Housenka Code-a-pillar – kratší recenze

Upozornění! Toto je zkrácená a zjednodušené verze recenze. Chcete-li vše vědět do největších podrobností a můj celkový výrok, pak si musíte počkat na závěrečnou recenzi, kde bude souhrn všech hraček se všemi detaily 🙂.

Vybalení hračky je trošku hlavolam. Housenka je v balení v demo módu, a tak je pečlivě připevněná, aby si každý mohl sáhnout a viděl, jak reaguje a jaké zvuky vydává (nebo aby se při vybalování lekl jako já :D), ale nemohl ji snadno vyndat.

Balení obsahuje hlavu housenky s 8 základními články k zapojení, dva terčíky, návod a kartičky s informacemi o možných rozšiřujících článcích. Housenka uveze až 15 dílků najednou a tyto rozšiřující články poskytují např. větší variabilitu zvuků nebo zatáček. U návodu oceňuji, že je stručný, srozumitelný a hlavně, čeština je v něm na prvním místě. Terčíky slouží pouze k označení tratě, kterou má housenka projet.

Provoz housenky je na 4 baterie typu AA, uloženy jsou samozřejmě bezpečně pod šroubovacím krytem.

Housenka je výrobcem doporučena pro děti ve věku 3-6 let, ale základní princip pochopí i 2leté dítě, zejména má-li staršího sourozence, od kterého může ovládání okoukat. Pro nejstaršího byla housenka už poměrně jednoduchá, po vytažená z krabice hned věděl, co dělat, jako by si s něčím takovým už dříve hrál. Fungování housenky je natolik jednoduché a intuitivní, že nepotřeboval nic vysvětlovat ani dlouze zkoumat. Z počátku to byl také on, kdo si s housenkou nejvíce hrál, ostatní spíše pozorovali. U prostředního bych řekla, že potřeboval čas na pochopení, vlastní zkoumání a objevování, takže ten věk mezi 3 až 4 roky je asi pro samotné dítě ideální, protože už něco chápe, ale zároveň má co objevovat, takže to je pro takto staré dítě ještě přínosem. Nejstarší to má spíše jako „nj, jede to a udělá to, co tomu řeknu“.

Nemusíte se bát, že děti hračku hned zničí, housenka párkrát neúmyslně vyklouzla z rukou při přenášení, byla tahána za tykadla, nejmladší se snažil tykadla i ohnout, několikrát do ní nebo s ní kluci do něčeho vrazili a stále bez problémů funguje.

Kolečka jsou však z měkkého plastu (působí podobně, jako jsme měli třeba na vláčcích na ovládání z Lidlu) a výrobce nedoporučuje provoz na kobercích (což je u nás trošku problém). Navíc děti mají občas chuť s housenkou jezdit „jen tak“ (že ji prostě chytnou a jezdí s ní jako s autíčkem) – což mechanice koleček nesvědčí a povrchu koleček také ne. Z těchto důvodů je tedy už za týden intenzivního testovacího provozu na kolečkách znát mírné opotřebení.

Ovládání housenky sestává pouze z jednoho tlačítka (nepočítám-li počáteční přepnutí z demo módu do normálního hracího fungování). Je to tlačítko I/O, které funguje ke spuštění nebo znovuspuštění v případě, že se housenka zasekne o nějakou překážku. Znovuspuštění ovšem funguje pouze do 10 sekund od zaseknutí. V případě, že to nestihnete, housenka začíná program trasy odznovu. Zaseknutí je signalizováno zčervenáním očí housenky a zvukovým signálem. Housenku lze stisknutím I/O tlačítka také „pauznout“ a opětovným stiskem pokračovat v jízdě. I tady platí, že když ji nepustíte do cca 10 sekund, tak se načtená trasa vypne. Nejstarší syn toto z počátku nevěděl a hlavně byl netrpělivý, chtěl, aby se vypnula hned, takže ji vždycky „pauznul“ a pak jí odepnul dílky, čímž ji resetoval s okamžitou platností.

Housenka projíždí trasu podle pořadí dílků, které má připnuté. Dílky se propojují přes USB konektory. V základních sestavě dodávané v balení je 3x dílek „rovně“ (ve skutečnosti se housenka při rovném pohybu mírně vlní nebo spíše vrtí), 2x dílek „doprava“ (základní zatáčka má vždy 90 stupňů), 2x dílek „doleva“ a 1 zvukový dílek. Pro svůj pohyb potřebuje relativně dost prostoru, např. na pouhý 1 dílek „rovně“ ujede housenka přes 80 cm. V průběhu jízdy housenka neustále hraje a bliká – svítí všechny připojené dílky a bliká ten, jehož funkce je právě prováděna. Také oči housenky svítí stejnou barvou, jakou má dílek s vykonávanou funkcí. U dodávaného zvukového dílku však oči housenky blikají různými barvami.

Jak jsem již psala výše, housenka rozpozná překážky a zastaví se, přičemž problém signalizuje červenou barvou očí a zvukovým signálem. Nízké překážky však nerozpozná a snaží se jet dál – v tom případě pak housenka může např. dlouho jet na jednom místě zcela naprázdno, než to vzdá. Myslím, že i toto přispívá k opotřebování koleček.

Zvuky a světla jsou nejen zajímavé, ale mají také informativní funkci – např. při načítání dílků na začátku hrají jiné zvuky a housenka jinak bliká, než když dojede na konec trasy, jiná signalizace je u nárazu na překážku a jinak hraje a svítí při pohodové jízdě. Zvuky jsou hlasité snesitelně, ale ze začátku mi to přišlo jako na pouti – pořád něco hrálo a blikalo a byl to chaos. Už jsem se to naučila trošku nevnímat, ale ta hlavní melodie, kterou housenka hraje, když jede, je i tak neuvěřitelně vtíravá. Myslím si, že by ty zvuky mohly být jednodušší, kratší, nebo že by zkrátka mohla hrát trošku méně (i s ohledem na to, že dnešní děti mají podnětu spíše příliš než nedostatek).

Trasu housenky a sled činností určuje pořadí dílků, přičemž každý se provede 1x. Toto odpovídá znalostem a dovednostem předškolních dětí a také postupu, jakým se začíná v kroužcích programování (tedy použití sledu jednotlivých kroků). Jedinou „specialitkou“ je dílek, který je nabízen jako doplňkový a je nabízen v setu „mistrovské kousky“. Červený článek s kulatými šipkami a čísly 1-5 říká, že se má zopakovat činnost předchozího dílku tolikrát, na jaké číslo je nastaven. Je to velmi jednoduchý cyklus, který zcela jistě i děti ve věkové kategorii 3-6 let zvládnou. Líbilo by se mi alespoň rozšíření na větší cyklus (opakování více „příkazů“ mezi 2 dílky, které cyklus ohraničují), ale patrně by to bylo pro výrobce velmi složité či nákladné. Viděla jsem i hračku, kde se lze v rámci programování naučit rovnou používat i procedury (předprogramovaný sled příkazů), ale byla samozřejmě 3x-4x dražší než kolik stojí housenka Code-a-pillar. Takže je to něco za něco.

Housenka Code-a-pillar je megachytrá. Má gyroskop, takže když ji za jízdy opatrně přemístíte (tak aby nenarazila a nepřerušila svou jízdu), pozná to a snaží se vrátit do původního směru. Pozná také, když má jet do kopce (zvládá jen určitý náklon, větší kopce rovnou odmítne vyjet a hlásí jako překážku) nebo když je vzhůru nohama (také odmítá jet).

Celkově jsem s housenkou spokojená. Splnila má očekávání a děti velmi baví. Dokáže zabavit na hodně dlouho a určitě se i něco naučily. Mile mě překvapila především její odolnost a jednoduchost ovládání, která hračku zpřístupňuje i menším dětem.

#test_fisherprice