Trinity Hotels -Hotel Senec aneb naše super dovolená na Slnečných jezerech

Po naší vyhrané červnové dovolené v Hotelu Sitno jsme zůstali konceptem Trinity hotels okouzleni a naše děti ještě víc. O tom si můžete přečíst více v mém článku „Trinity hotels, aneb naše vyhraná dovolená v Hotelu Sitno“.

A když naši kluci ani v srpnu nepřestávali o hotelových maskotech neustále mluvit a stýskat si po nich, začali jsme uvažovat, že bychom jim ještě tentýž rok splnili přání a vydali se do dalšího z hotelů Trinity.

Byli jsme ale chvilku na zpět z dovolené od moře a peněz proto nepřebývalo. Když v tom napadl mojí mamku super nápad, že dá na dovolenou příspěvek Samíkovi k svátku a ať ještě na pár dní jedeme 🙂 A tak bylo ujednáno. A protože mladší syn Theo stále neměl rád cestování v autě, jednoznačná volba byla hotel Senec. V tu dobu jsme byli na měsíc u babiček na Vysočině a odtud byl Senec „jen“ 2,5 hodiny cesty.

Ještě tentýž den jsem kontaktovala moc milého manažera z Trinity, se kterým jsme jednali při domlouvání pobytu v Sitnu a ten nám velice ochotně hned nabídl několik termínů.

Zjistili jsme, že se v té době v hotelu konají 1x týdně koncerty Kamarádů z Trinity, kdy do hotelu přijedou zpívat a tancovat maskoti ze všech 3 hotelů. Náš termín na koncert ale nevycházel. A tady mě opět překvapila neuvěřitelná ochota zaměstnanců Trinity, kdy nám obratem zařídili termín tak, abychom koncert mohli zažít. Byli jsme nadšení a těšili se na jiskřící očička našich kluků. Náš termín byl 20. - 24.8.2017.

Domluvili jsme se s manželem, že se sbalíme a klukům jenom řekneme, že jedeme na výlet. Na jak dlouho a hlavně kam bylo velké překvapení až do poslední chvilky. Prostě dárek se vším všudy 🙂  Ušetřili jsme si tím 2,5 hodiny Samíkova lamentování typu: mamko kdy už tam budem, tatí jeď rychlejc, ať už tam jsme…a mamkoooo, kolik ještě minut?....(Znáte oslíka ze Shreka? tak to je přesně náš cestující nedočkavý Samík).

Vyjížděli jsme kolem oběda = spánku obou kluků a tak byla větší část cesty zažehnána.

Když jsme přijížděli k hotelu, Samík z auta uviděl praporky s maskoty Čl´upkem a Vlnkou a začal nadšením křičet: "Mamko, panebože my jsme snad u Člupka? To se mi snad zdá". Div mi slzy dojetím nehrkly. Náš plán splnil účel. Theo od prvního uvidění plakátů s maskoty křičel „Kopko Kopkooooo“ (maskot ze Sitna), protože v té době ještě neuměl Člupko říct 🙂 Vlastně celý pobyt na Člupka křičel Kopkooooo a animátoři se z něho mohli usmát 🙂

Do hotelu jsme přijeli asi kolem 14-15 hodiny a hned jsme dostali pokoj. Ubytovali jsme se a šli jsme na obhlídku areálu a jezera. Kluci byli okamžitě jak u vytržení, protože v areálu byla obrovská trampolína, skákací hra, řetízkový kolotoč, houpačky, skluzavky atd.Prostě všechno, co milují.

Kolem 16. hodiny měli přijít na welcome drink maskoti hotelu. Byla jsem napnutá, jak kluci budou na maskoty reagovat, hlavně Thejík. Samík když je uviděl, začal skákat metr vysoko, hned si běžel s nimi tlesknout 🙂 V tu chvíli jsem si říkala, že jsme pro něj vymysleli ten nejlepší dárek k svátku 🙂 Thejíka asi překvapila Člupkova výška a tak se ze začátku musel trochu otrkat, ale trvalo mu to pár minut a už si chtěl s Vlnkou tlesknout a večer už se s nimi vodil za ruku a byl z nich unešený.

Po seznámení jsme se šli podívat kolem jezera, kde nám pěkně vyhládlo a těšili jsme se tak na první večeři. Stejně jako v Hotelu Sitno jsme tu měli polopenzi. Svíčková byla jasná volba. O kvalitě kuchyně si můžete udělat obrázek sami, když vám řeknu, že Samík je extrémní nejedlík, sní maximálně 1 knedlík a tady do něj zapluly 3? No nechápali jsme. No, nebo vlastně chápali, protože, promiň mami, ta svíčková byla absolutně luxusní.

Jak už jsme byli zvyklí ze Sitna, i tady chodili animátoři na snídani a večeři pozvat nás na denní/večerní program v doprovodu hotelových maskotů. I tady nás děti honily na snídani i večeři, protože se jich nemohly dočkat.

Samík byl nadšený, když nás animátorka pozvala na večerní kino. A z tohoto okamžiku máme, pro nás vtipnou, Samíkovu hlášku, kdy se manžel zeptal, co se bude ten večer promítat. Odpověď zněla: „Já Padouch tri“. Jenže slečna animátorka odpověděla tak rychle, že Samík vykulil oči a hned se na to dotázal: a co to je JAPADOUCHTRY? Od té doby se u nás Mimoňům už neříká jinak, než „japadouchtry“ (musíte si to přečíst dostatečně rychle, aby vám to taky přišlo vtipný 🙂 🙂 🙂 ).

Po každé večeři následovalo minidisko s animátory a na pár písniček přišel vždy Čl´upko s Vlnkou. Zde nastal Samíkův velký milník. On, který se od určitého věku absolutně odmítá zapojovat do hromadných akcí typu: tancuj takhle na danou hudbu, dělej tohle na tuhle písničk….se sám od sebe šel zapojit a protancoval s totálním nadšením celé disko. O tom, že Thejík bude středem pozornosti, jsme ani na chvíli nezapochybovali, a tak se přesně stalo. Děti v kroužku s animátorkou Jesikou trsaly na super písničky a Theo si uprostřed kroužku jel svoje tanečky. Takový nadšení jsem u nich dlouho neviděla. Kluky absolutně chytla písnička „Ide ide slon“ a od té chvíle jsme jí do teď nepřestali min. 10x denně zpívat 😀 Jesika byla úžasná. S dětmi to uměla neuvěřitelně a už jen to, že Sama zaujmula natolik, že zapomněl na svůj stud a ostych a protancoval celý večer, o něčem svědčí.

Po diskotéce se pouštěl řetízkový kolotoč, takže tam Samík taky nutně musel být (a další dny a večery i já s Theem na klíně…ps: ještě teď se mi motá hlava, když si na to já, nekolotočový typ, vzpomenu).

A hned potom následovalo uložení Thea s tátou do pelechu a náš kinovo-popkornový večer se Samíkem. Japadouchtry....Velká sranda (neviděli jsme do té doby) a velké překvapení, že se veškeré filmy pouštěly s českým dabingem. V té době nás Čechů bylo na hotelu převaha. No a popkorn – Samíkovo nadšení level 558 – měl popkorn jenom sám pro sebe, v kině, no chápete…velký kluk 🙂

Zde musím opět zmínit, že pořizování čehokoliv (pití, občerstvení, jídlo atd.) v hotelu probíhá na čip/náramek a platíte tak až při ukončení pobytu. To pro mě bylo maximálně pohodlné. Peněženka ležela v bezpečí trezoru na pokoji téměř po celý pobyt. Čip má každý svůj, stále na ruce a zároveň se jím otevírají i dveře do pokoje, takže ani žádné klíčky sebou nenosíte a nemusíte se o ně s druhou polovičkou střídat.

A kinem skončil náš první den na Senci.

Ráno jsme měli budíček samozř. dost brzy a už jsme museli utíkat za Čl´upkem a Vlnkou.

Snídaně mě opět potěšila. Mě nesnídaňového typa, který doma má první jídlo oběd… Palačinky, vajíčka, párečky, slanina, pečiva x druhů, ovoce, zelenina, cereálie, jogurty…No prostě od všeho něco a každý den nějaká obměna. A stejně jako v Sitnu i zde nechyběl u snídaně i večeře oddělený koutek s jídlem pro děti. A z tohoto, ač teda trošku zahambená, se musím přiznat, že jsem dětem chodila na krupičnou kaši 🙂 Theo si jí poručil, tak jsem mu nandávala i pro maminku na dojedení 🙂 🙂 🙂 A nebyla jsem z dospělých zdaleka sama 🙂 🙂 A proto podruhé: mami promiň, lepší jak od maminky 🙂 Samík si nejradši dělal párek v rohlíku, příp. ochutnával od všeho trochu…On nejedlík 🙂 Theo žrout zvládl taky x chodů i k snídani. A když maskoti přišli. To bylo radosti. A Theo nezapomíná volat Kopkooooo už i na Vlnku 🙂

Po každé snídani se kluci hned utíkali zhoupnout, sklouznout a hned po tom, chtěli vědět, kdy začínají animační programy a co se bude dít.

Musím tady zdůraznit, že do té doby jsme animační programy spíše na dovolených nevyhledávali. Na Sitně jsme je na večery hodně uvítali, ale jak byl Theo ještě „maličký“ a bylo tam spousta zábavy hlavně kolem aquaparku, ani jsme je nevyhledávali. Tady jsme se na ně těšili. Po přečtení programu ještě víc. A až na této dovolené jsme je maximálně docenili a přišli jim na chuť.

Takže jako první byla v plánu střelba ze vzduchovky s animátorem Jurajem. Ve zkratce – nadšený otec, nadšený syn. Oba se vyblbli.

Hned po tom jsme se přesunuli na břeh jezera, kde byl opět Juro s Jesikou a aquazorbingem. Samík prohlásil, že do toho teda rozhodně nevleze. Tak se musel odvážit táta a pak už to šlo snadno. Pak byl Samík v „kouli“ denně, někdy i víckrát.

Hned po tom se Samík lehce smočil v jezeře (bylo krásné počasí, ale na koupání to úplně nebylo).

Bez těchto aktivit se neobešlo žádné dopoledne. Jen se změnou, že každý den kluci stříleli z něčeho jiného. V té době mi Theo usínal v kočáře, schrupnul si a šli jsme si dát něco k obědu. V hotelu je k dispozici mikrovlnka, takže pro ohřev dětského jídla ideál. Po obědě jsme si užili vnitřní bazén v hotelu (na venkovní jsme nebyli dostatečně otužilí) a opět nám vyhovovalo, že si do něj můžeme jít v podstatě kdy chceme, kolikrát za den chceme, aniž by nás někdo „kontroloval“, někomu jsme to museli hlásit atd.

Odpoledne jsme šli třeba prozkoumat město, něco málo nakoupit a byl večer. Dny tu běžely strašným tryskem. Bohužel. A opět jsme se těšili, co nám kuchaři uvaří a jak budou děti večer trsat. Večeře opět nezklamala, ostatně jako každá. Samík si někdy vybral z dětského menu, někdy si dal dospělácké. Theo stejně tak. Po večeři jsme si chodili pohladit do ohrádky místní králíčky, skákat na trampolíně, v hradu atd. atd. Jo a taky házet „žabky“ do jezera. A my se tak s manželem vraceli do dětských let.

A po diskotéce opět kolotoč a kino. Tentokrát Hledá se Dory. Stejně se ale Samík nezapomněl zeptat, jestli bude „japadouchtry“. A opět popkorn a opět ráno tatínek do růžova vyspinkaný hudroval, že jsme mu trochu na ráno mohli nechat 🙂

A stejný scénář – hřiště, kolotoč, Juraj, tentokrát střelba z luku, aquazorbing, užití si jezera. Tentokrát jsem z něho Sama s modrou pusou nevyhnala já, nýbrž rodinka 2 labutí s 5ti labuťátky. Ač táta labuť hrozil syčením, byly úžasné a nosili jsme jim pak každý den tvrdé rohlíky.

Úplně jsem zapomněla zmínit, že v rámci pobytu jsme měli zdarma využívání bazénů, hřiště, skákacího hradu, trampolín, řetízkového kolotoče, kuželek, žetony na airhockey, 1x minigolfu na hodinu, 1x půjčení šlapadla na hodinu, jízdenka pro celou rodinu na projížďku vláčkem kolem jezera a 3 hodinový rodinný vstup do protějšího Aquaparku Senec. A toto odpoledne přišlo na řadu šlapadlo. Kluci se strašně těšili, já měla trochu strach. Přeci jen nejsem žádný super plavec a děti to neumí vůbec. Na recepci nám pro kluky půjčili vesty, takže můj strach lehce opadl, ale i tak jsme je oba nepouštěli z ruky. Hlavně teda neposedného Thea. Bylo to super. Za tu hodinu jsme stihli nakrmit labutě ze šlapadla (největší chyba…pan labuťák nám div nenastoupil na palubu a štípl tátu do stehna…) a objet celé jezero.

Odpoledne se moji soutěživí kluci museli zúčastnit stavění hradů z písku a předsevzali si, že vyhrají 🙂 No originalitu ve stavění mého muže můžete posoudit sami…. 

Na vyhodnocení přišla Máša a medvěd.

Kluci opět nadšení. Máša s medvědem se usnesli na tom, že hrady všech jsou stejně hezké a tak si kluci odnášeli každý dvě lízátka. A i tyhle maličkosti jim dělali krásnější dny. Protože to není jako jen tak běžné dostat lízo od Máši a už vůbec ne od Medvěda!

Po Máše přijel děti pobavit Šašo Luboš. Musím se přiznat, že absolutně nejvíc nesnáším klauny a šašky. Mám osypky, jen při vyslovení slova klaun. Tomuto jsem se pak v hloubi duše strašně omlouvala, protože vážení, on byl geniální. A to naprosto. Nikdy jsem neviděla děti tak nadšené, výskající radostí, neustále se smějící a to hodinu bez přestávky. Theo mi těsně před začátkem usnul v kočárku a souběžně šli animátoři s rodiči hrát beachvolejbal, do kterého se musel náš táta sportovec zapojit. Takže jsem si mohla představení „užít“ v klidu se Samíkem. Zpětně musím říct, že to slovo užít v uvozovkách vůbec nebylo. Byla to neuvěřitelná pecka. Byl vtipný (i pro dospělé), pohotový, měl super plyšového parťáka lišku Foxinku a dělal dětem z míčků zvířátka. Byla jsem až dojatá, když jsem viděla Samíka, jak je v sedmém nebi. On, který se nezapojuje, on, který nikdy nejde sám od sebe se něčeho zúčastnit, on se hlásil a on se sám od sebe zapojit chtěl! Neuvěřitelné! Padla mi brada a smekala jsem klobouk.

Prvně Samík dostal opičku z balonku. Bráška ještě spal a show už končila. Samík mi opičku dal, že ta je pro brášku, protože ten má opičky rád a sám si šel za Šašem poprosit o dinosaura…Beachvolej skončil. Padla brada i manželovi. Najednou jsme měli docela nestydlivé dítě. A T-Rex nebyl pro Luboše problém.

Manžel vtipně naznal nahlas, že to nemůže být tak těžký nafouknout ten balonek, velikosti žížaly, pouhou pusou. A tak byl vyzván, aby si to šel zkusit. A při tom jednoduchém pokusu o nafouknutí nám tam málem omdlel, jak se mu z toho zamotala hlava 🙂 A tak naznal, že smeká a nechápe 🙂

A byl večer. A na tento večer byla naplánovaná zvláštní večeře a to formou grilovačky. Moje chuťové buňky se nemohly dočkat. Ach to bylo opět něco. Samík nejedlík po stopadesáté – snědl hamburger, kukuřici, klobásu a nevím co všechno 🙂 Theo ochutnávač od každého něco, včetně jahodových knedlíků 🙂 🙂 Naprosto úžasné jídlo, skvělý personál a krásné místo na terase přímo na jezeře. A Theo volající na Čl´upka Kopkooooooo baví celou terasu 🙂 Ach, je mi smutno, chci se tam vrátit 🙂

A večer opět diskotéka a tento večer jsou kluci ještě nadšenější, protože Čl´upko s Vlnkou mají dostatek energie a protančí s dětmi úplně celou minidisko. Díky Jurko, dobře si je vyhecoval 🙂 Někdo si řekne maličkost, pro naše kluky to byl další top, být s maskoty o dost déle 🙂 

A později zase kolotoč a kino. A tentokrát Šmoulové. Opět česky. Opět pro nás nová pohádka. Opět popkorn. Tentokrát už táta nehudroval, protože nečekal, že by něco zbylo a on mu Samík čtvrt kelímku na ráno sám od sebe nechal 🙂

Předposlední ráno. Snídaně ve stejném duchu. Výborná.

Na tento den máme nabitý plán, protože musíme stihnout vše, co jsme ještě nestihli. A tak hned ráno začínáme minigolfem. Z předpokládané srandy se nám stává bitka 4 lidí o dva míčky. Resp. dvou dětí o dva míčky, kdy jeden je věčně někde v trapu…A tak nám nejhodnější recepční půjčují další míčky a konečně se dostavuje u kluků nadšení. Div si tím sami sobě neublíží 🙂 Ale bavilo je to strašně. U mnoha aktivit přemýšlím, jestli to děti nebo manžela baví víc…a nedocházím k závěru... i když na fotkách to tak rozhodně nevypadá 🙂

A zase ta střelba. Tentokrát kuš. Sam už je rozený střelec. Teda ve svých a matčiných očích 🙂 Ostatní vidí střely metr od terče. Vůbec nevadí 🙂

A zase aquazorbing. Den ode dne to jde Samíkovi lépe. Myslím, že za pár dní by už byl zdařilá konkurence křečka v kole.

Máme poslední den na využití 3hodinového vstupného do Aquaparku Senec, který máme zdarma v rámci pobytu. Počasí je ze všech dní nejhezčí, tak není o čem přemýšlet. Samík se v létě trošku ve vodě otrkal a tak už se jí nebojí a s tátou a s rukávky se odváží i na tobogány. My si s Thejíkem užíváme v brouzdališti a i velkém bazénu. Když v tom i Theo nesmí zůstat pozadu a nutně chce na tobogány. Takže táta nestíhá běhat po schodech nahoru, měnit si děti a zvedat je nad hlavu při dopadu do vody.

3 hodiny v tomto počasí nepočasí (je krásně, ale fouká) jsou úplně akorát a proto všechny modré pusy mohou zamířit zpět směr hotel a tatínek už se nemůže dočkat volejbalu.

Já si v klidu dávám své obvyklé odpolední latté u bazénu, Theo vyčerpaný spí v kočárku a Samík fandí jako o život. Na 18. hodinu jdeme ještě na projížďku vláčkem a chytáme super první místa hned za řidičem. Nadšení kluci nestačí kulit oči.

Projížďka je asi na hodinu s přestávkou ve městě, kde si přesedáme (pro pohodlí) do zadnější části, kde se kluci můžou více hýbat 🙂

A utíkáme na poslední večeři, po které má následovat hřeb naší dovolené – koncert Kamarádů z Trinity. Na koncert jezdí speciální tým animátorů v čele se slečnou, která koncert celý vede a říká si Nitka. Theo byl totálně v tranzu, celý koncert protancoval a prokřičel Koooopkoooo. I Samík byl nadšenej a trsal a trsal a trsal 🙂 

Celý koncert jsme klukům natočili a tak u nás od té doby běží minimálně 1x denně v televizi. Na závěr nám „naše“ animátorky ulovily Kopka, protože věděly, jak ho Theo zbožňuje a tak máme spoustu super fotek. No super, Thejík je tam naprosto v šoku, že má fakt Kopka 🙂 Že fakt přijel 🙂

Kluci byli tak vyřízení a plní zážitků, že tento večer už jsme ani kino nezvládli. Animátoři nás po koncertu zvali na bowling s nimi, ale síly už bohužel nestačily 🙂 A tak jsme naposledy usínali spokojeně na Senci.

Poslední snídaně byla opět ve stejném duchu jako ty předchozí. Těžko se nám s maskoty loučilo.

Dobalili jsme kufry a rozloučili se s naším pokojem. Btw. opět musím zmínit moc hezké ubytování, čisté, upravené, udržované, všude dostupné s kočárkem.

Zatímco manžel šel nakládat kufry, já s kluky ještě využila hotelovou herničku na pohrání a užití posledních chvil v hotelu.

Kluci si ještě společně šli pohrát do herny s airhockeyem, na který jsme taktéž dostali žetony zdarma k pobytu.

A už jsme se museli jít rozloučit s naším oblíbeným týmem animátorů a vyrazit na cestu domů/k babičce. Loučilo se nám hodně těžko a s láskou na ně vzpomínáme.

Na celý tým z Hotelu Senec, protože všichni byli úžasní, ochotní a milí.

2,5 hodinovou cestou zpět nám skončila naše další dovolená a zůstaly jen samé krásné zážitky, na které kluci vzpomínají do teď.

Za mě, zcela upřímně, můžu celý koncept Trinity jen doporučit. Za celé dva pobyty se nám nestalo nic, kvůli čemu bychom byli třeba naštvaní nebo nespokojení. Naopak, veškerý personál byl vždy maximálně nápomocný a ochotný.

A teď je Samíkovo velké přání podívat se za poslední partou maskotů do Tater. Theo by chtěl jet kamkoliv, hlavně aby tam byl Kopkoooo 🙂 Ale miluje i Čl´upka se Skalkem.

Denně, když chtějí pustit video s koncertem nebo videi z minidiska mě oba prosí, jestli tam můžeme jet zase, brzo, nejlépe hned!

Znovu musím poděkovat Modrému koníku, že jsme díky němu mohli pobyt v Hotelu Sitno vyhrát a tím pádem Trinity poznali.

A samozř. celému týmu Trinity, kteří svou práci odvádí na 1000% a ukázali nám jiný rozměr dovolených s dětma. A taky to, že dovolená s dětmi může být aktivní a přesto odpočinková a pohodová.

DÍKY!