Chtěla bych moc poděkovat za to, že jsme se mohli zúčastnit testování hraček Fisher - Price. Děti si to užily a mé nervy zůstaly nepoškozené, ačkoliv někdy bylo namále, hlavně, když spustily všechny najednou 😀

Budu postupovat od nejoblíbenější hračky po tu nejmíň oblíbenou. No. 1 je u nás... Tramtadadá.

Panáček BeatBo

Panáček má tři tlačítka (dvě na jedné a jedno na druhé nožce) + jedno samostatné tlačítko je pak bříško. Po zmáčknutí tlačítka na levé nožce je možnost nahrání krátkého textu, který pak panáček přezpívá. No, řekněme si upřímně, nápad dobrý, ale jinak kvalita nahrávání na bodu nula. Při poslechu nahraného textu musím hooodně napínat uši, abych vůbec rozuměla, co říká (zpívá). Každopádně dětem to prostě nějak nevadí a moje 14 léta neteř u toho strávila snad půl hodiny 😀 Při nahrávání svítí bříško červeně, takže přesně poznáte, kdy máte s nahráváním začít a kdy končit.

Jedno ze dvou tlačítek na pravé nožce přehraje jednu z 5 písniček, "nutí" děti tančit, tleskat, zadupat... 

Druhé tlačítko děti naučí abecedu, barvy (tady se mi hodně líbí, že při každé barvě svítí bříško tou určitou barvou), dále se děti naučí počítat do 10 a zahrají si hru na ledové sochy - panáček tančí, pak zavelí "Hudba nezní, ihned zmrzni!" a děti musí v tu chvíli ztuhnout v poloze, ve které zrovna jsou. Velmi oblíbená hra u Elišky, je schopna dát si kvůli tomu i nohu za hlavu 😀

Po zmáčknutí bříška se rozezní jeden z dalších pokřiků a popěvků jako "To je moje bříško", "Takhle tančím", "Zatřeseme rameny", "To jsou barvy duhy" atd, do toho bliká, svítí a panáček tančí.

BeatBo je oblíbený u obou dětí, opravdu se s ním vyblbnou.

Globus

Na globusu je znázorněno sedm  kontinentů a na každém kontinentu je tlačítko s obrázkem určitého zvířete. Evropa má ve znaku lišku, Asie slona, Austrálie klokana, Severní Amerika medvěda, Jižní Amerika opici, Afrika lva a Antarktida tučňáka.

Globus je možné zapnout na jeden ze tří módů. 

1. mod jede ve stylu "Poslouchat a učit se"
Po zmáčknutí tlačítka se zvířátkem se dozvíme, co je to za zvíře, jak dělá a jak se zdraví v jazyce, který je typický pro ten jeho určitý kontinent. Takže například u Evropy zjistíme, že zvíře na tlačítku je liška a ve Francii se zdravíme Bon Jour, nebo že třeba v Austrálii žijí klokani a anglicky se zdravíme Hello.

Při zatočení globusu globus hraje, zazpívá nám jak dělá třeba pejsek, jak se česky pozdravíme nebo jak se zdraví v cizině.

2. mod "Zkoumat a objevovat"
Při zmáčknutí tlačítka zjistíme, co je na obrázku za zvíře a kde žije. Potom máme najít další zvíře, třeba lišku. Pokud lišku najdeme a zmáčknete správné tlačítko, jsme pochváleni 🙂  Dále se dozvíme o každém zvířátku krátké info, např. že klokani skáčou, lvi řvou, opice mají dlouhé ocasy a podobně.

3. mod - písničky
Po zmáčknutí tlačítka nám zahraje známá melodie typická pro onen stát (kontinent)

Součástí globusu je i otáčecí  "knížka", která má tedy jen jeden list. Na každé stránce je obrázek dopravního prostředku - auto, vlak, letadlo a loď, a při otočení nám o něm zazní krátký popěvek (Na lodi si plout, slyšet šplouchy šplouch nebo Jet vlakem to je sen, koukat oknem ven ) nebo se dozvíme, jak který dopravní prostředek dělá.

Globus je hezky udělaný, ale na první pohled to pro mě bylo trošku zklamání. Je to poměrně velká a těžká hračka, takže jsem asi čekala, že tam těch funkcí bude trochu víc. Elišku (5,5 roku) začátku nebavil vůbec (když jsem se jí zeptala, proč si s ním nehraje, tak mi odpověděla, že není malé mimino, že už je přeci velká holka a takovou hračku nechá Štěpánkovi - rok a 8 měsíců). Teď se k němu ale celkem často vrací a zkoumá, kde všude je moře a kam bychom tedy mohli na dovolenou 🙂 Vyptává se na Sochu svobody, Eiffelovku (o tý jsem jí vyprávěla, že jsem tam 2x byla a že Paříž miluju, tak hned chtěla vidět fotky a prý až bude velká, tak mě tam vezme🙂)  Každopádně Štěpánek ho opravdu miluje, věčně u něj tančí, občas udělá slona, když ho vidí na obrázku, ukáže na auto, letadlo... když se o něm zpívá, a myslím, že až bude starší a bude víc vnímat a chápat, že to bude ještě lepší.

Housenka

Součástí balení je hlava s hlavním (a také jediným tlačítkem), 8 dílků k připojení a dva terčíky, které mají sloužit jako ukazatelé směru. Z mého pohledu tedy naprosto zbytečná věc, za celou dobu jsme je nepoužili ani jednou. Každý dílek má svou funkci (tři jedou dopředu, dva vpravo, dva vlevo a jeden hraje). Housenka jede podle toho, jak jednotlivé dílky na sebe navazují a vždy bliká ten dílek, jehož funkce právě běží. Na celou trasu je potřeba poměrně dost místa, nám to zabere snad přes půl obýváku 😀 Housenka nemluví, za to celou dobu hraje a bliká (poměrně dost se rozčiluje, když ji chytneme za tykadla 🙂) a na mě je tedy poměrně dost hlučná.

Co se jí nedá upřít je to, že zvládá i horší terén, v pohodě projede i po koberci s nižším chlupem, velké mínus je, že ačkoliv si s ní děti až tak často nehrají, po 14 dnech došla šťáva v baterkách (což tedy na to, že jsou potřeba čtyři baterie, tak je to celkem pecka).
Myslím, že Štěpán do ní časem "doroste" a ještě si s ní užije, Eliška není úplně technický typ a tak ji moc nebaví pořád jen "programovat" cestu. 

Měřící žabka

No, co k ní říct? 😀 U nás tedy totální propadák. Ačkoliv k ostatním hráčkám se děti vždycky po čase aspoň na chvíli vrátí, na žabku se celou dobu jen práší. Měřící období už má Eliška nějakou dobu za sebou a bohatě jí k tomu stačil půjčený metr od tatínka. Už to, že metr má jen 50 cm Elišku odradilo, protože první, co chtěla změřit, byl brácha. Upsss... 😀

Žabka má jen jedno hlavní tlačítko, které po stisknutí počítá do 50 (a to i po dvou, pěti a deseti, což možná využijeme, až půjde Eliška do školy), vybízí děti k tomu, aby změřily něco dlouhého, krátkého, aby zjistili, kolik měří třeba párek v rohlíku 😀, aby našly něco, co měří 15 cm nebo třeba 39 cm...

Metr nezačíná nulou, což pro některé děti může být matoucí. A je poměrně tichá, tedy oproti ostatním hráčkám, což mi tedy vůbec nevadí 😀 Neříkám, že nemůže najít nějaké uplatnění, u nás je ale tedy určitě na posledním místě.

A to je od nás vše 🙂 Doufám, že jsme alespoň trochu pomohli v rozhodování a přejeme krásné Vánoce a dětem nějakou tu hračku od Fisher price pod stromeček 🙂

Tak a máme tu recenzi na nejoblíbenější hračku z naší testovací čtyřky, a to je tanečník Beatbo🙂

Panáček má tři tlačítka (dvě na jedné a jedno na druhé nožce) + jedno samostatné tlačítko je pak bříško. Po zmáčknutí tlačítka na levé nožce je možnost nahrání krátkého textu, který pak panáček přezpívá. No, řekněme si upřímně, nápad dobrý, ale jinak kvalita nahrávání na bodu nula. Při poslechu nahraného textu musím hooodně napínat uši, abych vůbec rozuměla, co říká (zpívá). Každopádně dětem to prostě nějak nevadí a moje 14 léta neteř u toho strávila snad půl hodiny 😀 Při nahrávání svítí bříško červeně, takže přesně poznáte, kdy máte s nahráváním začít a kdy končit.

Jedno ze dvou tlačítek na pravé nožce přehraje jednu z 5 písniček, "nutí" děti tančit, tleskat, zadupat... 

Druhé tlačítko děti naučí abecedu, barvy (tady se mi hodně líbí, že při každé barvě svítí bříško tou určitou barvou), dále se děti naučí počítat do 10 a zahrají si hru na ledové sochy - panáček tančí, pak zavelí "Hudba nezní, ihned zmrzni!" a děti musí v tu chvíli ztuhnout v poloze, ve které zrovna jsou. Velmi oblíbená hra u Elišky, je schopna dát si kvůli tomu i nohu za hlavu 😀

Bříško bliká a svítí a po zmáčknutí se rozezní jeden z dalších pokřiků a popěvků jako "To je moje bříško", "Takhle tančím", "Zatřeseme rameny", "To jsou barvy duhy" atd.

Panáček Beatbo je jediná hračka, se kterou se vyblbou oba, takže za mě spokojenost🙂

Ještě nás čeká jedna rychlorecenze, a to na měřící žabku, ta bude asi nejkratší (žabka nám tu trochu leží ladem 🙈) a pak už se můžete těšit na celkovou recenzi testovaných hraček 🙂

Trošku opožděně tu máme rychlorecenzi na další hračku, tentokrát na housenku Code-a-pillar. 

Součástí balení je hlava s hlavním (a také jediným tlačítkem), 8 dílků k připojení a dva terčíky, které mají sloužit jako ukazatelé směru. Z mého pohledu tedy naprosto zbytečná věc, za celou dobu jsme je nepoužili ani jednou. Každý dílek má svou funkci (tři jedou dopředu, dva vpravo, dva vlevo a jeden hraje). Housenka jede podle toho, jak jednotlivé dílky na sebe navazují a vždy bliká ten dílek, jehož funkce právě běží. Na celou trasu je potřeba poměrně dost místa, nám to zabere snad přes půl obýváku 😀 Housenka nemluví, za to celou dobu hraje a bliká a na mě je tedy poměrně dost hlučná.

Dají se dokoupit ještě i další dílky, celkem by jich měla uvézt až 15. Eliška (5,5 roku) hned věděla, co má dělat, jak ji rozdělat a zase spojit, Štěpán (rok a 8 měsíců) doteď zvládá jen rozpojení, zpátky to není schopný napojit. Taky ho hodně rozčiluje, že jezdí sama, on by ji radši vozil sám 😀 a tak tu někdy huláká housenka a se Štěpánem se přeřvávají 😀 Elišku bavila tak první dva dny, pak už věděla co a jak a vlastně kromě toho, že se dá naprogramovat a jezdí sama, nic víc neumí. Takže nuda 😒 Myslím, že stejně jako globus je to hračka pro děti ve věku nejlépe tak 3-4 roky. 

Co se jí nedá upřít je to, že zvládá i horší terén, v pohodě projede i po koberci s nižším chlupem, velké mínus je to, že ačkoliv si s ní děti až tak často nehrají, po 14 dnech došla šťáva v baterkách (což tedy na to, že jsou potřeba čtyři baterie, tak je to celkem pecka).

Myslím, že Štěpán do ní časem "doroste" a ještě si s ní užije, Eliška není úplně technický typ a tak ji moc nebaví pořád jen "programovat" cestu. 

To tanečník Beatbo, to je jiné kafe 😀 Ale to zase až příště 🙂

Taaaak, týden utekl jako voda a máme tu první recenzi 🙂

Ačkoliv jsem si myslela, že jako první  vyberou na test housenku nebo Beatbo tanečníka, trošku mě převezli 🙂 Jako první  je tu tedy recenze na globus.

Na globusu je znázorněno sedm  kontinentů a na každém kontinentu je tlačítko s obrázkem určitého zvířete. Evropa má ve znaku lišku, Asie slona, Austrálie klokana, Severní Amerika medvěda, Jižní Amerika opici, Afrika lva a Antarktida tučňáka. Globus je možné zapnout na jeden ze tří módů. 

1. mod jede ve stylu "Poslouchat a učit se"

Po zmáčknutí tlačítka se zvířátkem se dozvíme, co je to za zvíře, jak dělá a jak pozdraví v jazyce, který je typický pro ten jeho určitý kontinent. Takže například u Evropy zjistíme, že zvíře na tlačítku je liška a ve Francii se zdravíme Bon Jour, nebo že třeba v Austrálii žijí klokani a anglicky se zdravíme Hello.

Při zatočení globusu globus hraje, zazpívá nám jak dělá třeba pejsek, jak se česky pozdravíme nebo jak se zdraví v cizině.

2. mod "Zkoumat a objevovat"

Při zmáčknutí tlačítka zjistíme, co je na obrázku za zvíře a kde žije. Potom máme najít další zvíře, třeba lišku. Pokud lišku najdeme a zmáčknete správné tlačítko, jsme pochváleni 🙂 Dále se dozvíme o každém zvířátku krátké info, např. že klokani skáčou, lvi řvou, opice mají dlouhé ocasy a podobně

3. mod - písničky

Po zmáčknutí tlačítka nám zahraje známá melodie typická pro onen stát (kontinent)

Součástí globusu je i otáčecí  "knížka", která má tedy jen jeden list. Na každé stránce je obrázek dopravního prostředku - auto, vlak, letadlo a loď, a při otočení nám o něm zazní krátký popěvek (Na lodi si plout, slyšet šplouchy šplouch nebo Jet vlakem to je sen, koukat oknem ven 🙂) nebo se dozvíme, jak který dopravní prostředek dělá.

Globus je hezky udělaný, ale na první pohled to pro mě bylo trošku zklamání. Asi jsem čekala, že tam těch funkcí bude trochu víc. Elišku (5,5 roku) nebaví vůbec (to, že s ním občas zatočí, když jde okolo, to nepočítám). Když se jí zeptám, proč si s ním nehraje, tak mi odpoví, že není malé mimino, že už je přeci velká holka a takovou hračku nechá Štěpánkovi (rok a 8 měsíců). Takže u mé velké holky trochu propadl 🙂 Každopádně Štěpánek ho opravdu miluje, věčně u něj tančí, občas udělá slona, když ho vidí na obrázku, ukáže na auto, letadlo... když se o něm zpívá, a myslím, že až bude starší a bude víc vnímat a chápat, že to bude ještě lepší🙂

(Štěpánek je rozmazaný, pač zrovna tančí🙂)