Už máte doma jedno dítě, možná dvě a teď čekáte další. Vy jako rodiče jste plní očekávání a představ, jak si děti budou spolu hrát, jak jednou až dospějí, tu budou jeden pro druhého. Pravděpodobně se na příchod miminka těšíte a připravujete. Nebo už doma máte dvě děti a přemýšlíte, jak jeden druhého vnímají, proč si někdy dělají naschvál nebo ubližují.
Když je mimiko ještě u maminky v bříšku, tak se většina dětí těší. Menší děti mají představu, že budou mít živou panenku na hraní, že to bude zajímavé, dobrodružné. Děti školního věku si už dokáží uvědomit, že kolem miminka budou mít rodiče spoustu práce a na ně nebudou mít čas. Ve chvíli, kdy se miminko narodí a rodiče ho donesou domů, stává se pro starší sourozence konkurencí. Starší sourozenci se s ním musí o vše dělit – o pozornost rodičů, o hračky, někdy o svůj pokoj...
V dětech se začínají vytvářet vůči miminku ambivalentní pocity. Na jednu stranu miminko mají rády, na druhou stranu ho nesnáší. Začínají s ním bojovat o postavení v rodině a hlavně o pozornost rodičů. Často od rodičů slyším, že ten starší zlobí, předvádí se, ubližuje miminku, zkrátka nedaří se mu adaptovat na novou rodinnou situaci nebo se nechce smířit s touto změnou.
Dítě příchod miminka vnímá asi tak, jako kdyby si váš partner domů přivedl novou ženu a vy se s ní musela o vše dělit a vše s ní sdílet. Jak by vám bylo? Přáli byste si, aby odešla, aby neexistovala. A totéž si mnohdy přejí starší sourozenci. Chtějí, aby se vše vrátilo do původního stavu, aby tu miminko nebylo. Rodiče pak dítě přesvědčují, že má svého mladšího sourozence rádo nebo mu vyčítají, že říká zlé věci (př. „Kdyby tu miminko nebylo, bylo by to lepší.“) a v dítěti vyvolávají pocity viny a nejrůznější úzkosti.
Nejdůležitější je s dítětem mluvit o tom, co se děje, o příchodu miminka a jeho potřebách, o potřebách staršího dítěte a hledat cestu, jak je sladit. Mluvte také o tom, jak to vše starší dítě prožívá – uznejte jeho pocity, nepopírejte je, dejte mu příležitost je vyventilovat. Věnujte mu svoji pozornost a čas, jak jen to je možné.
Mnohým rodičům se v této situaci osvědčily hravé půlhodinky. Pomocí hry může dítě vyjádřit své pocity z příchodu miminka a rodiče je díky naučeným komunikačním dovednostem na ně dokáží reagovat a akceptovat je. Úleva bude na obou stranách. Dítě sezbaví negativních pocitů a dostane se mu od rodičů přijetí a bude vědět, že ho mají stále rádi. Rodiče nemusí mít strach z toho, že by si starší dítě vytvořilo špatný vztah s miminkem, ubližovalo mu, navíc si upevní vztah se svým starším dítětem a lépe poznají jeho prožívání.
Pokud má dítě tendenci miminko zlobit, ubližovat mu anebo jen zaznamenáte, že na něj žárlí, dejte mu panenku, odveďte ho do vedlejší místnosti a vyzvěte ho k tomu, aby vám na panence ukázalo, co by chtělo s miminkem udělat. Dítě pouze pozorujte, nehodnoťte, nekritizujte a hlavně ho upozorněte, že kdykoliv ho něco podobného napadne, ať vám to řekne. Ubezpečte ho, že nemusí mít strach o svých pocitech s vámi mluvit, že ho budete mít rádi i přesto, že má někdy chuť, aby tu miminko nebylo. Pokud je to pro vás těžké akceptovat, sdílejte své pocity s někým dospělým, kdo je vám blízký (vaši rodiče, kamarádi nebo i s nějakým odborníkem př. psychologem). Najděte si pro sebe prostor, kdy i vy můžete své pocity vyventilovat.
Je důležité dětem věnovat svoji pozornost a umožnit jim vyventilovat veškeré své pocity, stejně tak je ale důležité věnovat pozornost sami sobě a najít si prostor a člověka, se kterým můžete své pocity sdílet.
Více informací se dozvíte na www.laskaverodicovstvi.cz
Začni psát komentář...