Náš Martínek

Nelehký začátek.
S mužem mého života jsme měli pohádkovou svatbu v říjnu loňského roku. Tentýž měsíc jsem vysadila HA a v listopadu objevila 2 čárky na těhotenském testu. Sice slaboučké, ale zřetelné. Manžel byl přešťastný, rodiče taktéž. Můj gynekolog byl nemocný, tak jsme se objednali až na polovinu prosince. Termín jsme bohužel nestihli, 9. prosince jsem začala slabě krvácet - návštěva ambulance - pan doktor viděl jen afetální váček, bez cévního zásobení.
Hrdinně jsem věřila, že je maličký ještě mladý, že ovulace proběhla později, chytala jsem se každé naděje.
_____________________________________________________________________________________________________
10.12. jsem už krvácela hodně a měla i silné bolesti, v nemocnici zjistili klesající hcg a já šla rovnou na kyretáž. Nechali si mě tam přes noc - můj první pobyt v nemocnici...
Následující den jsem byla na ultrazvuku, děloha naštěstí vyčištěna dokonale, bez reziduí, mohla jsem jít domů.
Změnila jsem gynekologa, chodím teď k úžasné paní doktorce přímo v nemocnici, která má skvělý lidský přístup a hlavně technické zázemí. Doporučila nám 3 měsíce počkat s další snahou, testy z krve dopadly výborně - možná příčina byla nejspíše chybná genetika andílka.
_____________________________________________________________________________________________________ Přes Vánoce jsme s manželem, který mi byl neskutečnou oporou, odjeli do italského penzionku v horách, vše jsme probrali a dohodli se začít s pokusy o další miminko hned po šestinedělí.
_____________________________________________________________________________________________________

Porevizní menstruace přišla 15.1. - přesně 5týdnů od zákroku a my se začali snažit. Holky, všude na diskuzích najdete poznámky, že děloha je jako "pohnojená" a mají pravdu. Hned první měsíc jsem otěhotněla - čárky na testu byly silné, začaly mě bolet prsa a já se s hrůzou objednala k paní doktorce.
Vůbec mi nevynadala, jak jsem se obávala, řekla, že mám být ráda, že tělo je připravené, potvrdila těhotenství, srdíčko zatím nebylo.
Kontrola byla stanovena na 19.3. Den před jsem byla silně nervozní, dokonce jsem odmítla i manželův doprovod a statečně se vydala do ordinace. Vzali mě na velký ultrazvuk, naštěstí mi předtím neměřili tlak, bo bych dosáhla kritických hodnot.
Na monitoru se objevil maličký zázrak, srdíčko mu bušilo ostošest a dokonce se pořád hýbal, mával těmi droboučkými končetinami a já byla v tu chvíli ztracená. S vytisklými obrázky jsem seděla hodiny a nepotřebovala mluvit, intenzivní pocit štěstí mě zalil s celou svou razancí.
Byla jsem objednána i na genetické vyšetření - OSKAR.
Jdeme 20.4. - 2 dny před mými 26 narozeninami. Věřím, že bude vše v pořádku.
P.S. Jsme v 11.týdnu a mám 3kila přírůstek. Podoba s kytovcem bude za chvíli nevyhnutelná, ale poprvé v životě mi to nevadí.
____________________________________________________________________________________________________
20.4.2009 dnes jsme byli i s manželem na prenatálním screeningu. Dopadli jsme výborně, malý měl všechny parametry v normě, nosní kůstka přítomna, srdíčko 155 tepů, pupečník i placenta krví zásobeny, žaludek...
Dokonce jsme slyšeli i první odhad pana doktora, co se týče pohlaví - ale věříme, že má pravdu, když mrknete do alba, tak jej uvidíte taky 🙂. Jednoduché to nebylo, museli jsme se jít projít a vypít čokoládu, prý na ni děti dobře reagují a skutečně - pak se nechal drobek změřit 🙂. Měří skoro 7cm, od minulé kontroly u paní doktorky před 10 dny vyrostl o 3cm - prý dobře vařím 🙂
Výsledky z krve dopadly také dobře, tak jsme moc šťastní.
___________________________________________________________________________________________________
2. trimestr
Další kontrola 7.5. Paní doktorka měla frmol, bylo tam objednáno spoustu maminek ve 30tt, kterým dělala delší kontrolní utz, takže se mě jen zeptala, zda cítím pohyby a po mé záporné odpovědi (byla jsem v 16tt) se mi mrkla utz přes bříško, zda je malý v pořádku. Naštěstí vše ok, roste podle normy, srdíčko v pořádku. Bohužel jí její přístroj netiskne fotky, tak jsem bez obrázku, ale viděla jsem maminky, které si to z obrazovky fotí na foťák, tak to příště udělám taky tak.
_____________________________________________________________________________________________
1.6.
objednali jsme se na 3D utz ve Zlíně – bylo to v reprodukčním centru na Tomášově, sice se tváří velmi moderně, ale pán, co to natáčel mi připadal spíše jen jako technik, proškolený na ten přístroj, nevěděl, jak nám malýho popsat – ten, jakoby to tušil, tak si zabořil hlavičku do placenty a asi usnul, takže jsme nic moc neviděli.
Večer – právě na den dětí ( 19+4 tt) mi ale malý udělal velkou radost – poprvé jsem ucítila jeho pohyby, žádné bublinky, rovnou malé kopanečky a od té doby jej cítím pravidelně. Nejradši má, když se ráno nasnídám a před zvoněním na hodinu (jsem učitelka) si jen tak sedím a relaxuju. To mě kopne i několikrát do minuty. Přes den jej zatím moc necítím, až zas navečer. Tolik jsem se těšila a opravdu to stojí zato.
________________________________________________________________________________________________
4.6.
Další kontrola u paní doktorky, odpoledne máme velký utz, tak snad bude malý pořádku.
Ve 20tt přírůstek na váze 5 kg.
Další kontrola u paní doktorky, odpoledne máme velký utz, tak snad bude malý pořádku.
Ve 20tt přírůstek na váze 5 kg.
Kontrola u paní doktorky byla velmi rychlá, mrkla se jen na to, zda se předčasně neotvírá děložní hrdlo, tam bylo naštěstí vše v pořádku, čípek tuhý, hrdlo zcela uzavřené.
Odpoledne jsme byli objednaní na tzv. velký utz (ve 20tt), byla tam strašně milá, starší paní doktorka, která ihned po nanesení gelu na bříško se ptala, zda chceme vědět pohlaví. Potvrdila nám klučinu a už dokonce i my s manželem – laici, jsme detailně viděli šourek a penis, náš Martínek nás poprvé pozdravil poněkud netradičně, ale aspoň máme v protokolu z vyšetření zápis – normální mužský genitál . Paní doktorka měřila spoustu biometrických údajů – délkošířkové rozměry hlavy, obvod, délku stehenní kosti, počítali jsme prstíky na všech končetinách, dívali se na anatomii – poslech a stavba srdíčka, žaludek, moč.měchýř, ledviny, bránice, zda není nějaký obličejový rozštěp atd.
Náš drobeček vyšel ze všech měření skvěle, má všechno v pořádku a dokonce nám ukázal obličej, což se mu obvykle moc nechce.
_________________________________________________________________________________________________
2.7. další kontrola u gynekoložky, 8.7. test na glykemickou křivku.
OGTT vyšla v pořádku, ale ten roztok by měli zakázat, naštěstí mi nebylo špatně a ty 2 hodinky v čekárně utekly jako voda. Hodnoty - na lačno 4,3. Po vypití glukózy a uplynulých 120 minutách 6,4. S panem doktorem jsme i zavtipkovali, takže nakonec příjemně strávený den.______________________________________________________________________
Kontrola u gynekoložky 31.7. Dnes bylo v čekárně živo, jako by se všechny matky z kraje domluvily na tento termín, dokonce i s kočárky, ať můžeme vidět, co nás čeká. Po hodině čekání jsem byla na prohlídce asi 5 minut, ale na druhou stranu - díkybohu! Hrdlo uzavřeno, tlak 120/80, bez otoků, bez nálezu v moči. Přibrala jsem 1 kilo. Paní doktorka mi aspoň vypsala podklady na mateřskou, nastupuju od 1.9. Další kontrolu mám až za 5 týdnů, kde nám udělají 3ultrazvuk ve 33tt, tak snad bude malý otočený správně a vše bude ok._____________________________________________________________________
2.9. s manželem jsme byli na prohlídce zlínské porodnice, prostředí působilo trošku depresivně, ale věřím, že péče bude kvalitní a hlavně ten voňavý uzlíček, který tady konečně dostanu do náručí, mi dá zapomenout na případnou bolest. Na oddělení šestinedělí nám sestřička ukázala novorozenou slečnu, všechny budoucí maminy jen vzdychly úžasem. A já taky trošku úlekem - přestože malá měla 3,5 kila, tak se mi zdála strašně droboučká. Snad bude náš Martínek aspoň tak velký, ať se nebojím jej vzít do rukou.__________________________________________________________________
3.9. absolvovali jsme závěrečný utz, definitivně je potvrzen chlapec, biometrie dopadla na jedničku, rozměry všech částí těla si navzájem odpovídají, žádná známka hypotrofie. Poloha je podélná, hlavičkou dolů, placenta ve fundu na zadní straně. Vzali mi krev, na poslední krevní obraz. Moč bez nálezu, tlak 110/70. Váha 72 kg, tedy 9 kg navíc. Dostala jsem seznam věcí do porodnice, prohlášení o jméně dítěte pro matriku, kontakt na porodní asistentku, která nás bude několikrát po porodu navštěvovat. Už jsem ji volala, zdála se velmi milá, tak snad nám to půjde.
Další kontrola za tři týdny - 24.9._________________________________________________
2.10.
První natáčení Martínka na KTG, dostala jsem nějaký starý přístroj, kde jsem musela mačkat tlačítko při každém pohybu malého, naproti mně byla mamina se stejnou „prací“ a samozřejmě jsme se nemohli nechat zahanbit a mačkali ostošet 🙂. Brychtová ten den neordinovala, tak nám jen její zástupkyně zběžně zhlédla výsledný graf a prej jsme fyziologičtí🙂________________________________________________________

8.10.
Další KTG, nemohla jsem se ráno dozvonit na porodním sále, doufám, že až půjdu rodit, tak s malým nezůstaneme za dveřmi…naštěstí mě pak pustil nějaký pán (doktor, nebo zřízenec) a šlo se na věc. Tentokrát jsem vyfasovala modernější přístroj, nemusela jsem nic mačkat, ale ze začátku byl malý nějaký líný, tak musela sestra tleskat, pak se ale chytl a byli jsme hotoví ve standardním čase. Brychtová měla ambulanci, takže proběhla i kontrola, dobrá zpráva byla, že streptokok neprokázán – takže žádná ATB do žíly při porodu 🙂. Potom jsem šla dovnitř, dopředu smířená s tím, že mi opět řekne zabetonováno a budu naštvaná…Kupodivu hrdlo volně na 2prsty, zraju jak víno a neměla bych přenášet, takže velká šance, že porodím v termínu (uvidíme, jestli takto optimistická budu i za 14dní, které do termínu zbývají). Hlavička malého je prý hmatná, tak snad už sestoupil, i když to moje břicho na to teda nevypadá…______________________________________________________________
18.10.2009 Martínek se narodil po 2,5 hodinovém porodu, vše proběhlo bez problémů, měřil 49 cm a vážil 2860g. Oba jsme v pořádku.