Fanynka, která nakazila filmovou hvězdu 1/2

Jednou z mých oblíbených relaxací jsou dlouhé procházky. Dítě dám do nosítka, sluchátka do uší a vyrážím se ztratit někam do okolí. Jedním z mých oblíbených podcastu je Cautionary Tales od Tima Harforda. Jsou to fascinující reálné příběhy o chybách, které někdo učinil a co bychom se z nich měli naučit.

Nedávno jsem poslouchala díl, ze kterého jsem si málem sedla na zadek. Silný příběh nešťastné hlavní hrdinky a hlavně netušená paralela s nemocí, která tolik změnila život mojí rodiny - cytomegalovirem. Zapůsobilo to na mne do té míry, že jsem Timovi napsala a požádala ho o transkript podcastu (originál si můžete pustit zde), abych ho přeložila do češtiny. Článek o cytomegaloviru a oné paralele, mám v plánu sepsat v blízké budoucnosti. 

Chci ale začít příběhem Gene Tiarney. Pokud nejste skalní filmový fanoušci, tak jste to jméno možná dosud neslyšeli. Ale Gene byla kdysi jednou z nejslavnějších žen celého světa, zářila po boku Henryho Fondy nebo Humphrey Bogarta. Její kariéru utla deprese a psychické problémy, které zapříčinilo špatné rozhodnutí jedné její fanynky. A toto rozhodnutí může být dnes mnohým z nás znepokojivě povědomé. 

================================================

Tima Harford: Fanynka, která nakazila filmovou hvězdu 

================================================

Gene nikdy neměla v úmyslu být herečkou. Pocházela z dobře situované rodiny. Její otec byl newyorský pojišťovací makléř.  Vystudovala školu v Lausanne ve Švýcarsku zaměřenou na společenské způsoby a zvyky vyšších tříd. Dívky z její třídy se nestávaly herečkami. Braly si absolventy Yaleu a zakládaly rodiny v Connecticutu.

To vše se ale změnilo na rodinné dovolené v Kalifornii. Na prohlídce hollywoodských ateliérů oslovil sedmnáctiletou Gene režisér s klasickou hláškou: „Mladá dámo, vy patříte na filmové plátno. Můžete přijít zítra na kamerovou zkoušku?”  Udělala to a nabídli jí smlouvu.

Její otec nebyl ani trochu nadšený. Chtěl, aby se provdala za absolventa Yaleu a žila v Connecticutu. Trval na tom, aby alespoň debutovala ve vysoké společnosti na východním pobřeží. Byl si jistý, že jí společnost, tance a venkovské kluby nadchnou natolik, že brzy zapomene na jakékoli filmové sny.

Ale Gene se tam nudila k smrti. A tak otec neochotně souhlasil, že jí pomůže začít hrát. Našla si agenta a první role na Broadwayi. Kritici ji milovali. Podepsala smlouvu s 20th Century Fox a v roce 1940 si zahrála ve svém prvním filmu: Western s Henrym Fondou. Dostala další hlavní role. Byla zvána na exkluzivní večírky. Na jednom z nich potkala rusko-italského módního návrháře Olega Cassiniho.

Gene věděla, že by jí rodina Olega nikdy neschválila. Neabsolvoval Yale, ba dokonce ani Harvard. A tak se rozhodli spolu utéct, zarezervovali si let do Las Vegas pod falešnými jmény a tam se v červnu 1941 vzali. Gene bylo pouhých 20 let. 

================================================

Zatímco si Gene a Oleg užívali Las Vegas, na druhém konci světa si jeden oční chirurg lámal hlavu nad záhadnou vlnou případů, které hlásili pediatři po celé Austrálii. Norman McAllister Gregg pracoval v nemocnici v australském Sydney.  V první polovině roku 1941 se setkával se šedým zákalem u jednoho novorozence za druhým. Většina postižených dětí byla navíc malého vzrůstu, podvyživená a obtížně příjmala potravu. Mnoho z nich navíc trpělo vrozenou vadou srdce. Sám viděl dvacet případů a o dalších se dovídal od svých kolegů z jiných částí Austrálie. Dělo se něco zvláštního. Ale co?

Gregg se podíval na data narození dětí. O šest až devět měsíců dříve se přehnala Austrálií epidemie zarděnek. Mohlo by to mít nějakou souvislost? Gregg se zeptal matek, zda v těhotenství měly zarděnky. Většina odpověděla, že ano.  Některé si nemohly vzpomenout, ale to nebylo příliš překvapivé, protože zarděnky obvykle nebývají vážná nemoc - prostě vyrážka a pár dní horečky. Pokud jste měli mírný průběh, nemusíte si jich ani všimnout.

Gregg považoval za rozumné předpokládat, že to není pouhá náhoda a publikoval své spekulace v časopise australské oftalmologické společnosti. Ne každého přesvědčil. Mohla by taková drobná infekce u těhotné ženy opravdu způsobit závažné vrozené vady? Mnohým lékařům se to zdálo nepravděpodobné. Přesto to stálo za další výzkum. Australská národní rada pro zdraví a výzkum se rozhodla věc prošetřit. 

================================================

O dva roky později, v roce 1943, Amerika verbuje do druhé světové války. Oleg Cassini vstoupil do armády. Právě byl vyslán na základnu Fort Riley v Kansasu. Gene měla v plánu se k němu připojit. Předtím však chtěla ještě udělat jednu věc, kterou dlouho odkládala - poslední vystoupení v Hollywood Canteen. 

Hollywood Canteen byl způsob, jakým filmový průmysl morálně podporoval válečné úsilí - společenský klub, do kterého měl volný vstup každý v americké vojenské uniformě. Hvězdy se s vojáky bavily, nosily jim jídlo, povídaly si s nimi a tančily s nimi. Bette Davis, Rita Hayworth, Marlene Dietrich, Bob Hope - ti všichni byli štamgasti. Gene už tam dlouho nebyla a cítila se kvůli tomu špatně.

Oznámení, že ten večer bude v Hollywood Canteen vystupovat Gene Tierney,  způsobilo v nedalekém táboře ženské námořní pěchoty jedné mladé ženě morální dilema. Gene Tierney byla její oblíbená herečka. Ale tábor byl v karanténě - objevily se tu zarděnky. Obecně šlo o lehkou nemoc, ale přesto - v době války armáda nechce, aby se v řadách rozšířila nějaká infekce, která by mohla vyřadit z boje více lidí najednou. 

A tahle mladá mariňačka se cítila dobře. Byly ale dvě věci, o kterých nevěděla. O článku, který Norman McAllister Gregg publikoval v časopise australské oftalmologické společnosti. Proč by taky měla? A druhou věc, kterou nevěděla, jste si už pravděpodobně domysleli. Gene Tierney byla těhotná.

================================================

Několik dní po svém vystoupení v Hollywood Canteen Gene vyskákaly červené skvrny po celé tváři. Doktor jí oznámil, že má zarděnky a ať nemá obavy - do týdne bude v pořádku. A byla, nebo se to alespoň zdálo. Gene odešlal do Kansasu a žila život vojenské manželky ve Fort Riley. A narodila se jí dcera Daria.

Ale Daria se narodila předčasně; vážila jen něco přes kilo. Potřebovala jedenáct krevních transfuzí. V koutku oka měla šedý zákal. A měsíce plynuly, Gene si uvědomovala, že Daria se nevyvíjí tak, jak by měla. Když si Daria mávala ručičkama před očima, vypadalo to, že má problém je vůbec vidět. Také se zdálo, že neslyší.

Když bylo Darie rok, Gene si listovala v novinách a vyskočil na ni článek o nově publikované studii v Austrálii. Vědci potvrdili teorii dr. Gregga - když se žena v prvním trimestru nakazí zarděnkami, existuje riziko vážných vrozených vad. Gene vzala článek pediatrovi své dcery v naději, že jí teď bude třeba možné léčit, když se objasnila příčina Dariiných problému. Doktor byl diplomatický - neustále probíhá nový výzkum, kdo ví, co jednou bude možné. Bylo však očividné, že není optimistický.

Nedlouho poté  byla Gene na nedělní odpolední tenisové párty v Los Angeles, kde jí oslovila mladá žena: „Asi si mne nepamatujete, že? Patřím k rezervě ženské námořní pěchoty, jednou jsme se potkali v Hollywood Canteen.“ Přidejme další dvě položky do seznamu věcí, o kterých mariňačka nevěděla. Nevěděla, že Gene má postižené dítě - v té době se o tom prostě nemluvilo. A určitě ani o tom novinovém článku, který jasně říkal, že zarděnky mohou být o tolik více než jen drobná nepříjemnost.

 „Víte, asi bych vám to neměla říkat. Ale téměř celý tábor dostal zarděnky. Porušila jsem karanténu, abych přišla do klubu potkat filmové hvězdy. Všichni mi říkali, že to nemám dělat, ale já prostě musela. A Vy jste byla ze všech nejlepší!”  

Pokračování zde.