Je to tu, 9 měsíců uteklo jako voda, porod máte zdárně za sebou a nyní sedíte v porodnici na pokoji a čekáte na propuštění domů. Jako každá maminka jste určitě šťastná. Kromě pocitů štěstí, radosti a lásky se ve vás ale také zmítá strach. Jaké to bude doma? Zvládnu to? Budu se umět o miminko postarat? Nezmění se můj vztah s partnerem?
Nebojte, všechny tyhle pocity a obavy jsou naprosto normální. Ve větší či menší míře je prožívá každá maminka. Takto zodpovědné postavení by zamávalo s každým, natož se ženou v šestinedělí, která má lehce poplašené hormony. Uklidněte se, pořádně se nadechněte a věřte, že to zvládly tisíce žen před vámi a vy to zvládnete také. I když to třeba bude zprvu těžké. Neděste se zbytečně dopředu a pojďte si přečíst pár slov o tom, na co se máte připravit.
Pokud ještě nemáte připraveno vše pro miminko, je načase se na to vrhnout. Miminko toho zpočátku opravdu moc nepotřebuje, stačí mu místo, kde bude spinkat, místo, kde ho budete přebalovat a pak také místo, kde ho budete koupat. A hlavně místo, kde ho budete milovat - a to je to nejdůležitější a nepotřebujete k tomu vlastně vůbec nic speciálního - jen svou náruč a otevřené srdce.
Pro miminko je narození se na svět obrovskou změnou, je to vlastně ta největší změna, kterou člověk za svůj život zažije. Z poklidného a bezpečného prostředí, kde mělo děťátko všechno, co ke svému životu a pohodlí potřebovalo, je najednou vrženo do světa, který nezná. Je vystaveno novým vjemům, vlivům a potřebuje mít u sebe stále svoji maminku. To je totiž jeho jediná jistota, která mu zůstala.
Proto v prvních týdnech jeho života mějte miminko stále u sebe, chovejte ho (klidně i když spí), mazlete se s ním, usnadněte mu náročnou adaptaci. Pro to, aby se cítilo stále v bezpečí, potřebuje slyšet tlukot vašeho srdce - tak jako tomu bylo po celých 9 měsíců těhotenství. Uklidňuje ho, stejně tak jako váš hlas, obličej, vaše přítomnost. Ne nadarmo se první 3 měsíce po porodu označují jako "čtvrtý trimestr".
Doba po porodu se označuje jako šestinedělí. Je to doba hájení - doba, kdy by měla žena co nejvíce odpočívat a veškerý čas věnovat jen svému miminku a sobě. V této době se začíná vytvářet ten nejkrásnější vztah - matka, dítě.
Novorozená miminka v podstatě jen spí, krmí se a vyprazdňují. Čas, kdy bdí, není dlouhý. Zpočátku budete velmi často kojit (pokud se z jakéhokoliv důvodu nerozhodnete krmit umělým mlékem) - začátek kojení je opravdu velmi důležitý pro budoucí čas, proto se nestresujte a kojte klidně často a dlouho. Zapomeňte na hodiny a sledování ručiček, není to vůbec důležité. Vy i miminko se to potřebujete pořádně naučit a kojení se nejlépe učí zase kojením. V porodnici vám budou velmi často doporučovat kojit ve tříhodinových intervalech - ale každé miminko je jiné, proto se přizpůsobte jemu a na tyto již překonaná pravidla s klidem zapomeňte.
Pokud si nevíte rady, jak miminko správně přebalit, nahlédněte do samostatného článku, kde najdete i fotonávod s rady a tipy. Miminko je potřeba také čas od času vykoupat (ty tam jsou doby, kdy se doporučovalo koupat každý den). Když je vzhůru, povídejte si s ním.
A to je v podstatě vše - i když se zdá, že je toho poměrně málo, uvidíte, že je péče o novorozence poměrně náročná, než si zajedete určitý rytmus a stereotyp, bude vás to poměrně vyčerpávat. Buďte také připravená na to, že miminko nepotřebuje vaši péči jen ve dne, nýbrž i v noci. Některá miminka mají dokonce přehozený den a noc, což je samozřejmě velmi vyčerpávající pro všechny zúčastněné. Ale buďte v klidu, toto období brzy přejde a všechno si to "sedne".
Může to sice znít jako otřepaná fráze, ale přesto ji použijeme: "Odpočívejte, co to jde." Při těhotenství a při porodu prošlo vaše tělo ohromnou zátěží, proto máte plné právo na to odpočívat - vykašlat se třeba i na chvíli na domácnost. Primární je, abyste byla v pohodě, protože "spokojená maminka = spokojené miminko". I když se vám bude zdát, že je pořád potřeba skákat kolem mrňouska, nezapomínejte jíst a pít. Hodně pít, obzvlášť pokud kojíte. Pitný režim si hlídejte, je velmi důležitý.
V šestinedělí je také potřeba dodržovat hygienu, obzvlášť pokud jste měla porodní poranění. Zdravotníci doporučují se po každé návštěvě toalety vysprchovat. Na koupání a relax ve vaně zatím zapomeňte. Minimálně do konce šestinedělí.
I když jste se narozením potomka stali rodiči, nezapomínejte na to, že stále zůstáváte také partnery. Pro většinu vztahů je příchod miminka zatěžkávající zkouškou. Proto na to buďte připraveni a počítejte s tím. Je logické, že primární je sice uspokojit potřeby novorozence, ale ve volných chvílích, když miminko spí, se věnujte sobě navzájem. Povídejte si, dělejte činnosti, na které jste byli zvyklí i před rozšířením rodiny. Samozřejmě s rozumem. Všechno chce svůj čas a postupně se zase vrátíte k životu, na jaký jste byli zvyklí dříve. I když už to samozřejmě nebude nikdy úplně stejné. Na děti budete muset brát ohledy pořád.
Někteří novopečení tatínkové se velmi těžko vyrovnávají s faktem, že už vás nemají jen pro sebe. Že na nějakou dobu se stane slovo sex cizím slovem. Snažte se je také pochopit a dejte jim najevo, jak moc jsou pro vás stále důležití. Věřte tomu, že to potřebují slyšet!
Je samozřejmě důležitá, ale na určitou dobu může klidně ustoupit trochu do pozadí. Opakuji, že nejdůležitější jste vy a miminko. Takže se uklidněte, pokud to u vás v prvním měsíci nevypadá jako ze stránek časopisu o bydlení. Je to naprosto normální. Udělejte jen to nejnutnější a klidně zapojte i tatínka miminka. Zatímco vy kojíte, může partner klidně umýt nádobí nebo připravit jídlo - ideální je, když ho zapojíte už před narozením děťátka. Není to jen vaše domácnost a doby, kdy se chod domácnosti rozděloval na mužské a ženské práce, jsou už snad minulostí.
Jediné, na co je opravdu důležité nezapomínat, je jídlo. Jíst musíte a čím kvalitnější jídlo to bude, tím lépe. Některé maminky si připraví několik jídel už před porodem a zamrazí je, aby si ušetřily čas poté. Jiné rodiny zase využívají služeb restaurací - nechte si klidně donést jejich menu. Dobrou variantou také je využít maminky a babičky, které vám určitě v prvních dnech rády pomohou, pokud jsou ve vaší blízkosti.
Pokud máte kontaktního domácího mazlíčka, věřte, že i pro něj je příchod nového člena rodiny velkou změnou. Udělejte vše pro to, aby miminko nevnímal jako vetřelce. I když už samozřejmě nebude zvířátko na prvním místě, nemělo by to nějak zásadně pocítit. Každý den si najděte chvilku, která bude jen jeho. Předejdete tak žárlení. A nezapomeňte, že i když byste za svého pejska nebo kočičku dali s partnerem ruku do ohně, hlídejte ho a nenechávejte ho s miminkem o samotě. Minimálně zpočátku to chce hodně obezřetnosti.
Na vaše miminko se určitě kromě vás těšila také velká spousta dalších lidí. Není proto divu, že se chtějí na miminko podívat co nejdříve. Ale teď plně záleží na tom, jak to cítíte vy. Některé maminky nemají s návštěvami v šestinedělí problém a vítají je, jiné to mají přesně naopak. Nejraději by byly samy a sžívaly se se svou novou rolí. Ať patříte do jakékoliv skupiny, mělo by vaše okolí respektovat vaše přání. Pokud o návštěvy zatím nestojíte, nebojte se to říct. Každý rozumný člověk to jistě pochopí.
Po narození dítěte je samozřejmě nutné zařídit několik věcí. Které to jsou?
1.Rodný list - záleží na zvyklostech daného matričního úřadu, pod který novorozenec spadá. Někde posílají rodný list poštou, jinde se pro něj musíte zastavit osobně.
2. Registrace u zdravotní pojišťovny - dítě je po porodu automaticky zařazeno ke stejné pojišťovně jako jeho matka, přesto však je potřeba do 8 dní od narození navštívit pobočku této pojišťovny a dítě k ní registrovat. Budete k tomu potřebovat rodný list dítěte.
3. Registrace u pediatra - po příchodu domů je potřeba telefonicky kontaktovat pediatra a domluvit si s ním první prohlídku miminka.
4. Poplatek za odpady - dítě je nutné přihlásit k platbě za odvoz komunálního odpadu v místě, kde má hlášený trvalý pobyt.
5. Nahlášení zaměstnavateli - matka i otec by měli svému zaměstnavateli nahlásit narození dítěte - zaměstnavatel v tomto případě vyžaduje kopii rodného listu.
6. Porodné a přídavky na dítě - pokud na ně máte nárok.
Většina toho, co jste dosud přečetly, platí především pro maminky s prvním dítětem. Takové maminky opravdu mohou celý svůj život, domácnost a denní harmonogram přizpůsobit potřebám miminka. Pokud už však doma nějaké dítě máte, není to už tak jednoduché. Především u menších dětí, které potřebují zachovat především svůj obvyklý režim - hlavně dobu jídla a spánku. V tomto případě už musí maminka opravdu kombinovat a snažit se co nejdříve sladit režim celé rodiny tak, aby byli uspokojeni všichni její členové. Nebojte se, půjde to!
Další velice důležitý vztah, který je třeba budovat. Některé děti na nového sourozence žárlí, jiné ho zase milují od první chvíle. Dá se říct, že se to dopředu nedá moc odhadnout. Uvidíte.
Každopádně je potřeba najít si čas i na starší dítko a věnovat se někdy jen a jen jemu. Potřebuje to. Opět platí pravidlo, že čím je dítě menší, tím více vás potřebuje. Zapojte ho do péče o miminko, může podávat plínky, hračky - snažte se,aby se cítilo důležitě. Hodně ho chvalte. Často mu říkejte, jak moc ho máte rádi. A pamatujte, že dobré sourozenecké vztahy jsou moc důležité. Dítě přece může získat parťáka na celý život. Tak jim to nezkazte.
Na závěr zbývá jen dodat, že každé začátky jsou složité. Nejinak je tomu i v tomto případě. I když se vám bude třeba zdát, že je to náročné, vytrvejte. Každé období jednou skončí a uvidíte, že budete časem na tyto začátky vzpomínat s láskou!
Mamince clarise je možno snad jen závidět. Posuďte samy. "S námi byl doma první týden manžel, to bylo super, protože jsem měla čas, udělat si nějaký harmonogram, nějak si zvyknout, že je s námi prcek. Hodně jsem se bála, že to nezvládnu a manžel mě moc podpořil. Malý je od narození zlatý, spinkal krásně celou noc od narození, takže o to jsem to měla jednodušší, že jsem se vyspala, a byla jsem proto i klidnější a v pohodě. Byly to krásné dny."
I maminka mia_mia88 na toto období vzpomíná moc ráda: "První dny... určitě co bych udělala teď, že bych si dopředu pořídila šátek. Měla jsem ho až od čtyř týdnů malé a byla to chyba. Jinak první dny byly pohoda. Byla jsem šťastná, že jsem pryč z porodnice a všechno jsem dělala intuitivně. Nejvíc mi pomohlo se vykašlat na všechny poučky o kojení, spaní, nošení... a smířit se s tím, že prvních pár týdnů to bude prostě tak, jak chce miminko. Byla to prostě úleva. Měla jsem a stále ji mám u nás v posteli. Krásně se všichni vyspíme, protože od první noci doma spí celou noc (s několika probuzeními na kojení, o kterých ale ani nevím, protože v podstatě dál spím.) Proto jsem nebyla nikdy přes den unavená. To, na co jsem ale nebyla připravená, byla ta tíha zodpovědnosti za někoho jiného 24/7, kterou ze mě nikdo nemohl sejmout. A stále nemůže, jen jsem se s tím naučila žít. Manžel se sice snaží, ale jsou věci, ve kterých mě prostě nezastoupí (uspávání večer, kojení...), takže vím, že tady musím být děj se co děj a že i kdybych padala na hubu, tak se budu muset vzchopit a jet dál kvůli dalšímu člověku. To bylo pro mě asi nejhorší. Prostě takový ty praktický věci jako koupání a přebalování, to už byla sranda."
Maminka zabzulka se podělila o cenné porovnání, jak to bylo u prvního a druhého dítěte. "U prvního dítěte jsem byla tak vyplašená, přinesla si ho domů, položila na postel a rozbrečela se ...když si teď na to vzpomenu, ale hormony udělaly svoje. Tehdy jsem hodně podcenila význam šestinedělí, namáhala se a pak to odskákala zánětem v prsu a zdravotními problémy. U druhého to bylo všechno víc v pohodě, i přestože jsem se starala také o staršího syna, víc jsem odpočívala, odsunula na nějakou dobu domácnost na druhou kolej a pečovala výhradně o miminko a staršího synka. Jo a naučila jsem návštěvy klepat čelem ..v jedné ruce totiž drželi hrnec s jídlem a v druhé koš s vyžehleným prádlem."
A jak na první měsíc s miminkem vzpomínáte vy? Případně pokud ještě dítě nemáte, jak se těšíte?
Začni psát komentář...