Můj kousek ráje - Costa de Almería

Kdybych se měla znovu narodit a mohla bych si vybrat místo, kde by to bylo, určitě bych se narodila u moře. Písek, sluníčko, šumění moře, ryby, mořské živočichy ke snídani, k obědu i k večeři, olivy, paella, gazpacho. Asi už tušíte, která země je moji srdcovou záležitostí.

Španělsko. Domov flamenca, Gaudího, Dona Quijota a Realu Madrid. Země nádherná a turisty oblíbená. Nicméně, i zde lze zažít dovolenou snů na místech, které ani náznakem nepřipomínají přelidněné pláže pobřeží Costa Brava, jak je známe z typických dovolenkových fotografí. Já vás dnes pozvu na místo, které má charisma a přesto je masovým turismem téměř nepolíbené.

Costa de Almería.

Na začátek malinko geografie. Hlavním městem provincie Almería je stejnojmenné město vzdálené asi 2500km od Prahy. Její břehy omývá alboránské moře a nad ní se tyčí pohoří Gádor a Alhamilla. Město Almería je malým, kdysi námořnickým městem, které se nechlubí velkým množstvím monumentálních památek, naopak, okouzlí svojí atmosférou, přívětivostí, úžasným klimatem a v neposlední řadě i, pro toto město tak typickými tapas bary, ve kterých bych já klidně zestárla. 

Tohle místo se stalo na několik měsíců mým domovem. Strávila jsem zde semestr mého studia na Univesidad de Almería a pro mě to byl splněný sen. Vysněné Španělsko. Na Almeríí jsem milovala její komornost. Malé město se 170000 obyvately, kde se člověk nebál, že bude udupán v davu, když navštíví centrum. Právě naopak. Nekonečné procházky po plážích jsem ráda vyměnila za večerní ulice malebného městečka, které dýchají úžasnou atmosférou a mísí se v nich arabská a španělská kultura. 

Nicméně, i tady bylo důležité přesně vědět, kam nechodit, kde to není bezpečné. 🙂

Evropská i neevropská kultura

Wikipedie o Almeríí říká: “Název byl převzat z arabštiny: المرية (al-Maríjja) se odvozuje od مرأى (mara'à), což znamená vyhlídku čí stráž, neboť prvotní funkcí místa bylo střežení místní zátoky. Město vzniklo roku 955, kdy osadu nechal opevnit córdobský chalífa Abd ar-Rahmán III.Definitivně ji na Arabech dobyli teprve Katoličtí králové roku 1489.”

Není proto divu, že arabská kultura dýchá nejen z místní architektury, ale arabské obyvatelství zde pořád tvoří menšinový podíl v obyvatelství. V podstatě obývá staré město a nová Almería je více-méně čistě křesťanká. A muslimský duch tady dýchá ze všech koutů i díky všude přítomnému výhledu na majestátní muslimskou pevnost La Alcazaba týčící se nad městem. 

Pozůstatky muslimské okupace španělského území ve staré Almeríi kontrastují se současnou moderni architekturou i památkami z poarabského období. 

Jelikož jsem ve městě žila, nikdy jsem cíleně nechodila “po památkách” a byly v podstatě součástí mých každodenných cest do školy, za zábavou, do obchodu, spousta fotek, takových těch typicky dovolenkových, mi ve sbírce chybí. Tady ale nabízím pohled na ty nejtipičtější almerijské památky. Katedrála, maják Cabo Inglés, Plaza de toros de Almería, kde dnes už neprobíhají býčí zápasy, a další turisticky zajímavé monumenty. 

K vínu mls

Hned na začátku svého povídání jsem zmínila tapas. Pro Španělsko jsou tapas- jednohubky, drobné pochutiny, které většinou dostanete v restauraci či baru k vínu “zdarma”, typické.
Tradičně by měla mít tato “svačinka” formu jednohubek, o které by se měl  být člověk schopen podělit s ostatními spolustolovníkmi a měly by mít formu, která je umožňuje jíst rukama. Ne všude se dnes tato pravidla dodržují a tak v spoustě tapas barů, třeba v naši milované Cabaña de Tío Tom, dostanete v podstatě k vínu večeři.

Nedá mi nenapsat, co to vlastně tapas byly původně, jelikož mě tenhle příběh vždy hrozně fascinoval. Název tapas je odvozen od španělského tapar, což znamená zakrýt. Kdysi si totiž vynalézaví Španělé večer vysedávající u skleničky, sklínky zakrývali kusem chleba nebo šunky, aby jim do pití nepadal hmyz a ve své vynalézavosti postupně zaměnili chleba za taliřek s drobným občerstvením a dnes je z téhle ochrany před hmyzáky hit a místní organizují tzv. Rutas de tapas (něco jako tour de bar), kde máte možnost zkusit různé tapas bary a jejich speciality.

Índalo

Kdybyste cestovali napříč provincí, na spoustě míst narazíte na “panáčka”, takzvaného Índalo. Je pro tuto oblast velice typický a je zobrazený na pohledech, suvenirech a sochy, které ho symbolizují naleznete i v samotném městě Almería na každém rohu. Kdysi byl Índalo považován za ochránce obyvatelstva, který chránil dům a jeho obyvatele před zhroucením a nařknutím. Sama do dnešního dne nosím malý odznáček na kabelce kamkoli jdu. 

Národní park Cabo de Gata

Asi 15km od města Almería se nachází přírodní rezervace Cabo de Gata- největší přírodní poklad provincie. V roce 1987 byla zařazena do seznamu UNESCO. A je nádherná. Pěší tůra po rezervaci vás zavede podél pobřeží do města Las Salinas s unikátním kostelem přímo na pláži, k ornitologickému observatoriu, k překrásným lagunám a vyprahlým územim pouštního charakteru. 

Zpátky v čase

Jelikož jsme tady většinou maminky s dětmi, nemohu vynechat tip na výlet. Kdybyste se vydali do Provincie Almería, určitě se oplatí nevynechat westernové městečko Mini Hollywood v poušti Las Tabernas. Nádherná dobová architektura uprostřed španělské vyprahlé přírody, která posloužila jako kulisa pro natáčení nejednoho westernu spojená s nejkrásnější ZOOlogickou zahradou, kterou jsem kdy navštívila.

Španělsko na dosah

Přestože je Almería relativně malé městečko, nachází se zde mezinárodní letiště, ze kterého máte Španělsko na dosah ruky, a tak se do hodiny můžete ze sluncem zalité Almeríe přepravit třeba za památkami do Madridu anebo kouknout se, jak pokročila rekonstrukce katedrála Sagrada Familia v Barceloně, či si rozšířit obzory a prozkoumat Sevillu, Málagu, Granadu či Mallorcu. Za svůj pobyt jsem si takhle odskočila hned 3x. Do Málagy, Madridu a Barcelony a bylo to boží! Žádný vydýchaný vzduch v autobusu, který stál za každým rohem a přitom jsem si udělala jen dvoudenní výlet do města vzdáleného stovky kilometrů. Ideální pro ty, co se po pár dnech na dovolené začínají nudit. Takže taková přidaná hodnota a navíc, vnitrostátní letenky jsou (s dostatečným předstihem) většinou “za pusu”.

Jelikož bych o Almeríí a o tom, jak mě okouzlila, mohla vypracovat hotový elaborát (ale kdo by to četl, že jo?), myslím, že je čas tento článek ukončit záplavou fotek z mého vysněného pobytu v španělském ráji.

Nezapomeňte dnes soutěžit s @monny3 a udělit mému článku lajk, což je podmínkou její soutěže a mějte hezký zbytek prázdnin.

#dovolena_s_ambasadorkami

#tyden_s_ambasadorkami

#pepco