Můj první porod proběhl císařským řezem. Jestli to bylo správné, nutné nebo zbytečné? Tím si pořád nejsem tak úplně jistá. Ale už brzy po tomto porodu jsem věděla, že další porod chci, pokud to jen trochu půjde, přirozený.

A výsledek? Přirozený nebyl, vaginální ano. A i za toto jsem moc vděčná. I když moje druhé miminko před porodem zemřelo, opravdu mi pomohlo, že jsem ho dokázala porodit bez operace.

Celý průběh porodu (i když dlouhý a bolestivý) mi pomohl se s celou situací snáz vyrovnat. Mohla jsem si prožít všechny emoce, zasloužit se vlastními silami o to, aby se Filípek narodil. Viděla jsem ho přijít na svět, mohla jsem ho mít hned u sebe, zamilovat se, rozloučit se.

Po císaři, který nakonec proběhl v celkové narkóze, jsem moc nevěřila, že dítě, které mi nesou na kojení, je moje. Bylo to celé zvláštní, nějakou dobu mi trvalo přesvědčit sama sebe, že jsem mámou...

Ať už je váš názor na císaře jakýkoliv, myslím si, že je potřeba, aby se informace o této náročné operaci šířily. A nejen obecné informace, ale i konkrétní zkušenosti žen.

A tak mi napište, jak jste císaře nebo vaginální porod po předchozím císaři prožívaly vy 💗