Cesta za dobrodružstvím - putování po Islandu

Krásné dobré letní ráno!! 🌞 🌹

Tak už i na moji maličkost připadla příležitost napsat vám něco málo o letní cestovatelské výpravě, která mě zatím uchvátila nejvíce. Abych vám řekla pravdu, vůbec nemám chuť sem psát přesné údaje, počty obyvatel, rozlohy, názvy měst a harmonogram, který jsme si pro tuto příležitost přichystali. Zato bych vám ráda popsala vnímání tohoto "výletu" mýma očima... Cestování na Island mi připomělo, jak krásná je Země, jaké máme štěstí, že po ní můžeme chodit a objevovat tato místa. Drsná příroda v kontrastu s barvami, tichem a křehkým uvědoměním si, že bychom se měli více starat o krásy přírody.

Jako jednu z prvních věcí byste o mě měli vědět, že jsem děsivě rozpolcená osobnost. Někdy si užívám plánování a potřebuji znát každý detail cesty, jindy mě to vůbec nezajímá a ráda plánuju za pochodu. (manžel z toho roste:D) Tehdy, při plánování výpravy na Island, jsem byla ve druhém módu. Vybrala jsem jen hlavní body a místa, která bych ráda viděla, manžel naplánoval vše okolo (kempy, cesty, auto..) a přidal pár dalších míst, která chtěl vidět i on a mě tolik nezaujala.

Někdy v roce 2015, kdy jsme se rozhodli odjet na 14dní, se ještě nelítalo za tak supr ceny, takže nás jen letenky a celkově pronájem starého, rezavého auta přišel na poměrně hodně peněz, tudíž byla volba cestování se stanem naprosto jasná. Připravení jsme byli na náročné počasí a zimu, což se hezky vyplnilo. Ještě než začnu psát o tom, jak jsem po příletu prskala, ráda bych podotkla, že Island byl mým snem, manželovým také ... a předčil všechna naše očekávání=) Důvodem naší cesty tedy bylo poznat syrovou přírodu a její zázraky, užít si společný čas jen sami dva, bez povrchních vymožeností a péče hotelových komplexů.

Ihned po příletu na letiště v Keflavíku jsme ochutnali to pravé Islanské počasí. Uvítal nás déšť a hlavně strašný vítr, který zabodával kapky do tváří jako jehličky. Nebylo místo, kam by vám ten studený syčák nevlezl. Stupňů bylo asi 8, ale s tím větrem to bylo jako -10. Dalo mi hodně práce se usmívat a zabalit se tak, aby mi nečouhal ani milimetr kůže navíc:D V tu chvíli jsem si uvědomila, že opravdu budeme spát ve stanu a není žádné teplé zákoutí, kam bychom se uchýlili. Naštěstí brzy vysvitlo sluníčko...to mi dalo jistou naději. Naše první putování směřovalo pro auto a odtamtud do prvního kempu v Rejkjavíku.

Přijeli jsme poměrně pozdě odpoledne, takže po obhlídnutí prostoru a zapsání do kempu (který byl moc hezký, měl dobré vybavení a zázemí), jsme se vydali dál do města, očíhnout okolí, nakoupit něco k jídlu a postavit stan. Což teda v tom větru opravdu nebylo jednoduché. Většina lidí okolo měla stany s pevnou kontrukcí, aby jim vítr nedal co proto. Náš stan nic takového neměl, takže když už se nám podařilo jej konečně postavit, celou noc mi vnitřní tyčka mlátila do hlavy za lomozu větru. Ondra spal jak miminko ve svém fusaku do -5 stupňů, já se klepala zimou v tom do -20. Ano, nebyla jsem nadšená a začala jsem mít oprávněný strach, jak to zvládnu. Zvládla:D

První ráno bylo ovšem krušné. Vstávala jsem před 5 hodinou, muž spal. Byla jsem celá rozlámaná a otrávená. V průběhu noci jsem se 4x složitě přioblíkala, protože mi prostě byla strašná zima. Stan sebou mával ze strany na stranu, pršelo a i v noci bylo šero, namísto tmy. Zatímco jsem kousala zmrzlý loupák a odhodlávala jsem se k cestě do hromadné koupelny, vrčela jsem a nadávala. To se ale mělo velice rychle změnit. A jak? Stačil k tomu první výjezd naším rozvrzaným autíčkem, do kterého táhlo a které moc netopilo.

Naplánovaný jsme měli výlet za krásným vodopádem Glymur. Už cesta tam mě naprosto uchvátila. Divocí koně, barevné hory, rozbouřené moře a hlavně totální liduprázdno. Byla jsem jako ve snu, barvy okolo mi vůbec nedávaly smysl. Na nebi se hnal jeden mrak za druhým a sluníčko jen občas vystrčilo zubatý drápek, aby ho zase rychle schovalo. Vítr foukal tak, že jsme se nemohli dostat z auta (beze srandy, dveře se nedaly otevřít) a pán na kole, jedoucí z poměrně strmého kopce, musel šlapat z plných sil. Strašně jsme se smáli:D A já se zamilovala. Nádherná příroda v kontrastu s drsným počasím byla úžasná. Od té doby jsem už byla jen nadšená - a náročnější podmínky stanování jsem začala brát jako velké dobrodružství=) (Zde ještě přidám tip: téměř v každém větším městě, či zajímavém místě, jsou horké lázně, případně se dají najít i přírodní prameny - tam ale pozor na teplotu, my tedy ochutnali jen lázně, prameny jsme se hledat nevydali. Od chvíle, kdy nás to "napadlo", se stalo stanování a celkově večerní pobyt venku po náročném dni o mnoho příjemnější!)

Paráda, co?🙂 No...Ač mě to láká, nebudu vám tady opisovat den po dni, kdo mě zná tak ví, že by to bylo na knihu, ne na článek na koníka :D Nějak neumím psát krátce. Takže po tomto úvodním sezámení s Islandem, to celé shrnu do pár podstatných bodů a míst. 

- Příroda je něco neskutečně nádherného, nikdy jsem nic takového neviděla. Za opravdovým zážitkem se vyplatí obětovat trochu té fyzičky a někam si "vyšplhat". Taky si myslím, že od roku 2015 už se lecos změnilo a turistů bude na Islandu více. Pak neváhejte si přivstat a vyrazit opravdu brzy! (On to takový problém nebude, ve 4 ráno bylo skoro světlo, takže jsme takhle taky občas vyráželi:D)

- Kempy na Islandu jsou téměř všechny krásné, nebo minimálně velmi slušné. Ve většině je zázemí pro vaření (ať už je to venkovní přístřešek, nebo vybavená kuchyň), záchody, sprchy a recepce, kde je možné si vzít mapy, zaplatit (když tam nikdo není, obvykle se objeví později a "zaťuká" na stan). Na záchodě je supr schovka, na některých je totiž topení!! (o bože, ano:D!). Pokud něco potřebujete, v kempech pracují velice nápomocní a ochotní lidé, takže se nebojte na ně obrátit. Nesetkali jsme se s odmítnutím, nebo protivností. Nejnáročnější je najít vhodné místo pro stan, abyste se vyspali, nemlátil do vás vítr a tak vůbec... A taky místo na vaření, pokud náhodou není žádné "zákoutí", nebo vám do připraveného zákoutí fouká. Udržet oheň a uvařit je pak poměrně sranda (hlavně s hladovým chlapem, že:D). Vezměte si nástavec na plynovou bombu na vařič s takovou tou "blbostí" proti větru. Bude se hodit. Termosky nutnost.

- Lehká komplikace může nastat ve chvíli, kdy se ráno rozhodnete jít si něco koupit do obchodu. Ty otevíraly nejdříve v 10 hodin ráno, což pro nás, vstávající okolo té 5 hodiny nejpozději, bylo prostě pozdě. Ale dá se na to zvyknout, takže jsme s tím neměli problém, prostě jsme nakupovali zásoby, které dokázaly přežít v autě. Do restaurací a barů jsme nechodili, jednak jsme na to neměli ani chuť, užívali jsme si přírodu a taky byly tyto záležitosti hodně drahé. Vařit si tak bylo nejrozumnější.

- Ubytování na Islandu, které jsme využili na pár posledních dní, kdy Ondrovi křuplo v zádech a nemohl moc chodit (stan byl tedy nepříliš dobrá vyhlídka:D), je nejlepší v síti ubytování Hostel Hi. Jsou téměř v každém větším městě, poměr cena/kvalita je moc fajn, všude bylo čisto, ač bylo vše základní. Je nutno podotknout, že tehdy jsme možná měli ty nároky na ubytko jiné, ale věřím, že i s Adámkem bychom to zvládli poměrně v pohodě🙂 

Tak! A teď už pár míst, která nás okouzlila nejvíce🙂 Na Islandu bylo strašně moc vodopádů (prvních pár dní jsme "áchali" a "óchali" při každém, pak už nás nějaký vodopád nevytrhnul, bylo jich opravdu strašně MOC). Ale tyto... Ty nevynechávejte.

Gullfoss & Seljalandsfoss & Gljúfrabúi & Skogafoss & Svartifoss & Haifoss

Rozmanitá krajina, chvilku horké peklo smrdící sírou, chvilku led, chvilku gejzír, chvilku sopka, zatuhlá láva a kouř . To všechno je Island🙂 Tohle místo, Seltún (Krýsuvík), je jako z katalogu, spousta barev, vůní.. Vařící se bahno a královské ticho, rušené jen poryvy větru. 

.....a nějaké ty rybičky po cestě🙂 Vůně převeliká:D Slabší povahy zůstanou v autě.

Ledové království Jökulsárlón nás ohromilo, byli jsme jako v jiném světě. Tento zážitek doporučuju rozhodně všema deseti, i kdybyste nejeli nikam jinam, tak sem určitě!🙂 Jízda na obojživelníkovi, ledová jeskyně, ledovec....a samozřejmě trošku kosa. 

Kdo by mohl zapomenout na nádherný Gejzír🙂 Nikdo... Trávili jsme tam neskutečně mnoho času. I okolí, kde se zdá, že snad není žádná další velká turistická "pecka" je moc krásné. Příroda je sice malinko placka, ale Island je plný překvapení;) 

Reynisfjara. Nádherná černá pláž, tisíce papuchalků a hodně lidí🙂 Nicméně se vyplatí na toto místo zajet. Ve Víku se nám celkově líbilo hodně, užívali jsme si horké lázně, kemp byl pěkný a černý "písek" nám nedával spát. Krása!!

A kam ještě určitě zajet a nevynechat ani kousíček? Rozhodně Þingvellir!! Je to naprosto kouzelné místo. (...kde se mimo spoustu přírodních zajímavostí natáčelo pár záběrů z GoT;) )

Tak. Ještě bych sem mohla přidat spousty a spousty dalších fotek a míst, nicméně bych asi vyčerpala úplně všechny:D  Jako poslední vám tedy doporučím Blue Lagoon a jejich bílé bahno. Úžasné místo, pokud se chcete trošku odměnit🙂 Naše fotky nic moc, ale zkuste si to najít na googlu, je to opravdu krása.

Co bych tak závěrem dodala? Asi jste pochopili, že Island nám opravdu učaroval. Procestovali jsme hlavně jeho jižní půlku, takže ta severní na nás stále čeká. A rozhodně se plánujeme vrátit, jen si počkáme, až bude Adámek větší, protože tohle určitě nechci, aby zapomněl. Pokud budete dobrodruzi ve stanu a rozhodnete se to zkusit, nepodceňte přípravu! Třeba jako dvojice, kterou jsme potkali na posledním místě u majáku, před odjezdem. Počasí nebylo tak hrozné, ale neměli čepice, rukavice, věci na přípravu ohně venku...jen výhodné letenky, lehoučký stan.... a šok přes celý obličej :D Nemohli jsme udělat nic jiného, než jim věnovat naše vybavení. Nutno podotknout, že měli ohromnou radost:D K počasí bych ještě dodala, že hodně záleží, v jakém období na Island jedete, a jaké máte štěstí. My jeli na přelomu léta a podzimu, takže už se ozývala větší zima, silnější vítr a méně sluníčka. V létě je možné, že bude opravdu hezky - ale taky více lidí🙂 Osobně bych obětovala trošku pohodlí a počkala si, ta krása se líp vstřebává, když vás neruší davy turistů. První půlka září ještě může být moc krásná! (ale jak jsem už psala...nikdy nevíte, je to tam trochu nepředvídatelné)

A málem bych zapomněla! Jistě vás bude zajímat, jestli jsme vyhlíželi onu "auroru", neboli polární zář. Vyhlíželi...skoro každou noc. Ale bohužel bylo stále pod mrakem, takže jsme ji neviděli. A víte co? Nám to vůbec nevadí🙂 Snad někdy příště!

A co vy, líbila by se vám taková výprava? Kdyby vás cokoliv zajímalo, chtěli jste se podělit o zážitek - napište do komentářů!🙂 A teď už se mějte krásně a užívejte si další dny a soutěžení s ambasadorkami:-* 

Irča & Baby Dove

#babydove

#dove

#dovolena_s_ambasadorkami

#dny_s_ambasadorkami

Všechny použité fotky jsou naše