Ahoj, jmenuju se Jenda a na svět jsem se dral o 7 týdnů dřív (16. 2. 2016), jak jsem se rodičů nemohl dočkat. Ihned po narození mě museli rozdýchávat,protože jsem všechny překvapil, že jsem takový rychlík, že mamce nestihly zabrat kortikoidy.
Ale jelikož jsem se na naše těšil, tak už 2.den jsem dýchal bez přístrojů, takže za 3 dny jsem šel z JIPky na intermedial. Tam mě ale potrápila žloutenka, byl jsem slabý a chtělo se mi spát, takže týden žádný pokrok, což mamce moc na náladě nepřidalo. Pak už jsem ale začal pít sám (23. 2. 2016), bohužel zatím to šlo málo a u prsa se mě vůbec nelíbilo. Pak jsem rodiče napínal, ale 3.3. jsem se rozhodl, že se do toho pořádně opřu a začal jsem pít celé dávky,sice z flašky, ale druhý den mi konečně oddělali tu odpornů sondu. Pak už jsem šel za mamků na pokoj a 10. 3. si nás taťka odvezl domů. Doma to je fajn, všichni kolem mě skákají, takže co bych se namáhal s cucáním z prsu, jedu už pořád z flašky. Mamce se proto přestalo tvořit mléko, i když odstříkávala, co to šlo, takže od dubna jsem na nutrilonu. Jinak je to ale fajn, až na 2 věci: štve mě pupeční kýla a hlavně to cvičení, 4-krát denně, komu by se to líbilo?! Ale když vidím mamku, jakou má radost, že to zabírá, tak se překonám a cvičím s ní dál. A snažím se všechno dohnat, i doktoři to oceňují. Už pasu koníčky, abych měl přehled, všechno mě zajímá a rodiče začínám obšťastňovat prvními úsměvy (korigo 7.týden).Co bych pro mamku a taťku neudělal, miluju je a oni milují mě🙂
Ale jelikož jsem se na naše těšil, tak už 2.den jsem dýchal bez přístrojů, takže za 3 dny jsem šel z JIPky na intermedial. Tam mě ale potrápila žloutenka, byl jsem slabý a chtělo se mi spát, takže týden žádný pokrok, což mamce moc na náladě nepřidalo. Pak už jsem ale začal pít sám (23. 2. 2016), bohužel zatím to šlo málo a u prsa se mě vůbec nelíbilo. Pak jsem rodiče napínal, ale 3.3. jsem se rozhodl, že se do toho pořádně opřu a začal jsem pít celé dávky,sice z flašky, ale druhý den mi konečně oddělali tu odpornů sondu. Pak už jsem šel za mamků na pokoj a 10. 3. si nás taťka odvezl domů.
Doma to je fajn, všichni kolem mě skákají, takže co bych se namáhal s cucáním z prsu, jedu už pořád z flašky. Mamce se proto přestalo tvořit mléko, i když odstříkávala, co to šlo, takže od dubna jsem na nutrilonu. Jinak je to ale fajn, až na 2 věci: štve mě pupeční kýla a hlavně to cvičení, 4-krát denně, komu by se to líbilo?! Ale když vidím mamku, jakou má radost, že to zabírá, tak se překonám a cvičím s ní dál. A snažím se všechno dohnat, i doktoři to oceňují. Už pasu koníčky, abych měl přehled, všechno mě zajímá a rodiče začínám obšťastňovat prvními úsměvy (korigo 7.týden).Co bych pro mamku a taťku neudělal, miluju je a oni milují mě🙂