3 “N” vláčků ve Vracově - aneb naprosto nečekané nadšení
Údajně když se na žurnalistice učí psát kritiku, dostanou jako úplně první úkol napsat něco pochvalného. Nevím, zda tomu tak je, ale napsat něco pochvalného na železnici ve Vracově by zvládl levou zadní snad každý. Tedy až na Sašíka, který po zážitku řekl (a to cituji naprosto přesně): "Nemám slov!" A to jsme tam rozhodně nejeli kvůli němu, ale zejména kvůli nejmladšímu, který vláčky a dopravní prostředky zkrátka miluje.
O vláčcích ve Vracově jsem se dozvěděla už loni, ale bylo to až na podzim a navíc jezdíme přece na vláčky do Olympia parku v Brně, takže jsem Vracov vedla v patrnosti tak nějak okrajově. Tedy v tom smyslu, že pokud bude čas a příležitost, tak tam můžeme mrknout, ale nic, za čím bychom se vyloženě cílově vydávali. Jenže zrovna včera jsme se rozhodli, ač byl původní víkendový plán trošku jiný, že pojedeme někam na výlet. A čirou náhodou jsem si vzpomněla i na vláčky ve Vracově a koukám na stránky a... aha, oni tam mají i jiné atrakce pro děti. A aha, ony jsou tam ty vláčky tři a jsou větší... A cože? Mají to otevřené jen cca 2x měsíce a o letních prázdninách naposledy zrovna dnes?
Předpověď počasí byla příznivá (dají-li se tímto kulantním slovem označit teploty kolem 30 stupňů ve stínu) a tak bylo rozhodnuto, že tam vyrazíme. Vzhledem k tomu, co jsme na webu četli o parkování, jsme vyjeli tak, abychom tam byli cca o čtvrt hodiny dříve. Evidentně mělo tento nápad mnoho dalších návštěvníku, ale určitě nemá smysl tam být nějak moc dlouho předem (a zbytečně dlouho čekat, fronta pak rychle po otevření ubývá) a na dobré místo k parkování - myšleno v tom zatravněném příjezdovém obdélníku - to bylo tak akorát.
Areál je soukromou zahradou a ač je to v okolí velmi oblíbená atrakce, nesnaží se na tom "rejžovat", jsou tam velmi milí, všechno (téměř) se tam zdá jako dokonalé a jako splněný sen pro děti. Za svou vstřícnost požadují (kromě příspěvku na provoz) jen vstřícnost od ostatních - tedy neničení ničeho, nekouření (v hlavním areálu) a střídání (na vláčcích a atrakcích). A víte co? Ono to tam funguje! Doporučený příspěvek činí 50 korun na osobu, my jsme jim dali o něco málo víc, ale dle mého mají zážitky, které si odtamtud odnesete, ještě mnohem vyšší hodnotu... No posuďte sami - za toto opravdu nízké vstupné si mohou (hlavně děti) v areálu zcela bez omezení (až na jízdu motoráčkem, kterou smíte absolvovat pouze jednou) užívat:
- dva další vláčky (všechny tři mimochodem jezdí prakticky pořád po celou otevírací dobu)
- malý řetízkáč (ano, žádný obyčejný kolotoč, ale řetízkáč!)
- dva domečky (plastový a dřevěný)
- trampolíny (velkou i mini)
- nespočet houpaček (určitě přes 10, a také houpací křesílko) a několik klouzaček
- zastíněné pískoviště
- travnaté minihřiště s fotbalovými brankami a basketbalovým košem
- skákací hrad
- nějaké další venkovní hračky jako např. plastové motorky, auta (i bagr), házecí hračky...
- vodní mlhu (v tom horku přišla několikrát vhod všem věkovým kategoriím!)
V areálu je spousta zeleně, okrasné i užitkové, a také vodník hlídající rybníček, i když ten byl včera takový trošku poloprázdný. Nechybí možnost občerstvení a posezení, i když laviček tam zase tak moc není (posedět si ale můžete i na trávě nebo ve vláčku :D).Na internetu jsem hledala mapku areálu - a nenašla - a slovní popis na stránkách areálu mi přišel poněkud nepřehledný. Mapka je pak k dispozici přímo v areálu na hlavním nádraží, ale zahrada je relativně malá, takže se tam za chvíli snadno zorientujete i bez plánku. O to víc je fascinující, co vše je tam na té malé ploše k dispozici.
Na jízdu motoráčkem jsme šli hned na začátku, což se ukázalo jako dobrá strategie. Stáli jsme sice frontu, ale záhy zjistíte, že fronta na něj se stojí (vzhledem ke kapacitě motoráčku) prakticky pořád. Každopádně později děti už věděly přesně, co chtějí, a každý se bavil po svém, takže svou jízdu motoráčkem si užili a už jsme je nemuseli vytrhávat z jejich dovádění. V motoráčku si vedle nás sedla jedna osmiletá holčička, o které jsem se nejprve domnívala, že sedí vedle svých rodičů, jenže záhy jsem zjistila, že tam je sama. Jmenovala se Laura a tak nějak si nás na to odpoledne "adoptovala". Začala mi říkat teto, mně i manželovi tykala, kluci ji označili za kamarádku. Kam šli kluci, šla i ona. Nevadilo mi to a vypadalo to, že byla ráda, že si má s kým povídat a s kým trávit čas. Udělali jsme si s ní i pár fotek a rozdělili se o jablíčko. Občas do něčeho bouchla nebo něco utrhla (následně byla obvykle někým nebo námi usměrněna) na kolotoči se vezla 2x po sobě, čas od času kluky dirigovala, aby s ní někam šli, něco jí podrželi/pohlídali, atd. A taky sehnala 3 lístky navíc na motoráček a kluky neustále lákala, aby s ní jeli motoráčkem znovu. Na to ale nedošlo, neboť jsme kluky samotné pustit nechtěli (max. tak Sašíka), také jsme je opravdu nechtěli nechat znovu stát v té frontě a především nám nepřišlo vůbec fér, aby kluci jeli dvakrát, zatímco na někoho jiného by třeba ani nemusela žádná jízda vyjít... (vzhledem k počtu návštěvníků a kapacitě motoráčků to není nic, co by se nestávalo). S klukama si ale rozuměla, zvláště s Ríšou a Sašíkem si užívala hru na piráty (vůbec nechápu, jak dokázali i v areálu s vláčky a na úplně obyčejném hřišti dojít k tomuto tématu, ale kvůli některým našim dalším výletům jsem moc ráda, že piráti jsou stále v kurzu). Laura vypadala, že by s námi nejraději odjela domů, ale na konci odešla tak nějak rychle, že to ani kluci nestačili zaregistrovat a po kamarádce se pak ještě chvilku ptali. Paní v pokladně (rovněž velmi milá) nám při odchodu řekla "tak zase za rok" a my jsme v ten moment měli pocit, že nám čte myšlenky 🙂.
Vraceli jsme se domů nasyceni zážitky a hlavně vláčky. Z vlastní zkušenosti vás musím varovat, že se vám o vláčcích možná pak bude i zdát :D! Teď o letních prázdninách už provozní termíny nemají, ale ještě mají nějaké v září (vždy v neděli), takže pokud jsem zvládla své nadšení na vás alespoň trošku přenést a máte děti, které by si to tam mohly užít, pak neváhejte a vydejte se do Vracova na vláčky 🙂.
Více info zde:
Doporučujeme
Začni psát komentář...
