Miláček jménem BeatBo

Hračka je výrobcem určena pro děti již od 9 měsíců věku. Nutno podotknout, že právem. Pro nejmladšího to byla volba č. 1 - a zatímco housenka ho zajímala, smál se, blbnul s ní atd., tohoto mazlíka ihned po vybalení chňapnul a utíkal se s ním schovat, aby mu ho nikdo nevzal. Prostě od začátku je „jeho“. Rád se s ním tulí, rád ho přenáší a velmi rád si s ním hraje.

Vhodnost pro malé děti naznačuje i celkový design – zaoblené tvary, robustní a odolné tělo, krásné a rozmanité barvy. Přestože je hračka relativně těžká, dítě ji může tahat za měkoučká látková ouška, která skvěle padnou do dětské ruky, nebo obejmout a takto snadno přemístit. Jen se obávám, že v případě znečištění těchto látkových částí bude obtížnější je vyčistit. Nicméně přenášení doposud zvládají bez náznaku jakéhokoliv vznikajícího problému.

Malým dětem je podřízena i velká interaktivita hračky – přehrává především různé fráze či popěvky, ale také písničky jsou relativně dost krátké, takže dítě může znovu a znovu mačkat a čekat, co přijde.

K tančícímu robotovi (jak jej děti přezdívají, název BeatBo si nedokáží zapamatovat) je přiložen kromě anglického také samostatný český návod. Ovládání je ale natolik snadné, že jej ani nemusíte číst. K jeho provozu budete potřebovat 4 baterie typu AA.

BeatBo má k dispozici celkem 4 tlačítka s rozdílnými funkcemi:

„Tanec a pohyby“

Přehrává celkem 5 tanečních či pohybových písniček a k tomu říká další fráze („Jdeme tančit!“, „Teď to rozjedem!“, „To mě bavilo!“…), které písničkám předcházejí nebo následují bezprostředně po nich.

„Učení a hry“

Obsahuje 4 písničky: jednu o barvách, jednu s abecedou, jednu s čísly do 10 a hru „na sochy“. Tato hra je u dětí opravdu velmi oblíbená, znají ji už z dřívějška. Robůtek navíc vrtěním i slovními instrukcemi děti navádí, kdy se mají hýbat a kdy ne, takže je to velmi snadné na pochopení i pro někoho, kdo ji ještě nehrál.

Osobně mi trochu vadí písnička s abecedou – je u ní znát, že se jedná o zahraniční hračku. Předkládaná abeceda není česká a v českém prostředí (na rozdíl od anglického) ani nedává smysl učit dítě názvy písmen před výukou čtení (některé děti to dokonce může mást). Na druhou stranu, pro malé děti to bude prostě a jen písnička s písmenky.

Bezva je písnička s barvami – obsahuje nejen základní barvy, ale třeba i fialovou a oranžovou a vše je samozřejmě doprovázeno barevným rozsvícením bříška v příslušné barvě.

„Nahrávání a remix“

Dle návodu BeatBo nahraje až 6 sekund záznamu (většinou jsem naměřila něco kolem 5 sekund), který následně mění pomocí frekvenční modulace, cca 5x zopakuje a do toho hraje nějaká univerzální melodie. Upřímně, při pokusu o zpěv či mluvení zní výsledek opravdu hrozně, není tomu moc rozumět a je to neposlouchatelné. Do zpívání to má daleko a rve mi to uši. Nicméně moje děti mají zcela odlišný názor a připadá jim to děsně legrační! Také přišly na to, že mluvení a zpěv nejsou moc použitelné, proto do toho nejraději řvou, štěkají, hrkají s traktorem, bouchají s pokličkou, bafají a vymýšlejí všechno možné. Čím podivnější, tím poslouchatelnější obvykle výsledek je…

Ideální je být blízko hračky a dělat velký hluk, mikrofon nezvládne moc dobře zachytit obyčejný hlas z větší vzdálenosti.

Nahrávání je uvedeno slovními instrukcemi a signalizováno červenou barvou bříška (které postupně zhasíná), takže opět velmi jednoduché na pochopení a ovládání. Nevýhodou je, že výsledek nelze znovu přehrát (až na jednu výjimku, o které píšu níže) – zkrátka něco nahrajete, BeatBo to „zremixuje“ a tím to končí.

Bříško

BeatBo má skutečně kouzelné bříško. Nejen že dokáže svítit a blikat různými barvami, ale slouží rovněž jako tlačítko. Toto tlačítko samo o sobě přehrává mnoho dalších různých frází a popěvků a zároveň přehrává cokoliv dalšího z ostatních funkcí (tedy písničky, hry nebo právě tu zremixovanou nahrávku, což je ta jediná výjimka, jak ji znovu přehrát). Nemůžete ale nijak ovlivnit, co zrovna zazní, vše je zcela nahodilé.

Bříško je nejvhodnější a nejsnazší mačkat v dolní části a lépe na nějakém méně kluzkém povrchu, případně hračku přidržovat druhou rukou.

Hračka podobně jako housenka bliká, na což je výrobcem v návodu upozorněno. Navíc je u ní možnost zvolit hlasitost ve dvou úrovních. Běžně mají děti tu hlasitější, ale pokud se někdo dívá na film a nechce být rušen (a přitom prcek si chce pořád hrát), nastaví se nižší hlasitost a jsou spokojeni všichni. Nejmladší syn sice umí přepínat i ty hlasitosti, ale nechá si to vysvětlit 🙂.

Vzhledem k použití hračky i většími dětmi bych jako výrobce přidala tlačítko „party“, které by hrálo nahodile pouze písničky, kterých by bylo více, aby děti mohly opravdu chvíli blbnout a nemusely pořád mačkat nějaké tlačítko (zatímco pro 2leté dítě je neustálé mačkání tlačítek ráj, 4leté už je to po chvíli tolik nebere).

Fráze a popěvky jsou super právě pro malé děti, neboť jsou krátké a obměňují se. Dítě to baví a mně kupodivu ani tolik nevadí, že hračka mluví. Ovšem přepracovala bych některé fráze. Např. „Na mě se můžeš spolehnout!“ – to není fráze ani dětská, ani nijak běžná. Vzhledem k tomu, že se děti učí především nápodobou, přidala bych naopak „prosím“ a „děkuji“, neboť správný vzor není nikdy na škodu :D. Udělala bych to nenápadně, jako např. „Zatančíš si se mnou, prosím?“ (před písničkou) a „Děkuji za tanec!“ (po písničce).

Odhlédnete-li ale od některých mých postřehů způsobených profesionální deformací, a především pokud hračku zamýšlíte zejména pro zábavu Vašich dětí, rozhodně neuděláte chybu a s koupí této hračky nemůžete šlápnout vedle. Aktivní děti se u ní zkrátka opravdu dobře baví.

#test_fisherprice