DOKUD JSEM NEMĚLA DĚTI, neuměla jsem ocenit, že ...
... jsem na záchodě (obvykle) sama. Za ZAVŘENÝMI dveřmi 😨.
... kam co položím, tam to najdu.
... je ticho. (😢 Po tom se mi fakt stýská.)
... vidím film nerušeně od začátku do konce a není v něm dinosaurus ani bagr.
... nemám v bytě divné věci na divných místech (plyšová kráva na záchodě. Jasně, šla prostě čůrat.).
... můžu číst knížku.
... a když ji zrovna nečtu, nikdo mi z ní nevytahuje záložku.
... nemám počmáranou zeď.
... nemám počůranou zeď.
... nemám pozvracenou zeď.
... neříkám divné věty: "S holčičkou spát nemůžeš." "Nech si ty ponožky. Táta taky čůrá v ponožkách!"
... rozumím divným větám "My jsme dali navíc jenom prevenar."
... můžu u jídla sedět a mlčet. Prostě jen jíst a nic neutírat ...