V pátek jsme byli na povinném ultrazku na genetické vady, čekala jsem přes hodinu než mě vzali. Když už konečně paní doktorka začala tak Sněhulda usnul, štouchala mi do břicha ze všech stran, ale bez odezvy. Spal/a jako špalek, hlavičku schoulenou na hrudník a nohy předsebe až k hlavě, takže nebylo možný prohlédnou všechno co bylo potřeba. Takže pro velký úspěch jdem příští týden znovu.
Začni psát komentář...