verdos
2. dub 2019
617 

Světový den povědomí o autismu

Dnes (2. 4. 2019) se koná světový den povědomí o autismu. Vzhledem k tomu, že spousta lidí má stále dost zkreslené představy o tom, jak takový autista může vypadat, rozhodla jsem se  tomu sepsat pár řádků a také dát odkaz na nějaké (dle mého názoru) hodnotné zdroje.

Hodně lidí se představuje autistu jako Rainmana. Nic proti tomuto filmu. Je skvělé, že tehdy téma autismu takto otevřel a že autisté už nejsou pojímáni jako lidé, kteří jen musí být  zavření v ústavu a pod léky. Ovšem není každý autista jako on. Ve skutečnosti je každý autista zcela JEDINEČNÝ se svými projevy i svými talenty - někteří dokonce nemají žádné zvláštní schopnosti. A hodně bývá rozdíl v autistických projevech i mezi dívkami a chlapci.

Hodně jsem přemýšlela a hledala materiál, který bych Vám doporučila. Po internetu například koluje tento obrázek:

Chybí mu však právě ta zásadní informace, že autista nemusí vykazovat všechny tyto znaky. Dokonce se může projevovat právě naopak. Například hodně autistů je velmi mazlivých, někdy až moc. Oční kontakt mohou mít, většinou však nepřiměřený. A hypersenzitivita a přehnané reakce se nemusí týkat pouze zvukových vjemů, ale vjemů obecně (jakýchkoliv smyslových vjemů). Atd. Někteří se dokonce mohou zdát v určitých situacích jako normální. Zkrátka, autismus není jeden vzorec projevů, je to celé široké SPEKTRUM projevů.

Moc pěkně autismus vysvětlují tato dvě videa, bohužel jsou obě v angličtině:

https://www.youtube.com/watch?v=7JdCY-cdgkI 

https://www.youtube.com/watch?v=aWxmEv7fOFY 

Když to trošku shrnu, první popisuje, že autismus znamená, že máte v hlavě trošku jiné spoje. Zatímco normálním lidem se říká „neurotypici“ (mají typické „sestavení“ nervové soustavy), autisté to tam mají jinak „pospojované“, což způsobuje větší či menší potíže. Všichni jsme rozdílní. Každý jinak vypadáme, máme různé oblíbené věci, jiné strachy, odlišné vidění světa. A autisté mají prostě jiné „spoje“ ve své nervové soustavě - což je rozdíl, který není hned vidět. Ale tyto jinak utvořené spoje ovlivňují, jak vnímají své okolí a reagují na něj ve vzájemné interakci. Něco, co je pro běžné lidi obtížné, může být pro autisty velmi snadné. A naopak. Vlivem špatných spojů může být jejich mozek snadno přetížen. Bohužel často nedokážou vyjádřit, jak se cítí a co prožívají, takže navenek se může zdát, že je všechno v pořádku, i když uvnitř hlavy mají zmatek. Stejně jako někteří lidé si při prožívání stresu koušou nehty, poklepávají prsty nebo tisknou rty, autisté mají také své specifické projevy, které jim pomáhají se při stresu uklidnit - houpou se, bouchají se do hlavy, točí s něčím... Je to úplně totéž, i když to vypadá jinak. Vhodnou reakcí určitě není ignorace, výsměch nebo ještě větší stres.
Je tam pěkné přirovnání - to že playstation nedokáže přehrát nějakou videohru ještě neznamená, že je playstation pokažená. Potřebuje prostě jen hru s nějakými konkrétními parametry, aby to fungovalo. Autisté potřebují hodně trpělivosti a dobrou komunikaci a s takovou pomocí pak dokážou většinou fungovat.
Nejsou nemocní nebo rozbití. Mají jen jedinečný pohled na svět 🙂.

Druhé video mluví o tom, že současná medicína se dívá na autismus a také ADHD jako na nějaké poruchy, choroby. Ale málo pozornosti se věnuje tomu, aby tito odlišní lidé sami sebe přijali. Aby se odkryly jejich silné stránky a našli si místo ve společnosti, kde si jejich odlišnosti budou vážit. Opět se tady mluví o neurodiversitě - tedy odlišnosti v nervové soustavě. A že je na čase uznat a respektovat tyto rozdíly (na úrovni nervové soustavy), stejně jako dříve se bojovalo za rovnoprávnost žen nebo černochů. Jedná se rozdíly na úrovni genomu a jsou součásti našeho vývoje jako lidského druhu. A tyto odchylky budou pokračovat, protože pro vývoj lidstva přestavují výhodu. Geny typické pro osoby s ADHD nebo autismem jsou staré 10 000 let a prošly přirozeným výběrem během evoluce lidstva. Jsou spojovány např. s výbornou pamětí, velmi citlivým smyslovým vnímáním, schopností pozorovat detaily nebo porozumět systémům - třeba zvířecímu chování. Pokud pomůžeme osobě s autismem najít něco, v čem bude úspěšný, může zářit, „zapadnout“ na nějaké místo ve světě a minimalizovat situace, které jsou pro něj obtížné. Osoby s ADHD jsou úspěšní při rychlých změnách, různorodosti, je pro ně typická kreativita a netradiční způsoby řešení problémů. Je spousta povolání, kde právě tyto vlastnosti mohou být velkou výhodou. Není snadné mít autismus nebo ADHD, tito lidé mohou opravdu trpět a mít to v životě velmi složité. Ale je na čase, aby svět dokázal ocenit tyto rozdíly v nervové soustavě, protože tito lidé mohou být pro lidstvo velmi důležití (stejně jako je pro nás důležitá biodiverzita - tedy rozličnost zvířecích a rostlinných druhů v přírodě). Psycholožka, která na tom videu mluví svou řeč zakončuje tím, že ideální by bylo, aby každá z těchto osob si našla něco, v čem se uplatní taková, jaká je, než abychom je předělávali k obrazu svému, abychom z nich udělali - dle našeho - normální.

Nakonec jsem narazila i na dvě docela zajímavá videa v češtině, která se sice netýkají názorů na autismus, ale jedná se o rozhovory s úspěšnými autistkami - a můžete slyšet přímo od nich, co si o některých věcech myslí nebo jak co vnímají. A myslím, že to pro mnohé může být zajímavé a přínosné:

https://domaci.ihned.cz/c1-66542580-lide-se-boji-mysli-si-ze-nemame-city-a-nemluvime-zeny-celi-diskriminaci-rika-autistka-recmanova

https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/2773181-predstavte-si-nesnesitelny-hluk-nejsem-zadny-rain-man-rika-novinarka-o-zivote-s

Začni psát komentář...

Odešli