Dětská nemocnice Brno

Dětská nemocnice Brno

Do tohoto víkendu jsme s dětskou nemocnicí měli pouze jednu zkušenost a né moc dobrou, ale nechali jsme to plavat. Po tomto zážitku už nikdy více. Nevím, zda je to o celé nemocnici nebo jen o lidech, kdy jsme měli smůlu, ale po pořádku.

Sestry dcera Jiřinka /10let/ dostala vysoké horečky a osypala se tmavě hnědými až do černa fleky. Byla sobota, můj manžel mimo domov, já bez řidičáku a sestra je na malou sama. Co ted s tím? Zavolala mě, at se jdu na to podívat. Sestře jsem hned řekla, že nevím co je to za fleky, at zavolá na dětské a poradí se. Zdravotní sestra vzala telefon a jen moje sestra řekla, že malá má horečku a osypala se, ani jí nenechala domluvit a jedním naučeným hlasem říká: no jo to je k horečce, to je normální, dejte jí paralen, do zítra to bude dobrý a položila telefon. Ségra jen koukala jako blázen. To mě rozohnilo a vytočila jsem číslo znovu, že to vyřídím za ní. Vzala to ta samá zdr. sestra a já se představila a poprosila jsem jí, aby mi řekla jméno, at vím s kým hovořím. /jména záměrně neuvádím, ale na požádání sdělím/.  Zdr. sestra mi své jméno sdělila a já jí řekla slušně ale rázně, že ted volala moje sestra kvůli malé dceři a že jí nenechala ani domluvit a že bych to ráda upřesnila a zeptala se ještě jednou. Na to mi sestra odpověděla, že to snad není možný, že se snaží pomoct a někdo jí obviňuje, že je odbyla a at s ní nemluvím takovým tonem. Tak jsem svedla vinu na nás a klidným hlasem jí říkám: ano moje sestra se špatně vyjádřila, tak mě nechte domluvit a já Vám vysvětlím situaci.  Její odpověd zněla: tak co chcete? Tak jí říkám o těch černých flekách,  na to mi odpověděla, že neví co to je a dá mi doktorku. S tou byla debata uplně stejná, jen mě navíc řekla, že je to určitě červený, že černé fleky nikdy neviděla. Ujistila jsem jí, že vidíme dobře, že trochu zbledly, ale jsou stále šedé. Její odpověd stále zněla, nevím co to je a chtěla položit. Tak jí říkám: a máme teda přijet nebo to může být něco k horečkám a přejde to. Na to zcela laxně, aby se mě už zbavila říká: tak klidně  přijeďte.  Mezi tím už ségra byla zoufalá a že zavolá sanitku, protože malá se ani neudržela na nohou a paní ze záchranky jí do telefonu sděluje, že k takovým případům lékař nejezdí, že jí pošlou jen převozovou sanitku.  Ségra odpověděla, že černé fleky po těle nejsou normální a proč nepřijede i doktor, tak jí paní sdělila, že prostě nejezdí, když dítě není v bezvědomí a at nezdržuje linku. Ségře už selhali nervy a rozbrečela a položila telefon.  Paní ze záchranky asi usoudila, že to trochu přehnala a za 3 minuty volala zpět, at zavoláme na dětské a poradíme se tam. No rada nad zlato.... Tak jsem sehnala souseda, který nás tedy na pohotovost dovezl. Ujišťuji Vás, že jsme malou podpíraly, aby vůbec do auta došla.  Na pohotovosti na nástěnce před ordinací visí papír: pokud máte podezření na infekční chorobu, ihned informujte lékaře. Tak jsme čekali, až výjde sestra a říkáme jí, že jsme to mi, co jsme volali, že máme ty fleky po těle. Na to nám sestra řekla: " no vyrážku tu má každé dítě, tak si počkejte".  Zabouchla dveře a mi si tedy sedli na místo.

Ani né za minutku z ordinace vylezla sestra, se kterou jsem hovořila po telefonu, sedla si na chodbu k nějakým známým a tiše říká: "tak jsem to řekla doktorce a ta se bude snažit, abyste nemuseli čekat." Jakmile to dopověděla, vylezla z ordinace sestra č.2  vyzvala je dál. To vida, tohle zařídit uměla. Ještě si fakt myslela, že jí nikdo neslyšel? !

Poté co malá dvakrát zvracela na chodbě a vzali před námi další dva lidi, kteří přišli až po nás, se objevila jiná doktorka se sestrou a vzali nás do vedlejší ordinace. Doktorka očividně informovaná, protože se chovala odměřeně a hlavně obezřetně. Nechala malou vylést na vyšet. stůl, podívala se na ty fleky, pak šla mlčky pro gázu, namočila jí do vody a šla ty fleky mít. Ségra na ní hledí a říká jí: to si myslíte že je špinavý? Doktorka na ní chvíli ještě koukala a pak rozhodila ruce a říká: no já nevím co to je.  A šla zapsat úkony do PC. Tak jí říkám: před 14 dny tu na dětském ležela, nic se nezjistilo. Za tři dny jí vzali akorát krev a moč. Na to doktorka se na mě otočila a říká: a co mám jako dělat, to jí tu mám v ordinaci rozřezat abych zjistila co jí bolí?... to už jsem nevydržela a zvýšeným hlasem jí říkám: no vy tady asi ne, ale v nemocnici. Asi není normální mít černé fleky po těle a od února mít stále horečky /upozornuji, že od února to ségra řeší a pořád jí všude říkají, že je to jen viroza/, takže se nedivte, že už toho máme dost. Na to se doktorka zklidnila a říká: no to se Vám nedivím. Ale já nevím co to je, tak si přidte zítra ráno v osm, bude tu někdo z kožního. Na horečku jí dávejte paralen. ..... a to bylo celé. Musím říct, že sestra, která s ní tam byla, byla velmi milá, s malou krásně mluvila a byla velmi příjemná. Doktorka už přišla očividně s tím, že jsme to mi, co jsme několikrát volali a otravovali. Takže jsme poděkovali za ochotu a odešli jsme s tím, že doktorka neví co to je, že černé fleky na těle asi nic nejsou.

Dopadlo to tak, že jsem měla hodinový rozhovor s manželem, který je pracovně v zahraničí, on zatahal za nějaké nitky a v pondělí nastupuje ségra s malou do nemocnice do Prahy, aby se zjistilo, zda to není třeba od jater, či jaká je příčina. Doufáme, že to bude jen nějaká kožní reakce na cosi....

Rozhodně píšeme stížnost na toto jednání. Naprosto laxní a lhostejný přístup. Byli jsme jen další kus, který v sobotu otravoval. Nikdo neví co černé fleky na těle jsou, ale dají Vám paralen a řeknou přijdte zítra, tečka. Ten strach a bezmoc, to nikdo nepochopí, když to nezažije.

Do nemocnice na pohotovost jsem si již vzala diktafon, aby mě nikdo nemohl nařknout z toho, že si něco vymýšlíme. Pokud dojde na jednání, hodlám ho primáři přehrát. Možná to k ničemu nebude, známe to jak to chodí, ale pokud všichni budeme mlčet, nikdy se nic nezmění.  A to at se modlí, aby se nezjistilo nic horšího, jinak to bude mít další důsledky.