vitaka
15. lis 2006

Náš malý - Velký Zázrak 🙂

Kdo nezažil, nepochopí....
Na miminko jsme čekali téměř 4roky. Vždycky jsem se chtěla vdávat jako těhotná, byl by to takový dárek do manželství...ale jak roky plynuly, tak mi najednou přítel navrhl, že se v květnu 2006 vezmeme (5let po našem setkání)...a já-zklamaná ze všech těch marných pokusů, unavená a smutná...jsem v tom najednou viděla moc dobrý nápad jak se odreagovat a hlavně - stejně by nás to jednou čekalo, a také jsem se rozhodla, že po svatbě začneme s návštěvami v Centru reprodukční medicíny.
V květnu byla svatba, v červnu jsem měla operaci-laparoskopii a manžel prošel také různá vyšetření, v červenci jsme zkusili inseminaci, která bohužel nevyšla, a já se zase utápěla ve zklamání...vyrazili jsme v srpnu na svatební cestu-poprvé letecky...řecký ostrov Samos a v září nás mělo čekat umělé oplodnění.
Po návratu z dovolené jsme shodou okolností byli hosté na 3 různých svatbách po sobě jdoucích, bylo to období radosti a veselosti, přesně jako svatby jsou....a v tomto období se nám s manželem podařilo počít naše miminko, přičemž, když jsme to 13.9. zjistili (shodou okolností měli moji rodiče výročí svatby), nevěřili jsme tomu....vždyť nás čekalo už umělé oplodnění a my jsme to nakonec zvládli sami!!!
Nedovedete si představit to velké štěstí...které nás potkalo, je to prostě náš ZÁZRAK. Teď jsem sice plná obav a strachu o miminko, i nějaké komplikace se vyskytli, ale snad všechno dobře dopadne, a nám se v květnu, rok po naší svatbě, narodí krásné a zdravé miminko...náš malý - Velký Zázrak.