Zpověď utýrané maminky

Předem předesílám, že sem si všeho vědoma, nejsem hloupá, ani nijak utiskovaná (ani naše děti), vše sem si zvolila sama(moje děti sice asi ne, ale daří se jim dobře)....prosím berte s nadhledem....

Číslo jedna - Lukáš

Toho kluka miluju....když je ve škole...odpoledne ve znaku přemlouvání, že by si měla napsat úkoly...Luky, tak teď, mám chvilku, tak na to mrknem, ne? Víš, že večer budu skákat kolem holek....Pokud se náhodou zadaří a úkoly se splní dřív než obvykle (obvykle znamená v 9 večer) tak mám plný dům bubáků, zombí a podobných příšer, co ječí všude okolo a není místo, kde by se člověk zašil...Víkend je v podobném duchu, většinou duchu motliteb....motliteb stylu: Ať už je venku teplo, aby na chvilku vypadli ven...

Číslo dvě - Vitorka

Skvělá úžasná holčička, která potřebuje mít nad vším kontrolu...když něco řeknu, přetlumočí to o minutu mladší sestřičce stylem....Jijiko, íš, jedeme a babikou, íš, ale ne inou. A babikou inou pojedeme ítla...Od babičky má přezdívku (panikářka) a ne náhodou...když se něco děje, Viktorka jako první piští, utíká a ostatní, protože neví proč, se přidají...Naprosto nechápu, proč taková rozumná holka, co všechno ví, dokáže rozmatlat palstelínu na zdi ložnice (kde si to táta každý večer kontroluje) nebo vykuchat pyšáka a s jeho výplí si hrát na to, že sněží....největší katastrofa je, když se číslo jedna spojí s číslem dvě....nejen, že poslouchám neustálé stížnosti od čísla tři, protože ji nechcou pustit do pokojíčku, nebo že ji mlátí apod...

Číslo tři Lilinka

Můj miláček...trošku rozmazleneček, ale kterého si rozmazlila Viktorka...stará se o ni, jako o miminko (hádejte, kdo dělá miminko, když si hrají na maminku), Lilinka může všechno a Viktorka to trpí...takže? Takže to všechno chce ode všech...ale má naprostou výhodu oproti Viktorce, protože je ideálně básničková a písničková. Je schopná se za odpolene naučit celou básničku nebo písničku, což používá v běžném životě....když sedí na nočníku, když si hraje, prostě každou chvilku, co ji napadne...momentálně vyhrává travička zelená, takže se naším domem stále rozléhá.....

Číslo čtyři Vivianka

Moje láska...protože sem si ji probojovala, mám k ní asi nejhlubší vztah (všechny děti miluju strašně moc a stejně, ale pořád si připadám, že je jen moje protože ji nikdo nechtěl)...když se ráno usměje, vím, že je tu správně...sice někdy "zlobí", ale spíš ji momentálně nerozumím..s ní je to jednoduchý...buď chce jíst, přebalit nebo spát...tulíme se celou noc a hodlám si toho užívat co nedýl...

Číslo pět - táta

Zlatý hřeb (nebo trn v patě? 😀 ) Náš tatínek je úžasnej, skvělej, všichni ho milujeme...ale...taky je to ješitnej, samolibej egoistickej - chlap....samozřejmě si vždycky prosadím svou, ale musím jít přes mrtvoly a tuny slz (škoda, že převážně těch mých :/ 😀)Vivinka nebyla v plánu, dobře, ale nevrátíme ji....a ikdyž byl proti, u porodu byl, slavnostně fotil, dokonci ji doprovodil do první provizorní postýlky...když příjde večer domů, vadí mu, že se na něj holky hned vrhnou a nemá "svůj klid"...ale bez řečí si je vezme na týden na hory...Přes týden toho moc nenamluví a když už, tak jen, co děláme špatně...o víkendu je z něj nejlepší táta pod sluncem...Chápu, že toho má hodně, musí živit velkou rodinu, ale já se o ni musím starat....

 na závěr....použiju status od kamarádky, co se mi moc líbil....

Mám 4 děti a mám se nejlíp na světě! Děti hrozně hodný, celý den o nich nevím. Nejmladší spí přes den prakticky pořád, starší holky 1x3 hodiny, spí všichni celou noc od narození. Já si spím kdykoli chci a potřebuji. Přes den mám nohy nahoře, protože u nás se samo vaří, samo peče, samo uklízí, samo pere, samo žehlí, prostě všechno samo! A když se to neudělá samo, někdo příjde a udělá to. Děti se mají rádi, pomáhají si. Vůbec si nedělají naschvály a nemordují se. Starší se kompletně postará o mladší...nakrmí, uspí, přebalí. Tak co já tady doma dělám??? Ano, hrozně se nudím... Mám strašnou pohodu....