Můj druhý porod

Ahojky holky,

rozhodla jsem se, vám napsat jak a proč a kdy to začalo. 

Upřímně si myslím, že jsem si to přivolala sama, ale ne mou chybou. Už v neděli kdy jsem šla jen pro mléko do menšího obchůdku hned u našeho paneláku. Všechno bylo ok Až do té doby než jsem šla domů. Problém byl v tom, že se porouchal výtah..! No nezbývalo mi nic jinýho než  jít po schodech až do pátého patra. Dýchala jsem jako těžký kuřák, necítila jsem nohy.. Už ve druhém patře jsem nemohla. Doma jsem si musela sednout, dýchat a už nic nedělat, páč mi tvrdlo bříško, ale bolesti jsem neměla..Bříško se po hodině sklidnilo, takže to bylo v pořádku.

Výtah opravili až k večeru.

V pondělí 27.5. jsem v pohodě vstala, vzbudila přítele do práce, rozloučila se s ním a pak se věnovala Danielce (Převléct, přebalit, nakrmit...atd) Když jsem měla chvilku otevřela jsem MK a napsala jsem tu, že se nic neděje, že mám přesně za měsíc termín porodu atd..spoustu z vás to četla.

Danielka pak usnula a já potřebovala pár věcí koupit co mi chybělo na oběd. Oblíkla jsem se a šla. A co se mi nestane? Otevřu vchodové dveře a sousedka vytírá a říká "Dobrý den, musíte po schodech, výtah zase nejede už jsem volala opraváře a jsou na cestě" v tu chvíli jsem si přála mít kouzelnou hůlku a mávnutím výtah opravit. No..šla jsem pomalu po schodech..abych dýchala pravidelně.

Doma mě pobolivalo břicho a jelikož Danielka spala tak jsem toho taky využila a usnula jsem na sedačce. Pak jsem slyšela Danielku jak se vzbudila, tak jsem šla nejdříve na WC (břicho mě pobolivalo pořád a jako při ms ) myslela jsem si, že to přejde. Tak jsem se šla vyčůrat a když jsem se utirala na papíře byla krev. Chvilku jsem na to koukala jak na Svatý obrázek..A pak mi to došlo, že to není dobrý. Říkala jsem si sama pro sebe, že je to určitě z těch schodů, že to bude v pohodě v nemocnici. Okamžitě jsem psala mamce, jestli by nepřijela, že zajdu do nemocnice. Danielku jsem ještě stihla přebalit a nakrmit a pustila jsem ji pohádku. Já se šla připravit na cestu a v tu chvíli přišel přítel (nečekaně, páč z práce chodí většinou až 16-17h a ono bylo teprve půl 12). Tak jsem mu hned ve dveřích řekla "Lásko ještě, že si přišel!"

"Jak to? Co se děje?"

"Začala jsem krvácet, ale asi to je z toho jak jsem šla po schodech, ale pojedu do nemocnice"

"Pojedu s tebou" 

Mamka přišla a my jeli (odvezl mě brácha). Po cestě byli bolesti silnější a silnější.

V porodnici jsme zazvonili, řekla jsem co se děje a dali mě na pásy. Přítel byl od začátku semnou. A samozřejmě hned co mi daly pásy hned kontrakce. Sestra mě vyšetřila a řekla, že jsem otevřená na dva prsty a prý dnes porodim. Když mi to řekla, tak jsem si neuvědomila zatím ještě pořádně, že už bude druhá princezna na světě! Kontrakce byly silnější a pravidelnější a přítel mě vždy řekl "Číslo je vyšší teď budeš mít kontrakci" 😆 po chvíli asi cca po 15cti minutách co mě vyšetřila sestra, mě přišla vyšetřit doktorka, sáhla tam a já zrovna dostala kontrakci, takže super bolest ! (Myslela jsem si, že ji kopnu😆) když už tu ruku konečně vytáhla, řekla mi, že už jsem otevřená na 7 prstů a já neřekla nic jiného než "To už??!" 😆 Vždyť před pár minutami ještě na dva a za takovou chvílku už na sedm? Doktorka řekla sestřičce, že pokoj na přípravu (hekárna) není potřeba, jen jsem se převlíkla do košilky a šla rovnou na sál😆. A po cestě na chodbě jsem dostala opěěět kontrakci musela jsem se opřít o přítele. Přišli jsme na sál a na mě už čekala postel nebo lehátko (?) A úplně to stejné na kterém jsem rodila Danielku😍😍

Tak jsem si lehla, dali mi pásy a čekala jsem až mi píchnou vodu. Dýchám jako pes v létě a po tváři mi tekly slzy páč bolestí byly opravdu silné, přítel mě držel za ruku a měl slzy v očích a řekl mi, že jsem statečná, silná a že to budu mít už brzy za sebou..

Sestřička mi pichla vodu a začalo peklo! Začalo mě to tlačit i do zadku a já už chtěla tlačit nutilo mě to!! Ale nemohla jsem..:( 

Vím, že jsem nekřičela jen jsem říkala, že už nechci, že to hodně bolí..Sestra mi pak řekla abych zatlačila až začne kontrakce..Zatlačila jsem jednou a cítila jsem takový tlak..Zatlačila jsem po druhé a sestřička na mě že už vidí vlásky a že mám zabrat..zatlačila jsem po třetí a hlavička byla venku.. já už nemohla..Přítel mi řekl ať zatlačím ještě jednou a pořádně a bude venku.. Nevím kde jsem vzala tu sílu, ale zatlačila jsem a slyšela jsem malou jak pláče😍 Já otevřela oči a viděla jsem ji,mrňavou vlasatou holčičku..Přítel mi dal pusu se slovy "Děkuji ti za naší krásnou druhou dceru miluji vás" a slzy mu tekly po tváři. Gábinku odnesli zvážit, změřit, umýt..

Pak mi Gábinku přinesli k prsu (Danielku mi odnesli hned do inkubátoru) takže jsem ji držela ještě tak pomačkanou😍a už na nás koukala😍 Vím, že jsem řekla příteli "Vidíš a už znáš příčinu proč mě tolik pálela žáha"😀😀 Tolik vlásků neměla ani Danielka😍

A to vím, že jsem se ještě radši zeptala, Jestli je to opravdu holčička😀😀

Gábinku odnesli do inkubátoru jen kvůli teplotě..

Narodila 27.5.2019 se ve 13:46 s mírou 42cm a váhou 1950g😍 Narodila se ve 35+4tt přesně o jeden měsíc dříve. (TP byl 27.6.2019)

Porod byl pro mě hodně těžký a těžký jsem ho měla, doktorka říkala, že byla na mě Gábinka velká.. jelikož já taky nejsem velikán.

Šitá nejsem díky bohu!

Malá byla přes noc v inkubátoru, ale dali mi ji už ten den v 19h na kojení, kdy už se i poprvé přisála, ale měla jsem zatím ještě mlezivo. Druhý den ráno v úterý mi ji už dali na pokoj😍😍A já kojim každé tři hodiny a vážím a zapisují kolik vypila.

Jsem za Danielku a Gabrielku moc ráda, jsem šťastná maminka 😍😍