Tak jsem si hrála na cukrářku. A protože jsem holka statečná dělala jsem větrníky... jako těsto dobrý, šlehačka dobrý, poleva dobrý, ale karamelový krém hnus všech hnusů.
Dle návodu jsem uvařila karamelový pudink, vychladla ho, vyšlehala máslo s cukrem moučka, následně smíchala. Prvních pár minut jsem byla za hvězdu, načeš se mi dokonale oddělilo máslo od pudinku. Krém byl takový kropenatý, podle mě odporný. Návštěva i rodina hrdinně jedla, ale mě to celý připomínalo, když jsem v deseti letech nepochopila recept na pavlovu, naservírovala tekoucí bílky v krustě se šlehačkou a můj táta to srkal a chválil, abych s tou vařečkou nesekla na věky věků.
Jak se to teda dělá, abych to mohla někdy zkusit správně? Dík za radu, místní šikulky.
Časy se mění a tak jsem dnes k obědu sice udělala cuketu, ale k večeři už bude dýně.
Motto dne: Nežeru nic, co přede mnou už někdo vyfotil! 😀 😀 😀 😀
Zadání: obecní bydlení
Investor 10 km od Prahy: "No, většinu chceme 2+kk, asi 45 m2, aby se tam vešla 4-členná rodina."
Investor 10 km od Olomouce: "No, asi většinu 3+1. Ne menší než 80 m2, aby se tam vešel pár i s malým děckem... Ale lepší by byly větší...že jo?!?"
To jen, proč jsou ty Moraváci, takový spokojený 😀 😀 😀
Tak jsem dítě vyhnala na tábor, abych měla čas na práci a taky na to, abych mohla 100 x za hodinu kouknout, jestli už jsou na stránkách nějaký fotky 🙈
TÁÁÁÁK kdo tady zná Albánii? Jaký je tam začátkem října počasí? Je to ještě na koupačku?
14 dětí, 6 hodin, 2 unavení rodiče, jedna vytopená kuchyňská linka a jeden šampón nalitý do vířivky - toť oslava 9.narozenin v souhrnu 🤪
Nejvíc nejlepší prázdniny:
1.den: déšť a kino
2.den: hezky a pohotovost - dítě č. 1 bolí ucho
3.-5. den: super počasí, doma s uchem
6. den: super počasí, narozeniny dítě č. 1, dítě č. 2 bleje
7. den: hnusně, dítě č. 1 dobrý, dítě č. 2 spí
Tak jsem si říkala, že už jsem ostřílená matka, kterou hned tak něco nerozhází. Že už jsem to viděla dost-krát, abych to přijala s lehkým úsměvem, ale jak ta delegace špuntů nastoupila a spustila první takty: "Máme vás rádi mámy, tátové... máme vás rádi přesně takové..." Tak já spustila potoky slz a zase jsem byla jediná, kdo šel domu ubrečenej jak stará želva. Je tu, prosím, někdo, kdo taky bulí na školkových besídkách (a pak na všech dalších besídkách, přehrávkách, akademií a vystoupeních)?
Jedeme s dětmi na první větší cestu bez většího plánování. Cílem je Paříž+sever Francie na týden. S manželem jsme cestovali hodně a vždycky dost neplánovaně, ovšem s dětmi jsme zatím jezdili spíš na jistotu. Takže prosím rady, tipy a cokoli, co si myslíte, že člověk podcení, nebo by měl vidět. Ať mě vyvarujte překvapení 😘
Mám dvě absolutně nesouvisející otázky:
Jak se zbavit mravenců v kuchyni?
Nemáte někdo recept na donuty, které chutnají stejně jako v obchodě?
Byla jsem koupit něco sladkého, než jsem se rozhodla, co chci, přiběhl chlapeček (tak 6-7 let) vzal koblihu, olízl a dal zpět. Jeho maminka se smála… nevydržela jsem to a otočila se k chlapečkovi: “Tohle nedělej, taky bys nechtěl jíst něco, co už někdo ochutnal.”
“Dyť je malej!” povídá s úsměvem jeho maminka, “Z toho jednou vyroste. U dětí to nikomu vadit nemůže.” Koblihu nechala ležet a šla dál.
Takže já doma něco upeču.
#hura_na_vylet Naše oblíbená destinace nedaleko Slapské přehrady vyhlídka Máj u Teletína. krásný pohled na Vltavu a zároveň procházka i pro malé nožičky.
Dnes mi prý manžel ukáže, jak se ukládají děti.
Já totiž ukládám každý den od cca 20:00 do 21:30 (teda včera do 22:15), kdy se plazím z dětského pokoje v naději, že se za mnou žádná z těch malých hlav nevztyčí a pevným hlasem se neoptá, kam to jako jdu.
Je 21:10 a už byli 3x čůrat (obě), 2x pít (ta starší), hledat jinou knížku (manžel), pro ponožky, pro dudlík a teď slyším: "stáču!" a "na hlavu mi neskákej!"
Hlásky nezní unaveně, ani poslušně... hádám, že manžel se připlazí v 22:30 a bude šediv 😀
úterý (oba home office, já děti, manžel jen sám sebe): ty se tak máš, že jsi s holkama. Děláš si ve svým tempu, já jsem urvanej jak pes. Tvoje práce je taková pohodová, ty holky jsou hodný, hrajete si, ty si u toho občas něco nakreslíš. Já se můžu zbláznit jak po mě něco furt někdo něco chce, 300 telefonů denně a ty taková pohoda. (Já mám "kancelář" v obýváku, manžel má 2 místnosti o patro jinde).
středa (manžel holky, já odjela do kanceláře): ticho po pěšině, všichni spokojený, bordel jak v tanku
čtvrtek (oba homeoffice, já holky...): Manžel mi už 2x uvařil kafe, 3x mě políbil, jednou pronesl, že mě obdivuje a o dětech mluví jako o háďatech...
😀 😀 😀
Jen tak ze zvědavosti?
Kolik z vás nepošle dítě do školy 25.5., i když by jít mohlo?
Štěká pes, tak jdu kouknout, co se děje...
"Paní, asi vám ukradli zvonek!" upozorňuje mě pošťačka (mimochodem přivezla včera objednaný balík): "Budu ještě potřebovat 79 korun."
Koukám na prázdné místo po zvonku a běžím pro kabelku, abych zjistila, že peněženku mám bůh-ví kde. Takže musím srabácky vybrakovat Kíce prasátko.
"No to máte dobrej den dneska." směje se pošťačka. Vrazí mi něco do ruky a utíká do auta!
"Počkejte, tohle nechci, vemte si to a dejte mi můj balík!" volám na ní a mávám její peněženkou nad hlavou...
A pak kdo tu má dobrej den 😀 😀 😀
Takže potřebujeme seznam, co ještě do Vánoc stihnout:
- doupéct cukroví (aspoň ňáký)
- koupit stromeček
- objednat krůtu
- koupit kapra
- koupit dárky (všechny)
- umýt okno v obýváku (zase)
- udělat seznam pro nákup jídla na celý svátky
- dodělat ty vyráběný dárky (končim s touhle pitomou tradicí, kterou jsem chtěla založit letos)
... (následuje několik nudných stran)
Holky my už máme skoro hotovo 😀 😀 😀 😀
Čas si to přiznat: jsem piťom piťomej!!! Protože jenom piťom může dát dceři na vánoční trhy úplě novou bundu a pak jí koupit vinnou klobásu a sobě punč, když ví, že do něj s oblibou vráží! Takže byť u nás ta bunda bydlí teprve 2 dny, tak už byla 3x praná a fleky na ní zůstávají... (a protože bunda byla dárek, tak mě to mrzí o to víc...)... Není některá z vás kouzelná pradlena s nějakou zázračnou radou (jádrové mýdlo,ani Vanish není to ono 🙂 )?
Tak se mě ptali, jak vidím Kíku, až vyroste.... Tak jsem se poctivě zamyslela.... A vidím to takhle ..... 😜