Porod doma ku finančnímu trhu

Rodila jsem doma. Než vám ale vytanou na mysli věty, ať už obavy typu "proboha, další lesana a blázen, takhle riskovat, jak nezodpovědné..." nebo naopak "och, taky bych si přála, ale nemám takovou odvahu", tak si nejdříve přečtěte toto malé přirovnání.

Zdroj: Nejsport.cz

Prvně navážu a uvedu na pravou míru - porod doma není o odvaze, ale o sebe-vědomí, tedy vědomí si vlastních možností, potenciálu, o tom, jak znám sama sebe, své reakce, jak umím naslouchat svému vnitřnímu rádci a jak umím rozklíčovat a zpracovat své vyplavené emoce.

Ženy, které říkají, že na porod doma "nemají odvahu", zodpovědně si přiznávají, že něco z výčtu není dostatečně připraveno. Anebo tuší, že z nějakého důvodu je lepší rodit v nemocnici, a pak je samozřejmě dobře, že nerodí doma. Porod je o pocitu bezpečí ženy, takže lámat rození doma přes koleno je nezodpovědné. Pak je to ten risk a hazard se životy, který zmiňuje veřejnost. Ale házet všechny porody doma a všechny ženy do jednoho pytle, je od veřejnosti stejně tak nevyzrálý soud... Pojďme ale k tomu přirovnání.

Stále je kolem mne spoustu lidí, kteří nedokážou uchopit to, jak smýšlím o porodu a vlastně mě považují za něco, co nejsem (ať už v tom pozitivním nebo negativním smyslu). A tak bych ráda nastínila porod doma pomocí přirovnání k něčemu, co máme všichni pod kůží. Tedy k penězům.

Porod doma je v "porodní branži" tolik, co milionář, investor a obchodník v branži finanční. Je jedno, jestli je ten porod nakonec doma nebo je plně bez zásahů v porodnici. Oba takové porody jsou vytouženým vítězstvím. Stejně tak šikovný obchodník nebo investor, oba dosahují díky sobě svých cílů (a nezdarů taky samozřejmě).

Rádci a průvodci

Nejeden odborník dané oblasti vám potvrdí, že finanční gramotnost v ČR je špatná. Troufám si tvrdit, že i "porodní gramotnost" je u většinové populace na podobné úrovni. Tím se nechci nikoho dotknout, naopak mě velmi těší, že se obě situace pomalu ale jiště léčí. To je ale na jiný článek.

Ve finančnictví lidé využívají finanční (daňové, účetní, investiční,...) poradce, v porodnictví zase roste zájem o duly a soukromé porodní asistentky, trend přirozeného rození roste. Na to se chce říct - Jen houšť! 🙂 Myslím, že je tu mnoho žen, které zažily situaci, kdy první porod víceméně odevzdaly do rukou personálu v porodnici a výsledek je takový, že se na druhý porod iniciativně připravují a díky tomu prvnímu porodu už ví, co rozhodně opět nechtějí zažít a proč.

Proto, bez znalosti fakt není radno se do čehokoliv pouštět (viz příslovečné "dvakrát měř, jednou řeš"). Takže pokud se nejedná přímo o váš obor tak to, zda budete konat rozhodnutí až po poradiě od zasvěcené osoby (ať už od fin. poradce nebo duly) se určitě na výsledku pozitivně projeví.

Rizika a záložní plán

Každá žena (opomeňme nyní výjimky potvrzující pravidlo), si přeje pro sebe a své dítě bezpečný, dobrý porod, který ji posílí a ukotví v mateřství. Finančník potřebuje peníze a také sebe-vědomí, aby byl ukotven ve své kompetenci a mohl také adekvátně dál fungovat. Myslíte, že by šel úspěšný finančník do jasného rizika, aby tak dobrovolně přišel o všechen svůj kapitál, o své vypěstované dítě?

To by nebyl úspěšný finančník, ale debílek. Jasně, dějí se rozhodnutí s určitým rizikem, ale většinou je i tato varianta namyšlená tak, aby se případnému riziku včas předešlo nebo se dalo urychleně vyřešit tak, aby nebyly žádné následky. A pokud přecejen následky jsou, tak je to plně na zodpovědnost onoho finančníka (rodičky), který (která) tam s tímto vědomím do toho jde.

Živo-bytíPorod doma ve většině případů nezačíná těhotenstvím, resp. nenapadá rodičku až ve chvíli rozbíhajícího porodu. Porod doma začíná mnohem dřív, je to o - jak to říct - stylu života, systému myšlení, způsobu prožívání situací a umění odevzdat se, umění navodit si klid a umět vnímat sebe, své tělo a okolnosti.Stejně tak je tomu ve finanční oblasti. Chcete-li jako začínající finančník a investor založit nebo koupit banku, asi se vám to zfleku uplně nepovede. Za á, si musíte prakticky nonstop věřit, že to zvládnete dotáhnout do konce. A za bé, musíte na to myslet minimálně nějakou dobu dopředu. Je třeba podniknout formální kroky, smlouvy, povolení, licence, razítka, podpisy...to není jako jít do kurníku pro vejce. To je makačka! Proto tu nezakládá banku každý druhý, ale jen Ti, kteří k tomu mají nějakým způsobem blízko. Stejně tak je to s rozením doma, doma zkrátka rodí ti, kteří mají k přirozenému rození jakýkoliv důvod.

Uvědomění
Uvádí se, že většina žen, které rodí doma, jsou vysokoškolačky. Ne, že by šlo o výši vzdělání, ale dokazuje to jen to, že vysokoškolsky vzdělané ženy se více zaobírají tím, co je čeká, ať už je to porod nebo založení účtu v bance atd. Rády si vyslechnou názory a doporučení jiných osob, ale především se samy poctivě probádají k jádru věci.Když pak zjistí a poznají, jak porodní proces funguje a srovnají si to s nabídkou a možností porodu v porodnici, je jasné, že vykulí oči a slušně řeknou "děkuji, nechci. Udělám vše pro to, abych si v ideálním případě vystačila bez 'klasické' porodnické péče."A víte, co mi přijde nejzvláštnější? Že se veřejnost zaobírá tou menšinou, která rodí doma a automaticky všechny odsuzuje za novodobé kacířství bez znalosti jakýchkoliv dalších okolností. Ale, odsuzují snad doma-rodičky ty z vás, které jste rodily v porodnici? Říkají vám, jak jste nezodpovědné k začátku života vašeho dítěte? Že mu založíte ložisko separační úzkosti a necháte mu třeba v dobré víře píchnout koňskou dávku vitaminu K? Že víc řešíte vzhled připravené postýlky než svou připravenost mysli na porod? Nikoliv. Neříkají, neodsuzují, nezavrhují.
Věťsinou mají doma-rodičky velkou dávku pokory, pochopení, respekt k odlišným cestám a životu druhých, umějí povzbudit a vidět jádro věci. Bohužel toto si ti odsuzovači neuvědomují a stále hlava nehlava jedou na vlně "rodila doma = riskerka, která by zasloužila mít ty komplikace, co jsem měla v porodnici já". Ale to, že těm komplikacím často daly za vznik právě nenechavé a přirozenost, trpělivost nepodporující pracovní postupy v porodnici, si už odmítají přiznat, protože by takové přiznání bolelo. Nehledě na to, že by se na danou komplikaci bylo třeba podívat i z jiného úhlu pohledu než jen z toho, který se hodí.
A jak je to s těmi bohatými lidmi? Úplně stejně. K většině bohatým lidí jsme prozíraví, nevěříme, že by mohli poctivou cestou k tolika penězům dojít. Vždyť i my jsme poctiví, vyděláváme, ale tolik peněz "normálně" nemáme... Proto je nasnadě nedůvěra k způsobu jejich žití a zbohatnutí (porození).
Opomíjíme pak ale fakt, že naprostá většina těchto "necelebritních" bohatých lidí má neskonale pevnou vůli, jsou pracovití, nebojí se změn a překážek, jsou ochotní se občas nečeho vzdát a svou pílí postupně a trpělivě dosahují na svůj zaměřený cíl. V tom vidím rozdíl. Zdroje
Dále (už jen krátce🙂 musíte mít zdroje. Tedy musíte přesně vědět kam a kdy můžete sáhnout, když se něco daří, i když se něco nedaří. Rezerva znamená, že když dojdou síly fyzicky, jedině díky psychické sile se dá jet dál. Vlastně i ve finančnictví je to tak - Donald Trump když o všechno prřišel, tak namísto aby se zbláznil, tak zabejčil a získal ještě více zpět.Ano, musíte mít odvahu, ale především musíte být prosycení důvěrou a musíte umět vnímat a naslouchat a bez prodlení reagovat. Ať už to znamená dát dohromady tým schopných lidí se stejným záměrem a společně podniknout kroky ke koupi banky, nebo odrodit přirozeně tak, jak to všem naprogramovala příroda.

A to je konec. (Vlastně teprve začátek 🙂