Tenhle případ jsem - asi jako většina z vás -zaznamenala z pohledu matky a nechtěla jsem si na to dělat na základě jednostranných a ne nijak podrobných informací názor. Tak koho by to zajímalo, tady je info z jiného úhlu pohledu. Text níže je od právničky Zuzany Candigliota - se kterou často nesouhlasím, ale jsem si jistá, že být ten případ, jak líčí matka, tak ona se za ni rozhodně postaví.

Vyjádření k případu nezletilého Bertíka
Opakovaně mě někdo označuje v diskuzích pod příspěvky nebo mi píše k případu nezletilého Bertíka s žádostí o pomoc matce, která případ velmi emotivně prezentuje tak, že otec, jeho rodiče a soud ubližují nezletilému, který byl odebrán z péče matky a svěřen do péče otce.
Z více zdrojů se ke mně dostaly podklady k tomuto případu včetně rozhodnutí soudu. Na základě toho jsem přesvědčena, že ten, kdo tady nejvíc nezletilému ubližuje, je naopak matka. Soudní rozhodnutí o svěření dítěte do péče otce považuji za zcela správné, odůvodněné a v zájmu dítěte.
Matka soustavně bránila otci ve styku s dítětem, nerespektovala rozhodnutí soudu o styku, na otce začala házet špínu, obvinila ho ze sexuálního zneužívání dítěte, homosexuality, násilí apod. Neustále omílala kojení jako překážku styku otce s dítětem. Celý případ opakovaně medializovala formou citové manipulace veřejnosti včetně prezentování nepravd s cílem získat podporu zmanipulované a důvěřivé veřejnosti včetně známých osobností. Nechala si zpracovat jednostranný znalecký posudek od znalce, s kterým já mám osobní zkušenost, že pod vlivem své náboženské ideologie nadržuje matkám a bagatelizuje jejich patologické a poškozující chování. Samozřejmě, že po soustavném matčině bránění ve styku soudu došla trpělivost a rozhodl o předání dítěte do péče otce. Při předání dítěte otci dle video nahrávky bylo dítě v klidu, přesto matka vyvolala v přítomnosti dítěte drama, otci sprostě nadávala, nenávistně a hystericky křičela atd. Matka zjevně nejedná v zájmu dítěte, ale svým nezralým a patologickým chováním dítě poškozuje, snaží se na dítě přenášet svoji nenávist k otci.
Co se týká kojení, tak sama jsem kojila do 4 let věku dítěte, takže mě nikdo nemůže obviňovat z nepochopení. U batolete určitě lze skloubit zachování kojení i styk dítěte s otcem, takže záminka kojení pro bránění ve styku neobstojí. Argument narušení kojení je až úsměvný při porovnání s tím, jak dítěti škodí na psychice agresivní chování matky a vyvolávání konfliktů v přítomnosti dítěte.
Pokud na mě byly dotazy, zda bych této matce mohla nějak pomoci, tak určitě ne. Poskytuji v rodinných věcech právní služby pouze těm rodičům, kteří nejednají v rozporu se zájmem dítěte. Zde jsou splněny všechny znaky typické matky manipulátorky a „majitelky“ dítěte, která poškozuje svoje dítě. Dalším znakem těchto matek je opakované střídání advokátů, neboť neakceptují doporučení v zájmu dítěte. V tomto případě by doporučení znělo: vyhledat psychoterapii, získat náhled na svoje chování, aby přestala ubližovat dítěti, přenášet na něj svoji nenávist a aby začala respektovat roli druhého rodiče. Jedině tak si může otevřít pozitivní cestu k dítěti.
Samozřejmě, že existují případy selhání soudů a OSPOD, ale to zjevně není tento případ.
Toto vyjádření jsem se rozhodla sepsat i z toho důvodu, že jsem svůj názor už soukromě napsala jedné osobě, která mě žádala o pomoc matce a která její příběh medializovala. Ale protože můj názor neodpovídal jejímu vidění, tak i veřejně dezinterpretovala názory „právníků“, které oslovila, a to tak, jak kdyby byli na straně matky, ale nedalo se nic dělat.