"Pečeme" vánoční ozdoby

O tuhle akci se s vámi zkrátka musím podělit.

Tatínek vyrazil zdolat Sněžku, babička, se kterou bydlíme, zdrhla na nějaké vánoční trhy do Pardubic a my osiřely. Lámala jsem si hlavu, co budeme dělat a pak mě osvítilo 😀. Uděláme si ty krásné, bílé vánoční ozdobičky na stromek!! 

Nutno podotknout, že se svým 21m dítětem jsem se z mnohých důvodů nepouštěla ani do cukroví (kdo nás zná, tak ví...) a dobře jsem udělala!!!

Byla jsem vskutku "připravená". Vyhrabala jsem cca 100 let starou jedlou sodu, dvě otevřené, dvě 15g a jednu celou. V receptu stálo 200g. Tady se možná stala první chyba (nepočítám tu, že jsem si myslela, že mi dcera jakkoli pomůže). Po vysypání všech sáčků, co domácnost ukrývala, se na váze ukázalo 177g. Tak co už. Jsem zdatná kuchařka (mimo to jsem i hodně vtipná, berte v potaz), ošulím i zbylé dvě ingredience. Při přidávání škrobu jsem na ono šulení zapomněla. Nechala jsem totiž udělat něco i aktivistce. Třetí surovina byla voda. I tu jsem zapomněla odpočítat a šup, je tam 150ml. A že vařit. Hmota šla sotva rozmíchat, ale pak se poddala. Říkám si, že je to dost tekuté, to bude těmi 23g, co nám chybělo a tedy vlastně nepoměr všeho. Tak dosypu tím škrobem, co se může stát? Od oka...ehm... Tady už to míchat nešlo... šplouch voda...obří hrudky. Tak tohle mám vařit?? Inu, zkusme. Neřekla bych, že se to vařit vůbec stihlo, ale hmota to byla celkem ve finále pěkná ač nesouměrná. Za tu vodu a vlastně i ten škrob jsem si vynadala.

Ještě teplou jsem hmotu vyndala a zpracovala v nehroudovaté těsto rukama a byla se sebou spokojená. Na zem jsme si daly vál, vyndala jsem váleček. V tuto chvíli je nutno připomenout, že se mnou pořád byla malá spolupracovnice. Když pominu, že chtěla ustavičně těsto ochutnávat, zdrhala s ním a snažila se ho lepit po zdech, tak ji nějaké válení absolutně nezajímalo. Vykrajování jakbysmet. Když jsem z těsta dost pracně vyválela celkem rovnoměrnou placku (proklínala tu paní, co v receptu uvádí "úžasná hmota"), utřela pot z čela, jala jsem se ukázat dceři tedy to slavné vykrajování. Bylo jí volné. Když zjistila, že prstíčkama do toho jdou dělat zajímavé důlky, s následnými dírami, přestalo ji to bavit a rozhodla se mi po tom proběhnout, zadupat si a tak... Zkrátka mi to celé sabotovala! Tady mi přestala docházet trochu trpělivost, ale dobrý. Chlupy jsem z těsta vybrala a zase vykrajovala. Když si všimla celých DVOU ozdobiček na plechu, usmyslela si, že je jejím úkolem v této akci zničit. Byla jsem pohotová a s plechem jsem vyběhla a chvíli jsme se honily po bytě. 

Pak mě napadlo, že by ji mohlo třeba zaujmout na pár sekund něco v televizi. Přesunula jsem všechno do obýváku. TV ji nezajímala vůbec a já zkusila nabídnout cca milion jinách alternativ. Ne! Chtěla to ničit, chtěla mě zničit, chtěla zničit obývák a panence těsto narvat do krku. Uválela jsem z těsta vždy cca 10x10 cm a honem vykrajovala. Ty tvary tomu odpovídají. Když jsem viděla, jak "rychle" mi to jde, z původního slaboučkého těsta, jsem pak už dělala solidní špalky 😀. I to se pak projevilo ve finále. Dobrá třetina těsta šla do koše, na druhý plech nejsem psychicky dostatečně zralá.

Tady ovšem nekončíme..Ta nádhera musí na něčem viset. Takže jdu dělat dírky do ozdob. Použila jsem špejli. Já bláhová se bála, aby do roztomilých srdíček neudělala špějle kravské otvory. Ona udělala, ale spolupracující těsto je ihned uzavřelo 😀. No, nebyl čas to řešit, snaha byla, uvidíme. Dala jsem to péct. Hoďku se to dle návodu sušilo v troubě. Déle jsem nečekala a ještě že! Jsou sice na půl syrové, ale jdou do nich udělat opravdu pěkné otvory na mašličky 😀. Ty už jsem ale dělala ve chvíli, kdy aktivistka spala.

Mimo to jsem ji cca 3x kojila, včetně výše uvedené dávené panenky. Panenku 10x utišovala, protože umí plakat a dítě 2x zachránila před seskokem z gauče. Takže vánočním přípravám zdar 😀. 

Mějte se krásně a pamatujte, když nejde o život, jde o ho*no 😉.