Jak naučit dítě uklízet si po sobě – hračky (věk cca 3roky)

Období kolem cca 3 roku života dítěte je obdobím, kdy se se svým milovaným človíčkem na mnohém domluvíte – s některými již dříve, s některými o něco později. Každopádně, když 3-letému dítěti něco řeknete, tak podstatu chápe velmi dobře.
Je to zároveň i období, kdy dítě získává spousty návyků, dovedností, které využije následně do budoucna. Důležitou zvyklostí, návykem, znalostí je podle mého názoru úklid, v tomto věku úklid alespoň částečně po sobě!
Sice v bytě, domě, kde žijí děti, resp. kde si hrají děti, je jejich „pohyb“ prostě vidět, ale to neznamená, že by hračky měly být poházeny naprosto všude! Ale určitě to neznamená, aby prostředí bylo naklizeno a hračky vystaveny a dítě nemělo možnost si s nimi libovolně pohrát!
Ale jak naučit dítě uklízet, když uklízení pravda není oblíbená činnost ani některých dospělých? Chce to začít pozvolna a hlavně jít příkladem a mít jakýsi „řád-pravidla“.
Takže jak by to mělo kupříkladu „vypadat“, aby dítě začalo získávat návyk úklidu svých věcí, hraček? A v podstatě je určitě dobré, když dítě v tomto věku začne pomáhat s čímkoliv, jde ve výsledku jenom o to, aby do budoucna vědělo, kam věci patří, jak se k nim chovat a že věci se sami neuklidí, že úklid zabere jistý čas apod.
Tedy, ráno – dopoledne, než vyrazíte ven si určitě stihne nějaké hračky dítko „vybordelit“. Nicméně ho motivujte před odchodem k tomu, aby si hračky uklidilo, ze začátku řekněte: „Pojď si uklidit hračky, já ti s tím pomůžu, ať můžeme jít ven a ať to tady máme hezké, až se vrátíme.“ Zpočátku budete vy ten, kdo uklidí větší část, ale nevadí – důležité je potomka zapojit. Rozhodně po něm nechtějte, aby udělalo z hraček výstavu, postačí, když je nastrká do polic, krabic, popř. mu napovězte, kam s čím 🙂
Potom opět, než jde dítko spát – navečer, tak jej vyzvěte k tomu, aby se všechny hračky daly na místo. Ze začátku by mělo jít spíš o hru, než idítě zvykne hračky uklízet samostatně. Určitě ho neúkolujte, ať mu úklid neznechutíte a v žádném případě nevyhrožujte: „Jestli ty hračky neuklidíš, tak nebude před spaním žádná pohádka.“ Zaprvé se mu úklid zprotivý a za další si radši nebude hrát. Lepší způsob je říci: „Je čas jít spinkat, takže já jdu nachystat postýlku, pohádku, ty začni uklízet hračky na místo, ať můžou už taky spinkat.“ A když uvidíte, že úklid Vašemu dítku nejde, nebo jde příliš pomalu, tak mu řekněte: „Jsi šikovný/á, že takhle uklízíš, tak to já ti ráda s tím pomůžu.“ Popř.: „Jsi už dneska unavený/á? Tak já hračky uklidím a zítra mi s tím pomůžeš.“ Hračky ukliďte sami a zítra začněte s úklidem o něco dříve.
A obecně s tím pomáháním, uklízením. Např. já když vyndavám věci z myčky, tak řeknu své 3-leté dceři, jestli mi může podávat příbory, abychom je mohli uklidit – aspoň se rovnou učíme, co je vidlička, co lžička, co nůž a přitom získává návyk, že když myčka domyje, že je potřeba věci z ní uklidit na místo. Nebo např. když vytírám prach a ozve se, jestli chci pomoci, tak i když mi úklid bude trvat déle, tak řeknu, že budu ráda a dám dceři svůj hadřík a uklízíme společně. No a když dopere pračka, tak ji třeba vyzvu, ať si jde se mnou pověsit svoje oblečení na sušák – a současně probereme, co je co a čí jsou jednotlivé oblečení, popř. jakou to má barvu. Každopádně vždy bezproblémů jde, děti rádi kopírují rodiče a kolem věku 3 let zatím nemají potřebu odmlouvat, pokud se na ně jde po dobrém – hrou. Ačkoliv prádlo pověsí tak, že jej často musím, samozřejmě až když si začne hrát s něčím jiným, upravit. Ale pochválím ji, že mi moc pomohla a následně ji pochválím třeba znovu, když přijde domů tatínek z práce.
Jak vidíte, jde vždy spojit učení vícero věcí najednou – úklid, názvy oblečení, barvy apod.
A můj tip? Tip mám v podstatě jeden, zkuste dítě do veškerého úklidu a domácích prací zapojit co nejdříve. A ohledně uklízení hraček? Dobré je, aby dítě mělo takové úložné prostory odpovídající jeho věku, aby mu šli hračky uklidit bezproblémů. Nejlepší jsou prostorné lehké plastové krabice, které jsou nejlépe na zemi nebo v otevřených policích, v nižších polohách, kdy není potřeba je odněkud sundavat, kdy není potřeba něco otvírat atd. Prostě aby dítě krabici mohlo samostatně vzít a hračky do ní uložit, aby prostě nepotřebovalo pomoc dospělého. Dítko vždy pochvalte a nikdy po něm věci neopravujte, neboť to vnímá, jako svoji „chybu“. Pokud trváte na tom, že jeho „činnost“ opravíte, tak buď, když to nevidí, nebo opět hrou – např.: „Koukni, když to uděláš takhle, tak budeš mít v krabici více místa na další hračky, přeci jenom za chvíli budeš mít narozeniny a třeba dostaneš další kostičky Lega.“ 🙂
Závěrem? My máme uklizeno a vždy, když k nám přijde návštěva, tak se diví, jak to děláme, že je tu „relativně“ pořádek, samozřejmě s přihlédnutím, že se tu po bytě pohybují děti a přitom si neustále s něčím hrajeme, něco vyrábíme - kreslení nebo modelína, lego, panenky, stavebnice, pexeso – prostě „POHRAJEME, UKLIDÍME“ 🙂

Zdroj: Slůně-cz.cz