Furt nemám fotky ze svatby, tak vás tu aspoň oblažím takovým malý posvatebním zamyšlením 😀 V neděli jsme měli s mužem zajímavou diskuzi - zeptal se mě, jestli se jako vdaná cítím víc bezpečně . V češtině pro to nenalézám lepší slovo, ale ukázalo se, že narážel na to, že jsem mu v minulosti říkala, že se cítím “insecure”. Tím, že jsem se přestěhovala do Rakouska, bych se sice byla, kdyby došlo na lámání chleba, schopná o sebe a děti postarat sama, ale bylo by to těžké. A s ohledem na děti, co si tu už zvykly, bych ani úplně neměla možnost se sbalit a jet do Čech. A já mám v sobě zakotvenou asi poměrně extrémní potřebu pocitu nezávislosti, kterou mi tohle bralo. Teď jsme na sebe nechápavě koukali, protože on měl pocit, že svatbou se to vyřešilo, já nechápala, jak to se svatbou souvisí. A jak jsme se tak o tom bavili, tak mi došlo, proč mně s blížícím se termínem svatby tekly nervy. Protože zatímco drahý vnímá, že svatbou už to není jeho dům, jeho příjmy atd., já z ní žádné jistoty nečerpám. Na jednu stranu je moc hezké, že on to tak bere a že i kdyby ne, tak má utrum, protože žijeme ve státě, kde platí zákony z dob Marie Terezie a chuděra zapuzená manželka má nárok nejen na půlku posvatebního majetku, ale i na alimenty, na druhou stranu bych se ze sebe musela poblít, kdybych po něm něco takového chtěla. Takže na nezávislosti mi svatba nejen nepřidala ani trochu, ale naopak mi ubrala, protože když na to přijde, tak se nemůžu jen tak sebrat a zmizet. Což je fakt čistě o tom pocitu otevřených prostor, protože se nebojím, že bych někdy zmizet potřebovala a doufám, že ani nebudu chtít - jinak bych si ho nebrala, že jo. A taky doufám, že nebude mít potřebu nebo chuť zmizet on, na druhou stranu, kdyby jo, byla bych ráda, aby řešil, jestli mě opravdu chce ztratit a ne, jestli si to může finančně dovolit.
Občas jsem nejen tady četla názory, jak se všechny ženské chtějí vdát a ty, co tvrdí, že to nepotřebují, si akorát nikdo vzít nechce. Tak teď, když si mě někdo prokazatelně byl ochotný vzít, už snad budu hodnověrná, když prohlásím, že mně to fakt nikdy nechybělo a v klidu bych se bez toho obešla i do budoucna 😀