V těhotenství jsem si vždycky ráda četla články ó porodu, tak jsem si řekla, že si svůj porod taky sepisu 😉.

Tak jako většina maminek v očekávání,vrak i já se snažila na porod připravit, nejen psychicky, ale i fyzicky. Termín porodu dle MS byl 25.9., dle UTZ 19.9.

Na všech UTZ nám potvrdili holčičku a my se na ni od prvního okamžiku těšili. Ó miminko jsme se snažili rok, po třičtvrtě roce jsme si řekli, že tomu necháme volný průběh a kolem Vánoc se nám poštěstilo ❤.

Celé těhotenství probíhalo dle tabulek, vše bylo v naprostém pořádku, až do 30tt, kdy mi doktor řekl, že se mi začal zkracovat čípek a mám mít klidový režim, jinak předčasně porodim, další skvělá zpráva byla ta, že pokud by malá přibírala jako do teď, tak porodim cca 4kg  holčičku, což na moji výšku (158cm) nebylo ideální 😕. 

Mé přípravy na porod byly následující : pití maliníku i 4x denně, jezeni lněných semínek, jezeni probiotik, masáž hráze a cvičení s aniballem. Myslím si, že jsem udělala maximum na fyzickou přípravu 😁. S blížícím se porodem šla hůře ta psychická příprava.

29.9. čtyři dny po TP a já už chtěla porodit, už jsem chtěla mít malou princeznu u sebe ❤. Měla jsem kontrolu v porodnici. Tak moc jsem se těšila, že mi řekne nějakou změnu a ne, všechno pořád stejné, otevřená na prst, hlavička naléhá, čípek zkrácený 😕. Paní doktorka mi trochu pomohla a udělala mi Hamiltona, že uvidíme, jestli to pomůže 😉. V ten den jsme s přítelem šli do obchoďáku, potom na hodně dlouhou polrochszku, kde jsem začínala mít bolesti az jsme museli zastavovat, doma jsem si dala horkou dlouhou sprchu, uvařila svařák a doufala, že už to přijde 🤗. Tak jsem se ráno vzbudila krásně vyspana 😁 s docela smutná.

30.9. v půl deváté ráno jsem se malovala a v tu chvíli jsem si "crkla", to už jsem si rikala, že je to se mnou špatné, když už ani moč neudrzim 😁. Za chvíli to bylo zase a to už jsem začala jasat, že by to mohla být voda 🤗. Vzbudila jsem přítele, osprchovala se, dali jsme kafe a vyjeli jsme 🤗.

Na příjmu mě přijali, sice mi voda odtékala, ale nález byl pořád stejný 😁. Takže jsem šla na hekarnu. Tam jsme s přítelem dělali srandičky, pred obědem se šel taky domu najíst a já se snažila nabrat co nejvíc sil. Všichni volali, psali, spát nešlo, soustředit na čtení nebo TV nešlo. Nález pořád stejný, voda odtékala po troškách.

V 22h začaly menší bolesti, které byly ještě v pohodě, s přítelem jsme byli na telefonu, pořád čekal a byl nervózní více než já 😁. V 23h už byly bolesti horší, musela jsem prodychavat a sem tam i hekat, nález byl otevřená na 2 prsty. To už jsem chodila do sprchy, nic jiného nepomáhalo. Ó pulnoci další kontrola, otevřená na 2,5. To už jsem psychicky nezvládala, jelikož bolesti byly šílené 😕 přítele jsem ještě volat nechtěla, ale chudák stejně nespal. V 1h ráno otevřená na 3 prsty, už jsem ztrácela naději a chtělo se mi brečet 😁. Ve 2h ráno otevřená na 4 a už jsem mohla jít na porodní box, zavolala jsem přítele, mezitím mi dali klystýr a antibiotika z důvodu odtoku vody. Klystýr do mě dali celý 1l 😁 na záchodě jsem byla cca půl hodiny v kuse. Mezitím přijel přítel, což jsem byla neskutečně ráda. Ve tři kontrola a otevřená na 5 prstů. Už jsem neměla sílu, ani sprcha nepomáhala, sedět ani ležet jsem nemohla. Tak jsem stála nebo se pohupovala na míči. V 3:45 jsem prosila ó kontrolu, nutilo mě to tlačit, už jsem nemohla prodychavat. PA řekla, že jsem otevřená na 9 a jdeme rodit 🤗. Ta radost, takovou radost jsem měla, že už to bude za mnou. 

PA si odskočila vedle do boxu, z čehož jsem byla vyděšena, protože mi rekla, ať ještě  netlacim,, ale  dýchám  jako  mašinka, vůbec to nešlo, nešlo netlačit. Naštěstí mi přítel pomáhal a pořád říkal ať netlacim, ať dycham a dýchal se mnou. 

Přišla PA, pediatricka a ještě někdo, no prostě parádní publikum 😁. V kontrakcich jsem měla pořádně tlačit. Mezi tlačením PA řekla, že vidí hlavičku, ale že to nebude vlasaté miminko 😁, to mi pomohlo a na pár zatlačení byla princezna ve 4:04 venku ❤. Byl to neskutečně ulevujici pocit ❤ v tu chvíli jsem byla maminkou. 

Měla jsem jen dva drobné stehy, díky aniballu jsem nemusela být nastrihnuta a věděla jsem, jak mám dýchat a tlačit. Moc všem doporučuji.

Ano, byla to šílená bolest, ano, taky jsem si říkala, že druhý porod asi nezvladnu. Ale teď si říkám, že za to štěstíčko, co mi leží spokojeně na nožkách to opravdu stojí ❤