autistické dieťa", jelikož se nás tahle týká mnohem víc. 😉

Ahoj, mohu Ti doporučit Aplu , ale je tuším jen v Praze. Byla jsem tam s mojí dcerou, když ji byly také čtyři roky. Má též diagnostikovaný atypický autismus. Připrav se ale, že se vyšetření hradí a ne málo. Nás to tehdy stálo přes dva tisíce.

@olusa TAKE MAM CHLAPCE S AUTISMEM, ALE DETSKYM ... MOHU SE ZEPTAT KOLIK DCERI JE ZDA MLUVI ATD? PROSIM DO IP....

Dobrý den, taky mám syna a Dětským autismem. V Ostravě je výborný dětský psychiatr - MUDr. Matýs. Jinak pokud máte zatím "jen" podezření na nějakou z poruch autistického spektra, tak bych rozhodně neváhala a začala se strukturovaným učením pro autisty. Včasná terapie je půl úspěchu. Krásné pomůcky pro autíky mají na www.ucimeseradi.cz . A pokud se u Vás diagnoza nepotvrdí, tak Vám metoda strukturovaného učení rozhodně neublíží. Držím palce

Dobrý den, vážení rodiče dětí s PAS,
jsem studentka 5. ročníku oboru Psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, pracuji jako osobní asistentka v rámci organizace APLA-JM a píši diplomovou práci z oblasti autismu. Zabývám se faktory, které Vám, jako rodičům dětí s poruchou autistického spektra, pomáhají zvládat každodenní péči o Vaše dítě. Na základě zjištění z Vámi vyplněných dotazníků bych ráda tyto faktory identifikovala a navrhla možné postupy, jak je aktivně a efektivně podporovat, aby se zvýšila kvalita života rodičů dětí s PAS. Bohužel ne každá rodina se dokáže vyrovnat s postižením svého dítěte a proto si myslím, že data získaná z tohoto výzkumu mohou takovýmto rodinám pomoci. Sběr dat pro diplomovou práci je poměrně zdlouhavý proces a velice bych ocenila, kdybyste se zapojili. Proto Vás chci požádat, zda byste obětovali cca 30 minut svého času a vyplnili sadu dotazníků, který naleznete v odkazu níže.

Odkaz: http://goo.gl/forms/P2QsPbMNUa

Předem velice děkuji
Zuzana Lamserová

@sarael Ahoj, můžu se zeptat jak jste nakonec dopadli? Přece jen je to nějaká doba. Já zrovna s dcerou řeším to stejné co vy tehdy. Má znaky atypickeho autismu, k psychologovi jdeme příští týden.

@olusa Ahoj, mohla bych se zeptat na projevy dcery, že má diagnostikovany atypický autismus? Máme taky podezření. Moc děkuji za odpověď.

@stanulik34 Ahoj, už tady moc nechodím, tak si nepamatuju, co jsem tehdy psala, ale nejspíš se mě ptáte na diagnosu? To je u Elenky pořád dost oříšek, i když je jí už 11 let, protože co doktor, to jiný názor. Nedávno jsme změnili psychologa, měli jsme Kulkovou v Jablunkově, teď máme Pastuchovou (Dolní Lutyně). Hodně mi připomíná doktorku Krejčířovou z Prahy, plus píše úplně stejné skvělé, obsáhlé zprávy, na které nemusím čekat 3 měsíce, jako to bylo u naší minulé psycholožky. Jsme s ní spokojeni, je to příjemná změna, říká všechno hezky na rovinu, i za cenu, že se vás to dotkne, ale já to beru jako příležitost zamyslet se i nad svou výchovou a snažit se přijít na to, kde bych mohla dělat chybu atd...
Zpátky teda k těm jejím diagnosam- u Kulkové měla uzavřený dětský vysocefunkční autismus, Pastuchová je zase toho názoru, že i když má Elenka typicky autistický profil, tak to přesto autismus není, zdá se jí spíš schizoidní, ale to už prej s určitostí ukáže až čas, takže zatím se neví.
Ale my už po správné diagnose dávno vůbec nepátráme, protože jsme stejně nakonec zjistili, že si ve všem musíme pomoct sami a nikdo jiný vám moc nepomůže. Kdybychom na to měli finance, tak bych si domů aspoň občas pořídila asistenta ( z poslední kontroly dle psychiatra musí být pod neustálým dohledem) , přiznám se, že bychom si od ní někdy už potřebovali odpočinout aspoň jeden den.. Ale finance na to zatím nemáme, tak se holt snažíme, jak to jde. Ale je to s ní náročné.. A to ani nemám doma nízkofunkčního autíka a už sem z ní dost napalici. Obdivuju rodiče, kteří mají doma horší formy a zvládají to, ví, že to musí zvládat.. Já bych si z takového dítěte asi časem hodila mašli.

@sarael Moc děkuji za odpověď..ani jsem moc nedoufala, že odepíšeš po takové dlouhé době, ale jsem ráda, že jsi odepsala. My jsme z Frýdku a náhodou jsem narazila i na psycholožku Pastuchovou, kterou jsi zmiňovala, tak jsem ji volala nějak v létě a říkala mi, že nové pacienty už nebere 😔 a že mám zkusit zavolat ještě v lednu..prý je fakt dobrá na diagnostiku PAS tak proto jsem ji chtěla, ale jedeme do Ostravy. A jaké měla nebo má Tvoje dcerka rysy? U naší dcery hodně věcí vymizelo, ale co ještě přetrvává je, že neukusuje pečivo, ovoce..prostě nic. Vše musí mít nakrájené na kousky, má hodně ráda své osobní věci a nerada je mění, má opožděný vývoj řeči a je introvert. Ale jinak je moc šikovná, spoustu věcí dohnala a naučila se, díky školce zlepšila i sociální vztahy k lidem..jen je prostě jiná a jakoby mimo. Její tatínek má ADHD tak uvažujeme co by jí mohlo být. Snad se to brzy dozvíme. A Tvoje dcerka navštěvovala běžnou MŠ? Chodí do běžné ZŠ? Má asistenta? Jaká vůbec je? Taky toho mám občas jak se říká po krk, obdivuju všechny co zvládají horší diagnózy, ale jsem z toho dost špatná i tak.

@stanulik34 Ahojky, takže vy máte s malou podezření na nějakou diagnosu a teprve vás psycholog čeká? Nás taky v průběhu roku Pastuchová nevzala, ať si zavoláme v lednu. Tak jsem teda volala hned ze začátku a už bylo místo- byla jsem za to ráda.
No o dceři to by bylo na dlouhé vyprávění.. Když jí už jako maličkou srovnám s tím, co píšeš o svojí dceři ty, tak ta naše měla zvláštností víc, ale je pravda, že dokud byla malá, tak často zapadla mezi ostatní děti a až tak na první pohled nevyčuhovala. Teď je to už více patrné, když jí vidíš mezi holkama jejího věku- její chování je prostě celkově divné a bláznivé, plus jak rostla, tak začala být i agresivní, hlavně verbálně a je šíleně nevyspytatelná, všichni si na ní jen ztěžují, takže už nemůže být vůbec bez dozoru. Když je manžel v práci a já tady jsem na ně sama doma, tak nevím, jak to všechno zkombinovat, abychom tady tak nějak přežili ve zdraví. Ona si potřebuje pořád jenom běhat a běhat venku, zároveň ale nesnese svého malého brášku, takže když jsem nucena jí zamknout v bytě, aby mi nikde neutekla, tak tady není schopná vůbec vydržet a jen křičí, nadává, je agresivní a jakékoli pokusy o to jí zabavit nějak jinak prostě selhávají. Neumí se moc zabavit nějakými normálními činnostmi a ani nechce, protože v každé místnosti se bojí toho, že uslyší svého malého bratra. Ona by si se mnou třeba i zahrála nějakou hru, ale jen, když je malý úplně pryč nebo alespoň spí. Když je manžel doma, tak už to jde lépe, protože si vždycky rozdělíme děti a já si s ní třeba zajdu na bazén nebo někam jinam a ona je spokojená. To jen doma to je často s ní k nevydržení.
Chodila vždycky na běžnou MŠ s asistencí, teď je na běžné škole s asistencí a jsem za to vděčná, protože bez asistentky by vůbec nemohla fungovat. V učení nikdy problém nebyl, doteď zvádá učivo s ostatními dětmi a za to jsem taky moc ráda, protože alespoň s tímhle jsme se nikdy nemuseli trápit.
První roky její diagnosy a jejich problémů jsem to všechno celkem obstojně zvládala, ale nějak jak plyne čas a těch problémů s ní neubývá, už začínám být více unavená a bez šťávy.
Jak vy to zvládáte? Malá má už nějaké sourozence? Kolik že jí to je? Přeju hodně štěstí a pevné nervy.. Vychovávat zdravé, bezproblémové děti- jako jsou třeba ty moje zbylé 3, je k nezaplacení. Je to úplně o něčem jiném, řešit běžné problémy u mých "normálních" dětí a řešit každodenní starosti kolem Elenky..

@sarael Moc se omlouvám za pozdní odpověď, ale čekala jsem na vyjádření toho psychologa a měli jsme toho docela dost na práci 🙂 Takže na diagnózu ještě v podstatě čekáme, ale po 2 sezeních u psychologa jsme se dozvěděli, že dcera autista rozhodně není, ale má separačně úzkostnou poruchu - bojí se cizích lidí, je nejistá v cizím prostředí, má ráda své osobní věci a nerada je mění..prostě hodně bojácná až tichá. Od logopedky má diagnostikovaný OVŘ a podle psycholožky a logopedky to časem možná přejde do vývojové dysfázie. Já jsem hlavně ráda za to, že dcera nemá autismus, i když jak ji denně sleduju tak si pořád říkám, že se jako autista chová..co teď dělá často je, že všechny hračky, věci nebo předměty přehazuje z jedné hromádky na druhou a všechno si rovná a kouká na to. A to už si uměla hrát hezky, že dávala např.panence napít, nebo si hrála s legem, že panáčci chodili na záchod, umyli si ruce a pod..teď prostě jen třídí a srovnává. I když jsem četla už hromadu příspěvků, že dítě může mít autistické rysy a autista to být nemusí. Já to zvládám docela dobře, ale čím víc je starší tak tím víc jsem smutnější, že je dcera jiná než ostatní děti. Nejvíc bych si přála, abych ji přestala sledovat a brala to takové jaké to je, ale nějak mi to nejde :( Do toho máme právě ještě druhé dítě, 8 měsíčního syna. Dcera ho do půl roku ignorovala a asi tak ty 2-3 měsíce si s ním už hraje a napodobuje ho ve všem..strašně fajn by bylo, kdyby byl bráška starší než ona, aby ji něco naučil a ji to zatím táhne vývojově dolů..teď co bych chtěla vyřešit je to jídlo, že nechce ukusovat a štítí se namazaného pečiva. Někde jsem četla, že se jedná o poruchu senzorické integrace a že se tím zabývají ergoterapeuti. Víte o tom něco? Já už jsem si v našem městě nějakého našla a domluvím se s ním na konzultaci..jen to není bohužel hrazené pojištovnou :( Udělám ale vše pro dceru co bude v mých silách, aby nebyla takový mimoňek jakým je mezi ostatníma dětma..ale jinak z druhé stránky je moc šikovná, o komunikaci se snaží, je hodná, spíše hodně citlivá tak s ní musíme ve všem jednat opatrně..pro nás je to taky náročné, ale když jsem četla tvůj příspěvek tak to máš určitě daleko náročnější a moc tě obdivuji, jaké musíš mít pevné nervy s dcerkou. A je nějaká šance, že se jednou tvoje dcerka vyrovná vrstevníkům a spraví se to?