Jak jsme se stali moderními a odvážnými rodiči.

S naší Laduš jsme vyzkoušeli kde co, a spousta věcí nám funguje. 

Od Ladina narození jsme oba dva s mužem Ladu nosili v šátku a když začala více poskakovat, tak potom v nosítku. Nošení pro nás má své obrovské výhody i nevýhody. Výhodami shledáváme:

1. fyzická blízkost a vše okolo dítěte pod kontrolou - dech, tělesná teplota, jídlo, nálada, sledování toho, co ji zajímá, sdílení zážitků
2. volné ruce - od malička jsem s ní vařila
3. mobilita - nebyli jsme omezování vysokopodlažními tramvajemi, autobusy, vlaky, nájezdy, schody apod. 
4. když náhodou nebyla v šátku, byla vypuštěna a měla volnost (namísto toho, aby seděla v kočárku), což si myslím, že podpořilo její motorický vývoj a zvídavost. 

Nevýhodami určitě jsou:

1. v kočárku nám spala naposledy ve 2 měsících. Dneska usne jenom v nosítku nebo u prsa.
2. Ani my nemáme rádi kočárek a Lada v něm teď posedí maximálně 10 minut. Muž ji v kočárku už asi rok nevezl. 

Další, co jsme zkoušeli a provozujeme je bezplenková komunikační metoda. Zhruba od 3 týdnů jsme zavedli kyblíček a fungovalo to skvěle. Poněvadž používáme látkové pleny, myslím si, že jsme odplenkování jen uspíšili. V 7 měsících, kdy si sama sedla, jsme kyblíček vyměnili za nočník, v 16 měsících potom nočník za záchod s malým prkénkem. Teď má Lada 18 měsíců a je spolehlivě bez jakýchkoliv plen i venku a polovinu noci a vždycky si sama řekne. Halelujah!

Látkování byla také další oblast, do které jsme se vrhli. A udělali jsme jenom dobře. Vstupní investice byla asi 4 tisíce a pak jsem zhruba za tisícovku dokupovala ještě pár dalších věcí (větší svrchní kalhotky a nějaké zkušební). Musím říct, že při použití každé papírové pleny mě strašila představa skládky, na které tahle počuraná plena jen tak zbytečně leží desítky let a zatěžuje přírodu, a to jen proto, že do ní Lada čůrala. Brrr, hrůza. A teď si představte, kolik jich denně spotřebujete vy? A co denně, týdně? A co vy, ale co další matky? No jejda. 

Dva roky jsem studovala český znakový jazyk (jazyk, kterým se dorozumívají neslyšící lidé), tudíž jsem věděla, že chci s Ladou zkusit Baby Sign. A za toto rozhodnutí jsme neuvěřitelně rádi. Tohle téma by si určitě časem zasloužilo svůj vlastní článek.

Začali jsme na ni znakovat zhruba ve 3 měsících a byly to 2 znaky. A to šátek a mlíčko. A můžu vám říct, že v 5 měsících spolehlivě poznala, když jsem na ni znakovala šátek, protože se hned uklidnila a pochopila, že půjde k mamince. No a potom jsme začali přidávat další. A zhruba v 8 měsících začala Lada taky znaky produkovat. Do té doby znaky fungovaly jako informace od nás pro ni. A teď se začala i ona vyjadřovat. Nejoblíbenější znak byl samozřejmě mlíčko a později taky ptáček, šátek, jídlo a kyti. Teď v 18 měsících už ptáčka neznakujeme, protože jej umí říct. Poslední týdny máme tyto nové znaky: tvrdý, měkký, sladký a schody. Na mnoho věcí jsme neverbální znaky nikdy neměli, protože jakžtakž zvládala je pojmenovat slovy. Auto vždycky bylo BRMMM, medvěd ME-ME, pitíčko PI-PI, táta byl TA-TA a máma MA-Ma. Laduška vždycky byla a je velmi komunikativní děvčátko. Vždycky jsme měli společnou radost, když jsme si mohli něco povyprávět a Lada má od malička radost, že jí rozumíme. Jen málokdy nám zaplakala, ale většinou není důvod, protože si vždycky vykomunikuje, to, co chce. Komunikace se jí osvědčila více než pláč. 

Zhruba v 5,5 měsících se Lada začala sápat po jídle, a tak jsme začali s příkrmy. Už si přesně nepamatuju, jestli to byla moje nechuť vařit kaše nebo Ladino odmítání je jíst, co nás vedlo k Baby Led Weaning metodě. Princip je v tom, že dítěti od malička nabízíte kusy jídla uvařené téměř do rozvařena, aby bylo schopno jej upižlat dásněmi. Protože mají tahle mrňata výborný dávivý reflex, dokážou velmi schopně vykuckat zapadlé kousky jídla. Ano, vyžaduje to odvahu a trpělivost, a to my jsme měli. A hlavně jsme byli s manželem nadšeni, když jsme mohli s 8 mesíční Ladou zasednout společně ke stolu a každý sám a zároveň dohromady stolovat. Lada sice svou vlastní mrkev s cuketou a rybou, ale sama!

Kdybych měla ve zkratce popsat principy naší výchovy, zaškatulkovala bych je pod název knihy Respektovat a být respektován a pod některé principy Nevýchovy. Také se řídím svým mateřským instinktem a selským rozumem, kterého mám můj manžel mnohdy více než já. A teď malé klišé - ve výchově mi pomáhá hlavně láska k tomu malému človíčkovi. No a jak čas plyne, přesouvá se Lada v nosítku z břicha na záda, z naší postele do vlastní a od častého kojení ke stále častému kojení. Tak jsem zvědavá a těším se, co bude dál 🙂.