Jak se Patriček narodil…

Už v pátek 8.10. jsem začala cítit,že by se brzy mohlo začít něco chystat, v sobotu ty pocity síleli a v neděli už jsem měla takové ,,poslíčky“, začala jsem si to zapisovat, byly docela pravidelné, sice to byly malé kontrakce, ale jako prvorodička nevím…Ještě odpoledne jsme se šli manželem projít, po procházce mi začala odcházet hlenová zátka. V 18.00 jsme nakonec vyrazili do porodnice, kde mě přijmuli, ale manžela  jsme poslali domů,  prý to bude ještě trvat než se mi to pořádně rozjede…

Ve 21.00 mi píchli nějakou injekci, že se mi to buď rozjede, nebo to naopak ustane a já se vyspím. No příjde mi, že ta injekce neudělala vůbec nic, ale chvilkami jsem si zdřímla. Ráno už mě přišel zkontrolovat jiný doktor, říkal, že jsem otevřená jen na jeden prst, a že bych spíš měla být ještě na gyndě a ne na porodním sále. Docela mě to zarazilo, odešel, a za deset sekund se zase rozrazili dveře, a že mi dá tabletku na vyvolání. Tak jsem byla i ráda, protože vidina toho, že bych tam musela být třeba i další noc, byla hrozná… Po zavedení tablety se to začalo rozjíždět, praskla mi voda. PA mi dala klystýr a po tom začaly už velké kontrakce. Před desátou hodinou jsem volala  manželovi ať přijede. Hodně mi pomáhal, mluvil semnou, i když jsem v tu chvíli nebyla dobrá společnice moc se snažil a já jsem mu moc vděčná, že tam semnou byl. Bolesti byly už fakt hrozný, tak jsem chtěla píchnout EPI, ale musela jsem čekat, protože paní doktorka byla vedle na sále. Myslela jsem, že se jí nedočkám. Ve 13,30 konečně přišla, zeptala se na pár otázek , dala instrukce, že si mám lehnout na bok a skrčit se do klubíčka a že mi ho píchne až mi přestane kontrakce. To jsem se docela bála, protože já už měla kontrakce snad každou minutu, ale zvládli  jsme to. PA mi řekla ať si ještě dojdu na wc…ze záchodu už mi musel pomáhat manžel, protože jsem cítila jak se malej už snaží dostat ven. Chtělo se mi už hrozně moc tlačit… PA mi říkala, že to není možné,že jsem před chvíli byla otevřená jen na čtyři prsty. Tak jsem jí opakovala, že to fakt už nevydržím. Tak mě zkontrolovala a najednou to byly fofry, rychle vše připravila, a konečně mi dovolila tlačit. Až potom přiběhla paní doktorka  a konečně se šlo na věc. Pár zatlačení a malej se poprvé nadechnul ve 14.01 hodin. Byl to neuvěřitelnej krásnej pocit. Všechna bolest rázem zapomenuta a od té doby mám v srdci ne jen manžela, ale taky našeho kouzelného syna Patrička.

8.1.2010 - datum posledního dne menstruace

31.1. -další menstruace se nedostavila

1.2. - dělala jsem si první test, a byla tam slabá druhá čárka //

3.2.,4.2. - další testy, a druhá čárka už je o dost silnější //

5.2. - šla jsem na kontrolu na gyndu, doktor mi ještě ultrazvuk nedělal, prý by se to stejně ještě nepoznalo...ale když mi prý vyšly testy.....

6.2. - odjíždíme s Pájou na hory, na Šumavu, pan doktor mě ujistil, že lyžovat v pohodě můžu, že se takhle nazačátku těhotenství nemůže nic stát.

6.2. - 13.2. - s Pájou jsme na horách plánovali naší budoucnost 🙂 a domluvili jsme se, že se vezmeme....🙂 🙂 🙂

16.2. - další kontrola na gyndě a těhotenství na sto procent potvrzeno 🙂

5.3. - dnes jsem na kontrole dostala těhotenskou knížku 🙂 začátek těhotenství a máme 71 kg, jsme v 8+0 tt , miminko má 2 cm a dostali jsme   

          první fotečku z ultrazvuku 🙂 Doktor mi bohužel zjistil, že mám obrácenou dělohu a doporučil mi, že mám polehávat na břiše a i děšlat ,,most".

23.3. - kontrola na gyndě, jsme v 10+4 tt, a mimísek má 7 cm 🙂 a máme krásné fotky 🙂, 73 kg. Dělohu mám stále obrácenou, stále mám

           nařízeno ležet na břiše a jen odpočívat.

2.4. - kontrola na gyndě, jsme v 12+0 tt a mimi má 12 cm 🙂 , já 72 kg. Pan doktor nám zase udělal fotečku jak si miminko cucá paleček 🙂 a pak  

          mě trápil...snažil se mi vzít za čípek a obrátit dělohu. Po několika pokusech se mu to podařilo. Ale stále musím doma ležet a odpočívat...

6.4. - 73 kg, opět na gyndě kvůli obrácené děloze, jsme v 12+4 tt. Opět se mi pan doktor snažil obrátit dělohu, protože mi zase zklouzla špatně...

         tentokrát je to dost nepříjemné. A hrozí mi tím, že mi dělohu budou muset obrátit operativně! Je mi z toho na nic, pořád na to musím myslet,

         ale mimčo je prý v pořádku  a zatím má ještě ,,dole v děloze místo".

13.4. - jsme v 13+4 tt, 73 kg, miminko má 14 cm 🙂 a konečně se věci dali do pořádku a jsme klidná a šťastná 🙂 Děloha se mi konečně obrátila

            a hlavně zůstala 🙂

14.4. - preventivní prohlídka u zubařky - a vše v pořádku 🙂

14.4. - Máme s Pájou roční výročí 🙂 🙂 🙂

24.4. - Náš nejkrásnější den - SVATBA 🙂

30.4. - preventivní kontrola u obvodní lékařky - vše v pohodě 🙂

4.5. - další kontrola na gyndě , mám 74 kg, jsme v 16+4 tt, vše je v pořádku, ale přece jen mám odpočívat, a mám mít relativní klid.

1.6. - jsme v 20+4 tt, mám 78 kg a miminko má prý něco okolo  0,4 kg, máme další krásné fotky z ultrazvuku 🙂

          Už cítím miminko jak se hýbe a vrtí 🙂 je to takové šimrání, je to zvláštní, ale krásné 🙂

3.6. - tatínek poprvé konečně ucítil první kopanec od miminka 🙂

14.6. - s manželem jsme byli na 3D ultrazvuku. Byl to úžasný zážitek. Máme plno foteček a videa na DVD 🙂 🙂 🙂

            Miminko na nás krásně vystrčilo zadeček, tak nám krásně ukázal pindíka 🙂 Hurá bude to chlapeček 🙂 🙂 🙂

29.6. - jsme v 24+4 tt, mám 80 kg, klučina je v pořádku a krásně roste 🙂

19.7. - vyšetření cukrovky v nemocnici, tak jsem to hnusný sladký pití vypila na třikrát a jen tak tak jsme to udržila v sobě...blééé

27.7. - mám 84 kg, jsme v 28+4 tt, test na cukrovku dopadl dobře 🙂

16.8. - s manželem jsme šli na předporodní besedu v Hořovické nemocnici. Moc se nám to líbilo. Pan doktor k nám mluvil asi dvě hodinky a pak

            nám porodní asistentka ukázala porodní pokoje a i pokoje na šestinedělí...Z porodních pokojů jsme nadšený, člověk si tam připadá

           opravdu jak v pokojíčku 🙂. Myslím, že jsme si lepší porodnici nemohli vybrat 🙂 🙂 🙂

24.8. - dnes na kontrole, já 86,5 kg,  mimísek  prý nebude žádný prcek, má tak 2 600 g a vypadá o 14 dní starší 🙂 Prý asi nehrozí abych přenášela,  spíš to mám očekávat hned na začátku října 🙂 a od 1.září mám mateřskou dovolenou 🙂

1.9. - Mateřská dovolená !!! 🙂

10.9. - Byla jsem u obvodní lékařky na EKG, a vše je v pořádku 🙂 Malej je čipera, pořád se vrtí a dloube mě do žeber 🙂

14.9. - KO na gyndě 🙂 vše je v pořádku 🙂 já mám jen větší přírustek na váze, ale je to prý kvůli těm otokům. Malej se prý krásně sune hlavičkou dolů 🙂 Doktor mi dělal stěr na streptokoka , výsledky budou příští úterý a Ko taky 🙂

21.9. - KO dopadla dobře 🙂 streptokoka nemám 🙂 Pan doktor už mě vyšetřovat nebude, už mě vyslal do porodnice...mám se ohlásit po šestinedělí...uf...mrazí mě z toho 🙂

27.9. - Kontrola v porodnici, naměřili mi vysoký tlak 130/90, a bílkovinu v moči...šla jsem poprvé na monitor, manžel byl semnou a poslouchali jsme srdíčko 🙂 Bohužel jsem tam musela zůstat,  dělali mi cévkování, a nakonec jsem bílkovinu v moči neměla, otoky mi dost splaskly , jak jsem pořád musela ležet, a patý den mě konečně pustili domů...i doma jsem musela ležet, abych znova neotekla...

4.10. - Kontrola v porodnici, opět vysoký tlak, naštěstí mi ho přeměřovali ještě na monitoru a to už jsem měla normální, jak jsem byla v klidu...

7.1. - Termín porodu - a nic....

8.10. - Pociťuju malinké bolesti, spíš takový poslíčky....

9.10. - Malé bolesti  pořád pokračují , už o trošku větší než v pátek...

10.10. - Odchází mi hlenová zátka...s manželem jsme šli na procházku, tak se bolesti začali stupńovat. Kolem 18.00 hodiny odjíždíme do porodnice. Manžela jsem poslala domů. Sestřičky říkali, že to hned tak nebude, uložili mě na krásně zařízený porodní pokoj.