Deníček vyrovnané matky 2.

Skočili sme u žádanky do CAR...

Tak začalo se mi plnit přání, teda síš představa, že rozšíříme naši smečku...objednaní sme byli na 21.9...snažila sem se to nějak vymyslet, aby mohl manžel se mnou, přece jenom by to bylo lepší...

18.9 měl Lukášek narozeniny...ten den bylo všechno špatně...byla sem na ráno, hrozně unavená, nic se mi nedařilo...po cestě mi málem vběhl chlapeček pod auto, měla dojet kamarádka a vůbec sem nestíhala...přisuzovala sem to tomu, že mám dostat měsíčky...tak sem si řekla, že je to vhodný den na testování, ikdyž nebyl sebemenší důvod, ale už tak ze zvyku....

....a byly tam....nevěděla sem co dělat (paradoxně)...ne, že by mě to nepotěšilo, ale!!!! Tak jsem zavolala do CAR, nastínila situaci, že se případně přeobjednáme...stihla sem zavolat i mému dr, který byl pro mě neskutečnou podporou...objednal mě (už přesně nevím na kdy, ale celkem brzy, prtože mě chtěl mít pod kontrolou.

První kontrola byla nic moc, taková 50/50...vzal mi krev, Hcg ukázkové, každopádně, to u nás nebyl nikdy ukazatel....další kontrola na srdíčko: Maminko...sou tam dvě!!! Jedno už se srdíčkem, druhé trošku menší....díkybohu, alespoň za jedno!!!! Další kontrola obě v pořádku!!!!! Ač to znělo nelogicky (maminky většinou u dvojčátek přemýšlí, co bude) - my měli jasno, šťastní až na půdu 😀

Miminka krásně rostla, dokonce prý na 70% dvě holky...víc štěstí se nám ani nemohlo dostat....jen mě trošku zradil můj pan doktor, který zrovna odjel na tříměsíční stáž do Prahy, ale ujistil mě, že musím vydržet, že chce být u porodu.

Ač sme to málem nestihli, porod mi naplánoval i odrodil (spolu s panem primářem, který je současně manžel naší dětské paní doktorky)...takže ta měla vše z první ruky a dosela si nás v porodnici hýčkali....taky na malém městě se dvojčata moc nerodí...

Tak k nám přiletěly dvě vrány...holčičky byly krásné, od začátku prospívaly, my si je užívali (občas byly chvíle, kdy sem měla dost, ale máme úžasné lidi okolo, kteří jaksepatří pomáhali)...

Dokonce sem si v 8mi měsících holčiček mohla dovolit luxus vrátit se do práce 🙂 sice na půl úvazku, ale i tak to bylo fajn...do práce sem chodila podle možností babiček, odchodila sem krásný rok, než.....