Náš běžný den č. 2

Tak už sme se trošku sehráli....

Ráno vstávám ve 3čtvrtě na sedm...udělám svačinu, Lukymu a tátovi nachystám snídani, zapnu myčku, zapnu pračku, zatopím...o půl 8 odjíždí směr škola...

Vivinka spí, Viktorka spí, Lilinka spí...kolem půl deváté až deváté vstávají. Oblečeme, hygiena, snídaně...mezitím Vivinka znovu usne. Přes poledne má nejdelší spaní a stihnu nejvíc věcí. Holky sou v pohodě, je blok pohádek na déčku, pokud je teda nenapadne vzít útokem naši ložnici, to je vždycky pohroma (plastelína na zdi, krém na zadeček všude, včetně našich holek, kterým se vůbec nepříčí svlíknout se kvůli tomu donaha, taky už sem ze zdi stírala dubovou kůru v gelu - ale pozor, to vše jen v ložnici)...

Na oběd dojde táta, nechá holkám polívku a na druhý máme většinou co zbyde od večeře, pokud to teda táta v noci nevymete 😀

Odpoledne jdeme ven, když není počasí, jsme doma...děláme s holkama nějaký aktivity (vytiskla sem jim super věci na rozlišení barev, co kam patří (co do kuchyně, obýváku, koupelny), zvlířátka (co plavou, chodí, létají), zvířátka)...už se slušně orientují...

Kolem šesté příjde táta a začíná nám to pravé tóčo...večeře, chystání na spaní, pyžamo, zuby, úkoly (jó, když Lukyho to nebaví, když na něj mám nejvíc času, když dojde ze školy, musím u něja stát s Vivinkou v náručí, holkama honícíma se po baráku a tátem dožadujíc se teplé večeře)...

Nejpozději v 9 jsou všichni v posteli (včetně táty) a já uspím Vivi a můžu jít naskládat myčku, hodit do pračky prádlo, abych ráno jen zapla a uklidím si obývák a kuchyni...víc sil nemám....

Takže prosím všechny návštěvy (naštěstí je jich minimum), které se k nám chystají, aby omluvily nedostatky...bohužel máme hodně dětí a musela bych jim stát neustále za zadkem, aby bylo všechno tip ťop....a na to nemám, to je radši naučím nějakou básničku nebo jak se jmenuje mláďátko od ovečky 😀