K R I S T Ý N K A

JAK SE NÁŠ POKLAD KLUBAL NA SVĚT... aneb pohádka se šťastným koncem 🙂

Termín jsme měli jediný a to 14.5.2009, nicméně naší „žabičce“ se na svět nějak nechtělo, a tak nezbylo než čekat… V sobotu 16.5. mi odešel kus „hlenové zátky“, tak jsem si říkala…snad konečně nějaký příznak blížícího se porodu, nicméně dál se nedělo vůbec nic. V pondělí 18.5. jsem byla na monitoru, který byl v pořádku a nic nezaznamenal, pak jsem byla v ordinaci u dr., která provedla Hamiltona, což jsem ani neucítila, začala jsem jen trošku špinit. Ve čtvrtek měla být další kontrola, ale tu už jsem nestihla… V noci ze středy na čtvrtek jsem se i kolem druhé v noci jsem probudila „trošku mokrá“, ale nic velkého, tak jsem si ještě schrupla , ve 4 jsem se vzbudila znovu a to už „to“ teklo trošku víc, takže jsem vzbudila manžu a vyrazili jsme. Porodnici mám za rohem, takže jsme dojeli kolem půl páté. PA se na mne trošku zlobila, že jsme nejeli hned, neb jsem měla pozitvního streptokoka, a tak bylo potřeba dorazit včas a dát vykapat ATB. Nicméně jak se později ukázalo dorazili jsme hodně dopředu. Natočili mi monitor, kde už byly znatelné kontrakce, takže jsem se s manžou přesunula na sál. PA mi doporučila epidurál, kterému jsem se rozhodně nebránila. Nicméně bylo potřeba počkat, až budu otevřená alespoň na 5 prstů, zatím jsem byla jen na jeden… takže nezbylo než čekat… Chodila jsem sem a tam po pokoji, hopsala na míči, chodila do sprchy, ta celkem zabírala. Kontrakce stále zesilovali, manžel sledoval monitor a hlásil, kdy „ to“ zase přijde a kdy odejde. V 10,30 mně dr. znovu vyšetřila, to už jsem byla skoro na 5 prstů, takže volali anestezioložku, na kterou jsem čekala jako na smilování, neb kontrakce už byly hodně bolestivé a já si nic horšího už nedovedla představit. V 11hod. mně tedy konečně napíchli a já cítila neskonalou úlevu, která trvala něco přes dvě hodiny… během kterých se kontrakce ale zvolnili, což byla předzvěst dalších, dlouhých hodin do začátku porodu. Po druhé odpoledne ale začali zase zesilovat a kolem třetí už se dr. začala na mně chystat a mohlo se to rozjet na plno. Křičela jsem bolestí, tlačit mi nešlo, manžel mi otíral čelo a všichni mi vysvětlovali, jak mám dýchat, jak tlačit, ale já je vůbec nevnímala, byla jsem mimo… Chvíli jsem brečela, pak se třásla a kdyby mně někdo praštil klackem, byla bych mu asi vděčná, taková to byla bolest a vyčerpání (i z hladu neb tou dobou už jsem byla 24hodin bez jídla)… Pak se ve mně něco zlomilo a já si z posledních sil řekla, že do toho musím dát všechno, že prostě musím,neboť nechci aby se maličká tak dlouho trápila v tom stísněném prostoru v porodních cestách, a tak jsem se vzepřela a z posledních sil jsem tlačila. V největším tlaku mně dr. nastříhla, což jsem tedy vůbec necítila a malá byla na světě, to bylo 16,18 odpoledne. Manžel mi později vyprávěl, jak vyjela hlavička, malá na něj koukla a zase zajela, neb jsem přestala tlačit. Také to, že se narodila a byla taková namodralá, vdechla plodovku, tak jí musely odsávat, no já naštěstí nic z toho neviděla, moc jsem nevnímala. Na konci už nás čekal jen „porod placenty“, která už tedy byla trošku přezrálá, takže jsme prý rodily akorád no a taky šití, který teda bylo dlouhý a nepříjemný, nicméně proti všemu předtím „procházka růžovým sadem“. Potom všem jsem byla přesvědčená, že už do toho nikdy nejdu, nicméně teď, teprve týden po porodu, je vše zapomenuto, šití skoro necítím a raduji se z toho krásného, co nám život nadělil. Je to dar nebo spíš zázrak? V každém případě teď už vím,že to za všechnu tu bolest stálo, neb holčička je zdravá a krásná a člověku přináší jakési naplnění do života. Na závěr musím poděkovat manželovi, který mi byl a je velkou oporou. I když k porodu přistupoval s obavami nakonec vše zvládnul na jedničku a teď je z něj pyšný tatínek a z nás konečně rodina .

21.5.2009 v 16,18hod. jsem se narodila, moje míry: 3,79kg a 51cm, jsem zdravá, jenom mám slabou žloutenku

24.5.2009 propuštěny z porodnice, váha 3,53kg

2.6.2009 kontrola u dr., váha 3,71kg, pochvala za krásně přibývající miminko, vše ok, trošku ještě žloutenka

9.6.2009 kontrola u orto (centrace + IIa, jádra O) - ještě nemáme vyvinuta jadérka, musíme nosit 3 plenky navíc :( po dobu 6-ti týdnů

16.6.2009 vážíme kolem 4,4 kg, takže už je z nás pěknej puclík 🙂)

1.7.2009 poradna 6 týdnů - vše ok, žloutenka ustoupila, vše ok, váha: 4,9kg, výška: 58 cm

21.7.2009 kontrola kyčlí (centrace + Ib, jádra O) - vše v pořádku, abdukční balení už nemusíme dávat 🙂, výška: 60cm, váha 5,5kg>

24.8.2009 - 1.hexavakcína, váha 7,05kg, výška 63cm...rosteme jako z vody, řechtáme se nahlas... když se chytnu maminky, tak už krásně sedím a to se mi líbí nejvíc, mám pak kolem sebe dobrý rozhled 🙂

1.9.2009 - kontrola kyčlí klin.v normě, Sono I, jádra +, vše jak má být, na kontrolu už nemusíme

16.9.2009 -tak už máme naušničky 🙂, obrečely jsme to obě dvě 🙂)

1.10.2009 - poradna u dr. - máme 4měs. a týden- váha 8kg, výška 66cm, trošku rýma, včera zvýšená teplota- výtěry K+N, drobné modřinky na kolínkách- pro jistotu udělán KO+dif.-zda máme dost trombocytů.

8.10.2009 - máma si našla 3 vodnaté puchýřky, za 3 dny už jich bylo více než 100 a neštovice jsou na světě :(. Bojíme se, že se nakazím :(

17.10.2009 - mámě neštovice ustupují, já mám cca 8,20kg a dnes jsem se sama přetočila na bříško 🙂

3.11.2009 - kontrola u dr., hexa vakcína, váha 7,8kg, výška 70cm, paní dr. objevila proříznutý zoubek, to teda koukáme 🙂

15.11.2009 a vypadá to na druhý zoubek

23.12.2009 kontrola u dr.-rýma nás zlobí už více než týden, váha 9,2kg, míra 74cm

22.1.2010 kontrola 8 měs. - 9,7kg a 77cm, 4 zuby a 5.a 6. zub se prořezávají, děláme tatata, sedíme a zvedáme se na kolínka, začínáme pomalounku lézt 🙂) a dělat papapa

19.2.2010 jsem si prvně sama stoupla na návštěvě u kamarádky Aničky 🙂 jo a už umíme paci paci 🙂) a taky ťapat za ručičky 🙂

16.3.2010 (10 měs.) tak dnes jsem prvně cíleně řekla tata 🙂, už pár dní brebentím bababa tatata, ale dneska se mi to povedlo opravdicky. Taky už chodím kolem stolu.

22.3.2010 tak si umím ze stoje sednout i kleknout 🙂, takže už tolik nekřičím na mámu, když už mě nebaví stát nebo ťapat kolem stolu 🙂

21.5.2010 a je to tu!! 1.narozeniny! Vážíme 11,11kg, měříme 80cm. A dneska jsme začali ťapat!! Prvních 6 krůčků! První dva udělala předevčírem.