V jednoduchosti je krása aneb testování Igráčka a jeho doplňků

Chtěla bych vyjádřit poděkování za to, že jsme mohli tyto hračky testovat. Udělalo nám to doma velkou radost.

Testery byli moji tři synové ve věku přibližně 6 a čtvrt roku, 4 a půl roku a 2 a půl roku.

Igráček má u nás v ČR tradici (vyrábí se již od roku 1976) a mnozí si ho jistě pamatujete ze svého dětství. Za tu dobu samozřejmě prošel vývojem a je ještě dokonalejší.

Postavičky na sobě mají barevný potisk, mají nos a také mají otáčivé zápěstí. Postavičky i doplňky jsou vyladěné doslova do detailů. Líbí se mi, že mají různé účesy, různé výrazy tváře, rozmanité pokrývky hlavy, některé jsou naopak bez ní. Čepice i vlasy lze snadno sundat, což byla také jedna z nejoblíbenějších činností mého nejmladšího dítěte (věk necelých 2 a půl roku) - neustále Igráčky "skalpoval". Nacvaknout je zpátky nezvládl, i když vlasy lze nacvaknout relativně snadno (horší už je to s některými čepicemi, to se klukům prostě moc nedaří a i pro mě to bylo někdy obtížnější). Prostřednímu zase stačily samotné čepice bez panáčků, aby s nimi předváděl divadlo o tom, jak se pohádají a nakonec zase usmíří. Holt každý to pojal "po svém".

Nohy Igráčků jdou zapasovat mezi "čudlíky" Lego Duplo, takže lze panáčky zapojit do hry spolu s Legáčky.

Drobné doplňky Igráčků lze do jejich ruky nasadit relativně snadno, s trochou úsilí a povzbuzování to zvládl i nejmladší člen naší rodiny. Většinou to pro něj ale byla velká výzva, a tak mnohem raději používal pro hru samotné panáčky nebo předměty, např. "ryl" lopatou do koberce, píchal do něčeho vidličkou, dělal, že nožem něco řeže - on sám, nikoliv panáček 🙂... Myslím ale, že vyměňování doplňků v rukou Igráčků je skvělá činnost pro procvičování jemné motoriky. Drobné předměty bohužel mají v naší domácnosti tendenci se ztrácet, což platí i pro Igráčkovy doplňky. Zatím je máme všechny, ale vzhledem k tomu, že už během těch 14 testovacích dnů jsem je při úklidu nacházela na všemožných místech naší domácnosti, mám vážné obavy, že již brzy dojde na první ztráty (nejvíce se obávám toho, že něco přehlédneme a omylem vysajeme).

Igráčkův domeček

Domeček je prodávaný v nesestaveném stavu jako skládanka. Pokud však rádi skládáte či tvoříte z papíru, bude se Vám velmi zamlouvat. Na zadní straně balení jednoduché schéma, ze kterého je zřejmé, jak domeček postavit, a také na jednotlivých papírových dílech je vše dobře popsáno (co kam vložit, označení děr písmeny, atd.). Stačí tedy díly ohnout v předchystaných ohybech, dát shodně označené díry podle popisu k sobě a sešroubovat - nikoliv nacvaknout, jak by to mohlo z nákresu na zadní straně působit. Pokud ale dáte díly správně rovně tak, aby "čepička" v díře prošla skrz bez problémů všemi vrstvami, "šroubek" pak do ní velmi snadno našroubujete a prsty utáhnete jako nic. Hotový domeček drží dokonale. V krabici je více šroubovacích dílků, než kolik k sestavení domečku potřebujete, takže je můžeme využít k výrobě dalších papírových předmětů - úplně to vidím např. na učící kartonové hodiny nebo nějaké kartonové autíčko... Kulaté spojovací díly se obtížně shánějí, toto je velmi elegantní řešení a lze je využít opakovaně (se zacvakávacími spojkami by to bylo asi horší).

Nábytek jsou v podstatě krabičky roztodivných tvarů, které stačí jen správně poskládat (ohyby jsou navíc narýhované, takže se nelze příliš splést a na balení je vše nakreslené). Papír použitý na nábytek je tenčí, ale i tak vydrží docela dost. Roli nehrálo ani to, že děti si s ním příliš nehrály - zajímal je spíše samotný domeček než jeho vybavení. Po nábytku totiž většinou šlapaly, takže v testování zkrátka nepřišel.

Prostřední a nejstarší syn mi se stavěním velmi ochotně a nadšeně pomáhali, takže jsme měli vše hotovo přibližně za 20 minut. Navíc jsme si užili společné stavění. Domeček po 14 dnech testování stále stojí více méně bez poškození - až na vikýře, které "upadly" hned 2. den. Přitom průměrná doba výdrže takových výrobků v naší domácnosti je zhruba týden. Vliv má jistě to, že papír, ze kterého je domeček sestaven, je laminovaný a veškeré konstrukční části jsou vlastně postaveny dvojitě a opravdu dobře do sebe pasují. Domeček pozitivně překvapil a pokud alespoň trošku rádi tvoříte, rozhodně si jej nenechte ujít.

Autíčka MULTIGO

Auta byla to úplně první, po čem kluci v doručené krabici sahali. Přirozeně. A doslova se o ně porvali - což už tak běžně nedělají. Ale musím uznat, že jsou perfektní a mají mnoho promyšlených detailů. Kromě hasičského auta, které je trošku jiné, mají všechna možnost výměny korby. Během okamžiku se auto změní z cisterny třeba na popeláře nebo náklaďák. Výměna je velmi jednoduchá, prostřední syn to zvládá bez obtíží a nevadí ani pokud moc spěchá a nasadí to křivo - drží to taky a při hraní mu to nijak nevadí 🙂. Výhodou tedy je, že nemusíte kupovat stále nová auta, ale můžete dokupovat jen různé funkční části vozidel a ty měnit či doplňovat. Na všechna auta lze nahoru nasadit majáček (sundavací majáček byl součástí hasičského auta) a panáčky lze do auta jak postavit, tak posadit a vždy tam budou pevně držet a nevypadnou. To zvládl hravě i můj nejmladší. Poslední detail, který mají všechna auta společný, je možnost připojení přívěsu za auto (přívěs ovšem nemáme - tedy zatím ne 🙂).

Součástí aut, která jsme dostali k testování byl:

- valníček s řidičem 

Na valníčku není nic moc k testování (hodí se však k převážení čehokoliv 🙂), ale zajímavé je, že jeho řidič má brýle a tetování. Auto i korba mají potisk (čísla a písmena), což může zaujmout děti, které se právě o čísla a písmena zajímají.

- popelářské auto s popelářem

Naprosto skvěle provedená hračka, nechybí k ní ani otevírací popelnice. Můžete dělat naprosto vše, na co si v souvislosti s popeláři a popelnicemi vzpomenete: naplnit popelnici, vysypat popelnici, vyprázdnit obsah popelářského auta, sklopit stupátko (či obě) a postavit na něj popeláře - drží tam velmi dobře. Chce to však trošku zabrat a na stupátko se správně trefit - na což nejmladší ještě neměl dostatečnou dovednost a trpělivost.

- cisterna s řidičem

Cisterna má nahoře otvor s poklopem, což velmi lákalo mého nejmladšího, aby zkoušel dovnitř naházet kde co. Bylo jen otázkou času, než ho napadlo dovnitř vhodit dřevěný špalíček, který se tam samozřejmě zasekl a rozhodně nešel vyklepat ven. Naštěstí cisterna je vyrobena ze dvou dílů jednoduše na sebe nacvaknutých a při troše snahy nebudete mít problém ji "rozmontovat". Bez potíží tak vyndáte vše, co uvnitř skončí a zatvrzele nechce ven. Na druhou stranu, s tímto zjištěním jsem vzdala původně zamýšlený test vodotěsnosti (děti kupodivu nalévání tekutin dovnitř prozatím nenapadlo).

- hasičské auto s hasičem

Liší se od ostatních námi testovaných aut tím, že je menší a má trošku jinou konstrukci, tedy nemá vzadu ten bajonetový zámeček na výměnu různých korb. Na druhou stranu je hned vidět, že je to hasičské auto. Jeho součástí je odnímatelný majáček, který pak kluci zkoušeli dávat úplně všude. A také má vzadu menší nákladní prostor s odklápěcími dvířky, která lze zvednout tak, že samy nespadnou, dokud je zase nebudete chtít zaklapnout. Kluci tam cpali všechno možné, co se tam vlezlo (například samotné igráčky, kostky, zvířátka či ořezávátko).

- červený valníček

Opět nákladní prostor - těch není nikdy dost, alespoň se kluci nepoperou a můžou něco převážet všichni tři. Tentokrát tedy v červené barvě, což je nejmilovanější barva nejstaršího syna (aneb co není červené, není dost dobré 🙂).

- 1+2 stavební deska + kostky (Eko balení)

Z tohoto byl jednoznačně nejvíc nadšený nejstarší syn (a já 🙂). Součástí je auto (jiné než na fotografii, ale to víte, ty možnosti výměn a kombinací... 🙂), opět nákladní prostor (oranžový), ale hlavně sklopná deska s kostkami, zcela kompatibilní se stavebnicí Lego Duplo (takže také kostkami Light Stax, kuličkodráhou Hubelino, propojkami Duplo-Brio, apod.), což přináší zase úplně nové kombinace do hry. Vše můžete vzájemně kombinovat nebo vylepšovat auto o autodíly z Lego Duplo a vytvářet tak nová vozidla, vytvořit pojízdný záchod, domeček, korbu plnou různého zboží (máte-li dost kostek s obrázky), zkrátka cokoliv Vaše dítě napadne. Výrobce na svých stránkách píše, že se sklopnou plošinou lze převážek figurky zvířátek, ale upřímně - testovanou zebru se nám nějak moc rozumně převážet nepodařilo - tedy kromě toho, že jsme z kostek vyrobili ohrádku a do ní zebru postavili nebo spíše opřeli. Tak jestli to je myšleno takto? Igráček ale mezi čudlíky zapadá skvěle (jak jsem již psala výše), takže tam krásně stojí (Legáček naopak stojí na čudlících). Stavební deska s kostkami je určitě něco, co bych také velmi doporučila.

Samostatní Igráčci s doplňky

Igráčci, kteří jsou součástí aut, nemají vlastní drobné doplňky. U samostatných Igráčků je to však jinak. Testovali jsme celkem 4 balení:

- Igráček trio - vaříme

Obsahuje kuchaře, kuchařku a číšníka (na fotografii dole, nahoře starý igráček se stejnou tematikou). Kluci vaří moc rádi, ale s Igráčky se jim do toho nějak moc nechtělo. Doplňky je sice zaujaly, ale většinou s nimi dělali něco jiného než měli (píchali do něčeho nožem či vidličkou, bouchali se naběračkou nebo se hádali, co bude který dělat). Samotný číšník třeba pak zažil akční dobrodružství a běhal po jedoucím vlaku... Za celých 14 dní toho s nimi zvládli hodně, ale neuvařili jediné jídlo. Tak nevím 🙂.

- Ošetřovatel se zebrou a doplňky

Zebra je částečně pohyblivá (hlava s krkem) a Igráčci na ní dokonce mohou sedět a "jezdit", což kluky docela bavilo - jenže to taky zrovna není pracovní náplní ošetřovatele zebry. Kluci si to zkrátka zase upravili trošku po svém... Lopatu použili u stavebního valníčku a kyblíček zůstal zcela na ocet (ani napít se z něj zebra nemohla - přece máme vodní plochy namalované na koberci, tak se zebra může napít tam...). Tak snad na něj časem taky dojde řada.

- Policista s doplňky

Obušek kluci vůbec neznali, řekla jsem jim, co to je a k čemu to je a tím to skončilo. Zato pistole, to bylo něco! Takže tady velký úspěch, pistole byla často nejen u policisty, ale cpali ji do ruky snad všem Igráčkům (včetně holčičky z domečku...).

- Dopravní policista s doplňky

Ten má k dispozici dopravní kužel a plácačku. To se klukům taky velmi líbilo, hlavně ta plácačka. Takto už si totiž sami hráli dříve (mají velkou plácačku a když jezdí na motorkách po bytě, zastavují se a kontrolují, jestli mají v pořádku papíry, technické vybavení motorky, atd.), takže to měli tentokrát jen v menším a kontrolovali papíry Igráčkům v autech. Tohle je hra, při které si vyhrají všichni tři a nehádají se.

Co napsat závěrem?

Hračky jsou jednoduché, tedy srozumitelné, snadno se udržují, hodně vydrží, vzájemně se dobře doplňují a kombinují. Ač jsou výrobcem uvedené jako vhodné až od tří let, vyhraje si s nimi i dítě mladší, jen některé činnosti nebude ještě hned zvládat. Hračky také umožňují rozvoj slovní zásoby, jemné motoriky i fantazie, případně poznávání toho, jak některé věci či jevy fungují. Ne vše si děti oblíbily a s některými kousky si hráli poněkud svérázným způsobem. Ale rozhodně se nedá říct, že by je tyto hračky nebavily a díky velké variabilitě si každý našel něco, co ho opravdu oslovilo a na čem se mohl "vyřádit".

#test_igracek #recenze