Rychlorecenze housenky Code-a-pillar od Fisher Price

Trošku opožděně tu máme rychlorecenzi na další hračku, tentokrát na housenku Code-a-pillar. 

Zdroj fotografií: zuriel.cz

Součástí balení je hlava s hlavním (a také jediným tlačítkem), 8 dílků k připojení a dva terčíky, které mají sloužit jako ukazatelé směru. Z mého pohledu tedy naprosto zbytečná věc, za celou dobu jsme je nepoužili ani jednou. Každý dílek má svou funkci (tři jedou dopředu, dva vpravo, dva vlevo a jeden hraje). Housenka jede podle toho, jak jednotlivé dílky na sebe navazují a vždy bliká ten dílek, jehož funkce právě běží. Na celou trasu je potřeba poměrně dost místa, nám to zabere snad přes půl obýváku 😀 Housenka nemluví, za to celou dobu hraje a bliká a na mě je tedy poměrně dost hlučná.

Dají se dokoupit ještě i další dílky, celkem by jich měla uvézt až 15. Eliška (5,5 roku) hned věděla, co má dělat, jak ji rozdělat a zase spojit, Štěpán (rok a 8 měsíců) doteď zvládá jen rozpojení, zpátky to není schopný napojit. Taky ho hodně rozčiluje, že jezdí sama, on by ji radši vozil sám 😀 a tak tu někdy huláká housenka a se Štěpánem se přeřvávají 😀 Elišku bavila tak první dva dny, pak už věděla co a jak a vlastně kromě toho, že se dá naprogramovat a jezdí sama, nic víc neumí. Takže nuda 😒 Myslím, že stejně jako globus je to hračka pro děti ve věku nejlépe tak 3-4 roky. 

Co se jí nedá upřít je to, že zvládá i horší terén, v pohodě projede i po koberci s nižším chlupem, velké mínus je to, že ačkoliv si s ní děti až tak často nehrají, po 14 dnech došla šťáva v baterkách (což tedy na to, že jsou potřeba čtyři baterie, tak je to celkem pecka).

Myslím, že Štěpán do ní časem "doroste" a ještě si s ní užije, Eliška není úplně technický typ a tak ji moc nebaví pořád jen "programovat" cestu. 

To tanečník Beatbo, to je jiné kafe 😀 Ale to zase až příště 🙂

#test_fisherprice