Na úvod, proč píši poslední těhotenství? Protože začátek byl pro mě tak těžký, že bych ho nechtěla znovu prožívat.....
Vzhledem k letitým marným pokusům o otěhotnění, jsme se nakonec rozhodli pro úmělé oplodnění /IVF/. Povedlo se na to první pokus. I když jsem byla dost skeptická a věřila, že se to jen tak nepovede, test 7 den po transferu embrya mluvil jinak. Byla jsem fakt překvapená, pořád jsem na ten test koukala a přesvědčovala se, že ta druhá čárka na testu není jen vysněná, že tam opravdu je. Psal se datum 24/3/2014. O pět dní později mi mé těhotenství potvrdila i krevní zkouška.
Radost vystřídalo zděšení, aby to vůbec vydrželo, aby ta čárka na testu prostě nevymizela. Prožívala jsem takové osobní PSYCHO a myslím, že byl ze mě psycho i můj manžel /tehdy ještě přítel/. Ted s odstupem času to vidím, ale tenkrát mi to nedalo. Minimálně jednou denně jsem testovala a kontrolovala, zda čárka sílí nebo zda neslábne. Přestože mi na kontrole řekli, že je vše ok, druhý den už jsem si opět dělala test, prostě mi to nedalo. Žila jsem ze dne na den ve strachu. I když mi každý říkal, že stres není dobrý, nemohla jsem si pomoct. Splněný sen po tolika letech a já se bála, že mi ho zase někdo nebo něco sebere...
Srdíčko se dlouho nechtělo ukázat, první slabá akce byla vidět v 7+0tt, takže jsem už šílela, aby to nebylo zamlklé těhu. Tím ale starosti nekončily. 24/4/2014 v 8+1tt jsem v noci začala silně krvácet. Bez jakýchkoli bolestí . Poprvé jsem se snažila si udržet chladnou hlavu a i když jsem nemohla zadržet slzy, říkala jsem si, že tohle už je fakt konec. Jeli jsme tedy na pohotovost. Zdravotní sestra byla necitelná kráva, ale to je na dlouhý povídání. Zato mladá doktorka byla velmi milá. Vyšetřila mě a dodnes si přesně pamatuju její slova: Máte v bříšku krásného draka, poslouchejte jak mu bije srdce. Neplačte, ještě se tu sejdeme u porodu....
Od té doby jsem přestala s testováním, věděla jsem už, že to nemá smysl. Ale koupila jsem si angelsounds, přístroj na poslech srdíčka. Bez něho bych asi to těhu psychicky nezvládla 🙂))). A taky se mi to vyplatilo. Zhruba za tři týdny jsem začala v noci znovu lehce krvácet. Vzala jsem si angelsounds, poslechla si srdíčko a když jsem ho slyšela, uklidnila jsem se a ráno si zajela na kontrolu. Miminko bylo v pořádku, placenta a ostatní také. Dle doktorů jsou to měsíčky, prý se občas stane. Když jsem cca za 3 týdny krvácela znovu, už mě to ani nerozhodilo, jen jsem si druhý den došla na kontrolu. Vše v pořádku, napsali mi jen nějaké léky. Prý jsou ženy, které krvácí celé těhotenství.
13+5tt jsem podstoupila NT screening. Dopadl negativní, ale měla jsem zvýšené hCG, což může prý značit Downův syndrom, byli mi doporučeny tripple testy. Takže zase nervy a hlavně čekání na výsledek tripple testů.... Po tripple testech mě poslali na schůzku s genetičkou. Prý mi vyšlo vyšší riziko rozštěpu páteře a byl mi doporučen podrobný ultrazvuk. Když jsem se ptala na to vyšší hCG, tak mi bylo řečeno, že to bylo asi způsobeno tím, že jsem každý měsíc krvácela a že je to v pořádku....
Takže nejdříve straší Downem, potom rozštěpem. Už jsem fakt měla dost. A budu upřímná - občas mi ruply nervy a říkala jsem si, jestli mi to těhu za to stálo. To víte že stálo, ale když je člověk nešťastný nebo zoufalý, vypustí z pusy kde co.
Na ultrazvuku jsme dopadli dobře, vše bylo v pořádku a dozvěděli jsme se, že čekáme holčičku. Oba jsme si holčičku přáli, tak jsme byli nadšení.
První kopaneček jsem ucítila v 19tt. A tou dobou skončily moje starosti s těhu a mohla jsem si to konečně začít užívat. Chvíli trvalo, než jsem se přestala bát, co zase příjde, ale jelikož nás čekala s přítelem svatba, kterou jsme si celou připravovali sami, byli moje myšlenky jinde. Neskutečně mi to pomohlo.
Veškeré kontroly od té doby byli v pořádku - velký ultrazvuk, kardio miminka, 3D ultrazvuk.... Začala jsem pravidelně cítit pohyby, takže jsem angelsounds odložila a poslouchala jen svoje tělo. Test na těhu cukrovku dopadl výborně, taktéž velký ultrazvuk v 32tt. Nepociťovala jsem a dosud nepociťuju žádné těhu obtíže - vysoký krevní tlak, otoky nohou nebo třeba zácpa. Vůbec nevím co to je. Jediné co mě trápilo a trápí je žáha. Před pár dny jsem podstoupila test na streptokoka a negativní.
Dnešním dnem, když to píši jsem 37+2tt. Přes týden mám falešné kontrakce, ale malé se ven nechce 🙂)). Když si vzpomenu na začátek mého těhotenství, tak jsem nevěřila, že malá vydrží a nakonec jí budu prosit, aby už vylezla 🙂))) Vzpomínky na horší začátek těhu pomalu blednou, vynahrazuje mi to každý pohyb, který malá udělá. Miluju to velké bříško a když malá kope, to mi bude chybět. ..Pro mě je to ten největší dar, jaký jsem kdy mohla dostat. Mám fantastického manžela, který mi celou dobu byl nesmírnou oporou a vím, že bez něj bych to nezvládla. Díky němu prožívám ráj na zemi a až se malá narodí, budu ta nejšťastnější osoba na této planetě.
krásný příběh, moc gratuluju a přeju, ať je porod už jen šťastnou tečkou k novému životu 🙂
holky, já to říkala taky, taky jsem to neměla jednoduché, nezažila jsem tedy vše co ty, žádné krvácení, ale o jedno mimi jsme přišli ve 13tt, takže to pro mě byly nervy, od 20tt rizikové a klidový režim... no a teď jsou malé tři měsíce a já už přemýšlím, za jak dlouho půjdeme do druhého 🙂 🙂 Moc ti přeju, aby celé to trápení bylo zakončeno co nejpohodovějším porodem a abys měla princeznu brzy u sebe 😉 a hlavně ať jste obě zdravé 🙂
Já prožívala něco podobného, krvácení ještě před testem (krevním), protože na nás přišla exekuce (kvůli švagrovi, který u nás měl trvalé bydliště), krvácení v 12tt, za tři dny potom taky, doktorka na kontrole na mne ječela, že mne nevyšetří, že jí to nikdy nikdo nezaplatí, pak 2měsíční hospitalizace v Praze...ale řeknu ti, stojí to za to a hodně štěstíčka, až malá vyleze, držet své dítě v náručí, nikdy jsem se necítila šťastnější 🙂
Začni psát komentář...
Já prožívám teď to samé, akorát s rozdílem, že miminko čekám po roce snažení, operačním zákroku, ale ty nervy, které prožívám.....proto všem říkám, že mé první těhu je také poslední, protože to další bych už fakt nezvládla psychicky. Tak držím palečky ať už se malé chce jít ven a vy se konečně poprvé uvidíte 🙂