Náš brouček - těhotenství

Dne 20. září jsme měli náš velký den. Svatba byla nádherná...teda pro nás...a ta svatební noc stála taky za to🙂 protože s největší pravděpodobností se nám tu noc podařilo zasadit semínko🙂
Zadařilo se skoro napoprvé, takže jsme byli oba moc rádi.
Mimimko mi tak od sedmého týdne dávalo pořádně najevo, že je uvnitř...protože tak jak mi bylo špatně, to bych teda nikomu nepřála. Nicméně tak od 14 týdne je vše zase v pořádku...nevolnosti jsou kupodivu pryč.
Ve 13. týdnu jsme absolvovali první screeningové vyšetření v Olomouci, všechno bylo dle doktora v pořádku, tak jsme si oddechli. Dokonce jsme se již tak brzy dozvěděli, že čekáme chlapečka. Sice jsem víc toužila po té kouzelné princezně🙂 ale hlavně, že je miminko v pořádku. Manžel říkal, že holčička vyjde napodruhé🙂 Tak mu budu teda věřit......................

Ve 20. týdnu (20. ledna 2009) jsme už i s tatínkem dorazili na druhý genetický screening. Pan doktor nám měřil hlavičku, nožičky a ukazoval všechny orgány, srdíčko, ledviny, moč. měchířek atd. Dokonce jsme slyšeli i srdíčko...nezapomenutelný zážitek. A prý je to zase všechno v pořádku...měli jsme oba radost, a doufáme, že i nadále to bude vše probíhat tak jak má...........................2.3. nás pan doktor (asi preventivně🙂) vystrašil s předčasným porodem, předepsal nám Magnosolv a zakázal jakýkoliv procházky a fyzickou aktivitu. Takže teď budu čtrnáct dní do další kontroly odpovědně ležet a odpočívat.........................16.3. kontrola...pan doktor nás pochválil, že je vidět jak pěkně jsem odpočívala, čípek se prodloužil o 5 mm, což je super, malej je již hlavičkou dolů (ale to nemusí být konečná🙂)..........................Dne 19.3. (28. tt) nás čeká zátěžový test na těhu cukrovku, brrrrr......................Výsledky testu na cuktovku jsou v normě, nemusíme držet žádnou dietu...ikdyž celkem jsem už přibrala 11 kg, takže by to nebylo špatné🙂.....................15.4. další poradna, teď už pořád po 14 dnech, a tak dlouho očekávaný velký ultrazvuk. Byla to paráda, vážíme 1600 g, ale jsme zase otočení prcinou dolů, takže přání maminky, aby malej zůstal už tak jak má, nebylo vyslyšeno, malej se prostě otáčí jak se mu zachce. Podle pana doktora máme malýho artistu🙂 Každých 14 dní jsme totiž otočení jinak...tak snad příště už to bude správně a napořád..........................11.5. první monitor miminka, vše je v pořádku, otočení jsme správně, Ondrášek už má 2600 g............................15.5. druhý monitor, opět ještě u svého mudr., neotočili jsme se, takže teď už to bude hlavičkou dolů až do konce. Už se nám to prý chystá, malej se tlačí dolů. Tak jsem zvědavá za jak dlouho budeme rodit....Dnes 16.5. jdeme na svatbu kamarádky, tak doufám, že dnes to teda nebude🙂
..................tak svatbu jsme ustáli, pořád jsem 2 v 1, ale už se moc těším až bude Ondrášek s námi. 27.5. ... už to vypadá, že by to mohlo být každým dnem, ale zatím se nic neděje.................Dnes 2.6. jsem v noci myslela, že už vážně pojedeme, ale malej se nakonec nějak umoudřil🙂 Takže čekáme a čekáme (termín porodu je 10.6.)................Nakonec se malej rozhodl, že 6.6. je to správné datum, kdy přijít na svět🙂 Všechno to začalo již 5. večer, kdy mi začala postupně odtékat plodovka, ale to jsem si nebyla vůbec jistá. Od rána 6.6. jsem začala mít takový pocit, že by to fakt mohla být ona. Ale pořád žádný bolesti tak jsem byla relativně v klidu. Tak v 11 hodin trochu bolesti....jako před MS. Ležela jsem v posteli a čekala co bude. O půl jedné jsem volala manželovi ať přijede, že teda do té porodky raději zajedeme, co kdyby... (pomáhal stavět rodičům zahradní domek). Ve tři hodiny jsme byli v porodnici. Tam mě seřvali, že jsem měla přijít už dávno...samozřejmě to plodovka byla...................
Sepsali jsme papíry a prý jdeme ještě na pokoj, že jsem nějaká moc veselá. Tak já teda, že jo (prý, když si nejsem jistá, tak že to kontrakce nebudou...to bych prý poznala) Doktor mě ale chtěl před tím ještě vyšetřit...ty jo, světe div se....já byla na 3 cm. Prý to není možný, abych neměla kontrakce a byla tak otevřená, tak jsem sestře řekla, že jsem měla silné MS tak že jsem čekala, že to bude horší.
Takže na pokoj se nešlo a rovnou na přípravu... Po nálevu asi tak o půl paté jsem byla už na 6 cm, no a v 6 hodin jsme mohli jít rodit. Takže vážně rychlovka.
Potom už to bylo teda horší...malej se nestihl za tak krátkou dobu správně narotovat, takže hlavička nešla přímo, ale šikmo...prostě fakt nešel vytlačit. Celou dobu byl se mnoudoktor a musím říct, že byl fakt skvělej. Věnoval se mi hrozně a byla jsem moc spokojená. Jen už mi po takové době tlačení fakt docházely síly. Nástřih jsem nechtěla, ale pak už jsem se modlila, aby mi ho rychle udělal a malej prošel. Nakonec jsem se dočkala, protože tlačit už jsem fakt nemohla. Sesty mi tlačily na břicho až z toho mám modřinu. No ale podařilo se a po nástřihu byl malej za chvíli na světě...nemohla jsem tomu ani uvěřit..............
Prostě nádhera. Pak mě doktor zašil a bylo to (podle sestřičky to mám trošku větší, ale zase krásně zašitý). Prý ty 3,50 kg byly na mě až dost. Teď už je všechno v pohodě a my se těšíme z malýho koblížku.........Pokud to mám všechno shrnout, tak porodo byl vážně super zážitek, určitě bych do toho šla znovu🙂 Ten malej voňavej uzlíček za to vážně stojí...