Děloha

Každý měsíc obměňuje svou výstelku a v době těhotenství v ní roste miminko. Křeče, které během menstruace vysílá, mnohým ženám komplikují život, ale při porodu mají její kontrakce nepostradatelnou roli. Jakou funkci má děloha v ženském těle a jak se mění, když je žena těhotná? I to se, mimo jiné, dočteš v našem článku.

Děloha

Děloha má tvar obrácené hrušky a ústí do ní vejcovody.

Děloha a její funkce

Děloha má velmi důležitou funkci během těhotenství. Musí zajistit ideální prostředí pro plod (miminko). V začátcích těhotenství odpovídá za to, že bude plod dostatečně vyživován do té doby, než se vyvine placenta9, která poté tuto funkci přebere. Má vliv i na hormonální prostředí, díky kterému se tělo přizpůsobí různému období reprodukčního života.


Tvar a části dělohy

Děloha (latinsky uterus) svým tvarem připomíná obrácenou hrušku. Je dutá, má silné stěny a vnitřní výstelku tvořenou žlázami, které se říká také endometrium. U dospělých žen má děloha délku přibližně 6–8 cm, šířku 4–5 cm a tloušťku 2,5–3 cm. V těhotenství se čtyřikrát až pětkrát zvětšuje, zatímco v době menopauzy se naopak zmenšuje. Její rozměry a uložení v pánvi ovlivňuje také ukončené těhotenství, které na ní zanechává změny.

Tělo dělohy je duté, přičemž do jeho výstelky se v době oplodnění uhnízdí oplodněné vajíčko, kde se během těhotenství dále vyvíjí. Stěny těla jsou mnohem tlustší než stěny děložního čípku, protože zajišťují ochranu a podporu vyvíjejícímu se děťátku a jsou tvořeny svaly, které během porodu napomáhají prostřednictvím kontrakcí „vytlačit“ dítě ven z těla.

Užší konec dělohy směřuje dolů a nazývá se děložní hrdlo neboli také děložní čípek. Spojuje dělohu s vagínou a působí jako svalový svěrač, který způsobuje vylučování výtoku či menstruační krve.

Děložní čípek

Děložní čípek je trochu jako paní Colombová. Také ho jen tak neuvidíte, ale přesto má (stejně jako ona) v ženském těle velice významnou roli. Stejně jako ona zajišťuje svému muži (tedy našemu tělu) pohodlí a komfort, ale přitom zůstává taktně v pozadí. O chodu domácnosti (hormonální pochody) má ale velice dobrý přehled a pokud si nejste jistá, ve které fázi ovulace se nacházíte, ona (děložní čípek) to ví s přesností matematika na ČVUT.

Děloha se skládá ze tří vrstev tkáně:

  • Peritoneum – vnější část neboli „obal“ dělohy. Jedná se o tenkou vrstvu tkáně, která má především ochrannou funkci. Na této části se vylučuje vodnatý sekret, který chrání dělohu před třením jiných, blízko se nacházejících, orgánů.
  • Myometrium – střední vrstva dělohy neboli svalovina dělohy. Jedná se o nejsilnější část, která je tvořená svalovými vlákny a vyznačuje se svou pevností a přítomností krevních cévek, nervů a kolagenových vláken. Myometrium se dramaticky mění během těhotenství a přizpůsobuje se růstu miminka.
  • Endometrium – vnitřní část dělohy, které se říká také stélka či děložní sliznice. Její tloušťka se mění v závislosti na konkrétní fázi menstruačního cyklu. Endometrium se každý měsíc obměňuje, pokud v těle nedojde k oplodnění vajíčka. V případě, že žena neotěhotní, endometrium je během menstruace vylučováno z těla ven.

Kde se děloha v ženském těle nachází?

Děloha je ve spodní části břicha, a to mezi močovým měchýřem a konečníkem, konkrétně by měla být jemně ohnutá přes močový měchýř. V pánvi ji na správném místě drží vaziva, která jsou důležitá i v těhotenství – v době přípravy těla na porod dochází k jejich uvolňování, což může ženě způsobovat mírný diskomfort až bolest v podbřišku. Rovněž vaziva pracují i ​​při naplnění močového měchýře a střev – přestože dělohu fixují, starají se i to, aby měla v těle neustále dostatek prostoru.

Důsledkem změn ve vazivech, může nastat změna pozice dělohy. Jedná se například o tyto případy:

  • Retroverze – děloha je nakloněná směrem dozadu až k tlustému střevu. Děložní čípek tehdy směřuje k močovému měchýři.
  • Retroflexe – kromě toho, že je děloha nakloněná dozadu, její tělo je ve středu mírně ohnuté.
  • Anteflexe – klenba dělohy je překlopená, může výrazně přesahovat přes horní okraj močového měchýře, důsledkem čehož žena pociťuje časté nucení na močení.
  • Lateroflexe – děloha směřuje do stran, buď na levou, nebo pravou stranu.
  • Descensus a prolaps – jde o pokles dělohy, přičemž tento stav se hodnotí ve více stupních podle závažnosti poklesu. Nejvážnější pokles dělohy je její přepadení až do poševní oblasti.

Příčiny vzniku změn na vazivech dělohy, které vedou k její nesprávné pozici:

  • těhotenství,
  • komplikovaný porod,
  • zvedání těžkých břemen po porodu či v šestinedělí,
  • překonané chirurgické operace, jejichž řez vedl v oblasti podbřišku,
  • zranění kostrče při pádu nebo jiném nárazu.

Vývoj dělohy během života ženy

Velikost dělohy ovlivňuje hormonální hladina v ženském těle, přičemž nejdůležitější roli zde hraje konkrétně hormon estrogen. V pubertě dochází k nárůstu estrogenu, proto se zvětšuje také děloha. V dospělosti, tedy v produktivním věku ženy, je tělo dělohy o něco větší než hrdlo.

Během života se velikost dělohy mění následovně:

  • dětství – klidné období, poměr těla a hrdla je 1:2,
  • puberta – během puberty se zvyšuje hladina estrogenu, poměr těla a hrdla je 1:1,
  • dospělost (v produktivním věku) – v tomto období se mění také poloha dělohy, poměr těla a hrdla je 2:1,
  • postproduktivní věk – v důsledku poklesu hormonů ve vyšším věku a během menopauzy se děloha začíná zmenšovat a podobá se pubertálnímu typu dělohy.

Děloha a menstruační cyklus

Děloha podléhá během menstruačního cyklu jistým změnám. Prohlédni si, jak se každý měsíc mění a co všechno k těmto změnám přispívá.

Období po menstruaci
Výstelka dělohy není nikdy tak tenká jako po menstruaci, a tak až do ovulace postupně hrubne. Ve tvém těle se zatím zvyšuje hladina estrogenu, což je i důvod, proč můžeš před a během ovulace pozorovat krásnější pleť či lepší stav nehtů a vlasů.

Ovulace
Dochází k uvolnění vajíčka, které je připraveno na možné oplodnění a na svůj čas čeká ve vejcovodu. Na endometrii, tedy děložní sliznici, probíhají poslední změny, co se týká její tloušťky.

Období po ovulaci
Ve tvém těle se zvyšuje hladina progesteronu a endometrium už dále nenarůstá. Momentálně je totiž připraveno zachytit oplodněné vajíčko a postarat se o to, aby mělo dokonalé prostředí potřebné k uhnízdění.

Menstruace
Menstruace nastane, pokud se v předešlé fázi cyklu na děložní sliznici nezachytilo oplodněné vajíčko. Vaječníky přestávají produkovat hormony, důsledkem čehož není sliznice dále vyživována a stává se křehkou. K tomu, aby byla následující měsíc opět připravena zachytit oplodněné vajíčko, musí proběhnout její obnova. Tím pádem dochází k menstruačnímu krvácení, které je doprovázeno jemnými děložními stahy. Právě menstruační křeče odpovídají za spuštění menstruace.


Děloha a těhotenství

Děloha se v průběhu těhotenství neustále zvětšuje. Z původních 50 až 60 g nabude hmotnost na 900 až 1 000 g. Její vnitřní prostor dosáhne ještě markantnějších změn – před těhotenstvím je objem děložní dutiny přibližně 5 až 10 ml, přičemž na konci těhotenství je to až 5 000 ml. Pokud jde o vícečetné těhotenství, její vnitřní objem naroste o to víc.

Přibližně mezi 18. až 20. týdnem těhotenství začne lékař měřit děložní fundus. Jedná se o vzdálenost od stydké kosti až po vrchní část dělohy. Tento údaj se zapisuje i do těhotenské knížky.

V těhotenství můžeš důsledkem změn v děloze a jejímu zvětšování vnímat následující symptomy:

  • bolest v podbřišku,
  • dušnost – děloha tlačí na plíce a bránici,
  • tvrdnutí bříška,
  • poslíčky,
  • kontrakce.

Děloha v těhotenství

4. a 40. týden těhotenství. Děloha se několikanásobně zvětšila.

Zavinování dělohy po porodu

Jakmile tělo po porodu vyloučí placentu (nebo je odebrána během císařského řezu), spouští se ve tvém těle nový hormonální proces, který mimo jiné odpovídá i za navrácení dělohy do původního stavu, respektive do její původní velikosti.

Proces zavinování dělohy je doprovázen bolestmi, které každá žena vnímá individuálně. Zatímco některé je téměř necítí, jiné je zase přirovnávají k prvním porodním kontrakcím. Bolesti se nejčastěji objevují při kojení a měly by ustat během šestinedělí. Zavinování dělohy kontroluje po porodu a v šestinedělí gynekolog.


Nejčastější onemocnění dělohy

Děloha může být, stejně jako jiné orgány, postižena různými nemocemi. Pro jejich včasné odhalení jsou nejdůležitější pravidelné preventivní prohlídky, přičemž kontroly u gynekologa mají narůstající význam zejména se zvyšujícím se věkem.

Rakovina dělohy

Na zhoubném karcinomu dělohy nebo rakovině endometria je zrádné to, že se dlouho nijak neprojevuje a žena pociťuje jen minimální nebo žádné příznaky.

Nejčastěji se vyskytuje v období menopauzy, kdy se projevuje krvácením, které si ženy často spletou s menstruací. Jednoduše si myslí, že v tomto věku nastává menstruační krvácení bez jakýchkoli „časových pravidel“, ale ve skutečnosti už nejde o menstruaci jako takovou, ale o krvácení způsobené přítomností rakoviny.

Léčba spočívá v chirurgickém odstranění nejen samotného nádoru, ale také celé dělohy. Většinou při operaci lékaři odstraní také vaječníky, vejcovody a uzliny v tříslech. Právě uzliny jsou v případě rakoviny dělohy směrodatné a jejich rozbor pomáhá určit další postup léčby. Pokud se rakovina rozšířila až do uzlin, kromě operace ženu čeká také chemoterapie, která je mnohdy kombinovaná s ozařováním.

Děložní myomy

Děložní myomatóza neboli myomy3 na děloze představují nezhoubné nádory, které mohou mít různou velikost. Lékaři je nejčastěji objeví pomocí ultrazvuku při běžné gynekologické prohlídce.

Myomy se mohou projevovat silným a bolestivým menstruačním krvácením, bolestí při sexu nebo problémy s vyprazdňováním. Pokud myom na děloze není rozsáhlý, většinou ho lékaři jen sledují a nevolí další postup léčby.

Děložní myom

Mnoho žen si od gynekologa vyslechne, že má na děloze myom. Jde o nezhoubný nádor, který dokáže nasekat paseku hlavně v případě snažení se o početí miminka. Pokud se tě tato diagnóza týká, nebo tě zkrátka jen zajímají bližší informace o děložním myomu, přečti si následující řádky.

Video: Lékařka o myomech: Co se bude dít, když vám je najdou?

Co ve videu zaznělo:

Endometrióza

Přestože je endometrióza poměrně rozšířeným onemocněním – postihuje 1 z 10 žen, až dosud se o ní moc nemluvilo. Projevuje se nesnesitelně silnými bolestmi během menstruace, tvorbou cyst na různých částech reprodukčního ústrojí, nadměrně silným krvácením a bolestí v pánvi i mimo menses. Často vede až k neplodnosti, případně bývá komplikací při snaze otěhotnět a ženě přítomnost tohoto onemocnění může pro neustálé bolesti komplikovat každodenní život.

Jde o stav, kdy se odloučená výstelka dělohy (endometrium) nevylučuje z těla ven během menstruace celá. Její části se mohou usazovat na střevech, vaječnících, vejcovodech nebo i v jiných orgánech – některé ženy měly endometrium usazené i na ledvinách či v plicích. Takto usazená odumřelá výstelka vytváří v těle srůsty, kterým se lidově říká také tzv. čokoládové cysty – mají totiž charakteristickou tmavě hnědou barvu.

Diagnostika endometriózy není úplně jednoduchá – na běžném ultrazvuku nemusí být toto onemocnění patrné. Spolehlivě ji dokáže odhalit například magnetická rezonance, na kterou však ženu gynekolog odešle jen ve výjimečných případech. Definitivně se proto toto onemocnění potvrdí až během laparoskopického chirurgického zákroku, při němž se zbytky endometria z břišní dutiny i rovnou odstraňují.

Léčba endometriózy se stanovuje individuálně, přičemž rozhodujícím faktorem je stupeň tohoto onemocnění. Většinou se však volí chirurgický zákrok, který zbaví břišní dutinu zbytků endometria, a následně se zahajuje hormonální léčba.


Vrozené vady dělohy

Některé vrozené vady na děloze mohou způsobovat bolest při sexuálním styku nebo nadměrně bolestivou menstruaci. Přítomnost vrozených vad na děloze však žena často odhalí teprve tehdy, když se bez úspěchu snaží otěhotnět, případně se identifikují až v těhotenství, kdy mohou stát za některými komplikacemi. Většina vrozených vad dělohy totiž během života nezpůsobuje žádné výraznější problémy.

Nejčastěji jde o tyto vrozené vady:

  • nevyvinutá nebo chybějící děloha,
  • dvojitá děloha se zdvojeným děložním čípkem a pochvou,
  • vrozená absence děložního čípku,
  • děloha je přehrazená a má více dutin,
  • dvourohá děloha – děloha má dva rohy a má tvar srdce,
  • jednorohá děloha – děloha má tvar penisu.

Operace dělohy a zákroky na děloze

Kyretáž

  • Kyretáž představuje zákrok v krátké celkové anestezii, který může být proveden z různých důvodů – po zamlklém těhotenství, spontánním potratu, po porodu nebo jako diagnostický zákrok, pokud žena nepravidelně krvácí.
  • V praxi probíhá tak, že lékař pronikne přes děložní čípek až k děloze a pomocí kovového nástroje, kterému se říká kyreta, odebere z dělohy tkáň. Kyretáž netrvá déle než 15 až 20 minut a žena většinou odchází po několika hodinách domů.
  • Projdi si další informace v samostatném článku a dozvíš se například i to, jak by měla probíhat rekonvalescence po kyretáži.

Kyretáž

Kyretáž představuje poměrně častý gynekologický zákrok, přičemž mnoho žen neví, jak přesně probíhá. Proč tě tvůj gynekolog může poslat na kyretáž, jak dlouho pobudeš v nemocnici a co bude následovat po zákroku? To se dozvíš v našem článku.

Hysterektomie

  • Hysterektomie je odstranění dělohy, přičemž lékaři mohou během operace vybrat i okolní orgány nebo jejich části – děložní čípek, vaječníky a mízní uzliny. Operace se provádí několika způsoby – buď se jedná o laparoskopický zákrok, vaginální hysterektomii, operaci přes břišní stěnu, nebo kombinaci laparoskopie a vaginální hysterektomie.
  • Důvodů, proč lékaři mohou ženě doporučit odstranění dělohy, je poměrně mnoho – ať už jde o zhoubný nebo nezhoubný nález, pokročilé stadium endometriózy, krvácení v období menopauzy nebo akutní stavy na porodním sále či po úrazech malé pánve.
  • Přečti si více informací o hysterektomii a dozvíš se například, zda odstranění dělohy automaticky vede k menopauze

Hysterektomie

Hysterektomie představuje chirurgický zákrok, který je pro některé ženy strašákem a pro jiné zase znamená okamžitou úlevu či poslední šanci na to, aby se u nich nešířilo vážné onemocnění. Pokud ti lékař doporučil hysterektomii, určitě nepřehlédni náš článek. Dozvíš se zde mimo jiné i to, jak hysterektomie probíhá a jak se změní tvůj život po ní.

Myomektomie – odstranění myomu

  • Myomektomie se volí u mladších žen, kterým byl nalezen myom. Jedná se totiž o jeho odstranění, přičemž se však zachovává funkce dělohy, díky čemuž může žena později otěhotnět.
  • Zákrok probíhá v celkové anestezii a může se provést buď laparoskopicky, nebo prostřednictvím jednoho většího řezu přes břišní stěnu. Myomektomii ovšem nelze udělat v případě rozsáhlejšího nebo hluboce vrostlého myomu. V takových případech lékaři volí jiné, většinou také operační řešení.
  • Projdi si samostatný článek, ve kterém najdeš informace nejen o samotném zákroku, ale i to, kdy se doporučuje po myomektomii otěhotnět

Myomektomie

Pokud ti byl diagnostikován děložní myom, tvůj gynekolog možná doporučí myomektomii – operační zákrok, během kterého je myom chirurgicky odstraněn. Jak myomektomie probíhá, jak je to s úspěšností a co v případě, pokud po ní plánuješ otěhotnět?


Mohlo by tě také zajímat

Děložní myom

Mnoho žen si od gynekologa vyslechne, že má na děloze myom. Jde o nezhoubný nádor, který dokáže nasekat paseku hlavně v případě snažení se o početí miminka. Pokud se tě tato diagnóza týká, nebo tě zkrátka jen zajímají bližší informace o děložním myomu, přečti si následující řádky.

Endometrióza

Endometrióza je onemocnění žen, kdy se ložiska děložní sliznice nacházejí mimo dělohu. Částečky endometria se nemusí nacházet pouze v oblasti pánve ženy. Mohou se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli.

Vaginální výtok

Vaginální výtok trápí čas od času mnoho žen a děvčat. Je důležité zejména včas rozpoznat, zda-li se jedná už o patologický stav. V době ovulace nebo menstruace se objevuje bělavý či průhledný hlen, spojený s mazlavým výtokem. Tento jev je zcela fyziologická záležitost. Hlen chrání a zvlhčuje poševní sliznici a tím je tělu prospěšný.


Více na Modrém koníku

  • Zařaď se do tematických skupin
    • V tematických skupinách spolu komunikují uživatelky, které něco spojuje.
    • Tematické skupiny
  • Napiš odborníkovi –⁠ zdarma a s možností anonymity

Hodnocení a zkušenosti s dělohou

Máš zkušenost s dělohou?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
adenka84  30. lis 2015

Zakloněná děloha

Též mám zakloněnou dělohu a já tedy bohužel problémy s početím měla u obou dětí. Na první dceru jsme čekali 4 roky a na druhou rok.
ladyhacek  7. pro 2014

Zakloněná děloha

Po mamce mám zakloněnou dělohu. Když je zakloněná děloha, může být problém s početím, tak mi to bylo řečeno doktorem. Ale mamka vždy říkala, že problémy neměla.
My jsme se rozhodli, že vysadím prášky a necháme tomu volný průběh a počítali s tím, že půl roku až rok to klidně může trvat.
Nám se to ale povedlo hned na druhý pokus. Takže se v březnu těšíme na naše první miminko. :-)
brsh  4. lis 2013

Odstranění přepážky

Ahoj všem, já jsem se o dvou dělohách dozvěděla až ve 23 letech, i přesto, že jsem chodila na gyn pravidelně od 15 a měla jsem přepážku přes celý vnitřek. Dodnes je pro mě záhadou, že mi na to pí dr přišla tak pozdě. Každopádně k samotnému zákroku. Snažili jsme se o miminko cca dva roky, když jsem přešla k novému dr. Ten mě poslal na operaci a následně mi odstranil přepážku mezi oběma dělohama. Takže jsem ve 30 letech podstoupila tento zákrok, abych měla větší šanci donosit miminko, až se jednou zadaří. Operaci mi prováděl laparoskopicky, trvala téměř tři hodiny, ale vyplatilo se. Léčba byla v pohodě, už druhý den jsem normálně chodila po nemocnici. Bolesti jsem měla asi týden/deset dní, ale nic strašnýho. Za mě tedy určitě přepážku odstranit, můžete se tím vyvarovat potratu, když plod nemá dostatek místa. Lituju jen, že jsem na zákrok nešla dřív, protože by se i dřív přišlo na endometriozu a vše by nabralo rychlejší spád.

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce